Washington - Bez Adolfa Hitlera a jím započaté světové války by se Rusko nikdy nemohlo stát takovou velmocí, jakou je dnes. To si alespoň myslí Michael Peck, zpravodaj vojenského magazínu The National Interest. Podle něj by bylo Rusko zničeno britsko-francouzskou koalicí, která měla velkou averzi vůči komunistům.
Dnes, šestasedmdesát let od operace Barbarosa, která znamenala německou invazi na sovětské území, je čas si připomenout jednu z největších ironií novodobé historie. Adolf Hitler byl posedlý myšlenkou přeměnit Rusko na rozsáhlou německou kolonii a ruský lid na otroky.
Místo toho byla německá říše z poloviny obsazena Rudou armádou a Sověty. Když 4 miliony říšských vojáků překračovaly sovětské hranice v ranních červnových hodinách roku 1941, snily o tom, že uvidí kremelské věže. Namísto toho spustili řetězec událostí, jejichž důsledky ještě dnes formují svět.
Peck připomíná, že by bylo hloupé myslet si, že Rusko nebylo velkou mocností už před Hitlerem. Veliká země, bohatá na přírodní zdroje, navíc s vysokým počtem obyvatel, byla považována za velmoc nejméně od 18. století. Jen velmoc totiž mohla naprosto rozprášit Napoleonovu armádu. Avšak 75 let po událostech II. světové války je složité zpětně ocenit, jaké bylo tehdy světové rozdělení moci.
Tak například - ve 30. letech byla americká armáda početně menší než ta rumunská. Británie, jejíž torpédoborce se dnes nevypořádají s teplou vodou, vlastnila čtvrtinu souše celé planety a byla považována za největší námořní sílu světa. Francie, která se stala protagonistou různých vtipů o vzdávání se, disponovala nejmocnější armádou v západní Evropě. A Německo, jehož armáda tak tak funguje, už od roku 1870 děsilo všechny své sousedy.
A pak tu bylo Rusko, komunistický kolos sužovaný Stalinovými čistkami, který na přelomu 30. a 40. let jen stěží potlačil drobné Finsko. Nebyl to jen Hitler a jeho spojenci, kdo si myslel, že se Rusko dříve, či později sesype jako domeček z karet.
Dokonce ani britští a američtí odborníci neočekávali, že Rusko přežije Hitlerův "blitzkrieg". Přesto to byla Británie, která v roce 1945 byla válkou vyčerpaná, Francie byla zdevastovaná a Němci jen sledovali sovětské tanky, které měly namířeno do Berlína. Jako vítěz boxerského zápasu - celý v krvi, ale přesto vítěz. To byla vizitka Ruska, potažmo Sovětského svazu, které po válce zůstalo na nohou a na příštích více než 40 let se stalo jednou ze dvou supervelmocí světa.
Je tu tedy pochopitelně prostor pro otázku. Jak by vypadalo dnes Rusko nebýt II. světové války? Co kdyby Hitler zůstal neúspěšným malířem z Vídně, nebo byl zabit v mnichovské pivnici?
Peck se domnívá, že bez Hitlera a jeho války by se Sovětský svaz nikdy nestal takovou mocnou evropskou říší. Britové s Francouzi měli takové protikomunistické nálady, že po podepsání paktu o neútočení mezi Sověty a Němci téměř napadli ruská ropná pole.
Celá Druhá světová válka navíc zdevastovala všechny zúčastnivší se mocnosti. Po ní zůstaly silné pouze dvě - Sovětský svaz a Spojené státy. Ostatní země byly zničené, obsazené nebo na pokraji sil.
A právě to je podle Pecka největší odkaz, který Hitler Rusku zanechal. Putinovo Rusko je sice jen stínem vojenské síly a globálního vlivu Sovětského svazu. Když se však podíváme na porovnání z Francií, Německem a Velkou Británií, nevede si Rusko tak špatně.
Moskva dokázala používat svoji vojenskou sílu po několik měsíců v Sýrii. Zatímco NATO jen stěží získávalo zdroje na to, aby v roce 2011 zničilo libyjský režim tamního diktátora Muammara Kaddáfího.
"Hitler v Evropě po sobě zanechal vakuum moci, které nyní Rusko naplňuje. Zda to stálo za 20 milionů lidských životů, to už je jiná věc," uzavírá Peck.
Související
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
Německo , Rusko , II. světová válka , Adolf Hitler , Napoleon Bonaparte , Finsko , Vladimír Putin , nacisté
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Rusko v noci podniklo největší raketový útok na Ukrajinu od začátku invaze
před 1 hodinou
Sulyok ustoupil. Maďarský prezident schválil své vlastní odvolání z funkce
před 3 hodinami
Počasí příští týden tropické nebude, naopak dorazí ochlazení
včera
Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni
včera
Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA
včera
Trump chce prodat Turecku letouny F-35. Zničíte rovnováhu sil na Blízkém východě, varuje Netanjahu
včera
Konvoje OSN nepřetržitě pendlující tam i zpět. Co jedí statisíce lidí žijících na ukrajinské frontové linii?
včera
Ruská armáda chystá obří mobilizaci. Plánuje zrekrutovat půl milionu nových vojáků
včera
Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj
včera
Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti
včera
Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou
včera
Vážná nehoda na Znojemsku: Po čelní srážce autobusů jsou desítky zraněných
včera
EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit
včera
Trump si chystá půdu pro zpochybnění výsledků listopadových voleb
včera
Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán
17. července 2026 21:54
Nástupce Václava Moravce není znám. Nový pořad ČT začne na konci srpna
17. července 2026 20:55
Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona
17. července 2026 20:06
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
17. července 2026 19:20
Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou
17. července 2026 18:32
Řidičům zdraží pohonné hmoty. Vládní strop definitivně končí
Tuzemský trh s pohonnými hmotami se od příštího týdne nebude muset řídit rozhodnutími úřadů ohledně maximálních cen. Vláda se rozhodla dále neprodlužovat daňová a regulační opatření mířící na ceny paliv u českých čerpacích stanic.
Zdroj: Jan Hrabě