Vyřešit patovou situaci kolem budoucího rozpočtu Evropské unie se dnes pokusí prezidenti a premiéři členských zemí na vrcholné schůzce, která se koná v Bruselu. Debatovat budou o kompromisním návrhu, který stanoví dodatečná pravidla pro spojení unijních peněz s vládou práva, což je podmínka dlouhodobě odmítaná Maďarskem a Polskem.
Kromě toho budou také hledat shodu ohledně zpřísnění emisních limitů či sankcí vůči Turecku. Dalším důležitým tématem je společný boj proti covidu-19, o němž političtí vůdci diskutují na úvod summitu.
Zatímco lídři Maďarska a Polska jsou s rozpočtovým návrhem německého předsednictví spokojeni, například Nizozemsko má k němu výhrady. Německá kancléřka Angela Merkelová označila summit krátce před jeho začátkem za "okamžik pravdy".
Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného krizového fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti čerpání peněz dodržováním principů vlády práva. Obě středoevropské země, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, nechtějí, aby bylo vyplácení evropských peněz spojeno s principy právního státu.
Německé předsednictví ve středu přišlo s návrhem upřesňujícího textu, který dnes budou šéfové států a vlád projednávat.
Maďarský premiér Viktor Orbán při příchodu na summit prohlásil, že EU je "krůček od dosažení shody", která by odblokovala unijní peníze. Jeho polský kolega Mateusz Morawiecki novinářům řekl, že kompromisní návrh zajišťuje, aby nebyl mechanismus zneužíván ke "svévolným a politicky motivovaným rozhodnutím" proti jeho zemi. Oba státy patří k čistým příjemcům unijních peněz a zablokováním fondu by přišly o desítky miliard eur.
Kompromisní text hovoří mimo jiné o tom, že uplatňování nového pravidla bude "objektivní, férové, nestranné a založené na faktech". Návrh také počítá s tím, že pokud by EU na základě podmínky související s vládou práva chtěla některému státu zastavit čerpání dotací, bude muset věc nejprve posoudit unijní soud.
Nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země patří mezi nejhlasitější zastánce spojení peněz a vlády práva, dal před začátkem vrcholné schůzky najevo určité pochybnosti. Chce například vědět, co si o dodatečných podmínkách myslí Evropský parlament. Někteří europoslanci se přitom již nechali slyšet, že doplňující text podle nich výrazně ztíží praktické uplatnění nového mechanismu.
"Chci mít absolutní jistotu, že tenhle kompromis v žádném případě neomezí právní funkčnost a ani rozsah tohoto nařízení," řekl novinářům Rutte. Podobně opatrný byl i předseda belgické vlády Alexander De Croo.
Předseda europarlamentu David Sassoli, který na úvod summitu tradičně seznámil lídry se svým postojem, kompromisní variantu podpořil. "Doufáme, že dnes či zítra (v pátek) bude nalezena shoda," řekl novinářům po svém vystoupení před unijními lídry. Pokud dnes političtí vůdci návrh podpoří, EP by mohl rozpočet a fond definitivně schválit příští týden, doplnil italský politik. Podobně se vyjádřilo i několik zástupců nejsilnější lidovecké frakce v EP, skeptičtější hlasy naopak zněly z tábora socialistů.
It is time to conclude for the good of the citizens.Follow my press conference after my speech at today’s EUCO, on MFF and Recovery Fund, Brexit and the response to the COVID-19 pandemic ↓ https://t.co/8bPu1uui3i
— David Sassoli (@EP_President) December 10, 2020
Diplomaté dávali před jednáním najevo opatrný optimismus, že by lídři ke shodě mohli dojít. Podle předsedajícího summitu Charlese Michela je shoda blízko a "rozhodne se v následujících hodinách".
"Uvidíme, jestli dnes dospějeme k jednomyslnosti," řekla při příchodu Merkelová. Zdůraznila, že její země "tvrdě pracovala" na textu, který by přesvědčil oba vzdorující státy a zároveň zachoval dříve dohodnutá pravidla.
Související
Na unijní summit v Bruselu dorazil i Zelenskyj. Státy vyberou nejvyšší činitele EU
Musíme Ukrajině poskytnout systémy protivzdušné obrany, shodli se lídři EU. Zelenskyj poděkoval Scholzovi
Summit EU , EU (Evropská unie) , Maďarsko , Polsko , Mark Rutte (VVD - Lidová strana pro svobodu a demokracii) , Angela Merkelová , Viktor Orbán , Mateusz Morawiecki , David Sassoli (předseda EP)
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 38 minutami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 1 hodinou
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 1 hodinou
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 1 hodinou
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 2 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 2 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 3 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 3 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 4 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 4 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 4 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
před 4 hodinami
Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson
před 5 hodinami
Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin
před 5 hodinami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 6 hodinami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 6 hodinami
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 8 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí.
Zdroj: Jan Hrabě