Vstřelila si Alternativa pro Německo přihlášením k dexitu vlastňák?

Německé mainstreamové strany mohou mít z pondělního rozhodnutí Alternativy pro Německo (AfD) radost. Krajně pravicová strana přijala usnesení, podle kterého bude usilovat o vystoupení z Evropské unie, pokud nedojde k zásadním reformám jejích struktur. To však v Německu, kde je projekt EU mezi lidmi - navzdory všem potížím- populární, může straně uškodit.

Alternativa pro Německo by chtěla upustit od používání eura, zrušit Evropský parlament nebo omezit pravomoci evropského soudu. „Považujeme buď německý odchod z EU, nebo její spořádané rozpuštění, za nutnou poslední možnost, pokud by naše návrhy na zásadní reformu současné podoby EU nebyly realizovány v přiměřeném časovém rámci,“ cituje list Politico z přijatého usnesení.

To je dobrá zpráva pro tradiční strany. Evropská unie je v Německu mezi lidmi značně populární a tím, že se AfD de facto přihlásila k možnému „Dexitu“, si může uškodit. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění ze série Eurobarometr, vnímá EU pozitivně okolo 80 % Němců.

Manfred Webe, německý politik, který je předsedou Evropské lidové strany, na usnesení rychle zareagoval. „S AfD bychom v Německu měli podmínky, jako mají nyní v Británii,“ řekl německému deníku Bild.

Velká část voličské základny AfD je vůči projektu Evropské unie negativní. Pokud však chce strana reálně usilovat o lepší volební výsledky, bude muset oslovit i voliče mimo své jádro. V posledních letech se volební výsledky strany stabilně drží mezi 12 % a 15 % a nově přijaté usnesení příliš nenahrává zisku dalších podporovatelů.

„Klíčová otázka je, zda tento radikální postoj znemožní straně zaujmout umírněnější pozici,“ myslí si politický analytik Joerg Forbrig. „Evropská strategie AfD vypadá jako pořádný vlastňák, otázkou je, co s tím udělají další strany.

Původní návrh usnesení AfDbyl nicméně ještě radikálnější a mimo jiné stanovoval jako konkrétní termín rok 2024. Alexander Gauland, jeden z vysoce postavených členů strany, dokonce musel své spolustraníky na sjezdu mírnit.

„Kdokoliv si pohrává s myšlenkou Dexitu, by se měl sám sebe ptát, zda nejde o utopii, a zda by nebylo lepší být realisty,“ řekl v neděli. Strana by podle něj měla usilovat o „rozumnou politiku“.

Pro stranu bude složité vybalancovat krajně pravicové poselství, které rezonuje mezi voliči na východě Německa, s pragmatičtější rétorikou, kterou oceňují konzervativní voliči ve zbytku země, píše Politico. Vedle květnových voleb do Evropského parlamentu čekají letos AfD také regionální volby. Teprve výsledky ukážou, jestli bylo přijetí usnesení politickou chybou, nebo ne.

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.
Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Alternativa pro Německo (AfD) politika Brusel Německo EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy