Napětí před sjezdem AfD. Dostane se do čela strany radikál Höcke?

O tom, které ze dvou křídel získá v Alternativě pro Německo (AfD) navrch, i o tom, jestli se nejsilnější německá opoziční strana posune ještě blíže krajní pravici, bude rozhodovat její víkendový sjezd v dolnosaském Braunschweigu. Jeden ze dvou předsednických postů by totiž mohl obsadit politik národoveckého křídla AfD kolem kontroverzního šéfa strany v Durynsku Björna Höckeho.

Delegáti navíc mají hlasovat o tom, že by členství ve straně do budoucna bylo slučitelné se členstvím v krajně pravicových organizacích.

V roce 2013, kdy vznikla, byla AfD především stranou profesorů kritizujících euro, postupně ale těžiště svého zájmu přenesla na téma migrace, islámu nebo kritiky boje proti klimatickým změnám. Ruku v ruce s tím šel posun strany výrazně doprava, čehož si všímá i německá kontrarozvědka, která letos oznámila, že přezkoumá, jestli AfD začne sledovat.

Posun směrem ke krajní pravici, jak nyní AfD označuje většina západních tiskových agentur, je vidět i na změnách v čele strany. S AfD se rozkmotřilo hned několik jejích bývalých šéfů. Bernd Lucke, který uskupení pomáhal zakládat, letos hovořil o tom, že se AfD stala latentně xenofobní, nacionalistickou stranou s pravicově radikálními elementy. Frauke Petryová, která AfD opustila po parlamentních volbách v roce 2017, zase mluvila o přílišné radikalizaci strany.

Napětí vyvolané těmito změnami a posilováním národoveckého křídla je dobře patrné i před letošním stranickým sjezdem. Jeden z dvojice současných předsedů Jörg Meuthen, který bude usilovat o obhajobu svého postu, se ve středu nechal slyšet, že si nedovede představit spolupráci s Höckem, pokud by se ten stal druhým z předsedů. "Nemůžete být na velitelském můstku a jet dvěma směry. To nejde," řekl osmapadesátiletý politik v televizi ARD a potvrdil tak, jak velké rozdíly mezi oběma tábory panují.

"Naše strana je někdy anarchistickým houfem lidí," podotkl zase nedávno před zahraničními novináři v Berlíně druhý ze současných šéfů AfD Alexander Gauland. Tento osmasedmdesátiletý politik se sice už znova kandidovat nechystá, ale zároveň poznamenává, že "u naší strany člověk nikdy neví". Pokud by hrozilo, že se vedení AfD ujme někdo pro stranu "špatný", je připraven se o post předsedy ucházet znovu. S Höckem, který nechvalně proslul například výrokem kritizujícím památník holokaustu v centru Berlína, by ale na rozdíl od Meuthena problém neměl.

Že by sedmačtyřicetiletý Höcke, který má silnou podporu především ve východoněmecké AfD, kandidoval přímo, se ale neočekává. Pozice jeho křídla by tak v čele strany mohl nově zastupovat devětapadesátiletý poslanec z Berlína Gottfried Curio, který už kandidaturu ohlásil. Ve hře je také čtyřiačtyřicetiletý poslanec ze Saska Tino Chrupalla, který sice přímo do radikálního křídla nepatří, má s ním ale velmi dobré vztahy. O post jednoho z předsedů se bude ucházet i několik dalších kandidátů, velké šance se jim ale nedávají.

Na poměry ve straně ukáže také hlasování o tom, jestli bude mít i do budoucna takzvanou listinu neslučitelnosti. Na ní je seznam zhruba 250 často pravicově-radikálních organizací, jejichž členové nesmí vstoupit do AfD. Část straníků ale požaduje zrušení této listiny.

Na atmosféru v německé společnosti, kde má AfD mnoho příznivců, ale ještě výrazně více odpůrců, zase ukážou protesty, které se během sjezdu očekávají. Svým způsobem proti straně protestuje i automobilka Volkswagen, která je sponzorem haly, v níž se sjezd uskuteční. Nápis "Volkswagen Halle" na ní nechala dopředu zakrýt.

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.
Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Alternativa pro Německo (AfD) Německo Björn Höcke (AfD) Alexander Gauland

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy