Napětí před sjezdem AfD. Dostane se do čela strany radikál Höcke?

Delegáti navíc mají hlasovat o tom, že by členství ve straně do budoucna bylo slučitelné se členstvím v krajně pravicových organizacích.

V roce 2013, kdy vznikla, byla AfD především stranou profesorů kritizujících euro, postupně ale těžiště svého zájmu přenesla na téma migrace, islámu nebo kritiky boje proti klimatickým změnám. Ruku v ruce s tím šel posun strany výrazně doprava, čehož si všímá i německá kontrarozvědka, která letos oznámila, že přezkoumá, jestli AfD začne sledovat.

Posun směrem ke krajní pravici, jak nyní AfD označuje většina západních tiskových agentur, je vidět i na změnách v čele strany. S AfD se rozkmotřilo hned několik jejích bývalých šéfů. Bernd Lucke, který uskupení pomáhal zakládat, letos hovořil o tom, že se AfD stala latentně xenofobní, nacionalistickou stranou s pravicově radikálními elementy. Frauke Petryová, která AfD opustila po parlamentních volbách v roce 2017, zase mluvila o přílišné radikalizaci strany.

Napětí vyvolané těmito změnami a posilováním národoveckého křídla je dobře patrné i před letošním stranickým sjezdem. Jeden z dvojice současných předsedů Jörg Meuthen, který bude usilovat o obhajobu svého postu, se ve středu nechal slyšet, že si nedovede představit spolupráci s Höckem, pokud by se ten stal druhým z předsedů. "Nemůžete být na velitelském můstku a jet dvěma směry. To nejde," řekl osmapadesátiletý politik v televizi ARD a potvrdil tak, jak velké rozdíly mezi oběma tábory panují.

"Naše strana je někdy anarchistickým houfem lidí," podotkl zase nedávno před zahraničními novináři v Berlíně druhý ze současných šéfů AfD Alexander Gauland. Tento osmasedmdesátiletý politik se sice už znova kandidovat nechystá, ale zároveň poznamenává, že "u naší strany člověk nikdy neví". Pokud by hrozilo, že se vedení AfD ujme někdo pro stranu "špatný", je připraven se o post předsedy ucházet znovu. S Höckem, který nechvalně proslul například výrokem kritizujícím památník holokaustu v centru Berlína, by ale na rozdíl od Meuthena problém neměl.

Že by sedmačtyřicetiletý Höcke, který má silnou podporu především ve východoněmecké AfD, kandidoval přímo, se ale neočekává. Pozice jeho křídla by tak v čele strany mohl nově zastupovat devětapadesátiletý poslanec z Berlína Gottfried Curio, který už kandidaturu ohlásil. Ve hře je také čtyřiačtyřicetiletý poslanec ze Saska Tino Chrupalla, který sice přímo do radikálního křídla nepatří, má s ním ale velmi dobré vztahy. O post jednoho z předsedů se bude ucházet i několik dalších kandidátů, velké šance se jim ale nedávají.

Na poměry ve straně ukáže také hlasování o tom, jestli bude mít i do budoucna takzvanou listinu neslučitelnosti. Na ní je seznam zhruba 250 často pravicově-radikálních organizací, jejichž členové nesmí vstoupit do AfD. Část straníků ale požaduje zrušení této listiny.

Na atmosféru v německé společnosti, kde má AfD mnoho příznivců, ale ještě výrazně více odpůrců, zase ukážou protesty, které se během sjezdu očekávají. Svým způsobem proti straně protestuje i automobilka Volkswagen, která je sponzorem haly, v níž se sjezd uskuteční. Nápis "Volkswagen Halle" na ní nechala dopředu zakrýt.