Schengen v troskách? Státy zavírají hranice před uprchlíky, Brusel už toho má dost

Evropská komise (EK) dnes vyzvala šest členských států schengenského prostoru, aby přestaly prodlužovat kontroly na svých hranicích. Evropský komisař Dimitris Avramopulos před jednáním ministrů vnitra EU v Lucembursku řekl, že si návrat k Evropě se zavřenými vnitřními hranicemi nedokáže představit. Kontroly na některých úsecích svých hranic v reakci na migrační krizi z roku 2015 zavedly Německo, Rakousko, Francie, Švédsko a Dánsko. Přidalo se k nim i Norsko, které není v EU, ale je v Schengenu. Platnost dočasného opatření plánovaného na půl roku ale země už několikrát prodloužily.

"Občané Evropy musejí mít i nadále pocit, že mohou cestovat svobodně," vyzval Avramopulos v Lucemburku. "Nedokážu si Evropu se zavřenými hranicemi představit," dodal.

Členem schengenského prostoru je celkem 26 zemí. Uvnitř prostoru volného pohybu se za normálních okolností hraniční kontroly neprovádějí. V reakci na příchod statisíců migrantů do Evropy, ale i v reakci na teroristické útoky z roku 2015 zavedly kontroly alespoň na některých úsecích své hranice Německo, Francie, Rakousko, Švédsko, Dánsko a Norsko.

Francie a Rakousko v uplynulých dnech informovaly Evropskou komisi o prodloužení kontrol, které měly skončit 11. listopadu, přinejmenším do května příštího roku. Dnes se k nim přidalo také Dánsko a Německo.

"Předpoklady pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích nejsou v tomto okamžiku splněny," uvedl v prohlášení německý ministr vnitra Horst Seehofer. Německo kontroly uplatňuje na hranici s Rakouskem od podzimu 2015. Dánsko, které kontroluje svou hranici s Německem od počátku roku 2016, uvedlo jako důvod pro prodloužení kontrol nebezpečí plynoucí z mezinárodního terorismu.

Některé argumenty, kterými země zdůvodňují potřebu zachování kontrol, jsou podle Avramopulose pochopitelné. Zároveň však zdůraznil, že Evropská unie pro bezpečnost svých občanů v uplynulých letech mnoho udělala. Na stranu Evropské komise se postavil například i lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn, podle kterého je třeba, aby se EU "velmi rychle vrátila k normalitě".

Počet migrantů přicházejících přes Středozemní moře do Evropy je letos o 40 procent nižší než loni. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se od počátku roku do desátého října ze severní Afriky do Evropy dostalo 88.000 migrantů, ve stejném období loňského roku to bylo 144.000. Většina migrantů zamířila letos do Španělska.

V schengenském prostoru jsou téměř všechny členské státy EU kromě Británie, Irska, Rumunska, Bulharska a Kypru. Navíc se k němu připojily i nečlenské země Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) schengen hranice Lucembursko Německo dánsko

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy