Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i dnes zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země.
Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden.
Maďarsko a Polsko blokují schválení historicky největšího balíku společných peněz EU o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.
Unijní činitelé i diplomaté už několik dní vymýšlejí řešení, které by rebelující země uspokojilo. Možný obrat v polské pozici naznačil ve čtvrtek vicepremiér Jaroslaw Gowin, podle něhož by Varšava mohla veto stáhnout výměnou za "vysvětlující prohlášení", které by jako doplněk rozpočtové podmínky schválili lídři na summitu. Premiér Mateusz Morawiecki však dnes novinářům řekl, že polské veto trvá. Podobně se vyjádřil i jeho maďarský kolega Viktor Orbán.
"Pro nás je tohle řešení, doplnit nějaké prohlášení, které je jako usmolená poznámka na kousku papíru, nepřijatelné," řekl Orbán maďarskému rozhlasu.
Další státy v čele s Francií či jihoevropskými zeměmi naproti tomu stále vážněji zvažují možnost, že pokud se nepodaří Orbána a Morawieckého přesvědčit na summitu, vytvoří krizový fond pouze pro 25 zemí. "Vycházíme z toho, že tyto členské státy jasně vědí, že budeme pokračovat bez nich," řekl dnes k možnosti Maďarsko a Polsko vynechat eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Podle diplomatů trvající pat ohrožuje shodu na zpřísnění emisních cílů EU k roku 2030, kterou měli lídři stvrdit na summitu. Některé země z východního křídla unie včetně právě Polska, Maďarska či Česka, však chtějí jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné kasy dostane výměnou za zavření uhelných elektráren.
"Je mým cílem dosáhnout shodu příští týden na summitu, proto budeme muset v příštích dnech pokračovat (v jednáních) s plným úsilím," prohlásil dnes předseda Evropské rady Charles Michel s tím, že nové limity zatím nejsou připraveny podpořit všechny členské státy.
Komise v září navrhla, aby EU do roku 2030 omezila emise skleníkových plynů proti hodnotám z roku 1990 nejméně o 55 procent. Dosavadní závazek počítal se čtyřicetiprocentním omezením. Podle některých diplomatů je přitom nepravděpodobné, že by se na summitu podařilo nalézt shodu na novém klimatickém cíli bez odblokování unijních peněz.
"Pro Michela to bude ´buď a nebo´. Když neuspěje s rozpočtem, sotva všechny přesvědčí, aby se draze zbavovali uhlí," řekl ČTK diplomatický zdroj.
Český premiér Andrej Babiš v úterý po videokonferenci s Michelem uvedl, že je Praha ochotna nový závazek podpořit, pokud summit zohlední mimo jiné požadavek takzvané technologické neutrality. Ten by Česku umožnil podporovat nahrazování odstavovaných uhelných elektráren jadernou energií.
Související
"Není to poprvé, co Rusko vyhrožuje..." USA a EU zareagovaly na Putinovu změnu jaderné doktríny
Sabotáž v Baltském moři: EU nevěří, že šlo o náhodu, za poškozením podmořských kabelů může stát Rusko
EU (Evropská unie) , rozpočet , Summit EU , Viktor Orbán , Maďarsko , Polsko , Charles Michel
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 19 minutami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 54 minutami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 1 hodinou
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 2 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 2 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 2 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 3 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 3 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 4 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 4 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 4 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 4 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 5 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 5 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 7 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska.
Zdroj: Libor Novák