Boj proti migrantům zabírá? V Rakousku se dějí věci, které by dříve neměly šanci

Radikální pravice z nedalekého Rakouska sílí. Kopíruje tak úspěchy francouzské strany FN, mírnějšího britského UKIPu nebo strany SD ze Švédska. Rostoucí popularita Freiheitliche Partei Österreichs (FPÖ) lze přičíst stále probíhající migrační krizi.

Strana kritizuje současnou vládu za to, že má otevřené hranice a přijímá příliš mnoho uprchlíků. Většina z nich se sice přesouvá do sousedního Německa, ale podle statistiky agentury Reuters jich alespoň 90 000 v zemi zůstalo. To činí zhruba 1% rakouské populace.

V Rakousku se proti migraci začaly profilovat i další dvě strany - sociální demokraté a Rakouská lidová strana. Její předseda a zároveň ministr zahraničí Sebastian Kurz se nedávno vyjádřil, že uprchlíci zachránění ze Středozemního moře by měli být posílání do Afriky.

Kancléř a sociální demokrat Christian Kern zase podpořil limity pro přijímaní uprchlíků z Afriky od roku 2020 a také plánuje opatření, která by měla zvýhodňovat místní zaměstnance před jejich rivaly z cizích zemí.

Strana má dlouhou historii

Rakouská strana  vznikla už v roce 1956 a v politickém spektru se řadí k radikálně pravicovému populismu a národnímu konzervatismu. Jejím prvním předsedou byl Anton Reinthaller, bývalý důstojník SS a nacistický ministr zemědělství. Hlavní ideou byl pangermanismus (tzv. všeněmectví), tedy soudržnost všech německých národů proti ostatním.

V osmdesátých letech pod vedením liberála Norberta Stegera změnila FPÖ svou tvář. Stala se z ní umírněná centristická liberální strana, která se zaměřovala na volný trh. V té době se mimo jiné dostala i do vlády se sociálními demokraty.

Poté se lídrem stal Jörg Heider a strana se od liberálního proudu pomalu začala odvracet ke kritice a protivládní rétorice. Heider mimo jiné v době svého předsednictví řekl: „Za třetí říše tu alespoň byla solidní zaměstnanost, což je mnohem víc, než dokázala vaše současná vláda z Vídně teď.“ 

V současné době vede stranu již od roku 2005 Heinz-Christian Strache. S ním se FPÖ stále drží v politickém spektru na radikální pravici, zároveň se přidal populismus. Její prezidentský kandidát Hofer sice nezvítězil, ale prohrál jen velmi těsně. V nadcházejících volbách straně průzkumy přisuzují až 35% hlasů a také pravděpodobnou účast ve vládě.