Nová podoba francouzského stranického systému? Střed vs. extrémismus

Od té doby, co se Emmanuel Macron stal prezidentem, se klasické pravicové a levicové strany dostávají do pozadí francouzského politického systému. Současné nastavení 5. republiky je charakteristické novým středovým hnutím obklopující Macrona, jeho La République En Marche má za cíl právě sjednotit progresivní francouzskou pravici a levici; a extrémně pravicovou stranou Marine Le Penové – Národní frontou. Obě tyto strany se jasně distancují od poválečného establishmentu francouzských politických stran, což může být pro systém, ve kterém jsme od 80. let mohli sledovat časté střídání pravice a levice u moci, poněkud alarmující. Politický systém jakoby v klasické pravo-levé štěpící linii nenabízel alternativu.

Podle předvolebních průzkumů veřejného mínění provedených ze začátku letošního roku je zjevné, že ve volbách do europarlamentu značně oslabí francouzské levicové i pravicové strany. Ani přes takovéto odhady není pravděpodobné, že by se strany levice, ani strany na druhé straně politického spektra, chtěly spojit a v nadcházejících květnových volbách společnými silami proti dvěma novým politickým „blokům“ vystoupit. Francouzským socialistům nejaktuálnější průzkum provedený politickým serverem POLITICO připisuje zisk 5-6 %, republikánům odhaduje podporu okolo 13 % hlasů. Z těchto výsledků je patrné, že někdejší základy francouzského politického systému jsou pro občany stále méně relevantní. 

Z eurovoleb se tak stává boj mezi stranami současného prezidenta Macrona a jeho někdejší prezidentské konkurentky Le Penové. Macronově straně En Marche! předvolební průzkum odhaduje podporu 23 % voličstva, extremistické Národní frontě o něco méně – přibližně 21 %. Úpadek tradičních politických stran není pouze francouzskou záležitostí, v současné době se jedná o celoevropský fenomén. Tradiční pravicové a levicové politické strany jsou na národních úrovních válcovány stranami nacionálně populistickými a protestními, které se vymezují proti zaběhlým pořádkům a vládnoucím elitám.

To samé se předpokládá i v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Touha obyvatel po něčem novém může zároveň podle mnohých odborníku ohrozit současné demokratické nastavení a fungování Evropské unie. Pokud by tedy v nadcházejících letech nedošlo k zotavení klasických (středo) pravicových a levicových stran, jedinou alternativu Macronovskému středu by mohla představovat pouze extrémní pravice/levice. Takovýto scénář by mohl vyústit v nové politické zřízení a možná i ve vytvoření francouzské 6. republiky, která by připomínala současnou Itálii vedenou charismatickým a extremistickým Salvinim.