Trpělivost s Orbánem došla? Europarlament doporučil řízení proti Maďarsku

Štrasburk/Budapešť/Bratislava - Evropský parlament dnes jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Pro tento krok hlasovalo 448 zákonodárců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo. Aby EP - vůbec poprvé - přijal doporučení podniknout kroky proti Budapešti, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, které dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů.

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý v Evropském parlamentu všechny výtky týkající se porušování demokracie a dodržování principů právního státu a základních práv odmítl. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v "zemi přistěhovalců". V rozpravě ale Orbán čelil výtkám kvůli omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i kvůli údajnému zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel a z korupce.

Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv Maďarsku, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože tento krok vyžaduje jednomyslnost členských států - a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.

Nicméně o hloubce nevole nad Orbánovým počínáním svědčí skutečnost, že ke kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. "Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracií," řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v EP.

Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože se vyžaduje jednomyslnost členských států - a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu.

Nicméně o hloubce nevole nad Orbánovým počínáním svědčí, že ke kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. "Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracii," řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců Kurzovy strany v EP.

Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub v EP, jejichž členem je i Orbánova strana Fidesz, dali svým členům volnou ruku při hlasování, nicméně šéf Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.

Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub v EP, jejichž členem je i Orbánova strana Fidesz, dali svým členům volnou ruku při hlasování, nicméně šéf Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.

Český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) se nakonec rozhodl hlasovat proti, i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá - a proto by se nemělo sahat po "atomové bombě", jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy.

Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodných občanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.

Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche. Pavel Poc (ČSSD) se zdržel. Olga Sehnalová (ČSSD) nefiguruje na výpisu z hlasování, patrně se tedy nezúčastnila.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó řekl, že Budapešť bude hledat právní cestu, jak se proti rozhodnutí EP postavit. "Dnešní rozhodnutí Evropského parlamentu nebylo nic jiného než malicherná pomsta vůči Maďarsku od politiků podporujících imigraci," řekl novinářům Szijjártó po zasedání vlády v Budapešti. "Rozhodnutí bylo uděláno podvodným způsobem a v rozporu s příslušnými pravidly evropských smluv," dodal. Podle něj v souladu s unijními pravidly by abstence měly být počítány jako hlasy "proti".

"Je to (rozhodnutí EP) jasný důkaz toho, že politici podporující migraci mají (v EP) masivní většinu. Věděli jsme to, ale dnešek byl důkazem, že politici pro migraci jsou ve většině i v Evropské lidové straně," prohlásil šéf maďarské diplomacie.

Slovenský premiér Peter Pellegrini neočekává, že otázka možného ohrožení hodnot Evropské unie Maďarskem vyústí až v hlasování státníků EU. "Myslím, že obě strany budou komunikovat tak intenzivně s představiteli Evropské unie, že k nějakému hlasování v této věci mezi premiéry a lídry zemí EU ani nedojde," uvedl Pellegrini v jihoslovenském městě Šaľa, kde se zúčastnil otevření nové výrobní jednotky místní chemičky Duslo.

Premiér nesdělil, zda by Slovensko ve zmiňovaném sporu podpořilo svého souseda Maďarsko. "Je na maďarské straně, aby komunikovala s představiteli Evropské unie a aby odpověděla na otázky, u nichž existují pochybnosti, zda jsou nebo nejsou porušována práva," řekl Pellegrini.

Související

Letadla, ilustrační foto

Velká zavazadla a štědré kompenzace: Evropský parlament chce změnit práva leteckých pasažérů

Evropské aerolinky v úterý odsoudily přijetí textu dopravního výboru Evropského parlamentu. Ten odmítá ztížit leteckým pasažérům získání kompenzací za zpožděné lety. Text výboru, který byl přijat v pondělí hlasováním 34:0 při dvou absencích, také podporuje snahu povolit lidem bezplatně si vzít na palubu příruční zavazadlo o hmotnosti až sedmi kilogramů.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

evropský parlament Maďarsko EU (Evropská unie) Viktor Orbán Sebastian Kurz Pavel Svoboda

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 8 minutami

před 31 minutami

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy