ROZHOVOR – Již 24. září čekají Německo parlamentní volby. Podle průzkumů by k zásadní změně dojít nemělo, na druhou stranu ale nelze vyloučit pořádné překvapení. „Část voličů stran, které jsou z hlediska mainstreamovým médií chucpe, se k volbě nehlásí,“ říká pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas z Katedry politologie a mezinárodních vztahů na vysoké škole Cevro Institut.
Čekáte od parlamentních voleb v Německu „zemětřesení“, které by změnilo dosavadní politiku Berlína vůči EU a Česku?Žádné zemětřesení neočekávám. Na německé politické scéně existuje relativně dost silný zahraničně-politický konsensus mezi hlavními stranami. Snad jen jedině nějaký krajně nepravděpodobný scénář typu vysokého vítězství SPD nebo opravdu výrazného úspěchu AfD by mohl přinést jisté posuny. Vzhledem k okolnostem by však ani takové posuny nebyly žádným zemětřesením.
I přes kritiku hlavně v souvislosti s uprchlickou krizí je kancléřka Angela Merkelová a její CDU opět favoritem. Čím to, že se stále drží na výsluní?CDU a především Angela Merkelová nemají na německé scéně relevantní konkurenci. Navíc představují jakýsi široký politický střed, který vlastně ani nemá alternativu. Na scéně by se patrně musela objevit postava typu velkého favorita rakouských voleb – mladého šéfa lidovců Kurze -, aby měli lidé reálnou možnost volby. Ani to by ale v německých poměrech nemělo stačit.
Jedním z důležitých důvodů je i pohled Němců za velkou louži. Ať se nám to líbí nebo ne, americký prezident je Trump představuje pro německé veřejné mínění velké memento. Tedy aspoň zatím…
Jeden čas, a také kvůli uprchlíkům, to vypadalo, že se rozpadne aliance CDU s CSU. Bavorský premiér Horst Seehofer chtěl hnát vládu v Berlíně k soudu, podle jednoho průzkumu je značná část Bavorů pro odtržení od Německa. Nyní už je zase klid. Šlo tedy spíše o mediální humbuk?Bavorští voliči mají v mnoha ohledech odlišné názory od velké části voličů v západních či severních spolkových zemích. Jsou konzervativnější, mají mnohem menší sklony naslouchat multikulturalismu, experimentovat. Na druhou stranu si CSU dobře uvědomuje, že jen ve spojenectví s CDU tkví na spolkové úrovni její síla.
Ostatně, mnozí bavorští voliči by jednoho dne opravdu rádi viděli v čele celého Německa svého „krajana“. A jedinou možnost v tomto směru přináší spolupráce se sesterskou CDU.
V Německu před časem došlo k „Schulzovu efektu“, nyní sociální demokracie (SPD) ale ztrácí. Kde si to Martin Schulz pokazil? Zkrátka není alternativou vůči Angele Merkelové. A to nejen v osobnostním a mediálním, ale de facto ani v programovém, ideovém či jiném smyslu. Například v oblasti přistěhovalectví či evropské integrace je ještě kovanější než CDU. Možná je autentičtější sociální demokrat než jeho předchůdci v čele SPD, ale to zjevně nestačí. A navíc, na levici je v Německu velká tlačenice – vedle SPD Zelení, Levice. A loví tu i AfD.
Schulz je znám častými výroky proti zemím EU, které nechtějí přijímat uprchlíky. Co ho k tomu neustále vede? Vždyť Merkelová, ale ostatně i Brusel opakovaně řekly, že finanční tresty „nesolidárním státům“ nepřipadají v úvahu... Je to právě snaha odlišit se aspoň v něčem. Je to i snaha sebrat vítr z plachet jiným populistickým formacím. A je to i pokus oslovit na celoevropské scéně potenciální spojence, např. nového francouzského prezidenta Macrona. Zdá se však, že je to spíše snaha zoufalá než reálný politický směr.
Poměrně velkou neznámou je volební výsledek Alternativy pro Německo (AfD), jak jste již naznačil. Její preference byly vysoké, pak prudce spadly, nyní tato protiuprchlická strana zase posiluje. Znamená to, že voliči se k ní přiklánějí podle aktuální situace (po teroristickém útoku jsou víc pro AfD)?Preference AfD jsou vcelku stabilní, posuny v řádu jednoho či dvou procent mohou představovat statistickou chybu. Je však otázkou, zda reálně nemá tato strana podporu podstatně vyšší, zda tu nehraje svoji roli efekt známý i z Česka. Tedy to, že část voličů stran, které jsou z hlediska mainstreamových médií chucpe, se k volbě nehlásí. A skutečný volební výsledek je pak tak trochu šokem. To se může do určité míry stát i teď.
Pokračující série menších či dokonce větších teroristických útoků v tom může hrát stěžejní roli. V německé společnosti stále převládá sázka na jistotu v nejistých časech – tou je pořád kancléřka Merkelová. V nějakém momentu, těžko ale nyní odhadovat v jakém přesně, může však džbán trpělivosti přetéct.
Když už jsme u AfD, volby čekají také Česko. Jak velkou šanci v nich podle Vás mají takzvané populistické strany? Tomio Okamura by se dle anket do Sněmovny mohl probojovat...Tady podle mého soudu platí něco velmi podobného. Okamurova formace má velmi solidní šanci opět uspět. Za jistých okolností by nakonec mohla být i tím největším překvapením. Teroristické útoky našem okolí, nebo nedej bože přímo u nás, by tomu jen napomohly.
Do Spolkového sněmu má nakročeno také Levice. Proč se východním Němcům stýská po komunismu? Je to podobné jako u nás s KSČM?Do jisté míry ano. Levice má stále největší bašty ve východních spolkových zemích. Na druhou stranu SPD po Gerhardu Schröderovi a jeho - na zdejší poměry - velmi liberálních reformách stále hledá svou tvář. Pro mnohé tradiční levicové voliče je ta dosavadní tvář příliš měkká, příliš středově-liberální. A tak hledají alternativu. Někteří ji nacházejí u AfD, jiní právě v Levici.
Je vztah k Česku a sudetská otázka v německé kampani zásadní?Sudetská otázka nehraje prakticky žádnou roli, ale to již delší dobu. Ani vztahy k Česku určitě nejsou tím, co by volby rozhodovalo. Je ovšem pravdou, že zahraniční a evropská politika v tom nejširším slova smyslu určitě mezi důležitá témata voleb patří. Rezonuje však spíše ve vztahu k imigraci.
Naopak mnoho Čechů pobouřila účast Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana na sudetském sjezdu. Je tedy téma česko-německých vztahů u nás stále aktuální a mohlo by na občany při sněmovních volbách zabrat?To si vůbec nemyslím. Jakkoli se o to může někdo pokoušet.
Otázka zrušení Benešových dekretů v minulých volbách hlavy státu přitížila Karlu Schwarzenbergovi. Lze čekat, že prezident Miloš Zeman toto téma „opět“ v kampani opráší?Benešovy dekrety se dostaly do popředí díky charakteru druhého kole prezidentské volby. Tam se ukázalo, že to je největší slabina Zemanova protikandidáta. A Miloš Zeman je mistrem v tom, jak takové slabiny využít. Rýsující se možné scénáře další prezidentské volby zatím opakování prakticky vylučují.
Jak byste zhodnotil současné česko-německé vztahy? Ještě před pár lety, tak čtyřmi pěti, se zdálo, že jsou prakticky nejlepší v historii. A to zejména z důvodů ekonomických a obchodních, ale i proto, že neexistovala prakticky žádná relevantní témata, kde by postoje obou zemí byly diametrálně odlišné. Nyní takové odlišnosti vidíme na mnoha frontách – imigrace, evropská integrace, přijetí eura, vztah k USA, bezpečnostní otázky, spolupráce se zeměmi V4, ale i vztah k Rusku.
Ačkoli se to nyní možná nezdá jako priorita, právě narovnání vztahů, nalezení rozumné míry spolupráce při zachování autonomních postojů v otázkách, které jsou důležité pro naše národní zájmy, bude určitě jedním z klíčových úkolů nové české (a do jisté míry i německé) vlády.
Děkujeme za rozhovor.
Související
Scholzova SPD by byla ve volbách až třetí. Němcům se stále více zamlouvá AfD
Zemské volby v Sársku s náskokem vyhráli sociální demokraté
Volby v Německu , Německo , Angela Merkelová , Martin Schulz (předseda Evropského parlamentu) , rozhovor , Ladislav Mrklas , volby 2017 , Tomio Okamura , prezidentské volby 2018 , sudetští němci , Alternativa pro Německo (AfD)
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák