Lídři členských států Evropské unie potvrdí své odhodlání poskytovat Ukrajině vojenskou podporu na mimořádném summitu EU v Bruselu.
Podle návrhu závěrů summitu, který byl zveřejněn v úterý, se lídři EU zavazují pokračovat ve "včasné, předvídatelné a udržitelné podpoře pro Ukrajinu". Návrh rovněž zdůrazňuje naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket.
V textu návrhu však není jasné, zda lídři EU slíbí dalších pět miliard eur pro fond nazvaný Evropský mírový nástroj (EPF), který je využíván k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část je označena hranatými závorkami, což naznačuje, že o ní stále probíhají jednání.
Členové EU se již několik měsíců neshodují ohledně toho, jak budou prostředky z EPF využity v budoucnosti. Německo navrhovalo, aby se zdůraznila bilaterální pomoc od jednotlivých zemí EU.
Hlavním bodem nadcházejícího summitu je snaha dohodnout se na schválení balíčku pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur. V předešlém summitu v prosinci byly všechny návrhy týkající se zvýšení společného rozpočtu na roky 2024–2027, včetně finanční pomoci pro Ukrajinu, zablokovány Maďarskem.
Maďarsko je ale nově otevřeno možnosti, aby Evropská unie použila prostředky ze svého rozpočtu na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedl to na sociální síti X Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Zdůraznil ale, že Maďarsko si přeje možnost později změnit své rozhodnutí.
Budapešť předložila do Bruselu nový návrh, v němž specifikovala, že je otevřená využití finančních prostředků z unijního rozpočtu na pomoc Ukrajině a dokonce uvažuje o společném zadlužení.
Balázs Orbán však dodal, že tato podpora bude podmíněna tím, že dohoda bude obsahovat ustanovení, která umožní Maďarsku později přehodnotit svůj postoj.
Maďarsko už dříve naznačilo, že by mohlo zrušit své veto ohledně pomoci EU Ukrajině ve výši 50 miliard eur za podmínky, že toto financování bude každoročně přezkoumáváno. Uvedl to server Politico.
Evropská komise v červnu loňského roku navrhla navýšení rozpočtu EU pro období 2021-2027 dodatečnými platbami ve výši 66 miliard eur a pokračování podpory Ukrajiny částkou 17 miliard eur a 33 miliard eur ve formě úvěrů. Zbytek měl být částečně použit k pokrytí zvýšených úrokových nákladů EU v důsledku nejistoty v důsledku ruské invaze a částečně na nové účely.
Maďarská vláda začala tento návrh napadat z různých důvodů. Předseda maďarské vlády Viktor Orbán nakonec na prosincovém summitu EU vetoval balík pomoci ve výši 50 miliard eur, který měl být použit k podpoře ukrajinského rozpočtu během následujících čtyř let.
Politico informuje, že maďarská vláda by mohla odvolat své veto, pokud by Rada Evropské unie každoročně přezkoumávala tuto pomoc a schvalovala ji jednomyslně. To by znamenalo, že Ukrajina by obdržela podporu ve formě ročních splátek ve výši 12,5 miliardy eur, a maďarská vláda by měla možnost každý rok vydírat EU prostřednictvím svého veta.
Politico zdůrazňuje, že to není první takový nápad v případě Maďarska, ale považuje to za významný krok zpět v rétorice Viktora Orbána v posledních týdnech, kdy ostře protestoval proti jakékoli podpoře Ukrajiny z rozpočtu EU.
Maďarský expert na Rusko András Rácz uvedl, že v rámci EU je Orbánovo veto slabé, protože lze najít obejít. Dodal, že by se mohlo uplatnit mezivládní dohoda, což by bylo komplikovanější a dražší, ale realizovatelné. Rácz proto nepovažuje za ohroženou finanční podporu od EU.
V otázce finanční pomoci ve výši 50 miliard eur, které má Kyjevu poskytnout EU ze svého revidovaného rozpočtu ve formě půjček a grantů, Orbán využil svého práva veta a balíček zablokoval.
Lídři EU by tak v této věci měli jednat na mimořádném zasedání v Bruselu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ale existuje šance, že se Orbána podaří přesvědčit, aby přistoupil na balíček finanční pomoci pro Ukrajinu.
Související

Platíme za zmařenou šanci z 90. let. Evropa a Rusko mohli být partnery, převládly ale staré zvyky

Ukázka slabosti Evropy: Proč je obchodní dohoda s USA prohrou EU?
EU (Evropská unie) , Summit EU
Aktuálně se děje
před 54 minutami

OBRAZEM: "Nabízíme lidem alternativu k vládě, která je zklamala." Starostové zahájili ostrou fázi kampaně
před 1 hodinou

Si Ťin-pching ukazuje, kdo drží karty v rukou. Kim Čong-una přiměl k první multilaterální schůzce v historii
před 2 hodinami

Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová
před 2 hodinami

Krize se vyostřuje. Trumpův muž označil konflikt na Ukrajině za Módiho válku
před 2 hodinami

Počasí bude nahrávat požárům až do pátku, varovali meteorologové
před 3 hodinami

Papež se obořil na Izrael: Přestaňte kolektivně trestat Palestince
před 4 hodinami

Kreml otočil. Zamítl rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině
před 5 hodinami

Bílý dům odvolal ředitelku CDC. Odmítla schvalovat nevědecké pokyny
před 6 hodinami

Masivní ruský útok na Kyjev: Nejméně osm mrtvých, desítky zraněných
před 7 hodinami

Počasí na začátku září: Tropické teploty dlouho nevydrží, ochladí se
včera

Trump vyzval ke stíhání George Sorose. Viní ho z nepokojů v USA
včera

Izraelská armáda: Pásmo Gazy dobudeme, evakuace města je nevyhnutelná
včera

Zasahujeme proti Hamásu, tvrdí Izraelci. Statistiky zraněných dětí v Gaze ale ukazují něco jiného
včera

Macronovi se pod rukama sype vláda. Má tři možnosti, jak reagovat
včera

Tajné operace podporující odtržení Grónska od Dánska? Kodaň si předvolala nejvyššího amerického diplomata
včera

Zabití pěti reportérů v Gaze je jeden z nejbrutálnějších pokusů o umlčení novinářů v historii
včera

Izraelská armáda provedla razii na severu okupovaného Západního břehu Jordánu
včera

Ruská letadla po setkání Putina s Trumpem opakovaně operují u pobřeží Aljašky
včera

Čtvrteční počasí. Meteorologové varují před vedrem i silným větrem
včera
Vězni pomáhali dozorcům, pak se dobrovolně vrátili. Co se odehrálo v íránské věznici během útoku Izraele?
Íránská věznice Evin, která leží na severním okraji Teheránu, se stala terčem nejkrvavějšího izraelského útoku na íránské půdě z hlediska obětí z řad civilistů. Podle exkluzivního rozhovoru BBC s bývalou politickou vězeňkyní Motahareh Goonei se uvnitř věznice odehrávaly scény, které vypovídají o hrůzách, ale i o lidskosti v krizové situaci. Věznice byla napadena během cíleného útoku Izraele 23. června, v posledních hodinách války mezi oběma zeměmi.
Zdroj: Libor Novák