Nová podoba francouzského stranického systému? Střed vs. extrémismus

Přípravy na nadcházející volby do Evropského parlamentu jasně prokazují, jak se francouzský politický systém během několika let razantně proměnil. Tradiční dvou-stranický francouzský model, jehož hlavní póly od konce druhé světové války tvořila pravice a levice (obě inklinující spíše do středu, pozn. red.), získal novou podobu. Pro francouzskou 5. republiku může být nově se erodující systém ohrožením – nadcházející evropské volby totiž přinesou vítězství buďto francouzskému středu, anebo pravicovému extremismu. Volba jako by připomínala souboj o prezidentské křeslo v roce 2017.

Od té doby, co se Emmanuel Macron stal prezidentem, se klasické pravicové a levicové strany dostávají do pozadí francouzského politického systému. Současné nastavení 5. republiky je charakteristické novým středovým hnutím obklopující Macrona, jeho La République En Marche má za cíl právě sjednotit progresivní francouzskou pravici a levici; a extrémně pravicovou stranou Marine Le Penové – Národní frontou. Obě tyto strany se jasně distancují od poválečného establishmentu francouzských politických stran, což může být pro systém, ve kterém jsme od 80. let mohli sledovat časté střídání pravice a levice u moci, poněkud alarmující. Politický systém jakoby v klasické pravo-levé štěpící linii nenabízel alternativu.

Podle předvolebních průzkumů veřejného mínění provedených ze začátku letošního roku je zjevné, že ve volbách do europarlamentu značně oslabí francouzské levicové i pravicové strany. Ani přes takovéto odhady není pravděpodobné, že by se strany levice, ani strany na druhé straně politického spektra, chtěly spojit a v nadcházejících květnových volbách společnými silami proti dvěma novým politickým „blokům“ vystoupit. Francouzským socialistům nejaktuálnější průzkum provedený politickým serverem POLITICO připisuje zisk 5-6 %, republikánům odhaduje podporu okolo 13 % hlasů. Z těchto výsledků je patrné, že někdejší základy francouzského politického systému jsou pro občany stále méně relevantní. 

Z eurovoleb se tak stává boj mezi stranami současného prezidenta Macrona a jeho někdejší prezidentské konkurentky Le Penové. Macronově straně En Marche! předvolební průzkum odhaduje podporu 23 % voličstva, extremistické Národní frontě o něco méně – přibližně 21 %. Úpadek tradičních politických stran není pouze francouzskou záležitostí, v současné době se jedná o celoevropský fenomén. Tradiční pravicové a levicové politické strany jsou na národních úrovních válcovány stranami nacionálně populistickými a protestními, které se vymezují proti zaběhlým pořádkům a vládnoucím elitám.

To samé se předpokládá i v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Touha obyvatel po něčem novém může zároveň podle mnohých odborníku ohrozit současné demokratické nastavení a fungování Evropské unie. Pokud by tedy v nadcházejících letech nedošlo k zotavení klasických (středo) pravicových a levicových stran, jedinou alternativu Macronovskému středu by mohla představovat pouze extrémní pravice/levice. Takovýto scénář by mohl vyústit v nové politické zřízení a možná i ve vytvoření francouzské 6. republiky, která by připomínala současnou Itálii vedenou charismatickým a extremistickým Salvinim.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron Národní fronta (NF) (Marine Le Penové) hnutí En Marche! (Vpřed!) Marine Le Pen EU (Evropská unie) Evropské volby 2019

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy