Přípravy na nadcházející volby do Evropského parlamentu jasně prokazují, jak se francouzský politický systém během několika let razantně proměnil. Tradiční dvou-stranický francouzský model, jehož hlavní póly od konce druhé světové války tvořila pravice a levice (obě inklinující spíše do středu, pozn. red.), získal novou podobu. Pro francouzskou 5. republiku může být nově se erodující systém ohrožením – nadcházející evropské volby totiž přinesou vítězství buďto francouzskému středu, anebo pravicovému extremismu. Volba jako by připomínala souboj o prezidentské křeslo v roce 2017.
Od té doby, co se Emmanuel Macron stal prezidentem, se klasické pravicové a levicové strany dostávají do pozadí francouzského politického systému. Současné nastavení 5. republiky je charakteristické novým středovým hnutím obklopující Macrona, jeho La République En Marche má za cíl právě sjednotit progresivní francouzskou pravici a levici; a extrémně pravicovou stranou Marine Le Penové – Národní frontou. Obě tyto strany se jasně distancují od poválečného establishmentu francouzských politických stran, což může být pro systém, ve kterém jsme od 80. let mohli sledovat časté střídání pravice a levice u moci, poněkud alarmující. Politický systém jakoby v klasické pravo-levé štěpící linii nenabízel alternativu.
Podle předvolebních průzkumů veřejného mínění provedených ze začátku letošního roku je zjevné, že ve volbách do europarlamentu značně oslabí francouzské levicové i pravicové strany. Ani přes takovéto odhady není pravděpodobné, že by se strany levice, ani strany na druhé straně politického spektra, chtěly spojit a v nadcházejících květnových volbách společnými silami proti dvěma novým politickým „blokům“ vystoupit. Francouzským socialistům nejaktuálnější průzkum provedený politickým serverem POLITICO připisuje zisk 5-6 %, republikánům odhaduje podporu okolo 13 % hlasů. Z těchto výsledků je patrné, že někdejší základy francouzského politického systému jsou pro občany stále méně relevantní.
Z eurovoleb se tak stává boj mezi stranami současného prezidenta Macrona a jeho někdejší prezidentské konkurentky Le Penové. Macronově straně En Marche! předvolební průzkum odhaduje podporu 23 % voličstva, extremistické Národní frontě o něco méně – přibližně 21 %. Úpadek tradičních politických stran není pouze francouzskou záležitostí, v současné době se jedná o celoevropský fenomén. Tradiční pravicové a levicové politické strany jsou na národních úrovních válcovány stranami nacionálně populistickými a protestními, které se vymezují proti zaběhlým pořádkům a vládnoucím elitám.
To samé se předpokládá i v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Touha obyvatel po něčem novém může zároveň podle mnohých odborníku ohrozit současné demokratické nastavení a fungování Evropské unie. Pokud by tedy v nadcházejících letech nedošlo k zotavení klasických (středo) pravicových a levicových stran, jedinou alternativu Macronovskému středu by mohla představovat pouze extrémní pravice/levice. Takovýto scénář by mohl vyústit v nové politické zřízení a možná i ve vytvoření francouzské 6. republiky, která by připomínala současnou Itálii vedenou charismatickým a extremistickým Salvinim.
Související
Evropou prošly prvomájové demonstrace. V Německu a Francii zasahovala policie
Slavný herec Gérard Depardieu byl ve Francii zadržen
Francie , Emmanuel Macron , Národní fronta (NF) (Marine Le Penové) , hnutí En Marche! (Vpřed!) , Marine Le Pen , EU (Evropská unie) , Evropské volby 2019
Aktuálně se děje
před 6 minutami
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 43 minutami
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 50 minutami
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 1 hodinou
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 1 hodinou
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 1 hodinou
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 2 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 2 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 2 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 3 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 3 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 3 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 4 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 4 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 4 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 4 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 5 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 5 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 5 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 5 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák