Nacisté vytvořili Rusko, bez Hitlera by nikdy nemohlo vzniknout, tvrdí vojenský magazín

Dnes, šestasedmdesát let od operace Barbarosa, která znamenala německou invazi na sovětské území, je čas si připomenout jednu z největších ironií novodobé historie. Adolf Hitler byl posedlý myšlenkou přeměnit Rusko na rozsáhlou německou kolonii a ruský lid na otroky.

Místo toho byla německá říše z poloviny obsazena Rudou armádou a Sověty. Když 4 miliony říšských vojáků překračovaly sovětské hranice v ranních červnových hodinách roku 1941, snily o tom, že uvidí kremelské věže. Namísto toho spustili řetězec událostí, jejichž důsledky ještě dnes formují svět.

Peck připomíná, že by bylo hloupé myslet si, že Rusko nebylo velkou mocností už před Hitlerem. Veliká země, bohatá na přírodní zdroje, navíc s vysokým počtem obyvatel, byla považována za velmoc nejméně od 18. století. Jen velmoc totiž mohla naprosto rozprášit Napoleonovu armádu. Avšak 75 let po událostech II. světové války je složité zpětně ocenit, jaké bylo tehdy světové rozdělení moci.

Tak například - ve 30. letech byla americká armáda početně menší než ta rumunská. Británie, jejíž torpédoborce se dnes nevypořádají s teplou vodou, vlastnila čtvrtinu souše celé planety a byla považována za největší námořní sílu světa. Francie, která se stala protagonistou různých vtipů o vzdávání se, disponovala nejmocnější armádou v západní Evropě. A Německo, jehož armáda tak tak funguje, už od roku 1870 děsilo všechny své sousedy.

A pak tu bylo Rusko, komunistický kolos sužovaný Stalinovými čistkami, který na přelomu 30. a 40. let jen stěží potlačil drobné Finsko. Nebyl to jen Hitler a jeho spojenci, kdo si myslel, že se Rusko dříve, či později sesype jako domeček z karet.

Dokonce ani britští a američtí odborníci neočekávali, že Rusko přežije Hitlerův "blitzkrieg". Přesto to byla Británie, která v roce 1945 byla válkou vyčerpaná, Francie byla zdevastovaná a Němci jen sledovali sovětské tanky, které měly namířeno do Berlína. Jako vítěz boxerského zápasu - celý v krvi, ale přesto vítěz. To byla vizitka Ruska, potažmo Sovětského svazu, které po válce zůstalo na nohou a na příštích více než 40 let se stalo jednou ze dvou supervelmocí světa.

Je tu tedy pochopitelně prostor pro otázku. Jak by vypadalo dnes Rusko nebýt II. světové války? Co kdyby Hitler zůstal neúspěšným malířem z Vídně, nebo byl zabit v mnichovské pivnici?

Peck se domnívá, že bez Hitlera a jeho války by se Sovětský svaz nikdy nestal takovou mocnou evropskou říší. Britové s Francouzi měli takové protikomunistické nálady, že po podepsání paktu o neútočení mezi Sověty a Němci téměř napadli ruská ropná pole.

Celá Druhá světová válka navíc zdevastovala všechny zúčastnivší se mocnosti. Po ní zůstaly silné pouze dvě - Sovětský svaz a Spojené státy. Ostatní země byly zničené, obsazené nebo na pokraji sil.

A právě to je podle Pecka největší odkaz, který Hitler Rusku zanechal. Putinovo Rusko je sice jen stínem vojenské síly a globálního vlivu Sovětského svazu. Když se však podíváme na porovnání z Francií, Německem a Velkou Británií, nevede si Rusko tak špatně.

Moskva dokázala používat svoji vojenskou sílu po několik měsíců v Sýrii. Zatímco NATO jen stěží získávalo zdroje na to, aby v roce 2011 zničilo libyjský režim tamního diktátora Muammara Kaddáfího.

"Hitler v Evropě po sobě zanechal vakuum moci, které nyní Rusko naplňuje. Zda to stálo za 20 milionů lidských životů, to už je jiná věc," uzavírá Peck.