Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká v neděli večer v Bruselu druhý pokus o dohodu nad tím, kdo v příštích letech obsadí klíčové posty ve vedení unijních institucí. Přípravná jednání, která koordinoval předseda Evropské rady Donald Tusk, ale zatím k jednoznačnému závěru nevedla, byť diplomaté mimo záznam připouštějí, že v úvahách lídrů zemí osmadvacítky nastal určitý posun. Od summitu se čeká především rozhodnutí, kdo na podzim vystřídá Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise (EK).
Součástí širšího souboru pozic k debatám je ale i křeslo předsedy nového složení Evropského parlamentu (EP) po končícím Antoniu Tajanim či funkce šéfa Evropské rady, kterou nyní zastává Tusk. Do skládačky ale patří i místo v čele Evropské centrální banky (ECB), kterou nyní vede Mario Draghi, a také pozice šéfa unijní diplomacie po Federice Mogheriniové.
Prezidenti a premiéři chtějí - a chtěli už před týdnem na řádném summitu - domluvit celý soupis. Zásadní je ale nyní jméno nového šéfa komise a funkce v čele europarlamentu, o nichž by mělo být rozhodnuto rychle. Pokud se to na mimořádném summitu nepodaří, europarlament svého nového předsedu zřejmě příští středu zvolí sám bez koordinace - či s mizivou koordinací - s hlavními městy a už tak komplikovanému rébusu tím přidá další úroveň složitosti.
Šéfové států a vlád zemí EU musejí při rozplétání problému zohledňovat řadu faktorů - od příslušnosti možných kandidátů k různým evropským politickým rodinám přes "geografickou spravedlnost", tedy rozložení funkcí spravedlivě mezi různé části EU, až po snahu o co nejrovnější zastoupení mužů a žen.
Ve čtvrtek před týdnem jednání zablokovalo, že v eurovolbách vítězní evropští lidovci, k nimž na summitech patří i německá kancléřka Angela Merkelová, trvali na jméně Němce Manfreda Webera do čela Evropské komise. Europoslanec bez premiérské zkušenosti na ni měl podle nich nárok v logice systému takzvaných vedoucích kandidátů, kdy strany v eurovolbách voličům tvrdily, že hlasováním pro jednu z nich zároveň do čela komise posílají právě jejího "spitzenkandidáta".
Systém, který unijní smlouvy neznají, v roce 2014 skutečně do čela EK vynesl Junckera, tehdejšího hlavního kandidáta lidovců. Podle pravidel totiž summit navrhuje europarlamentu kandidáta na šéfa komise a poslanci toto jméno schvalují. Před pěti lety měli lidovci a socialisté v EP potřebnou nadpoloviční většinu, obě strany tuto hru - a tedy i Junckerovu nominaci - podporovaly a dopředu prezidentům a premiérům řekli, že nikdo jiný než někdejší lucemburský premiér podporu v EP nedostane.
Nyní je situace složitější, většinová koalice bude muset být v novém složení europarlamentu širší a jednání o ní zatím stále nejsou u konce. To dává Tuskovi a lídrům unijních zemí možnost ke kreativnější práci, jednání jsou však složitá. Poslední summit ukázal, že Weber, ani žádný ze spitzenkandidátů jiných stran, podporu Evropské rady nemá a francouzský prezident Emmanuel Macron rovnou celý systém vedoucích kandidátů pohřbil.
Řada jednání a rozhovorů, které vedl Tusk a další lídři v posledních dnech, vedla podle informací médií na summitu G20 v Japonsku k představě, o níž se v Bruselu spekulovalo už před neúspěšným posledním jednáním. "Jsme na cestě, která možná umožní dostat se zítra (v neděli) k řešení," řekla v Ósace novinářům Merkelová.
Weber a EPP by tak mohli dostat vedení europarlamentu a do čela komise by lídři nominovali jiného spitzenkandidáta - socialistu a nynějšího prvního místopředsedu komise Franse Timmermanse. Francie by podle Financial Times mohla mít nárok obsadit křeslo šéfa ECB stávajícím šéfem své centrální banky Françoisem Villeroyem de Galhau.
Vše je ale otevřené a diplomaté například připomínají, že socialista Timmermans v čele komise by byl jen těžko přijatelný pro Polsko, a nejspíš i další země visegrádské skupiny (V4), hlavně kvůli svému tvrdému postupu vůči Varšavě v otázkách polské reformy soudního systému. Po několikahodinové schůzce v Praze se svými partnery z V4, tedy z Polska, Slovenska a Maďarska, český premiér Andrej Babiš na twitteru napsal, že budoucí předseda komise "nemusí být z našeho regionu, ale měl by mu rozumět a respektovat naše pozice".
Země ze střední a východní části Evropy také žádají, aby jednu z funkcí dostal zástupce zemí z tohoto regionu. Opakovaně bývá v souvislosti s unijní diplomacií zmiňováno jméno slovenského místopředsedy komise Maroše Šefčoviče. Ve hře je ale třeba i Bulharka a nynější šéfka Světové banky Kristalina Georgievová či chorvatský premiér Andrej Plenković.
Z různých koutů unie ale zaznívají i další jména. Jednání tak nejspíš nebude jednoduché a je možné, že se naplní poněkud výhrůžná poznámka v programu nedělního večerního jednání summitu, který byl zveřejněn na internetu: "Pokud to bude nutné, bude jednání pokračovat u snídaně 1. července".
Související
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
Fico zkritizoval Evropskou unii: Není schopna předložit mírovou iniciativu pro Ukrajinu
EU (Evropská unie) , evropská komise , Donald Tusk , evropský parlament , Manfred Weber (šéf EPP) , Jean-Claude Juncker
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
NATO se snaží čelit ruské hybridní válce. Moskva cílí i na Česko
před 1 hodinou
V ZOO Praha se narodil orangutan. Mládě se má čile k světu
před 1 hodinou
Liverpool už má náhradu za Kloppa. Nový kouč si z Feyenoordu může přivést i slovenského fotbalistu
před 2 hodinami
Užitečný idiot, ruská onuce. Morawiecki to schytal za slova pro maďarský týdeník
před 2 hodinami
Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja
před 2 hodinami
Rána pro Putina: Ukrajinci ničí rafinerie, Rusům došly zásoby paliva
před 3 hodinami
Fiala uvedl do funkce nového ředitele NBÚ. Je jím Čuřín
před 3 hodinami
Gazprom skončil ve ztrátě 160 miliard korun. Poprvé od roku 1999
před 3 hodinami
Koubek se rozhodl. I v příští sezóně bude nadále trénovat Viktorii Plzeň
před 4 hodinami
Kuleba řekl, kdy by Ukrajina mohla začít jednat o míru s Ruskem
před 4 hodinami
Rusko poslalo během března na Ukrajinu stovky raket, dronů a tisíce bomb
před 4 hodinami
Vlak bez strojvedoucího se rozjel ze stanice. Jízda skončila vykolejením
před 5 hodinami
Ruská armáda na Ukrajině postupuje. Obsadila další vesnici
před 5 hodinami
Upozornil na problémy při výrobě a zemřel. Boeing obestírají záhadná úmrtí whistleblowerů
před 5 hodinami
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
před 5 hodinami
Trump: Paříž a Londýn už jsou k nerozeznání. Otevřely dveře džihádu
před 6 hodinami
OSN: Obnova zničeného Pásma Gazy může trvat až do příštího století
Aktualizováno před 6 hodinami
Moskva se chlubí ukořistěnou západní vojenskou technikou ve válce na Ukrajině + VIDEO
před 6 hodinami
Scholz a Macron se tajně setkají v Paříži, před návštěvou čínského vůdce
Aktualizováno před 6 hodinami
Macron: Pokud Rusko prolomí frontu, je možné vyslat na Ukrajinu západní vojska
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro týdeník The Economist znovu otevřel otázku nasazení západních pozemních jednotek na Ukrajině. Podle něj by se tak mohlo stát v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev by požádal o pomoc.
Zdroj: Libor Novák