Historické hlasování: Řecko schválilo dohodu o novém názvu Makedonie, NATO a EU jásají

O dohodě měli řečtí poslanci původně hlasovat už ve čtvrtek. Kvůli velkému počtu zájemců o účast v debatě ale na hlasování došlo až dnes. Dohodu nakonec v 300členném sboru podpořilo 153 poslanců, proti se jich vyslovilo 146. Jeden zákonodárce se zdržel.

Premiér Tsipras označil hlasování za "historické". Dohoda podle něj otevírá na Balkánu "novou kapitolu". Předseda makedonské vlády Zaev považuje schválení dokumentu za "historické vítězství", kterého se mu podařilo dosáhnout s "přítelem Tsiprasem" a jejich národy.

Schůze řecké sněmovny vedoucí ke schválení dohody, která trvala více než 38 hodin, byla podle předsedy parlamentu Nikose Vutsise nejdelší v moderních dějinách Řecka. Svou délkou předčila i bouřlivá parlamentní zasedání v době dluhové krize.

Premiéři Zaev a Tsipras dospěli loňskou dohodou ke kompromisnímu řešení dlouholetého sporu. Název Makedonie, používaný sousední zemí po odtržení od bývalé Jugoslávie v roce 1991, mnozí Řekové považují za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. V mezinárodním styku, včetně OSN, země dosud používala název Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM).

Parlament ve Skopji už před dvěma týdny schválil změnu ústavy, která zakotvila nový název země Republika Severní Makedonie.

Otevřená je tak cesta dvoumilionové balkánské země do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Atény dosud přijetí Makedonie do těchto struktur blokovaly. Po schválení dohody o názvu by nyní řecký parlament měl hlasovat ještě o protokolu, který se týká členství Makedonie v NATO. Protokol podléhá souhlasu všechny členských zemí aliance včetně ČR.

"Měli představivost, podstoupili riziko, byli připraveni obětovat své vlastní zájmy pro vyšší dobro. Zorane, Alexisi - dobrá práce!" napsal dnes na twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk, který gratulaci připojil i v řečtině a makedonštině.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn ve společném prohlášení ratifikaci "historické dohody" rovněž uvítali. Také podle nich bylo třeba k řešení dlouhého sporu "politické odvahy, schopnosti vést a zodpovědnosti". "Atény a Skopje společně napsali novou stránku naší společné budoucnosti v EU," dodali unijní představitelé.

Také podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je dnešní den "důležitým příspěvkem ke stabilitě a prosperitě celého regionu". "Těším se na to, až se budoucí Republika Severní Makedonie připojí k NATO," dodal.

I welcome today’s ratification in the Greek parliament of the #Prespaagreement, an important contribution to the stability and prosperity of the whole region. I look forward to the future Republic of North Macedonia joining #NATO.

"Skvělá zpráva z Athén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí," napsal na twitteru český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Schválení dohody podle něj "umožní mimo jiné přistoupení Severní Makedonie k NATO". "Hned v pondělí bude vládě předložen návrh na podpis přístupového protokolu," dodal šéf české diplomacie.

1/2 Skvělá zpráva z Athén! Po makedonském parlamentu dnes i řecký ratifikoval historickou Prespanskou dohodu o urovnání sporů a strategickém partnerství obou zemí. https://t.co/EHtEn5qCVy

Proti zachování jména Makedonie v názvu sousední země protestovali především řečtí nacionalisté, ale i konzervativní opozice. Premiér Tsipras kvůli podpoře dohody před časem přišel o koaličního partnera, pravicovou stranu Nezávislí Řekové (ANEL). Proti přijetí dohody dnes v Aténách protestovalo v deštivém počasí také několik menších skupin demonstrantů.

Makedonie byla (vedle Černé Hory, která opustila svazek se Srbskem v roce 2006) jedinou zemí bývalé Jugoslávie, která získala nezávislost bez válečného konfliktu. Stalo se tak již v závěru roku 1991, když se v zářijovém referendu Makedonci vyslovili pro nezávislost, která byla slavnostně vyhlášena 15. září. Svrchovanou a samostatnou republikou byla vyhlášena 17. listopadu 1991, kdy parlament ve Skopje přijal novou ústavu.

Mezinárodní společenství ovšem přijímalo nový stát váhavě, právě kvůli postoji Řecka, které nakonec dosáhlo toho, že do Organizace spojených národů byla Makedonie přijata až 8. dubna 1993, a to pod prozatímním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglicky Former Yugoslav Republic of Macedonia, FYROM). Ten se začal oficiálně používat i v řadě dalších organizací včetně EU nebo NATO. Více než 120 zemí, včetně Ruska, USA i ČR, ale zemi uznalo pod názvem Makedonská republika.

Atény také obvinily Skopje z územních nároků, jež podle nich vyplývaly z některých článků ústavy. Protestovaly také proti vyobrazení šestnácticípého slunce, které jako emblém používal Filip Makedonský (otec Alexandra Velikého), ve státním znaku a na vlajce. Makedonie už v lednu 1992 pozměnila ústavu tak, aby dala najevo, že nemá žádné územní nároky vůči sousedním státům. Další změny potvrdily, že se Makedonie nehodlá vměšovat do práv a vnitřních záležitostí sousedů.

Ostřejší spor vypukl kolem používání takzvaného verginského slunce, které Makedonie používala na vlajce (oficiální státní znak vycházel nakonec z původního jugoslávského, později ještě zbaveného rudé hvězdy). Atény dokonce v únoru 1994 uzavřely konzulát ve Skopji, uvalily na Makedonii obchodní embargo a zablokovaly soluňský přístav pro dopravu makedonského zboží. Makedonie nakonec i v tomto případě ustoupila a v roce 1995 přijala novou, dodnes používanou vlajku.

Spor s Řeckem o název ale trval i poté a výrazně komplikoval cestu Makedonie do mezinárodních institucí, Atény zablokovaly zahájení rozhovorů o přistoupení bývalé jugoslávské republiky k EU i její členství v NATO. Vztahy obou zemí se začaly zlepšovat v létě 2017 po nástupu nové makedonské vlády vedené sociálním demokratem Zoranem Zaevem, začátkem loňského roku se objevily zprávy o tom, že by konečně mohl být vyřešen i letitý spor o pojmenování dvoumilionové balkánské země.

Atény byly totiž ochotné přistoupit na jméno sousedního státu s použitím Makedonie, ale doplněný přívlastkem. Objevily se přitom různé varianty, například jméno Republika Ilindenská Makedonie ale narazilo mezi samotnými Makedonci na tvrdý odpor. Více šancí mělo pojmenování Horní nebo Severní Makedonie. Loni 12. června se pak oba státy dohodly na názvu Republika Severní Makedonie, dohodu oznámili současně ve Skopji makedonský premiér Zoran Zaev a v Aténách jeho řecký protějšek Alexis Tsipras.

Dohoda ovšem v obou zemích vzbudila vášně, odmítá ji třeba makedonský prezident Ďorge Ivanov, parlament ale jeho veto přehlasoval. Zatím posledním krokem se na makedonské straně stalo přijetí změn ústavy a dalších zákonů, které parlamentem prošly minulý týden. Dohoda s Řeckem již otevřela Makedonii cestu do NATO, které zemi pozvalo do svých řad na summitu konaném 12. července v Bruselu. Rozhovory o vstupu do Evropské unie by podle očekávání měly začít letos na jaře.