EU je v existenční krizi, varuje analytik. Co je důvodem?

Ministr, který zastavil migranty

Konzervativní Rakouská lidová strana, pod vedením jednatřicetiletého Sebastiana Kurze, získala 31,5% hlasů, zatímco Svobodná strana Rakouska dostala 26%, rekapituluje analytik. Dodává, že po nejvíce rasistické kampani, která patřila k nejdivočejším v moderní historii země, se vládnoucí Sociálnědemokratická strana Rakouska propadla na 26,9%. Výsledky přinášejí přinejmenším vidinu konzervativci vedené vlády, poprvé za poslední dekádu, konstatuje Hockenos s tím, že sociální demokraté vedli koalice s lidovci od roku 2007.

„Kurz si udělal jméno jako rakouský ministr zahraničí, který uzavřel imigrantům cesty skrze Balkán do Rakouska,“ pokračuje publicista. Poukazuje, že jeho lidová strana zostřila zákony, jež od nedávna zakazují muslimkám zahalovat si obličej na veřejnosti a Kurz – na rozdíl od německé kancléřky Angely Merkelové, která je rovněž konzervativní političkou, ale odmítla se snížit ke krajně pravicovému štvaní – slíbil Rakušanům omezit přistěhovalectví, ořezat příspěvky uprchlíkům a odepřít sociální dávek každému nově příchozímu na prvních pět let.

Pokud se lidová strana rozhodne přibrat si jako koaličního partnera svobodné, půjde o otřes v rakouské politice, který bude mít vážné dopady pro celou Evropu, varuje analytik. Doplňuje, že obě strany se předcházely v otázkách týkajících se migrace a předvolební kampaň i její vyznění tlačily ostře doprava.

„Svobodná strana, která byla založena v 50. letech bývalými nacisty, pravidelně podtrhuje hrozbu islámu pro Rakousko,“ píše Hockenos. Vysvětluje, že od lidovců se odlišuje především v míře – zatímco Kurzova strana chce trestat migranty, kteří se odmítají účastnit integračních a jazykových kurzů, svobodní tyto kurzy chtějí zrušit úplně a migrantům zcela odepřít přístup k sociálnímu systému.

Pravicová vláda by přitom nebyla v Rakousku novinkou, připouští analytik. Odkazuje na léta 2000-2006, kdy lidovci a svobodní vládli v koalici, která sklízela tvrdou kritiku od EU a Izraele za údajnou extremistickou povahu Svobodné strany Rakouska.

Blíže k Orbánovi než k Merkelové

Dnes, po téměř dvou desetiletích, je evropská krajní pravice jako celek mnohem silnějším, etablovaným proudem než na počátku tisíciletí, zdůrazňuje publicista. Připomíná, že vzestup populistických extremistů žene EU do existenční krize, kterou zesílil brexit, ale i v Itálii, Dánsku a Řecku se krajní pravice - ať oficiálně, či tiše - podílí na moci na parlamentní úrovni a ostatně také v Evropském parlamentu roste počet stran, které zastávají různé formy krajního nacionalismu.

Rakouský posun doprava je ranou pro krátké naděje, že v krajní pravice je v Evropě na ústupu, běduje publicista. Připomíná, že ve francouzských a dánských volbách nacionalisté nenaplnili očekávání a i v samotném Rakousku loni v prezidentském klání porazil liberální kandidát lídra svobodných.

„Tato vítězství se nyní jeví jako přechodné události,“ obává se Hockenos. Tvrdí, že posun doprava v Rakousku je mimořádně znepokojivý ve světle krajně pravicových sklonů středoevropských sousedů země a jejich odmítání liberální, více integrované EU, kterou prosazují Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Pokud v Rakousku vznikne koalice konzervativců a krajní pravice, což je sice pravděpodobné, ale nikoliv jisté, nepochybně dodá vítr do plachet postkomunistickým zemím, jakými jsou Polsko, Maďarsko, Chorvatsko a další, které obecně rozčiluje bruselské omezování státní suverenity a především příkazy k přijímání a integraci uprchlíků, očekává analytik. Bojí se, že Rakousko by se v takovém případě spíše blížilo Maďarsku Viktora Orbána než Německu Angely Merkelové.

V roce 2000 se Rakousko ocitlo na okraji, ostrakizované kritikou za přizvání svobodných do vlády, připomíná Hockenos. Obává se, že pokud Kurz nyní tuto koalici oživí, zajde o krok dále. „Evropská identita a přežití EU jsou v ohrožení, čemuž musí zajisté rozumět i mladý Kurz,“ uzavírá publicista.