Dostane Ukrajina potřebné miliardy? Sliby lídrů EU zatím zůstávají na papíře

Lídři členských států Evropské unie potvrdí své odhodlání poskytovat Ukrajině vojenskou podporu na mimořádném summitu EU v Bruselu.

 Podle návrhu závěrů summitu, který byl zveřejněn v úterý, se lídři EU zavazují pokračovat ve "včasné, předvídatelné a udržitelné podpoře pro Ukrajinu". Návrh rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket.

V textu návrhu však není jasné, zda lídři EU slíbí dalších pět miliard eur pro fond nazvaný Evropský mírový nástroj (EPF), který je využíván k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část je označena hranatými závorkami, což naznačuje, že o ní stále probíhají jednání.

Členové EU se již několik měsíců neshodují ohledně toho, jak budou prostředky z EPF využity v budoucnosti. Německo navrhovalo, aby se zdůraznila bilaterální pomoc od jednotlivých zemí EU.

Hlavním bodem nadcházejícího summitu je snaha dohodnout se na schválení balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur. V předešlém summitu v prosinci byly všechny návrhy týkající se zvýšení společného rozpočtu na roky 2024–2027, včetně finanční pomoci pro Ukrajinu, zablokovány Maďarskem.

Doporučené články

Maďarsko je ale nově otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.

Budapešť předložila do Bruselu nový návrh, v němž specifikovala, že je otevřená využití finančních prostředků z unijního rozpočtu na pomoc Ukrajině a dokonce uvažuje o společném zadlužení.

Balázs Orbán však dodal, že tato podpora bude podmíněna tím, že dohoda bude obsahovat ustanovení, která umožní Maďarsku později přehodnotit svůj postoj.

Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.

Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.

Maďarská vláda začala tento návrh napadat z různých důvodů. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nakonec na prosincovém summitu EU vetoval balík pomoci ve výši 50 miliard eur, který měl být použit k podpoře ukrajinského rozpočtu během následujících čtyř let.

Politico informuje, že maďarská vláda by mohla odvolat své veto, pokud by Rada Evropské unie každoročně přezkoumávala tuto pomoc a schvalovala ji jednomyslně. To by znamenalo, že Ukrajina by obdržela podporu ve formě ročních splátek ve výši 12,5 miliardy eur, a maďarská vláda by měla možnost každý rok vydírat EU prostřednictvím svého veta.

Doporučené články

Politico zdůrazňuje, že to není první takový nápad v případě Maďarska, ale považuje to za významný krok zpět v rétorice Viktora Orbána v posledních týdnech, kdy ostře protestoval proti jakékoli podpoře Ukrajiny z rozpočtu EU.

Maďarský expert na Rusko András Rácz uvedl, že v rámci EU je Orbánovo veto slabé, protože lze najít obejít. Dodal, že by se mohlo uplatnit mezivládní dohoda, což by bylo komplikovanější a dražší, ale realizovatelné. Rácz proto nepovažuje za ohroženou finanční podporu od EU.

V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.

Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale existuje šance, že se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.
Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Friedrich Merz (CDU)

Německý kancléř Merz míří do Trumpova "lvího doupěte"

Když se německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek posadí v Oválné pracovně ke schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, nebude to žádná běžná diplomatická návštěva. Vzhledem k napětí v minulosti, Trumpovu nelibosti vůči Německu a výbušným tématům, jako je AfD, NATO nebo cla na evropská auta, hrozí debata snadno sklouznout do nepříjemných výměn. Přesto však existují náznaky, že by si Merz a Trump – oba bohatí, protiimigrační golfisté – mohli lidsky sednout.

před 1 hodinou

Donald Trump

Musk mě zklamal. Nevím, jestli budeme mít ještě dobré vztahy, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil hluboké zklamání nad nedávnou kritikou, kterou na jeho legislativní návrh vznesl technologický magnát Elon Musk. V emotivním prohlášení pro novináře Trump uvedl, že Musk znal každý detail zákona, a přesto s ním veřejně vystoupil až poté, co se ukázalo, že balík zasáhne elektromobily a dotace spojené s jejich prodejem.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Donald Trump

Trumpův zákaz cestování do USA: Proč vybral zrovna těchto 12 zemí?

Prezident Spojených států Donald Trump zavedl nový zákaz cestování, který má zasáhnout převážně africké a blízkovýchodní země. Dvanáct států bude čelit úplnému zákazu vstupu do USA, zatímco pro dalších sedm budou platit částečná omezení. Nové opatření vstoupí v platnost v pondělí a prezident ho označil za zásadní krok k zajištění národní bezpečnosti.

před 3 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko vyhrožuje Ukrajině odvetou za útoky dronů

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou opět eskalovalo poté, co Moskva varovala, že na nedávné ukrajinské útoky bezpilotními letouny odpoví „jak a kdy uzná za vhodné“. Tato slova pronesl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a nepřímo tak potvrdil, že Vladimir Putin tlumočil prezidentu Donaldu Trumpovi své odhodlání k odvetné akci.

před 4 hodinami

virus HIV

Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV

Významný krok směrem k možnému vyléčení HIV učinili vědci z australského institutu Petera Dohertyho pro infekce a imunitu v Melbourne. Ve výzkumu publikovaném v prestižním vědeckém časopise Nature Communications oznámili, že našli dosud nevídaný způsob, jak přimět virus HIV, aby se „odhalil“ uvnitř lidských bílých krvinek – tedy buněk, v nichž se doposud dokázal skrývat před imunitním systémem i dostupnými léky.

před 5 hodinami

Letecká základna Ivanovo, Ivanovo oblast; 8. 7. 2023

Ukrajinci pouze poškodili naše bombardéry, tvrdí Moskva. Satelitní snímky ukazují opak

Ruské bombardéry byly při ukrajinském útoku poškozeny, nikoli zničeny, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Satelitní snímky však potvrzují vážné škody a devastaci. SBU tvrdí, že zničila 13 bombardérů, anonymní američtí činitelé hovoří o 20 zasažených a 10 zničených strojích. Podle nich byl útok „významný“ a mohl by přimět Moskvu k tvrdšímu postoji v jednáních.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

V Moskvě proběhla vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Rusko v závodě o nadvládu na nebi nad Ukrajinou spoléhá na Čínu

Rusko při výrobě nových dronů spoléhá na čínské dodavatele, kteří mu poskytují technologie a komponenty pro vojenské účely. Ukrajinská rozvědka upozorňuje na využívání skořápkových společností a obcházení sankcí. Zatímco Ukrajina stále dominuje v produkci dronů, Rusko rychle dohání technologický náskok a posiluje své kapacity.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinci změnili podobu budoucích válek. Mnohem větší roli sehrají zpravodajské služby

Ukrajina během posledního týdne razantně změnila paradigma budoucích konfliktů. Útoky SBU na ruské základny a Kerčský most ukázaly, že války budoucnosti budou rozhodovány zpravodajskými operacemi a asymetrickými údery. Klasické armády se ocitnou v roli pouhých „správců fronty“, zatímco skutečná síla se přesune do rukou tajných služeb a jejich neviditelných agentů.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

před 9 hodinami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Fiala

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

před 11 hodinami

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA

Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nový prezidentský výnos, kterým s okamžitou platností zakazuje vstup do země občanům 12 států a částečně omezuje cestování ze sedmi dalších. Tento krok je návratem k přísné imigrační politice, kterou Trump prosazoval již během svého prvního volebního období, a nyní ji dále rozšiřuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy