Nezletilé migranty z tábora Moria si rozdělí deset zemí EU. S dalšími se jedná, řekl Seehofer

Čtyři sta nezletilých migrantů z řeckého uprchlického tábora Moria, který tento týden zničil požár, si mezi sebe rozdělí devět zemí Evropské unie a Švýcarsko. Uvedl to dnes německý ministr vnitra Horst Seehofer. Německo podle něj ještě jedná s dalšími evropskými státy, které by se mohly k přesidlovacímu projektu připojit, informovala agentura DPA.

Kromě Francie a Německa, které se na projektu původně dohodly, se zatím rozhodlo zapojit sedm členských zemí Evropské unie: Finsko, Lucembursko, Belgie, Chorvatsko, Slovinsko, Nizozemsko a Portugalsko. Nezletilé migranty z Morie chce přijmout také Švýcarsko, které členem EU není. "Vedeme jednaní i s dalšími," dodal ministr Seehofer.

Většinu ze 400 nezletilých migrantů, které chtějí země z Morie převézt, přijmou Německo a Francie. Každá z těchto zemí by podle Der Spiegel měla poskytnout útočiště 100 až 150 migrantů. Zbylých osm zemí EU si jich tak rozdělí asi 100 až 200.

Český premiér Andrej Babiš dnes před odletem do Polska na summit předsedů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) uvedl, že aktuální informaci o migrantech z tábora Moria nemá. "Určitě to probereme i dneska na V4, budeme to řešit na Evropské radě," poznamenal. "Ale zeptám se, jestli kolegové z vlády dostali nějaký požadavek nebo jak se k tomu staví," dodal Babiš.

Čtyři stovky nezletilých migrantů bez doprovodu dospělých, kterých se projekt přesídlení týká, jsou podle agentury AFP již v pevninské části Řecka.

Tábor Moria na ostrově Lesbos zachvátily plameny nejprve v noci na středu. Podle ministra pro migraci Notise Mitarakise požár založili sami obyvatelé kvůli karanténním požadavkům. Ve středu večer vypukl další požár, který se podařilo hasičům uhasit, ale zničil i to, co z tábora zůstalo po předchozím ohni. I druhý z požárů byl podle řeckých úřadů založen úmyslně.

Tábor byl domovem více než 12.000 lidí z Blízkého východu, Afriky a Asie, kteří uprchli kvůli chudobě a konfliktům ve svých domovských zemích. Kapacitu měl jen pro něco přes 2750 osob a humanitární organizace dlouhodobě upozorňovaly na mizerné podmínky, v jakých tam migranti žijí.

Místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas dnes prohlásil, že "Moria již neexistuje". S pomocí EU by nyní Řecko mělo vybudovat nové, moderní zařízení, v němž bude azylové řízení mnohem rychlejší. Schinas dnes rovněž zdůraznil, že Evropská komise hodlá 30. září představit nový pakt pro migraci. Jeho cílem bude ukončit léta sporů ohledně toho, které země mají být zodpovědné za zvládnutí přílivu migrantů a zda jejich partneři mají povinnost jim pomoci.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci Horst Seehofer uprchlické tábory EU (Evropská unie) Německo Andrej Babiš evropská komise Nizozemí Řecko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Arktida

Jak zachránit počasí na Zemi? Po celém světě začaly zásadní experimenty

Britská vládní agentura ARIA (Advanced Research and Invention Agency) oznámila zahájení několika experimentů s geoengineeringem po celém světě – od Arktidy až po Velký bariérový útes. Cílem je otestovat různé způsoby, jak dočasně snížit globální teploty a získat klíčová vědecká data, která by mohla pomoci odvrátit blížící se klimatické zlomy.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Polsko se profiluje jako nová vojenská velmoc. Po Evropě chce zásadní změnu

Polsko se profiluje jako nový pilíř evropské obrany a po evropských spojencích požaduje, aby byli obranyschopní. V reakci na zhoršující se bezpečnostní prostředí masivně investuje do armády, navyšuje stavy profesionálních vojáků a udržuje robustní tankové vojsko. Díky těmto krokům se zařadilo mezi nejvýznamnější vojenské síly nejen v Evropě, ale i na globální scéně.

včera

včera

včera

včera

Indie, ilustrační foto

Indie: Celý národ je šťastný, že jsme se pomstili

Indický ministr pro zahraniční záležitosti Kirti Vardan Singh v reakci na nedávné raketové útoky na Pákistán prohlásil, že „celý národ je šťastný, že jsme se pomstili“. Podle něj Indie „důstojně odpověděla těm, kdo zabili nevinné lidi a zanechali po sobě ovdovělé ženy“, přičemž narážel na smrtící útok na turisty v Pahalgamu, ke kterému došlo minulý měsíc.

včera

včera

včera

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Indie, nebo Pákistán? Velké srovnání vojenských kapacit. Převaha ale nemusí být rozhodující

Na první pohled by se mohlo zdát, že Indie má v ozbrojeném střetu s Pákistánem jednoznačnou převahu, ať už z hlediska velikosti armády, ekonomiky, nebo technologií. Tento dojem je však klamavý. Obě země totiž disponují téměř totožným počtem jaderných hlavic, které, a to je podstatné, budovaly primárně jako protiváhu tomu druhému. Nepřátelství mezi dvěma jadernými státy v jedné z nejhustěji zalidněných oblastí světa je mimořádně riskantní a zdaleka nepřináší ohrožení pouze pro jižní Asii.

včera

včera

včera

Vatikán, ilustrační foto

Kdo nahradí Františka? Favorité na papeže už nejsou jen z Evropy

Dnes se v Sixtinské kapli ve Vatikánu sejdou kardinálové, aby zahájili konkláve, tajnou volbu nového papeže. Mezi favority hlasování, které může zásadně ovlivnit směřování katolické církve na desítky let dopředu, nefigurují pouze Evropané, ale také kandidáti z USA, Ghany, Konga či Filipín.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz začíná extrémně oslaben. Na vině jsou i koaliční partneři, zaplatí za to celé Německo

Nový německý kancléř Friedrich Merz vstupuje do úřadu s podlomeným mandátem. Už samotná skutečnost, že musel být zvolen až na druhý pokus kvůli vzpouře vlastních koaličních poslanců, je signálem hluboké nestability. Znamená to jediné: Merz nemusí mít sílu prosadit zásadní body svého programu. Pro Evropu, která od Berlína očekává jasné vedení v době geopolitické nejistoty, je to varovný signál.

včera

včera

včera

včera

Policie zasahuje na škole v Berouně. Jde o reakci na výhrůžky střelbou

Policie vyjížděla ve středu dopoledne do jedné ze škol ve středočeském Berouně. Důvodem byly výhrůžky střelbou. Vedení ústavu se o nich dozvědělo z komunikace mezi dvěma žákyněmi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy