Jaké budou postoje lídrů EU při vyjednávání o podobě budoucího vztahu s Británií?

Může se zdát, že Spolková republika Německo, která je spolu s Francií považována za hlavního unijního lídra, nemá pro nadcházející vyjednávání o budoucí podobě vztahů mezi EU a Spojeným královstvím stanoveny konkrétní priority. Politické spektrum v Německu je v této věci totiž stále poněkud rozdělené. Německá vláda se nicméně připravuje na tvrdá a nekompromisní vyjednávání s kabinetem Borise Johnsona. Ten totiž odmítá prodloužení tzv. přechodného období. Komplexních dohod tak má být podle něj dosaženo do konce tohoto roku. Podle německé spolkové vlády jsou však slova i dosavadní kroky britského premiéra pouze „taktickými manévry,“ kterými se snaží na své unijní protějšky před zahájením jednání vyvinout nátlak.

Německo, které se navíc v polovině roku od Chorvatska ujme unijního předsednictví, tak bude mít průběh vyjednávání pod svoji „kontrolou.“ Dá se proto očekávat, že se německá vláda zasadí o to, aby v rámci vyjednávání ani v rámci budoucího smlouvy mezi dvěma stranami nedošlo k podkopání unijních norem pro ochranu životního prostředí, osobních údajů nebo norem z oblasti sociální politiky. Zde však může nastat problém především v otázce toho, jak „tvrdě“ by případně Německo s Británií chtělo při vyjednáváních zacházet. Stále je to totiž Spojené království, které unii opouští, a tak by nemělo diktovat podmínky pro budoucí dvojstranný vztah.

Německo také nechce z vyjednávání o post-brexitovém vztahu udělat jakýsi vzor pro ostatní země. Ze smlouvy o budoucích vztazích tak musí být zřetelné, že právě členství v Evropské unii je pro její jednotlivé státy výhodné.

Francouzský politik a hlavní vyjednávač EU pro brexit Michel Barnier považuje celý proces odchodu Spojeného království z unie za ztrátový pro obě strany a to navíc v době, kdy je potřeba, aby byla Evropa silnější a jednotnější než kdy dřív. Zároveň však často poukazuje na to, že EU nebude Británii tolerovat „dumping“ v tak citlivých oblastech, jakými jsou například již zmíněná ochrana životního prostředí nebo finanční záležitosti. „Přístup britských výrobků na jednotný unijní trh bude úměrný britským závazkům,“ dodal Barnier.

Francie si přeje se Spojeným královstvím i po brexitu udržovat co nejužší vztah, zároveň však považuje za důležité odcházejícím Britům ukázat, obdobně jako její němečtí partneři, že je to právě členství v EU, které je pro evropské země více profitující.

V případě úspěšného brexitu, tedy úspěšného pro britskou stranu, se však Paříž obává toho, že by dané situace mohli využít nacionalisté a euroskeptici pod vedením Marine Le Penové. Takovýto scénář by navíc ohrozil Macronovu reputaci před prezidentskými volbami 2022.

Doposud se však neví, co od britské strany očekávat. Od premiéra Johnsona doposud přicházela spíše vágní vyjádření, Paříž i Berlín tak stále čekají na konkrétnější nitky, kterých by se chytli a následně i oni začali své strategie pro nadcházející vyjednávání formulovat. Předtím než dojde k formulaci konkrétních kroků, předloží jednotlivé politické skupiny Evropského parlamentu v tomto týdny své představy o průběhu vyjednávání se Spojeným královstvím i o podobě EU-27.