Celkem 18 unijních států se hlásí k uhlíkové neutralitě

Lídři Evropské unie, kteří se již tento čtvrtek sejdou na summitu v Bruselu, by mohli podpořit vznik dlouhou dobu navrhované strategie. K uhlíkové neutralitě do roku 2050 se aktuálně hlásí osmnáct z dvaceti osmi států unie, vyplývá to z dat dokumentů, které obdržela evropská mediální platforma Euractiv. Počet států se od březnového unijního summitu zvedl o deset, strategie Evropské komise by se tak konečně mohla dočkat svého schválení.

Minulý týden se přitom objevovaly náznaky toho, že by se lídři Evropské unie měli na summitu věnovat pouze tématice obsazování vrcholných pozic unijních institucí. Dlouhodobá karbonová strategie měla být na „pořadu dne“ EU až ke konci letošního roku. Nyní však situace vypadá poněkud jinak, a to především kvůli skutečnosti, že se ke strategii nově hlásí takoví hráči, jakými jsou na unijním poli Německo nebo Itálie.

Kancléřka Merkelová však již v květnu upozorňovala na to, že se země stále musí shodnout na principech a detailech strategie. I přes vlažný přístup německé kancléřky se země zařadila k původním podporovatelům strategie – ke Spojenému království, Španělsku, Francii nebo Nizozemí. Tyto země byly mezi úplně prvními, které se začaly aktivně zasazovat o snižování uhlíkových emisí v rámci EU. Někteří unijní diplomaté tuto iniciativu nesprávně označují jako tzv. „Macronův plán“, přitom se jedná o plán, se kterým přišla Evropská komise.

Podle člena a poradce nevládní environmentální organizace Greenpeace Sebastiana Manga se zdá, že „většina unijních lídrů konečně pochopila, že je potřeba, abychom naše ekonomiky dekarbonizovali tak rychle, jak to jen jde.“ Pokračoval se slovy, že je stále na čem pracovat a koho o důležitosti snižování emisí přesvědčovat.

Největší překážku dlouhodobému plánu Evropské unie by mohly představovat země Visegrádské skupiny – jedná se především o to, že země střední, a hlavně východní Evropy jsou tradičně nejvíce skeptické v oblasti dané problematiky. Nejblíže k připojení se k současným 18 zemím, jež uhlíkovou neutralitu podporují, je Maďarsko. Česká republika a Polsko by pak zůstaly těmi zeměmi, jež by mohly dohodu na půdě EU ohrozit.