Rozpoutali studenou válku Sověti? Blokáda Berlína rozdělila Evropu

Existují tři klíčové události, které vedly ke vzniku sovětské blokády Berlína. Jedním z nich byl tzv. Marshallův plán pro hospodářské oživení válkou zničené Evropy. Dalším momentem se stala Londýnská konference v zimě a na jaře 1948. Nakonec je důležité připomenout i Londýnský program, který vyzýval k oddělení a sjednocení tří západních okupačních zón a zavedení jednotné německé měny jako prostředku k dosažení tohoto cíle. 

Důležitou roli také hrála situace v tehdejším Řecku a Turecku. V obou zemích probíhalo v březnu 1947 komunistické povstání a americký prezident Harry Truman tehdy vyhlásil doktrínu, podle které bude Amerika „podporovat všechny svobodné lidi, kteří odmítají pokusy o podrobení ozbrojenými menšinami nebo vnějšími tlaky”. O tři měsíce později vyhlášený Marshallův plán Trumanovu doktrínu doplnil o ekonomickou a finanční pomoc. 

S ohledem na rostoucí napětí mezi SSSR a USA se Bílý dům rozhodl, že čtyřčlenná kontrola nad poraženým Německem není kvůli politice Kremlu nadále možná. Washington, D. C. společně s Francií a Spojeným královstvím, jež se na okupaci Německa také podílely, zahájil v Londýně sérii jednání. Tyto diskuze, které probíhaly od února do června roku 1948, byly později označeny jako Londýnská konference. V té době přišla Francie i Spojené království na to samé, co USA. Spolupráce se Sověty v Německu byla stále obtížnější a všechny tři země začaly řešit, co bude dál.

Londýnský program donutil Moskvu k reakci

Výsledkem těchto jednání se stal Londýnský program. Hlavním cílem tohoto ujednání se stalo založení jednotné západoněmecké vlády a měnová reforma ve všech třech západních okupačních zónách. Londýn, Paříž a Washington, D. C. chtěly jimi okupované území spojit tak, aby vznikl jeden souvislý ekonomický prostor.

Přestože sovětská blokáda Berlína vznikla následkem všech těchto událostí, právě Londýnský program pravděpodobně donutil Moskvu k akci. Dne 6. března 1948 tři západní mocnosti vydaly závěrečné komuniké z Londýnské konference. O měsíc později SSSR zareagoval omezením vojenských dodávek, jež do západního Berlína proudily přes sovětskou okupační zónu. Francie, Spojené království a USA se mohly buď západního Berlína vzdát, čímž by ale v Evropě utrpěla jejich prestiž, nebo měnovou reformu zavést bez ohledu na odpor Moskvy a vytvořit tak samostatné západní Německo.

Tři západní spojenci se nakonec rozhodli nepodvolovat se a v Berlíně zůstali. V polovině června 1948 došlo k zavedení nové měny v jejich okupačních zónách, nikoliv však v západním Berlíně. SSSR postupoval analogicky na své části Německa. Do Berlína se západní měna dostala až 23. června. Následujícího dne vydal Kreml rozkaz k úplné blokádě Berlína. Železniční a silniční spojení mezi západními okupačními zónami a Berlínem bylo znemožněno.

Stalin Západ uklidňoval: „Jsme stále spojenci.“

Moskva postupovala podle všech mezinárodních zákonů, protože západní státy a SSSR nikdy nepodepsaly žádnou písemnou dohodu, jež by se týkala pozemního přístupu do Berlína. Josif Stalin také ohledně blokády nikdy neurčil žádné časové ultimátum a nechával dveře otevřené pro jednání. Při jednom setkání se západními diplomaty během Berlínské krize dokonce zavtipkoval: „Jsme stále spojenci.”

Západní mocnosti se ale nevzdaly a rozhodly se demonstrovat celému světu své odhodlání vytrvat až do konce. Monumentální letecký most přepravoval ze západních okupačních zón do Berlína veškeré potřebné materiály zboží po celou dobu blokády. Ta celkově trvala 324 dní a denní dodávky pro obklíčený Berlín dosahovaly hmotnosti 13 000 tun.

Na jaře 1949 se ukázalo, že Kreml svých cílů pomocí blokády nedosáhne. Američané společně se spojenci blokádu pomocí leteckého mostu obcházeli, v západních Německu vznikla samostatná vláda a ve Washingtonu, D. C. byla podepsána smlouva o Severoatlantické alianci. Stalin měl buď možnost pokračovat v neefektivní a nesmyslné blokádě, nebo přiznat porážku a blokádu zastavit. Nakonec si vybral to druhé a na závěrečném zasedání Rady ministrů zahraničních věcí byla blokáda ukončena.