Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i dnes zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země.
Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden.
Maďarsko a Polsko blokují schválení historicky největšího balíku společných peněz EU o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.
Unijní činitelé i diplomaté už několik dní vymýšlejí řešení, které by rebelující země uspokojilo. Možný obrat v polské pozici naznačil ve čtvrtek vicepremiér Jaroslaw Gowin, podle něhož by Varšava mohla veto stáhnout výměnou za "vysvětlující prohlášení", které by jako doplněk rozpočtové podmínky schválili lídři na summitu. Premiér Mateusz Morawiecki však dnes novinářům řekl, že polské veto trvá. Podobně se vyjádřil i jeho maďarský kolega Viktor Orbán.
"Pro nás je tohle řešení, doplnit nějaké prohlášení, které je jako usmolená poznámka na kousku papíru, nepřijatelné," řekl Orbán maďarskému rozhlasu.
Další státy v čele s Francií či jihoevropskými zeměmi naproti tomu stále vážněji zvažují možnost, že pokud se nepodaří Orbána a Morawieckého přesvědčit na summitu, vytvoří krizový fond pouze pro 25 zemí. "Vycházíme z toho, že tyto členské státy jasně vědí, že budeme pokračovat bez nich," řekl dnes k možnosti Maďarsko a Polsko vynechat eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Podle diplomatů trvající pat ohrožuje shodu na zpřísnění emisních cílů EU k roku 2030, kterou měli lídři stvrdit na summitu. Některé země z východního křídla unie včetně právě Polska, Maďarska či Česka, však chtějí jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné kasy dostane výměnou za zavření uhelných elektráren.
"Je mým cílem dosáhnout shodu příští týden na summitu, proto budeme muset v příštích dnech pokračovat (v jednáních) s plným úsilím," prohlásil dnes předseda Evropské rady Charles Michel s tím, že nové limity zatím nejsou připraveny podpořit všechny členské státy.
Komise v září navrhla, aby EU do roku 2030 omezila emise skleníkových plynů proti hodnotám z roku 1990 nejméně o 55 procent. Dosavadní závazek počítal se čtyřicetiprocentním omezením. Podle některých diplomatů je přitom nepravděpodobné, že by se na summitu podařilo nalézt shodu na novém klimatickém cíli bez odblokování unijních peněz.
"Pro Michela to bude ´buď a nebo´. Když neuspěje s rozpočtem, sotva všechny přesvědčí, aby se draze zbavovali uhlí," řekl ČTK diplomatický zdroj.
Český premiér Andrej Babiš v úterý po videokonferenci s Michelem uvedl, že je Praha ochotna nový závazek podpořit, pokud summit zohlední mimo jiné požadavek takzvané technologické neutrality. Ten by Česku umožnil podporovat nahrazování odstavovaných uhelných elektráren jadernou energií.
Související
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
Události Petra Nutila: USA zachraňují Ukrajinu a Česko se straší příšerou jménem migrant
EU (Evropská unie) , rozpočet , Summit EU , Viktor Orbán , Maďarsko , Polsko , Charles Michel
Aktuálně se děje
před 1 minutou
V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora
před 6 minutami
Cameron: Rusko využívá střední Asii k obcházení sankcí
Aktualizováno před 15 minutami
Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow
před 22 minutami
Bartoška ocení Trojana na letošním karlovarském festivalu, oznámili organizátoři
před 35 minutami
USA viní Čínu z podpory války proti Ukrajině. Pomáháte obcházet sankce, tvrdí Britové
před 2 hodinami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 2 hodinami
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 3 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 3 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 4 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 4 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 5 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 5 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
včera
Situace na Ukrajině se bude jen zhoršovat, tvrdí rozvědka. Americká pomoc vývoj situace na frontě nezlepší
Situace na frontové linii na Ukrajině se v následujících týdnech bude pravděpodobně neustále zhoršovat. Řekl to šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v pondělním rozhovoru pro ukrajinskou verzi stanice BBC.
Zdroj: Libor Novák