Fico v EU najel na proruskou notu. S Orbánem blokují 50 miliard eur pro Ukrajinu

Lídři členských zemí EU se během prvního dne summitu v Bruselu zabývali revizí společného sedmiletého rozpočtu eurozóny. Premiéři Maďarska a Slovenska vyslovili nesouhlas s balíkem pomoci pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur, který navrhla Evropská komise. Informaci zveřejnil portál Politico s odvoláním na nejmenovaného diplomata EU.

Podle tohoto zdroje maďarský prezident Viktor Orbán uvedl, že finanční podpora EU pro Ukrajinu nefunguje, což zmínil i před novináři před začátkem summitu. Slovenský premiér Robert Fico svůj nesouhlas zdůvodnil zejména obavami z korupce na Ukrajině. Také uvedl, že utrácení dalších peněz pro Ukrajinu je pro něj doma "těžké prodat".

Politico konstatuje, že v Bruselu panuje přesvědčení, že maďarského premiéra bude možné přesvědčit, aby upustil od svého stanoviska při revizi dlouhodobého rozpočtu uvolněním části evropských fondů, které byly zadržovány kvůli sporům o právní stát.

Aktualizace víceletého finančního rámce, kterou by měli lídři schválit na summitu v prosinci, vyžaduje souhlas všech 27 členů EU. Úprava tohoto rámce, který obsahuje i Nástroj pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur na období 2024–2027, by zajistila další finanční podporu Kyjevu, neboť současné financování EU letos končí.

Předseda Evropské rady Charles Michel v této souvislosti konstatoval, že v rámci diskusí o revizi dlouhodobého rozpočtu EU došlo k celkovému konsensu ohledně předpokládaných dodatečných 50 miliard eur pro Ukrajinu.

Doporučené články

"Měli jsme dobrou výměnu názorů, což bylo zapotřebí. Víme, že na stole jsou různé názory a proto bylo důležité zlepšit vzájemné porozumění mezi lídry," řekl Michel. Cílem je dosáhnout dohody o revizi sedmiletého rozpočtu EU do konce letošního roku, uznal však, že to bude obtížné.

Orbán už dříve uvedl, že Maďarsko nedokáže a ani nechce podporovat Ukrajinu. Prohlásil to v pátek v rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Kossuth Radio. 

"Největším problémem je, že strategie, se kterou se Brusel postavil k této válce, selhala," řekl maďarský premiér. Podle něj Evropská unie povzbudila Ukrajinu, aby zahájila otevřenou válku a dala na to finanční prostředky i vojenské vybavení.

"Dokud existoval reálný scénář, že Ukrajina může vyhrát, fungovala jistá strategie. Nicméně Ukrajinci nemohou na frontě zvítězit - a to uznává každý vojenský stratég," konstatoval Orbán s poznámkou, že nyní je trapné uznat, že předchozí strategie nefunguje.

Maďarsko se k Ukrajině vyjadřuje kriticky již delší dobu. Orbán v září prohlásil, že je potřeba zodpovědět některé "velmi dlouhé a složité otázky", než bude moci Evropská unie zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou.

Doporučené články

Podle serveru Politico řekl, že se EU musí rozhodnout, zda může "vážně uvažovat" o členství země, která je v současnosti ve válce. "Nevíme, jak velké je území této země, protože válka stále probíhá, nevíme, jak velká je její populace, když utíkají," řekl Orbán.

"Přijmout zemi do EU bez znalosti jejích parametrů , to by bylo bezprecedentní," dodal. Podle agentury TASR Orbán také uvedl, že s přijetím nové země do Evropské unie musí souhlasit všechny členské země.

Dodal, že zatím se mu nezdá, že by pro takový krok hlasovali i maďarští poslanci. "S těmito ambiciózními plány bych byl opatrný," varoval Orbán v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio.

I v létě přešel do ostré kritiky Ukrajiny a Evropské unie. Podle něj je blok na konci sil, a navíc dluží peníze Budapešti. Podle serveru index.hu zpochybnil ukrajinskou suverenitu s tím, že nyní Kyjev funguje jen díky penězům ze Západu. 

Doporučené články

"Suverenita Ukrajiny je prakticky pryč, protože není schopná financovat vlastní civilní operace. Dnes udržují Ukrajinu při životě a v chodu pouze západní peníze. Otázkou nyní je, jak dlouho Evropa tuto válku vydrží," pokračoval.

Kritizoval rovněž přístup Spojených států. "Američané mohou přijít se spoustou peněz, aby se válce vyhnuli. Evropská unie to nedokáže, může generovat peníze pouze tím, že požádá členské státy," poznamenal.

"Evropská unie žádá o prostředky na válku na Ukrajině, a přitom dluží peníze Maďarsku. Je na hranici svých možností. Členské státy se více zabývají vlastní domácí politikou a ekonomickými dopady války," dodal Orbán.

Podle něj existovaly na začátku války pouze dvě možnosti. "Ukrajinci mohli konflikt lokalizovat, jako to udělala například Angela Merkelová, a nedovolit, aby se válka rozšířila. Západ však podle ní šel do války jen napůl srdce, protože na Ukrajinu neposlal vojáky, ale peníze a zbraně. Západní vojáci by za Doněck neumírali."

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Viktor Orbán Robert Fico Ukrajina

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy