"Neposlušný" člen EU? Vztahy mezi Bruselem a Itálií se dál vyostřují

Bude-li skutečně schodkový rozpočet, který může z Itálie udělat po Řecku dalšího člena eurozóny neplnícího Maastrichtská kritéria a závazky, na nichž se shodl se všemi členskými státy EU. Z tohoto důvodu by měla Itálie počítat s patřičnou reakcí ze strany Bruselu.

Návrh, na němž se shodli italský vicepremiér a předseda vládní Ligy Severu Matteo Salvini a předseda populistického Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio, totiž počítá s deficitem ve výši 2,4 % HDP. Podle Di Maia je taková vize v nejlepším zájmu ekonomicky slabších skupin, která neupřednostňuje bohaté. Vládní koalice sestávající z extremistů a populistů nyní pokračuje v plnění svých na první pohled líbivých, leč z dlouhodobého hlediska nesplnitelných slibů. 

Zde však mluvíme o případném vzniku další krize, kde by Itálii mohl hrozit stejný scénář, jako Řecku. Ostatně její veřejný dluh už se pomalu a jistě dostává na jeho úroveň. Každopádně za současného vývoje je politický souboj mezi Římem a Bruselem nevyrovnaný. Deník La Stampa poznamenal, že má Itálie oproti EU výhodu, a že i v případě sankcí ze strany Evropské komise jej vyhraje, ba dokonce to euroskeptické vládě přinese i nějaké další body navíc, protože to akorát potvrdí její kritiku směrem k EU, která se "vměšuje" do vnitřních záležitostí národních států.

Předchozí vláda středolevicových stran, které jsou nyní v opozici, by na rok 2019 prosazovala rozpočet s deficitem 0,8 % HDP. Evropská komise a Giovanni Tria, technokrat, který momentálně působí jako ministr financí ve vládě Giuseppa Conteho, by zase prosazovali kompromis mezi opozičním a koaličním návrhem 1,6 % HDP. Žádná z těchto alternativ však pravděpodobně nebude vyslyšená. Nová vládní koalice se zřejmě cítí povinná dělat všechno jinak, než její předchůdci. Svůj triumf vnímá jako závazek italským voličům zcela otočit pomyslné kormidlo.

Velkou podporu získal návrh státního rozpočtu na příští období u členské základny Hnutí pěti hvězd, která na svém twitterovém účtu napsala, že se jedná o historický den, kdy se bude moct italská politická reprezentace zabývat důležitými tématy, jako je například nepodmíněný příjem pro nejchudší vrstvy obyvatel. 

Návrh italského státního rozpočtu na rok 2019, který počítá s deficitem 2,4 % HDP je sice o pod hranicí EU 3 %, ale na druhou stranu je třeba připomenout, že Itálie k nejzadluženějším členům eurozóny. První je Řecko a ihned poté následuje Itálie se zmiňovaným veřejným dluhem 130 % HDP, který může ještě dál narůst, což by vedlo k porušení Maastrichtských kritérií. I toto je důvodem znepokojení ze strany orgánů EU, jejichž představitelé se tomuto scénáři snažili všemi možnými prostředky předcházet.

Jedním z těch kroků byl tlak na italského prezidenta Sergia Mattarellu, aby buď prosazoval vládní kolici Demokratické strany a Hnutí pěti hvězd, v jejímž čele by stál Di Maio, případně vypsal předčasné volby, do jejichž konání by státní rozpočet schválila stávající vláda Paola Gentilioniho. Sestavit novou italskou vládu nebylo jednoduché. Z voleb totiž nevyšel jednoznačný vítěz, který by mohl sestavit vládu. 

Evropská komise je nyní zahnaná do kouta. Sama neví, jak má odpovědět na rozpočet, který pravděpodobně nedokáže snížit státní dluh, který neodpovídá Maastrichtským kritériím, aby neupevnila moc populistů a extremistů, jimž se po březnových volbách podařilo sestavit vládu. Kromě italské ekonomiky, která je pro eurozónu klíčová. je ve hře i stabilita společné evropské měny.