Macron v Salcburku: Dosavadní vysílání pracovníků je zrada zásad EU

Salcburk - Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes označil stávající praxi při vysílání pracovníků do jiných zemí Evropské unie za zradu základních zásad unie. Francouzské a rakouské firmy v Česku platí pracovníkům 30 či 40 procent mzdy, kterou dávají lidem ve své zemi. Uvedl to dnes český premiér Bohuslav Sobotka.

"Chceme EU, která chrání (před sociálním dumpingem)," zdůraznil Macron. Shodný názor představil i hostitel francouzského prezidenta, rakouský kancléř Christian Kern. "Evropa musí postupovat společně, s Českem a Slovenskem. Nechceme rozlišovat mezi starou a novou Evropou," řekl Kern. Dodal, že nejde jen o technické otázky, ale i to, že firmy, které zásady nedodržují, by měly být trestány - avšak tyto tresty se dosud neuplatňují.

"Jednotný evropský trh a volný pohyb pracovníků nemají za cíl zvýhodňovat země, které prosazují oslabování sociálních práv. To v našich zemích živí populismus a narušuje důvěru v evropský projekt," uvedl Macron a zdůraznil shodu názorů s hostitelem. Stejná práce na stejném místě by měla být vykonávána za stejné peníze.

Macron a Kern se vyjadřovali na společné tiskové konferenci, uspořádané ještě před schůzkou s šéfy české a slovenské vlády, s nimiž chtějí jednat o revizi stávající unijní směrnice o vysílání pracovníků.

Návrhy změn představila loni na jaře Evropská komise. Pravidla by se měla zpřísnit. Staré členské země si stěžují na to, že levnější vysílané síly z východu unie ohrožují jejich pracovní místa. Nové unijní země zas argumentují tím, že by změny mohly ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně řidičů z povolání.

"Francouzské a rakouské firmy u nás platí třicet, čtyřicet procent toho, co platí ve svých mateřských zemích. Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v ČR šetří," řekl Sobotka. Dodal, že zahraniční společnosti velkou část peněz vyplácejí na dividendách a část z toho by mohla v Česku zůstat "v podobě mezd".

Podle Sobotky by vlády Rakouska a Francie měly vnímat, že by se jejich firmy "neměly podílet na mzdovém dumpingu" a měly by zvyšovat výdělky. "Zejména v rámci koncernu je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce, odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, tak mají velký rozdíl v platech," podotkl předseda české vlády.

České příjmy odpovídají asi třetině německých, čtvrtině dánských a pětině lucemburských příjmů, upřesnil už dřív státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

Sobotka odmítl, že by ČR vyjednávala o jiné variantě, než je ta, na níž se země Visegrádu dohodly. Takzvaný slavkovský formát - tedy Česko, Slovensko a Rakousko - podle něj odklon od uskupení V4 nepředstavuje.

Podle českého premiéra chce V4 pro své dopravce vyjednat co nejlepší podmínky. "Určitě žádná ze zemí V4 nezpochybňuje princip, že by za stejnou práci na stejném místě měl být také stejný plat. Tady si myslím, že ten problém není. Otázka je, jak to bude konkrétně nastaveno a co vše se z hlediska směrnice o vysílání do toho bude započítávat," řekl premiér.

Návrhy změn směrnice se týkají omezení doby vyslání i pracovních podmínek. Firma by v cizině měla dodržovat tamní legislativu či kolektivní smlouvy, aby vyslaní nedostávali nižší odměnu. Nárok by tak měli mít třeba i na všechny příplatky, které se v dané zemi vyplácejí. Stejné podmínky jako místní by museli mít i agenturní pracovníci.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron Bohuslav Sobotka EU (Evropská unie) Rakousko Česká republika Christian Kern visegradská čtyřka mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně

Americké zpravodajské a bezpečnostní služby obvinily Rusko a Írán z toho, že zesílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně s cílem rozdělit americkou společnost před prezidentskými volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy