Nová podoba francouzského stranického systému? Střed vs. extrémismus

Přípravy na nadcházející volby do Evropského parlamentu jasně prokazují, jak se francouzský politický systém během několika let razantně proměnil. Tradiční dvou-stranický francouzský model, jehož hlavní póly od konce druhé světové války tvořila pravice a levice (obě inklinující spíše do středu, pozn. red.), získal novou podobu. Pro francouzskou 5. republiku může být nově se erodující systém ohrožením – nadcházející evropské volby totiž přinesou vítězství buďto francouzskému středu, anebo pravicovému extremismu. Volba jako by připomínala souboj o prezidentské křeslo v roce 2017.

Od té doby, co se Emmanuel Macron stal prezidentem, se klasické pravicové a levicové strany dostávají do pozadí francouzského politického systému. Současné nastavení 5. republiky je charakteristické novým středovým hnutím obklopující Macrona, jeho La République En Marche má za cíl právě sjednotit progresivní francouzskou pravici a levici; a extrémně pravicovou stranou Marine Le Penové – Národní frontou. Obě tyto strany se jasně distancují od poválečného establishmentu francouzských politických stran, což může být pro systém, ve kterém jsme od 80. let mohli sledovat časté střídání pravice a levice u moci, poněkud alarmující. Politický systém jakoby v klasické pravo-levé štěpící linii nenabízel alternativu.

Podle předvolebních průzkumů veřejného mínění provedených ze začátku letošního roku je zjevné, že ve volbách do europarlamentu značně oslabí francouzské levicové i pravicové strany. Ani přes takovéto odhady není pravděpodobné, že by se strany levice, ani strany na druhé straně politického spektra, chtěly spojit a v nadcházejících květnových volbách společnými silami proti dvěma novým politickým „blokům“ vystoupit. Francouzským socialistům nejaktuálnější průzkum provedený politickým serverem POLITICO připisuje zisk 5-6 %, republikánům odhaduje podporu okolo 13 % hlasů. Z těchto výsledků je patrné, že někdejší základy francouzského politického systému jsou pro občany stále méně relevantní. 

Z eurovoleb se tak stává boj mezi stranami současného prezidenta Macrona a jeho někdejší prezidentské konkurentky Le Penové. Macronově straně En Marche! předvolební průzkum odhaduje podporu 23 % voličstva, extremistické Národní frontě o něco méně – přibližně 21 %. Úpadek tradičních politických stran není pouze francouzskou záležitostí, v současné době se jedná o celoevropský fenomén. Tradiční pravicové a levicové politické strany jsou na národních úrovních válcovány stranami nacionálně populistickými a protestními, které se vymezují proti zaběhlým pořádkům a vládnoucím elitám.

To samé se předpokládá i v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Touha obyvatel po něčem novém může zároveň podle mnohých odborníku ohrozit současné demokratické nastavení a fungování Evropské unie. Pokud by tedy v nadcházejících letech nedošlo k zotavení klasických (středo) pravicových a levicových stran, jedinou alternativu Macronovskému středu by mohla představovat pouze extrémní pravice/levice. Takovýto scénář by mohl vyústit v nové politické zřízení a možná i ve vytvoření francouzské 6. republiky, která by připomínala současnou Itálii vedenou charismatickým a extremistickým Salvinim.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie Emmanuel Macron Národní fronta (NF) (Marine Le Penové) hnutí En Marche! (Vpřed!) Marine Le Pen EU (Evropská unie) Evropské volby 2019

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy