Historické hlasování: Řecko schválilo dohodu o novém názvu Makedonie, NATO a EU jásají

Řecký parlament dnes po několikadenní debatě schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie. Spor o název téměř 30 let komplikoval vztahy obou zemí. Loni Atény a Skopje uzavřely kompromis, na jehož základě bude nové oficiální pojmenování řeckého souseda znít Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie. Za historické označil dnešní hlasování řecký premiér Alexis Tsipras i předseda makedonské vlády Zoran Zaev. Schválení dohody uvítala Evropská unie i Severoatlantická aliance.

O dohodě měli řečtí poslanci původně hlasovat už ve čtvrtek. Kvůli velkému počtu zájemců o účast v debatě ale na hlasování došlo až dnes. Dohodu nakonec v 300členném sboru podpořilo 153 poslanců, proti se jich vyslovilo 146. Jeden zákonodárce se zdržel.

Premiér Tsipras označil hlasování za "historické". Dohoda podle něj otevírá na Balkánu "novou kapitolu". Předseda makedonské vlády Zaev považuje schválení dokumentu za "historické vítězství", kterého se mu podařilo dosáhnout s "přítelem Tsiprasem" a jejich národy.

Schůze řecké sněmovny vedoucí ke schválení dohody, která trvala více než 38 hodin, byla podle předsedy parlamentu Nikose Vutsise nejdelší v moderních dějinách Řecka. Svou délkou předčila i bouřlivá parlamentní zasedání v době dluhové krize.

Premiéři Zaev a Tsipras dospěli loňskou dohodou ke kompromisnímu řešení dlouholetého sporu. Název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, mnozí Řekové považují za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. V mezinárodním styku, včetně OSN, země dosud používala název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

Parlament ve Skopji už před dvěma týdny schválil změnu ústavy, která zakotvila nový název země Republika Severní Makedonie.

Otevřená je tak cesta dvoumilionové balkánské země do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Atény dosud přijetí Makedonie do těchto struktur blokovaly. Po schválení dohody o názvu by nyní řecký parlament měl hlasovat ještě o protokolu, který se týká členství Makedonie v NATO. Protokol podléhá souhlasu všechny členských zemí aliance včetně ČR.

"Měli představivost, podstoupili riziko, byli připraveni obětovat své vlastní zájmy pro vyšší dobro. Zorane, Alexisi - dobrá práce!" napsal dnes na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk, který gratulaci připojil i v řečtině a makedonštině.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení ratifikaci "historické dohody" rovněž uvítali. Také podle nich bylo třeba k řešení dlouhého sporu "politické odvahy, schopnosti vést a zodpovědnosti". "Atény a Skopje společně napsali novou stránku naší společné budoucnosti v EU," dodali unijní představitelé.

Také podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je dnešní den "důležitým příspěvkem ke stabilitě a prosperitě celého regionu". "Těším se na to, až se budoucí Republika Severní Makedonie připojí k NATO," dodal.

I welcome today’s ratification in the Greek parliament of the #Prespaagreement, an important contribution to the stability and prosperity of the whole region. I look forward to the future Republic of North Macedonia joining #NATO.

— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) 25. ledna 2019

"Skvělá zpráva z Athén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí," napsal na twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Schválení dohody podle něj "umožní mimo jiné přistoupení Severní Makedonie k NATO". "Hned v pondělí bude vládě předložen návrh na podpis přístupového protokolu," dodal šéf české diplomacie.

1/2 Skvělá zpráva z Athén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí. https://t.co/EHtEn5qCVy

— Tomáš Petříček (@TPetricek) 25. ledna 2019

Proti zachování jména Makedonie v názvu sousední země protestovali především řečtí nacionalisté, ale i konzervativní opozice. Premiér Tsipras kvůli podpoře dohody před časem přišel o koaličního partnera, pravicovou stranu Nezávislí Řekové (ANEL). Proti přijetí dohody dnes v Aténách protestovalo v deštivém počasí také několik menších skupin demonstrantů.

Makedonie byla (vedle Černé Hory, která opustila svazek se Srbskem v roce 2006) jedinou zemí bývalé Jugoslávie, která získala nezávislost bez válečného konfliktu. Stalo se tak již v závěru roku 1991, když se v zářijovém referendu Makedonci vyslovili pro nezávislost, která byla slavnostně vyhlášena 15. září. Svrchovanou a samostatnou republikou byla vyhlášena 17. listopadu 1991, kdy parlament ve Skopje přijal novou ústavu.

Mezinárodní společenství ovšem přijímalo nový stát váhavě, právě kvůli postoji Řecka, které nakonec dosáhlo toho, že do Organizace spojených národů byla Makedonie přijata až 8. dubna 1993, a to pod prozatímním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia, FYROM). Ten se začal oficiálně používat i v řadě dalších organizací včetně EU nebo NATO. Více než 120 zemí, včetně Ruska, USA i ČR, ale zemi uznalo pod názvem Makedonská republika.

Atény také obvinily Skopje z územních nároků, jež podle nich vyplývaly z některých článků ústavy. Protestovaly také proti vyobrazení šestnácticípého slunce, které jako emblém používal Filip Makedonský (otec Alexandra Velikého), ve státním znaku a na vlajce. Makedonie už v lednu 1992 pozměnila ústavu tak, aby dala najevo, že nemá žádné územní nároky vůči sousedním státům. Další změny potvrdily, že se Makedonie nehodlá vměšovat do práv a vnitřních záležitostí sousedů.

Ostřejší spor vypukl kolem používání takzvaného verginského slunce, které Makedonie používala na vlajce (oficiální státní znak vycházel nakonec z původního jugoslávského, později ještě zbaveného rudé hvězdy). Atény dokonce v únoru 1994 uzavřely konzulát ve Skopji, uvalily na Makedonii obchodní embargo a zablokovaly soluňský přístav pro dopravu makedonského zboží. Makedonie nakonec i v tomto případě ustoupila a v roce 1995 přijala novou, dodnes používanou vlajku.

Spor s Řeckem o název ale trval i poté a výrazně komplikoval cestu Makedonie do mezinárodních institucí, Atény zablokovaly zahájení rozhovorů o přistoupení bývalé jugoslávské republiky k EU i její členství v NATO. Vztahy obou zemí se začaly zlepšovat v létě 2017 po nástupu nové makedonské vlády vedené sociálním demokratem Zoranem Zaevem, začátkem loňského roku se objevily zprávy o tom, že by konečně mohl být vyřešen i letitý spor o pojmenování dvoumilionové balkánské země.

Atény byly totiž ochotné přistoupit na jméno sousedního státu s použitím Makedonie, ale doplněný přívlastkem. Objevily se přitom různé varianty, například jméno Republika Ilindenská Makedonie ale narazilo mezi samotnými Makedonci na tvrdý odpor. Více šancí mělo pojmenování Horní nebo Severní Makedonie. Loni 12. června se pak oba státy dohodly na názvu Republika Severní Makedonie, dohodu oznámili současně ve Skopji makedonský premiér Zoran Zaev a v Aténách jeho řecký protějšek Alexis Tsipras.

Dohoda ovšem v obou zemích vzbudila vášně, odmítá ji třeba makedonský prezident Ďorge Ivanov, parlament ale jeho veto přehlasoval. Zatím posledním krokem se na makedonské straně stalo přijetí změn ústavy a dalších zákonů, které parlamentem prošly minulý týden. Dohoda s Řeckem již otevřela Makedonii cestu do NATO, které zemi pozvalo do svých řad na summitu konaném 12. července v Bruselu. Rozhovory o vstupu do Evropské unie by podle očekávání měly začít letos na jaře.

Související

Více souvisejících

Řecko makedonie Alexis Tsipras NATO EU (Evropská unie) Tomáš Petříček

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy