Řekové jdou proti proudu? Požadují rozšíření EU o Turecko

V rozhovoru pro Politico lídr řeckého zahraničního resortu uvedl, že by měl Brusel nechat „své brány“ Turecku otevřené, a to i přes skutečnost, že je Turecko v rámci posledních několika let považováno za autoritářskou zemi. Ohledně tureckého členství v EU se mezi unijními lídry od zahájení přístupového procesu v roce 2005 vedou rozsáhlé debaty, které jsou doprovázeny mnohými kontroverzemi, jež turecké straně přístupový proces neulehčují. Situace se značně zkomplikovala především po tom, co se tureckému prezidentu Recep Tayyip Erdoganovi podařilo zkonsolidovat veškerou moc, a rozebrat tak již v té době křehkou tureckou demokracii.

Ministr Katrougalos v rozhovoru pro server Politico nicméně dodal, že by Turecko muselo nejdříve splnit veškeré povinnosti a závazky, jež jsou pro přistoupení do EU zásadní. Plnění těchto požadavků je samo o sobě pro Turecko velice problematické. To dokazuje i skutečnost, že se Turecku doposud povedlo uzavřít pouze jednu z 35 tzv. přístupových kapitol, a to kapitolu „Věda a výzkum“. Mnohé z nich nebyly ani otevřeny – což svědčí o nepřipravenosti Turecka stát se unijním členem.

Hlavní podmínkou pro vstup země do unie je mimo jiné respekt a dodržování mezinárodního práva, ale také právního řádu jako takového, stejně jako i práv lidských. V této oblasti má dnešní Turecko největší nedostatky. Další problematickou oblastí zamezující tureckému členství je aktuální stav tamější ekonomiky, která se potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti a inflace.

Právě z důvodu podkopávání zásad demokracie, vlády práva i základních práv byly přístupové rozhovory s Tureckem na základě rozhodnutí Rady pro obecné záležitosti z června roku 2018 účinně zmrazeny.

Některé členské státy se staví za okamžité ukončení přístupových rozhovorů s Tureckem. Na jejich straně je i lídr největší frakce v Evropském parlamentu – Manfred Weber, který je zároveň jedním z favoritů na budoucího předsedu Evropské komise. Weber se již několikrát nechal slyšet, že by se coby budoucí předseda komise zasadil o okamžité ukončení negociací s tureckou stranou. Ani úplné ukončení vyjednávání by však nebylo v tomto okamžiku nebylo jednoduché, vyžaduje totiž jednomyslný souhlas všech členských zemí EU. Toho by pravděpodobně nebylo dosaženo kvůli dalším státům podporující turecké členství v unii, stejný postoj k Turecku a jeho členství zastává spolu s Řeckem i Bulharsko nebo Kypr.

Řecký ministr zahraničí dále zdůrazňuje, že by se EU měla otevřít nejen Turecku ale i balkánským zemím. Na konci června se ze strany EU očekává vyjádření o tom, zda zahájí přístupové rozhovory se Severní Makedonií. Aktuálně není jasné, jak se lídři během následující měsíce rozhodnou, je však známo, že někteří z nich, jako například Francie, jsou zásadně proti jakémukoliv rozšiřování současné unie.