Washington - Bez Adolfa Hitlera a jím započaté světové války by se Rusko nikdy nemohlo stát takovou velmocí, jakou je dnes. To si alespoň myslí Michael Peck, zpravodaj vojenského magazínu The National Interest. Podle něj by bylo Rusko zničeno britsko-francouzskou koalicí, která měla velkou averzi vůči komunistům.
Dnes, šestasedmdesát let od operace Barbarosa, která znamenala německou invazi na sovětské území, je čas si připomenout jednu z největších ironií novodobé historie. Adolf Hitler byl posedlý myšlenkou přeměnit Rusko na rozsáhlou německou kolonii a ruský lid na otroky.
Místo toho byla německá říše z poloviny obsazena Rudou armádou a Sověty. Když 4 miliony říšských vojáků překračovaly sovětské hranice v ranních červnových hodinách roku 1941, snily o tom, že uvidí kremelské věže. Namísto toho spustili řetězec událostí, jejichž důsledky ještě dnes formují svět.
Peck připomíná, že by bylo hloupé myslet si, že Rusko nebylo velkou mocností už před Hitlerem. Veliká země, bohatá na přírodní zdroje, navíc s vysokým počtem obyvatel, byla považována za velmoc nejméně od 18. století. Jen velmoc totiž mohla naprosto rozprášit Napoleonovu armádu. Avšak 75 let po událostech II. světové války je složité zpětně ocenit, jaké bylo tehdy světové rozdělení moci.
Tak například - ve 30. letech byla americká armáda početně menší než ta rumunská. Británie, jejíž torpédoborce se dnes nevypořádají s teplou vodou, vlastnila čtvrtinu souše celé planety a byla považována za největší námořní sílu světa. Francie, která se stala protagonistou různých vtipů o vzdávání se, disponovala nejmocnější armádou v západní Evropě. A Německo, jehož armáda tak tak funguje, už od roku 1870 děsilo všechny své sousedy.
A pak tu bylo Rusko, komunistický kolos sužovaný Stalinovými čistkami, který na přelomu 30. a 40. let jen stěží potlačil drobné Finsko. Nebyl to jen Hitler a jeho spojenci, kdo si myslel, že se Rusko dříve, či později sesype jako domeček z karet.
Dokonce ani britští a američtí odborníci neočekávali, že Rusko přežije Hitlerův "blitzkrieg". Přesto to byla Británie, která v roce 1945 byla válkou vyčerpaná, Francie byla zdevastovaná a Němci jen sledovali sovětské tanky, které měly namířeno do Berlína. Jako vítěz boxerského zápasu - celý v krvi, ale přesto vítěz. To byla vizitka Ruska, potažmo Sovětského svazu, které po válce zůstalo na nohou a na příštích více než 40 let se stalo jednou ze dvou supervelmocí světa.
Je tu tedy pochopitelně prostor pro otázku. Jak by vypadalo dnes Rusko nebýt II. světové války? Co kdyby Hitler zůstal neúspěšným malířem z Vídně, nebo byl zabit v mnichovské pivnici?
Peck se domnívá, že bez Hitlera a jeho války by se Sovětský svaz nikdy nestal takovou mocnou evropskou říší. Britové s Francouzi měli takové protikomunistické nálady, že po podepsání paktu o neútočení mezi Sověty a Němci téměř napadli ruská ropná pole.
Celá Druhá světová válka navíc zdevastovala všechny zúčastnivší se mocnosti. Po ní zůstaly silné pouze dvě - Sovětský svaz a Spojené státy. Ostatní země byly zničené, obsazené nebo na pokraji sil.
A právě to je podle Pecka největší odkaz, který Hitler Rusku zanechal. Putinovo Rusko je sice jen stínem vojenské síly a globálního vlivu Sovětského svazu. Když se však podíváme na porovnání z Francií, Německem a Velkou Británií, nevede si Rusko tak špatně.
Moskva dokázala používat svoji vojenskou sílu po několik měsíců v Sýrii. Zatímco NATO jen stěží získávalo zdroje na to, aby v roce 2011 zničilo libyjský režim tamního diktátora Muammara Kaddáfího.
"Hitler v Evropě po sobě zanechal vakuum moci, které nyní Rusko naplňuje. Zda to stálo za 20 milionů lidských životů, to už je jiná věc," uzavírá Peck.
Související
Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci
Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv
Německo , Rusko , II. světová válka , Adolf Hitler , Napoleon Bonaparte , Finsko , Vladimír Putin , nacisté
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Sníh na Silvestra komplikuje dopravu v Česku. Platí výstraha
před 2 hodinami
Novinky v pražské MHD. Od Nového roku platí změny v přepravních podmínkách
před 3 hodinami
Rok nestability. Voliči ANO, SPD a Motoristů se dočkají nepříjemného vystřízlivění
před 4 hodinami
Rusové předložili údajný důkaz ukrajinského útoku na Putina
před 5 hodinami
Spanilá jízda skončila v příkopu. Opilý muž ukradl autobus, policie už ho obvinila
před 6 hodinami
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
před 7 hodinami
Počasí aktuálně: Meteorologové upřesnili varování kvůli sněhu a větru
před 8 hodinami
Prokletí Kennedyových trvá. Vnučka prezidenta podlehla vážné nemoci
před 9 hodinami
Obchody na Silvestra otevřely. Lidé si musí dát pozor na zkrácenou provozní dobu
před 9 hodinami
Policie se připravuje na Silvestra. O konkrétní hrozbě ale neví
před 10 hodinami
Ukrajina neztrácí ani den. Diplomatická jednání budou pokračovat i v novém roce
před 11 hodinami
Nestandardní krok, říká Babiš o fondu. Převádí do něj pouze Agrofert
před 12 hodinami
Předpověď počasí do víkendu. Připravte se na sníh i silný vítr
včera
Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz
včera
Policie vyšetřuje tragédii na Jindřichohradecku. Převrátil se popelářský vůz
včera
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
včera
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
včera
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
včera
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
včera
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
Kreml nadále rozvíjí tvrzení o ukrajinském dronovém útoku na prezidentovu rezidenci v Novgorodské oblasti. Rusové teď nechtějí informovat o tom, kde se prezident Vladimir Putin nachází. Kyjev již dříve obvinění ze strany Moskvy odmítl.
Zdroj: Lucie Podzimková