EU si došlápne na střední Evropu? Rázný postup má podporu i v USA

NÁZOR - Výzvy k obraně demokracie z úst francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které pronesl minulý týden v americkém Kongresu, zaznamenaly v metropoli USA ohlas, připouští editorial serveru Washington Post. Vlivný americký deník ovšem dodává, že mnohem větší relevanci mají Macronova slova ve vztahu k Evropské unii.

Brusel zřejmě nalezl cestu

Projekt, který měl být společenstvím osmadvaceti svobodných zemí, je stále více zpochybňován nacionalistickými a otevřeně antiliberálními vládami, které se uchylují ke koncentraci moci, rozmělňování systému brzd a protivah a podrývání vlády práva, varuje Washington Post. Připomíná, že tento trend začal v roce 2010 maďarský premiér Viktor Orbán, který letos v dubnu obhájil premiérské křeslo ve svobodných, ale neférových volbách.

Uvedený trend akceleroval v roce 2015, kdy v Polsku získala parlamentní většinu pravicová strana Právo a spravedlnost, konstatuje americký server. Dodává, že strana vedená Jarosławem Kaczynskim zaútočila na ústavní soud, provedla čistku v armádě i bezpečnostních složkách a relativně nezaujatá státní média změnila v propagandistické orgány.

Loni pak Právo a spravedlnost protlačila justiční reformu, podotýká renomovaný deník. Doplňuje, že ta straně umožní obsazovat soudy svými členy.

"Lídři EU dlouhá léta toto porušování demokratických norem odsuzovali, ale zjistili, že s tím jen těžko mohou něco udělat," pokračuje editorial. Připomíná, že loni Evropská komise například formálně upozornila na "jasné riziko závažného narušení" vlády práva v Polsku ve smyslu ustanovení smlouvy o EU, které umožňuje uvalit tvrdé sankce, včetně ztráty hlasovacího práva.  

Problém podle washingtonského serveru spočívá v tom, že taková akce by vyžadovala jednomyslné schválení členskými státy EU a Polsko s Maďarskem si v tomto směru přislíbily vzájemnou ochranu. Brusel však možná nyní nalezl způsob, jak vytvořit na obě země větší tlak, kvituje americký deník. Odkazuje na údajně chystaný návrh nové směrnice Evropské komise, která by umožnila omezit čerpání evropských fondů zemím, kde narušování vlády práva může narušit správu financí.

Konec zvrácené praxe

Pravidlo, které by se týkalo nového rozpočtu EU chystaného na roky 2021-2027, by potenciálně mohlo mít devastující dopad na Polsko, které je největším příjemcem zdrojů z evropských fondů, uvádí Washington Post. Dodává, že opatření by pocítilo rovněž Maďarsko, jelikož evropské dotace tvoří až 4% tamního ročního HDP.   

"Sankce by mohly ukončit obzvláště zvrácenou praxi obou vlád, které pravidelně pranýřují Evropskou unii, zatímco závisejí na jejích penězích, které podpírají jejich politické základny," kritizuje editorial. Připomíná, že Viktor Orbán přesměroval evropskou finanční pomoc k firmám blízkým vládě - včetně té patřící jeho zeťovi -, zatímco Právo a spravedlnost zase závisí na zemědělských dotacích, jelikož na venkově se rekrutují její voliči.

Polská i maďarská vláda by se navíc v takovém případě nedokázaly vzájemně krýt, zdůrazňuje washingtonský deník. Připomíná, že příslušné rozhodnutí o zablokování čerpání fondů by mohlo být v rámci EU přijímáno prostou většinou členských zemí s ohledem na jejich velikost.

V nejlepším případě tak nová směrnice přiměje polskou a maďarskou vládu k podstatným ústupkům, uvádí americký server. Konstatuje, že Maďarsko by mohlo přestat s potlačováním nevládních organizací, které Orbán opakovaně sliboval ve své kampani, zatímco Polsko by mohlo upustit od manipulací s ústavním soudem a čistkou mezi soudci.

"Pokud má být brána vážně Macronova výzva, aby se liberální demokracie začaly bránit, Evropská unie musí začít tím, že se ohlídá sama," uzavírá Washington Post.   

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Polsko Maďarsko Viktor Orbán Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 47 minutami

před 55 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

CERN

CERN ukončil spolupráci s Ruskem a Běloruskem

Výzkumníci z Tomské polytechnické univerzity (TPU), kteří dříve spolupracovali s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN), se nyní zapojili do ruských vědeckých projektů. Oznámila to univerzita s odvoláním na web Nature.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Volby, ilustrační foto

Volby: Po sečtení tří čtvrtin hlasů jasně vede hnutí ANO

Úderem 14. hodiny se v Česku uzavřely volební místnosti, v nichž mohli lidé volit své zástupce do vedení krajů a do Senátu. Do pozdního odpoledne se nyní budou sčítat hlasy, konečné výsledky se očekávají k večeru. V krajských volbách je prozatím sečteno necelých 75 procent hlasů, které ukazují na drtivé vítězství hnutí ANO. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Švýcarsko, Katar nebo Kuba? Zemí schopných zprostředkovat mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem je dost

Jméno mediátora mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem je stále velkou neznámou. Zatímco země v čele s Indií a Čínou jsou vnímány jako přirození kandidáti, existují i jiné varianty. Summitu se může ujmout tradičně neutrální Švýcarsko nebo některé ze sídelních měst Organizace spojených národů. Úplně vyloučit nelze ani arabské či latinskoamerické země.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov přiznal, že Rusko a Čína už vojensky spolupracují

Moskva a Peking nepotřebují vytvářet společnou vojenskou alianci, protože armády obou zemí již úspěšně spolupracují bez nutnosti spojovat se do nějaké organizace, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro arabský zpravodajský kanál Sky News Arabia. 

před 11 hodinami

včera

Leyenová ohlásila dalších 160 milionů eur pro Ukrajinu. Jde o většinově ruské peníze

Evropská unie poskytne Ukrajině dalších 160 milionů pro letošní zimu. Až sto milionů pochází ze zmrazených ruských aktiv na územích členských států. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy