NÁZOR - Výzvy k obraně demokracie z úst francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, které pronesl minulý týden v americkém Kongresu, zaznamenaly v metropoli USA ohlas, připouští editorial serveru Washington Post. Vlivný americký deník ovšem dodává, že mnohem větší relevanci mají Macronova slova ve vztahu k Evropské unii.
Brusel zřejmě nalezl cestu
Projekt, který měl být společenstvím osmadvaceti svobodných zemí, je stále více zpochybňován nacionalistickými a otevřeně antiliberálními vládami, které se uchylují ke koncentraci moci, rozmělňování systému brzd a protivah a podrývání vlády práva, varuje Washington Post. Připomíná, že tento trend začal v roce 2010 maďarský premiér Viktor Orbán, který letos v dubnu obhájil premiérské křeslo ve svobodných, ale neférových volbách.
Uvedený trend akceleroval v roce 2015, kdy v Polsku získala parlamentní většinu pravicová strana Právo a spravedlnost, konstatuje americký server. Dodává, že strana vedená Jarosławem Kaczynskim zaútočila na ústavní soud, provedla čistku v armádě i bezpečnostních složkách a relativně nezaujatá státní média změnila v propagandistické orgány.
Loni pak Právo a spravedlnost protlačila justiční reformu, podotýká renomovaný deník. Doplňuje, že ta straně umožní obsazovat soudy svými členy.
"Lídři EU dlouhá léta toto porušování demokratických norem odsuzovali, ale zjistili, že s tím jen těžko mohou něco udělat," pokračuje editorial. Připomíná, že loni Evropská komise například formálně upozornila na "jasné riziko závažného narušení" vlády práva v Polsku ve smyslu ustanovení smlouvy o EU, které umožňuje uvalit tvrdé sankce, včetně ztráty hlasovacího práva.
Problém podle washingtonského serveru spočívá v tom, že taková akce by vyžadovala jednomyslné schválení členskými státy EU a Polsko s Maďarskem si v tomto směru přislíbily vzájemnou ochranu. Brusel však možná nyní nalezl způsob, jak vytvořit na obě země větší tlak, kvituje americký deník. Odkazuje na údajně chystaný návrh nové směrnice Evropské komise, která by umožnila omezit čerpání evropských fondů zemím, kde narušování vlády práva může narušit správu financí.
Konec zvrácené praxe
Pravidlo, které by se týkalo nového rozpočtu EU chystaného na roky 2021-2027, by potenciálně mohlo mít devastující dopad na Polsko, které je největším příjemcem zdrojů z evropských fondů, uvádí Washington Post. Dodává, že opatření by pocítilo rovněž Maďarsko, jelikož evropské dotace tvoří až 4% tamního ročního HDP.
"Sankce by mohly ukončit obzvláště zvrácenou praxi obou vlád, které pravidelně pranýřují Evropskou unii, zatímco závisejí na jejích penězích, které podpírají jejich politické základny," kritizuje editorial. Připomíná, že Viktor Orbán přesměroval evropskou finanční pomoc k firmám blízkým vládě - včetně té patřící jeho zeťovi -, zatímco Právo a spravedlnost zase závisí na zemědělských dotacích, jelikož na venkově se rekrutují její voliči.
Polská i maďarská vláda by se navíc v takovém případě nedokázaly vzájemně krýt, zdůrazňuje washingtonský deník. Připomíná, že příslušné rozhodnutí o zablokování čerpání fondů by mohlo být v rámci EU přijímáno prostou většinou členských zemí s ohledem na jejich velikost.
V nejlepším případě tak nová směrnice přiměje polskou a maďarskou vládu k podstatným ústupkům, uvádí americký server. Konstatuje, že Maďarsko by mohlo přestat s potlačováním nevládních organizací, které Orbán opakovaně sliboval ve své kampani, zatímco Polsko by mohlo upustit od manipulací s ústavním soudem a čistkou mezi soudci.
"Pokud má být brána vážně Macronova výzva, aby se liberální demokracie začaly bránit, Evropská unie musí začít tím, že se ohlídá sama," uzavírá Washington Post.
Související
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
EU (Evropská unie) , Polsko , Maďarsko , Viktor Orbán , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
včera
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
včera
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
včera
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
včera
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
včera
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
včera
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
včera
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
1. září 2026 21:58
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
1. září 2026 20:40
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
1. září 2026 19:19
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub