Německo by se nemělo stydět za své vojáky z druhé světové války: 95 % jich nemělo podíl na válečných zločinech, tvrdí lídr AfD

Berlín - Podle mnohých komentátorů se faktickým vítězem německých parlamentních voleb stala Alternativa pro Německo (AfD), jenž v nich skončila třetí. Tento její úspěch byl v Německu i ve světě vnímám s určitými obavami, protože AfD je považována za krajně pravicovou stranu a její vstup do nejvyšších pater německé politiky je často vnímán jako návrat nacistické strany do parlamentu. Alexander Gauland, jeden ze spoluzakladatelů strany a volební lídr AfD, v rozhovoru pro web The Atlantic vysvětluje, proč takové označení považuje za přehnané.

Gauland nevidí žádné spojení mezi AfD a krajní pravicí. Podle něj se jedná o liberálně-konzervativní stranu. Uznává, že se pohybují napravo od Křesťanskodemokratické unie (CDU) opětovně zvolené kancléřky Angely Merkelové, podle něj je to však jen z toho důvodu, že CDU se vydala doleva. Podle něj je to Merkelová a její vítací politika, která vytvořila místo pro AfD na pravici.

Ačkoliv Gauland tvrdí, že AfD má i jiná témata než uprchlickou krizi – jako přímá demokracie, referenda, boj proti islámské invazi – přiznává, že hlavní jádro úspěchu AfD tkví v jejich postoji vůči migrantům a uprchlické politice Merkelové.

Gauland slíbil, že AfD bude na Merkelovou pořádat „hon.“ V rozhovoru vysvětlil, že tento výraz použil symbolicky pro vyjádření toho, že dle něj jsou jedinou „skutečnou opoziční stranou v parlamentu.“ Inspirací je mu údajně britská parlamentní politika, ve které je úkolem opozice ztěžovat práci vládní straně.

    

AfD je často dávána do souvislosti s Donaldem Trump. Gauland má však za to, že úspěch Trumpa v amerických prezidentských volbách vychází z jiných příčin než z jakých vychází volební úspěch AfD. Podle něj Trump zvítězil, protože adresoval ekonomický problém USA, jmenovitě vysokou nezaměstnaností bílé pracovní třídy. Podle něj však AfD adresuje kulturní, nikoliv ekonomické problémy. Pokud je AfD podobná jiné populistické straně, pak je to Svobodné straně Rakouska díky společným tématům, společnému jazyku i tradicím.

Německý způsob žití v ohrožení ze strany uprchlíků a islámu

Heslo AfD je „vzít si zpět zemi.“ Podle Gaulanda to znamená vzít si zemi zpět od uprchlíků, kteří přišli a nebyli registrováni. Tvrdí, že s Němci nehovořil o tom, jestli by měly být otevřeny hranice. Považuje za varovné znamení, že by syrští uprchlíci usídlení v Německu mohli přivést své rodiny v roce 2018. Je to dle něj znamení, že Němci začínají ztrácet kontrolu nad svou zemí.

Během volební kampaně AfD kritizovala německého ministra pro integraci za jeho výrok, že neexistuje žádná „specificky německá kultura." Gauland nemá žádnou přesnou definici německé kultury, protože ta liší např. v Hamburku a Bavorsku, ale dle něj přesto existuje jednotná identita, německý způsob života, který nemůže přežít, pokud Německo bude vítat přistěhovalce.

Dodává, že není principiálně proti přijímání pracovníků s vysokou kvalifikací, kteří jsou dle něj nezbytní pro společnost, pro její ekonomické blaho. Chtěl by následovat příklad Kanady, kde to je kanadská společnost, která rozhoduje, jaké imigranty kanadská společnost potřebuje. Je však přesvědčen, že utečenci nejsou lidé, které Německo potřebuje.

Vzhledem k tomu, že v Německu žije asi 5 miliónů muslimů, je poměrně kontroverzní politickým návrhem AfD zákaz islámu. Gaulad vysvětluje, že tím se nemíní zákaz individuálního náboženského přesvědčení, ale zákaz hodnot založené na právu šária, které dle něj nejsou slučitelné s německou kulturou i právním řádem.

Postoj k nacismu a Rusku

Jiné kontroverzní výroky AfD, o nichž se spekuluje, že přispívají ke štěpení strany, se týkají válečné historie Německa. Gauland sám přispěl k této kontroverzni velkým dílem ,když prohlásil, že Němci by měli být hrdí na výkony německých vojáků během 2.světové války.

Gauland se hájí, že říká jen názor, který vyslovili i představitelé jiných států. Např. Francois Mitterrand, bývalý prezident Francie, měl ve svém projevu v roce 1995, říci, že němečtí vojáci bojovali tvrdě a galantně. Gauland tvrdí, že za zločiny 2. světové války mohou jen špičky nacistické strany a že 95% německých vojáků nebylo zapojeno do válečných zločinů a bojovalo galantně. O této skutečnosti dle něj svědčí i to, že norimberský trestní tribunál neodsoudil Wehrmacht  jako zločineckou organizaci.

Co se týče vztahu k okolním zemím, Gauland má za to, že Izrael by měl být v případě vojenského konfliktu, ve kterém ztrácí, bráněn jako Německo, že by mu měli být posláni vojáci i za předpokladu, že během jeho obrany zemřou. Za největší spojence Německa nicméně považuje jeho spojence z NATO: USA, Francii a Británii. Rusko by dle něj mělo být považováno za součást nového evropského mírového řádu.

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.
Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Alternativa pro Německo (AfD) nacisté Německo uprchlíci Alexander Gauland

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy