Dostane Ukrajina potřebné miliardy? Sliby lídrů EU zatím zůstávají na papíře

Lídři členských států Evropské unie potvrdí své odhodlání poskytovat Ukrajině vojenskou podporu na mimořádném summitu EU v Bruselu.

 Podle návrhu závěrů summitu, který byl zveřejněn v úterý, se lídři EU zavazují pokračovat ve "včasné, předvídatelné a udržitelné podpoře pro Ukrajinu". Návrh rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket.

V textu návrhu však není jasné, zda lídři EU slíbí dalších pět miliard eur pro fond nazvaný Evropský mírový nástroj (EPF), který je využíván k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část je označena hranatými závorkami, což naznačuje, že o ní stále probíhají jednání.

Členové EU se již několik měsíců neshodují ohledně toho, jak budou prostředky z EPF využity v budoucnosti. Německo navrhovalo, aby se zdůraznila bilaterální pomoc od jednotlivých zemí EU.

Hlavním bodem nadcházejícího summitu je snaha dohodnout se na schválení balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur. V předešlém summitu v prosinci byly všechny návrhy týkající se zvýšení společného rozpočtu na roky 2024–2027, včetně finanční pomoci pro Ukrajinu, zablokovány Maďarskem.

Doporučené články

Maďarsko je ale nově otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.

Budapešť předložila do Bruselu nový návrh, v němž specifikovala, že je otevřená využití finančních prostředků z unijního rozpočtu na pomoc Ukrajině a dokonce uvažuje o společném zadlužení.

Balázs Orbán však dodal, že tato podpora bude podmíněna tím, že dohoda bude obsahovat ustanovení, která umožní Maďarsku později přehodnotit svůj postoj.

Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.

Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.

Maďarská vláda začala tento návrh napadat z různých důvodů. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nakonec na prosincovém summitu EU vetoval balík pomoci ve výši 50 miliard eur, který měl být použit k podpoře ukrajinského rozpočtu během následujících čtyř let.

Politico informuje, že maďarská vláda by mohla odvolat své veto, pokud by Rada Evropské unie každoročně přezkoumávala tuto pomoc a schvalovala ji jednomyslně. To by znamenalo, že Ukrajina by obdržela podporu ve formě ročních splátek ve výši 12,5 miliardy eur, a maďarská vláda by měla možnost každý rok vydírat EU prostřednictvím svého veta.

Doporučené články

Politico zdůrazňuje, že to není první takový nápad v případě Maďarska, ale považuje to za významný krok zpět v rétorice Viktora Orbána v posledních týdnech, kdy ostře protestoval proti jakékoli podpoře Ukrajiny z rozpočtu EU.

Maďarský expert na Rusko András Rácz uvedl, že v rámci EU je Orbánovo veto slabé, protože lze najít obejít. Dodal, že by se mohlo uplatnit mezivládní dohoda, což by bylo komplikovanější a dražší, ale realizovatelné. Rácz proto nepovažuje za ohroženou finanční podporu od EU.

V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.

Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale existuje šance, že se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.

Související

Evropa

Politico: Evropě hrozí ekonomická apokalypsa

Stagnace, klesající konkurenceschopnost a blížící se návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vytvářejí existenční výzvu, která by mohla otřást základy prosperity kontinentu. Evropa se nachází ve zlomovém bodě, kdy musí čelit hlubokým hospodářským problémům, jež by mohly výrazně ovlivnit její budoucnost, uvedl server Politico.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Summit EU

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 14 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy