EU může zahájit přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem, oznámila Evropská komise

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve středu doporučila lídrům EU otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. V případě Gruzie komise doporučila udělení kandidátského statutu.  Uvedl to server CNN.

Vzhledem k výsledkům dosaženým Ukrajinou a Moldavskem v pokračujícím reformním úsilí EK doporučila, aby Rada EU zahájila přístupová jednání s oběma zeměmi. V případě Gruzie Komise vzhledem k dosaženým výsledkům doporučuje, aby členské země EU udělily Gruzii statut kandidátské země za předpokladu, že podnikne několik doporučených kroků.

Pokud jde o Bosnu a Hercegovinu, eurokomise doporučuje zahájit přístupová jednání s touto zemí, až bude dosaženo potřebného stupně souladu s kritérii členství. Von der Leenová upřesnila, že Sarajevo musí vyvinout další úsilí ke splnění klíčových priorit uvedených ve stanovisku EK.

Zpráva EK poskytuje podrobné hodnocení současného stavu a pokroku v eurointegračním úsilí, kterého dosáhly Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie , Srbsko, Turecko a poprvé také Ukrajina, Moldavsko a Gruzie.

Komise se zaměřila zejména na pokrok v provádění základních reforem a na poskytnutí jasných pokynů k budoucím reformním prioritám. Zároveň zdůraznila, že přistoupení je a zůstane procesem založeným na zásluhách, který závisí na pokroku dosaženém každou zemí.

Doporučené články

"Rozšíření je životně důležitou politikou Evropské unie. Dokončení rozšiřování je výzvou dějin, přirozený horizont naší Unie. Dobudování Unie má také silnou ekonomickou a geopolitickou logiku. Dosavadní vlny rozšíření ukázaly obrovské výhody pro přistupující země i pro EU. Bude to vítězství pro všechny nás, uvedla šéfka eurokomise.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o víkendu po návštěvě von der Leyenové v Kyjevě uvedl, že očekává, že přístupová jednání Ukrajiny s Evropskou unií začnou ještě letos. 

"Od předsedkyně Evropské komise jsem slyšel pozitivní signály ohledně našeho pokroku pro začátek jednání," řekl Zelenskyj ve večerním videovzkazu. Von der Leyenová dříve pochválila Ukrajinu za pokrok v oblasti reforem, kterého Kyjev dosáhl i v době války.

"Musím říct, že jste udělali velký pokrok. Je působivé to vidět," uvedla šéfka EK po setkání se Zelenským v Kyjevě. "Vedete existenční válku a zároveň hluboce reformujete svou zemi," ocenila Ukrajinu.

Doporučené články

"Dosáhli jste mnoha milníků při reformě vašeho soudního systému, omezení vlivu oligarchů, boji proti praní špinavých peněz a mnoho dalšího," řekla s tím, že jde o výsledek tvrdé práce. Ocenila také významný pokrok Kyjeva v modernizování ukrajinského hospodářství.

Ukrajina je podle ní velmi blízko ke splnění požadavků potřebných ke vstupu do Evropské unie. O začátku přístupových rozhovorů by měli rozhodovat lídři členských států EU v prosinci. Zelenskyj v proslovu uvedl, že Ukrajinci by si měli zvyknout na integraci do EU. Čas, kdy bude ukrajinská vlajka vlát v Bruselu spolu s vlajkami dalších členských států Unie, se podle něj blíží.

Ukrajina požádala o členství v EU krátce po začátku ruské invaze v únoru loňského roku, a v červnu ji byl udělen statut kandidátské země. Šéfka Evropské komise zdůraznila, že Kyjev udělal značný pokrok v procesu směrem k členství v EU. Rozšíření EU bude jedním z klíčových témat summitu, a Evropská komise do té doby předloží zprávy týkající se žádostí o členství od Ukrajiny a Moldavska.

Předseda Evropské rady Charles Michel už dříve uvedl, že podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie (EU) do roku 2030. Musí však být splněny určité podmínky a každý si musí udělat svůj "domácí úkol", řekl v rozhovoru pro německý server Der Spiegel.

Doporučené články

Podle Michela musí EU urychlit proces rozhodování o vstupu Ukrajiny, čímž by zároveň ukázala, že je schopna jednat geopoliticky. Zároveň však zdůraznil, že EU nesleví z kritérií přijetí, což platí kromě Ukrajiny i pro ostatní kandidáty včetně Turecka, šesti zemí západního Balkánu a Moldavska.

"Ukrajina a ostatní státy musí uskutečnit reformy, bojovat proti korupci a splnit právní požadavky," upozornil Michel. O otázce rozšiřování se bude diskutovat na zasedání lídrů EU ve čtvrtek a v pátek ve španělské Granadě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před měsíem řekl národu,  že členství jeho země v Evropské unii je už jen otázkou času. Uvedl to ve svém pravidelném večerním videoproslovu po návštěvě vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella v Kyjevě.

" My všichni víme, že je jen otázkou času, kdy se Ukrajina stane členem EU ," podotkl Zelenskyj. Ukrajinský prezident v souvislosti s předem neohlášeným zasedáním ministrů zahraničních věcí 27 členských zemí Unie v Kyjevě dodal, že toto "setkání se v podstatě konalo již v EU".

Doporučené články

Borrell v minulosti odmítl návrhy, podle kterých by měl být vstup Ukrajiny do EU postupný a trvat několik let. Během projevu na setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí EU v Kyjevě prohlásil, že členství v EU má být buď úplné, nebo žádné, čímž vyjádřil stále silnější názorový proud narůstající mezi diplomaty ze zemí EU.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová spolu s dalšími politiky navrhla jako jednu z možností přístup Ukrajiny na společný evropský trh a teprve potom plné členství, k němuž by podle ní mohlo dojít za několik let.

Proti tomu se ale ohradil. "Co mají znamenat tyto řeči o částečném členství? Poloviční členství? Čtvrtinové členství? Členství je členství, tečka. Mám to zopakovat? Členství je členství, tečka," prohlásil Borrell.

"Na vlastní oči jsem viděl brutální následky ruské agrese, Ukrajinci bojují s neuvěřitelnou statečností," uvedl dále s tím, že spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy EU je důležitá nejen po stránce vojenské pomoci, ale i z hlediska výcviku ukrajinských vojáků a pilotů.

Doporučené články

Na setkání se podle něj řešily i reformy, které musí Ukrajina na své cestě ke členství v Evropské unii učinit. Agentura Reuters s odvoláním na dva úředníky Evropské unie na vysoké úrovni už před létem informovala o dokumentu, který plánuje vydat Evropská komise o posunu Ukrajiny v sedmi podmínkách, jejichž splnění EU požaduje k zahájení přístupových jednání.

Tyto podmínky definovaly evropské orgány po udělení kandidátského statusu zemi v červnu loňského roku. Server US News připomněl, že Ukrajina v posledních řešila případy korupce na vysoké úrovni, a to včetně zadržení předsedy nejvyššího soudu pro podezření z úplatku ve výši 2,7 milionu dolarů.

Dalšími podmínkami pro Ukrajinu je reforma orgánů činných v trestním řízení, opatření proti praní špinavých peněz, zákonů na omezení oligarchů a ochrany práv národnostních menšin. 

Podmínky uložené ze strany EU jsou sice v sedmi bodech, nicméně zahrnují další dílčí reformy. Jejich splnění vyžaduje značné úsilí a opravdovou proměnu státu. Ukrajinu ještě čeká zásadní kompletní reforma ústavního soudu a harmonizace zákonů s těmi evropskými.

Doporučené články

První zprávu za letošní rok o pokroku Kyjeva vydala už Evropská rada, což je instituce EU stojící na národních zájmech, protože v ní zasedají předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí. Týkala se zejména opětovného odsouzení ruské agrese a podpory ukrajinského odporu.

Cesta ke členství v Evropské unii bude pro Kyjev ještě náročná, ačkoliv by si některé země v čele s Polskem a pobaltskými státy přály zrychlený přístupový proces.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně sliboval, že Ukrajina splní všech sedm požadavků ke konci podzimu loňského roku. Nadlidský výkon by to byl i pro zemi, která momentálně nebojuje ve válce. Podle ukrajinských expertů jejich země v létě postupovala velice rychle, na podzim ale ztratila tempo a opatrný pokrok v plnění některých kritérií je vyrovnán úpadkem u jiných.

Podle serveru European Pravda Ukrajina zvládla hmatatelný pokrok pouze v ohledech reformy ústavního soudu, který byl ještě koncem srpna loňského roku „outsiderem“. V listopadu experti hodnotili experti ukrajinský pokrok jako 4,7 z 10, s tím, že 0 znamená žádné plnění podmínek, 10 jejich plné plnění. Za 2,5 měsíce od udělení kandidátského statusu země vystoupala na tuto hodnotu ze 4,4 z 10.

Doporučené články

Členství Ukrajiny v EU se ale nelíbí všem. Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že je potřeba zodpovědět některé "velmi dlouhé a složité otázky", než bude moci Evropská unie zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou.

Lídři EU se mají v prosinci rozhodnout, zda zahájí přístupová jednání s Ukrajinou. Orbán ale podle serveru Politico řekl, že se EU musí rozhodnout, zda může "vážně uvažovat" o členství země, která je v současnosti ve válce.

"Nevíme, jak velké je území této země, protože válka stále probíhá, nevíme, jak velká je její populace, když utíkají," řekl Orbán. "Přijmout zemi do EU bez znalosti jejích parametrů , to by bylo bezprecedentní," dodal.

Podle agentury TASR Orbán také uvedl, že s přijetím nové země do Evropské unie musí souhlasit všechny členské země.

Dodal, že zatím se mu nezdá, že by pro takový krok hlasovali i maďarští poslanci. "S těmito ambiciózními plány bych byl opatrný," varoval Orbán v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio.

Související

Evropský parlament

Politico: Úředníci zvažují stávku. Vadí jim, že EU ohledně Pásma Gazy nic nedělá

Ve světle konfliktu v Gaze narůstá napětí mezi zaměstnanci Evropské komise a vedením. Stále více úředníků tvrdí, že neschopnost bloku účinně tlačit na Izrael je v rozporu s jejich povinnostmi a také s mezinárodním právem. Někteří pracovníci dokonce tvrdí, že Komise potlačuje "odpor z přesvědčení" a odkládá smysluplné akce, čímž porušuje své "morální a právní povinnosti".

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ukrajina Moldavsko Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Kreml oznámil čas schůzky Putina s Trumpem

Prezidentský poradce Jurij Ušakov oznámil, že se Vladimír Putin a Donald Trump po jednání na Aljašce zúčastní společné tiskové konference. Uvedl, že oba lídři budou mít nejprve soukromý rozhovor za přítomnosti tlumočníků. Poté se k nim připojí pět členů z každé delegace.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do Jižního Súdánu

Izrael jedná s Jižním Súdánem o možnosti přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do této válkou zmítané východoafrické země. Jedná se o součást širšího úsilí Izraele usnadnit masovou emigraci z oblasti, kterou po 22 měsících ofenzívy proti Hamásu opustil v ruinách.

před 3 hodinami

Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

KLDR plánuje zakotvit do ústavy odpor k Jižní Koreji

Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, důrazně odmítla tvrzení Jižní Koreje, že Pchjongjang odstranil některé ze svých propagandistických reproduktorů podél hranice. Podle prohlášení, které bylo zveřejněno státní agenturou KCNA, Severní Korea reproduktory nikdy neodstranila a ani je nemá v úmyslu odstranit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Jak se chránit před extrémním počasím? Meteoroložka dala čtenářům EZ několik důležitých doporučení

Česko vstoupilo do další vlny úmorných veder, která vyvrcholí v pátek teplotami až 37 °C. Meteoroložka Dagmar Honsová pro EuroZprávy.cz varovala, že tropické počasí představuje zátěž hlavně pro seniory, děti a chronicky nemocné, a radí, jak se chránit. Klíčem je dostatek tekutin, lehké oblečení, vyhýbání se polednímu slunci a ochrana pokožky i očí.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce

Marylandský guvernér Wes Moore nedávno vyjádřil názor, že by se demokraté neměli zabývat volbami v roce 2028 a měli by se plně soustředit na současnost. Na druhou stranu, ve svém nedávném komentáři pro magazín Time bývalý hlavní poradce prezidenta Joea Bidena John McCarthy tvrdí, že ačkoli je soustředění na aktuální dění důležité, strana si nemůže dovolit odkládat přípravu na budoucnost.

před 4 hodinami

Vlaky

Jak se Evropa chystá na ruskou hrozbu? Zvažuje i obnovu prastaré trati

Belgie, Nizozemsko a Německo diskutují o obnově železniční trati Železný Rýn. Trať, jejíž historie sahá až do 19. století, se má dočkat vzkříšení, aby posílila vojenskou mobilitu v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Tato trasa spojovala belgický přístav Antverpy s německou průmyslovou oblastí Porúří a během druhé světové války a po ní hrála klíčovou roli pro spojenecké síly.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump: Rusko čekají vážné následky, pokud Putin neukončí válku.

Před blížícím se summitem začal americký prezident Donald Trump zjišťovat, jak se jeho ruský protějšek Vladimir Putin za poslední roky změnil. Od jejich posledního setkání v roce 2019 uplynulo dlouhých šest let. Trump, který se summitu na Aljašce zúčastní, slíbil, že rychle vyjedná mír na Ukrajině ještě před nástupem do úřadu. Putin však neprojevil zájem o příměří a naopak stupňuje útoky.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Vlci, ilustrační foto

Vlci budí na Šumavě obavy. Správa parku připustila, že jí utekli z výběhu

Nepříjemná situace nastala během vrcholné turistické sezóny na Šumavě. Zástupci správy národního párku v úterý ustanovili krizový štáb pro odchyt vlků, kteří se vyskytují v širším okolí návštěvnického centra v Srní a vykazují nízkou hladinu plachosti. Není totiž vyloučeno, že jde o vlky chované ve zdejším výběhu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy