Nervozita v EU roste. Kdo nahradí Junckera? Jméno může padnout už v neděli

Šéfy států a vlád zemí Evropské unie čeká v neděli večer v Bruselu druhý pokus o dohodu nad tím, kdo v příštích letech obsadí klíčové posty ve vedení unijních institucí. Přípravná jednání, která koordinoval předseda Evropské rady Donald Tusk, ale zatím k jednoznačnému závěru nevedla, byť diplomaté mimo záznam připouštějí, že v úvahách lídrů zemí osmadvacítky nastal určitý posun. Od summitu se čeká především rozhodnutí, kdo na podzim vystřídá Jeana-Claudea Junckera v čele Evropské komise (EK).

Součástí širšího souboru pozic k debatám je ale i křeslo předsedy nového složení Evropského parlamentu (EP) po končícím Antoniu Tajanim či funkce šéfa Evropské rady, kterou nyní zastává Tusk. Do skládačky ale patří i místo v čele Evropské centrální banky (ECB), kterou nyní vede Mario Draghi, a také pozice šéfa unijní diplomacie po Federice Mogheriniové.

Prezidenti a premiéři chtějí - a chtěli už před týdnem na řádném summitu - domluvit celý soupis. Zásadní je ale nyní jméno nového šéfa komise a funkce v čele europarlamentu, o nichž by mělo být rozhodnuto rychle. Pokud se to na mimořádném summitu nepodaří, europarlament svého nového předsedu zřejmě příští středu zvolí sám bez koordinace - či s mizivou koordinací - s hlavními městy a už tak komplikovanému rébusu tím přidá další úroveň složitosti.

Šéfové států a vlád zemí EU musejí při rozplétání problému zohledňovat řadu faktorů - od příslušnosti možných kandidátů k různým evropským politickým rodinám přes "geografickou spravedlnost", tedy rozložení funkcí spravedlivě mezi různé části EU, až po snahu o co nejrovnější zastoupení mužů a žen.

Ve čtvrtek před týdnem jednání zablokovalo, že v eurovolbách vítězní evropští lidovci, k nimž na summitech patří i německá kancléřka Angela Merkelová, trvali na jméně Němce Manfreda Webera do čela Evropské komise. Europoslanec bez premiérské zkušenosti na ni měl podle nich nárok v logice systému takzvaných vedoucích kandidátů, kdy strany v eurovolbách voličům tvrdily, že hlasováním pro jednu z nich zároveň do čela komise posílají právě jejího "spitzenkandidáta".

Systém, který unijní smlouvy neznají, v roce 2014 skutečně do čela EK vynesl Junckera, tehdejšího hlavního kandidáta lidovců. Podle pravidel totiž summit navrhuje europarlamentu kandidáta na šéfa komise a poslanci toto jméno schvalují. Před pěti lety měli lidovci a socialisté v EP potřebnou nadpoloviční většinu, obě strany tuto hru - a tedy i Junckerovu nominaci - podporovaly a dopředu prezidentům a premiérům řekli, že nikdo jiný než někdejší lucemburský premiér podporu v EP nedostane.

Nyní je situace složitější, většinová koalice bude muset být v novém složení europarlamentu širší a jednání o ní zatím stále nejsou u konce. To dává Tuskovi a lídrům unijních zemí možnost ke kreativnější práci, jednání jsou však složitá. Poslední summit ukázal, že Weber, ani žádný ze spitzenkandidátů jiných stran, podporu Evropské rady nemá a francouzský prezident Emmanuel Macron rovnou celý systém vedoucích kandidátů pohřbil.

Řada jednání a rozhovorů, které vedl Tusk a další lídři v posledních dnech, vedla podle informací médií na summitu G20 v Japonsku k představě, o níž se v Bruselu spekulovalo už před neúspěšným posledním jednáním. "Jsme na cestě, která možná umožní dostat se zítra (v neděli) k řešení," řekla v Ósace novinářům Merkelová.

Weber a EPP by tak mohli dostat vedení europarlamentu a do čela komise by lídři nominovali jiného spitzenkandidáta - socialistu a nynějšího prvního místopředsedu komise Franse Timmermanse. Francie by podle Financial Times mohla mít nárok obsadit křeslo šéfa ECB stávajícím šéfem své centrální banky Françoisem Villeroyem de Galhau.

Vše je ale otevřené a diplomaté například připomínají, že socialista Timmermans v čele komise by byl jen těžko přijatelný pro Polsko, a nejspíš i další země visegrádské skupiny (V4), hlavně kvůli svému tvrdému postupu vůči Varšavě v otázkách polské reformy soudního systému. Po několikahodinové schůzce v Praze se svými partnery z V4, tedy z Polska, Slovenska a Maďarska, český premiér Andrej Babiš na twitteru napsal, že budoucí předseda komise "nemusí být z našeho regionu, ale měl by mu rozumět a respektovat naše pozice".

Země ze střední a východní části Evropy také žádají, aby jednu z funkcí dostal zástupce zemí z tohoto regionu. Opakovaně bývá v souvislosti s unijní diplomacií zmiňováno jméno slovenského místopředsedy komise Maroše Šefčoviče. Ve hře je ale třeba i Bulharka a nynější šéfka Světové banky Kristalina Georgievová či chorvatský premiér Andrej Plenković.

Z různých koutů unie ale zaznívají i další jména. Jednání tak nejspíš nebude jednoduché a je možné, že se naplní poněkud výhrůžná poznámka v programu nedělního večerního jednání summitu, který byl zveřejněn na internetu: "Pokud to bude nutné, bude jednání pokračovat u snídaně 1. července".

Související

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).
Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  evropská komise ,  Donald Tusk ,  evropský parlament ,  Manfred Weber (šéf EPP) ,  Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letadla, ilustrační foto

Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy

V Evropě v posledních dnech probíhá nová vlna anonymních bombových hrozeb, která po desítkách zasažených letů a leteckých spojů nově zasáhla také přední mediální organizace včetně irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Hrozby, které se dosud vždy ukázaly jako falešné, způsobily značné narušení dopravy, evakuace budov a zmobilizovaly bezpečnostní složky v několika evropských zemích.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem

Estonský premiér Kristen Michal varoval evropské představitele před pokusy o diplomatické vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho slov by se Evropa neměla stavět do role zprostředkovatele ani se pokoušet diktátora jakkoliv uchlácholit. V rozhovoru pro server Politico šéf estonské vlády zdůraznil, že namísto dialogu s Kremlem je nutné Moskvu nadále ekonomicky dusit pomocí sankcí.

před 3 hodinami

včera

Ministerstvo financí

Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce

Růst české ekonomiky v průběhu letošního roku podle listopadové makroekonomické predikce zrychloval. Mezičtvrtletní růst reálného HDP se zvýšil z 0,1 % v prvním čtvrtletí na 0,3 % ve druhém a na 0,5 % ve třetím. Za celý rok ministerstvo očekává růst o 1,7 % a v roce 2027 o 2,5 %. V obou letech jej potáhne výhradně domácí poptávka, zejména spotřeba domácností a investice. Průměrná inflace by měla letos dosáhnout 2,1 %.

včera

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček

Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje spojení šesti státních zkušebních ústavů do Českého národního zkušebního institutu. Firmy i státní instituce u něj budou moci objednat zkoušky z několika oborů na základě jedné smlouvy. Společné nákupy, správa a plánování investic mají snížit provozní náklady a uvolnit prostředky na modernizaci laboratoří.

včera

Ilustrační fotografie.

Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů

V souvislosti s akutní intoxikací kratomem nebo podezřením na ni byla od dubna do června 2026 vykázána zdravotní péče u 515 pacientů. Nejpočetnější skupinu tvořili pacienti ve věku 15 až 19 let. Více než třetina všech evidovaných osob byla mladší dvaceti let. Vyplývá to z prvních souhrnných údajů za pojištěnce všech sedmi zdravotních pojišťoven, které pro Ministerstvo zdravotnictví zpracoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

včera

Ilustrační fotografie.

Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat

Plánovaná úprava poplatku za podzemí vodu přinese více peněz, které bude moci Ministerstvo zemědělství (MZe) použít na vylepšení vodního hospodářství České republiky. Prostředky půjdou bezezbytku na strategické projekty vodního hospodářství, které úřad financuje, např. propojování vodárenských soustav, výstavbu čistíren odpadních vod, přípravu nových vodních zdrojů nezbytných pro adaptaci ČR na dopady klimatické změny.

včera

FBI, ilustrační fotografie.

FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem

Federální agenti v pátek ráno místního času na americké Floridě zatkli Thomase Markla, otce vévodkyně Meghan, která je manželkou britského prince Harryho. Informovala o tom americká stanice CNN, která se odkazuje na americké ministerstvo spravedlnosti. Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. 

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI

Globální akciové trhy zaznamenaly v pátek hluboký propad, když se obavy z vlivu demokratického Kongresu na investice do umělé inteligence přelily z Wall Street do Asie i Evropy. Výprodeje v technologickém sektoru smazaly přibližně 2,5 bilionu dolarů z tržní hodnoty amerických firem a vyvolaly nervozitu na mezinárodních burzách. Investoři hromadně přehodnocují svá portfolia v reakci na politické změny po nedávných amerických volbách.

včera

Letiště Václava Havla Praha

Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště

Série poplašných zpráv o uložení výbušnin dnes opět zasáhla civilní letectví a vyvolala bezpečnostní opatření na řadě evropských letišť. V Praze se terčem hrozeb stalo už devět letů směřujících do metropole nebo z ní odlétajících. Letiště Václava Havla webu The Guardian potvrdilo, že policie přijala potřebná bezpečnostní opatření, přičemž běžný provoz letiště zůstává bez přímého omezení.

včera

Jicchak Herzog

Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády

Izraelský prezident Isaac Herzog oznámil, že v neděli rozhodne, který z politiků dostane pověření k sestavení nové vlády. Hlavní rival premiéra Benjamina Netanjahua, Gadi Eisenkot, přitom během konzultací získal podporu šedesáti sedmi poslanců nově zvoleného Knesetu. Netanjahuův dosavadní koaliční blok naproti tomu obdržel podporu pouhých čtyřiceti šesti zákonodárců.

včera

Letadla, ilustrační foto

Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?

Nejméně 21 letů a několik letišť po celé Evropě se ve čtvrtek stalo terčem poplašných zpráv o uložení bomby. Bezpečnostní složky musely v drtivé většině případů odklánět letadla nebo v Itálii dokonce vyslat stíhačky k eskortě ohroženého stroje. Přestože se všechny hrozby nakonec ukázaly jako falešné, úřady upozorňují, že situace vyžaduje maximální ostražitost pro případné budoucí incidenty.

včera

Marco Rubio

Skončí za prohrané volby Hegseth a Rubio ve funkcích? Bílý dům se vyjádřil ke spekulacím

Bílý dům oficiálně popřel nedávné spekulace o tom, že by ministr obrany Pete Hegseth a ministr zahraničí Marco Rubio mohli opustit své funkce v rámci personálních změn po volbách. Zprávy o možném odchodu obou čelných představitelů administrativy se objevily v amerických médiích v souvislosti s porážkou republikánů v kongresových volbách. Vedení státu však jakékoliv úvahy o jejich nahrazení odmítlo a označilo je za nepravdivé.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Prohrají USA technologický závod s Čínou? Lidé odmítají budování nových datových center

Nedávné volby ve Spojených státech přinesly výrazný politický posun a vlnu odporu vůči budování nových datových center, což může zásadně ovlivnit dosavadní rekordní investiční boom. Demokratická vítězství napříč zemí a překvapivá změna v texaském guvernérském klání hrozí přibrzděním největšího výdajového trendu v moderní americké historii. Tato situace by mohla narušit klíčový motor hospodářského růstu, který letos podle odhadů ekonomů tvořil až čtvrtinu celkového růstu amerického HDP.

včera

Prezident Trump

Soud zablokoval stavbu Trumpova obřího oblouku

Americká federální soudkyně zablokovala stavbu triumfálního oblouku prezidenta Donalda Trumpa na dobu čtrnácti dnů. Stalo se tak pouhou hodinu poté, co projekt obdržel finální schválení od federální komise. Rozhodnutí přichází v době ostrých sporů ohledně legálnosti a dopadů plánovaného památníku v hlavním městě USA.

včera

Blesk z čistého nebe, reagují Izraelci na Trumpovo oznámení o ukončení americké finanční pomoci

Americký prezident Donald Trump oznámil ukončení americké finanční pomoci Izraeli ještě v průběhu letošního roku, což vyvolalo značné překvapení na politické scéně a podle televize CNN Izraelce šokovalo. Izraelský prezident Isaac Herzog označil toto prohlášení za blesk z čistého nebe a varoval před dopady na bilaterální vztahy. Rozhodnutí přichází navzdory platnému memorandu o porozumění, které mělo zajistit financování nákupu amerických zbraní až do roku 2028.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy