Německo by se nemělo stydět za své vojáky z druhé světové války: 95 % jich nemělo podíl na válečných zločinech, tvrdí lídr AfD

Berlín - Podle mnohých komentátorů se faktickým vítězem německých parlamentních voleb stala Alternativa pro Německo (AfD), jenž v nich skončila třetí. Tento její úspěch byl v Německu i ve světě vnímám s určitými obavami, protože AfD je považována za krajně pravicovou stranu a její vstup do nejvyšších pater německé politiky je často vnímán jako návrat nacistické strany do parlamentu. Alexander Gauland, jeden ze spoluzakladatelů strany a volební lídr AfD, v rozhovoru pro web The Atlantic vysvětluje, proč takové označení považuje za přehnané.

Gauland nevidí žádné spojení mezi AfD a krajní pravicí. Podle něj se jedná o liberálně-konzervativní stranu. Uznává, že se pohybují napravo od Křesťanskodemokratické unie (CDU) opětovně zvolené kancléřky Angely Merkelové, podle něj je to však jen z toho důvodu, že CDU se vydala doleva. Podle něj je to Merkelová a její vítací politika, která vytvořila místo pro AfD na pravici.

Ačkoliv Gauland tvrdí, že AfD má i jiná témata než uprchlickou krizi – jako přímá demokracie, referenda, boj proti islámské invazi – přiznává, že hlavní jádro úspěchu AfD tkví v jejich postoji vůči migrantům a uprchlické politice Merkelové.

Gauland slíbil, že AfD bude na Merkelovou pořádat „hon.“ V rozhovoru vysvětlil, že tento výraz použil symbolicky pro vyjádření toho, že dle něj jsou jedinou „skutečnou opoziční stranou v parlamentu.“ Inspirací je mu údajně britská parlamentní politika, ve které je úkolem opozice ztěžovat práci vládní straně.

    

AfD je často dávána do souvislosti s Donaldem Trump. Gauland má však za to, že úspěch Trumpa v amerických prezidentských volbách vychází z jiných příčin než z jakých vychází volební úspěch AfD. Podle něj Trump zvítězil, protože adresoval ekonomický problém USA, jmenovitě vysokou nezaměstnaností bílé pracovní třídy. Podle něj však AfD adresuje kulturní, nikoliv ekonomické problémy. Pokud je AfD podobná jiné populistické straně, pak je to Svobodné straně Rakouska díky společným tématům, společnému jazyku i tradicím.

Německý způsob žití v ohrožení ze strany uprchlíků a islámu

Heslo AfD je „vzít si zpět zemi.“ Podle Gaulanda to znamená vzít si zemi zpět od uprchlíků, kteří přišli a nebyli registrováni. Tvrdí, že s Němci nehovořil o tom, jestli by měly být otevřeny hranice. Považuje za varovné znamení, že by syrští uprchlíci usídlení v Německu mohli přivést své rodiny v roce 2018. Je to dle něj znamení, že Němci začínají ztrácet kontrolu nad svou zemí.

Během volební kampaně AfD kritizovala německého ministra pro integraci za jeho výrok, že neexistuje žádná „specificky německá kultura." Gauland nemá žádnou přesnou definici německé kultury, protože ta liší např. v Hamburku a Bavorsku, ale dle něj přesto existuje jednotná identita, německý způsob života, který nemůže přežít, pokud Německo bude vítat přistěhovalce.

Dodává, že není principiálně proti přijímání pracovníků s vysokou kvalifikací, kteří jsou dle něj nezbytní pro společnost, pro její ekonomické blaho. Chtěl by následovat příklad Kanady, kde to je kanadská společnost, která rozhoduje, jaké imigranty kanadská společnost potřebuje. Je však přesvědčen, že utečenci nejsou lidé, které Německo potřebuje.

Vzhledem k tomu, že v Německu žije asi 5 miliónů muslimů, je poměrně kontroverzní politickým návrhem AfD zákaz islámu. Gaulad vysvětluje, že tím se nemíní zákaz individuálního náboženského přesvědčení, ale zákaz hodnot založené na právu šária, které dle něj nejsou slučitelné s německou kulturou i právním řádem.

Postoj k nacismu a Rusku

Jiné kontroverzní výroky AfD, o nichž se spekuluje, že přispívají ke štěpení strany, se týkají válečné historie Německa. Gauland sám přispěl k této kontroverzni velkým dílem ,když prohlásil, že Němci by měli být hrdí na výkony německých vojáků během 2.světové války.

Gauland se hájí, že říká jen názor, který vyslovili i představitelé jiných států. Např. Francois Mitterrand, bývalý prezident Francie, měl ve svém projevu v roce 1995, říci, že němečtí vojáci bojovali tvrdě a galantně. Gauland tvrdí, že za zločiny 2. světové války mohou jen špičky nacistické strany a že 95% německých vojáků nebylo zapojeno do válečných zločinů a bojovalo galantně. O této skutečnosti dle něj svědčí i to, že norimberský trestní tribunál neodsoudil Wehrmacht  jako zločineckou organizaci.

Co se týče vztahu k okolním zemím, Gauland má za to, že Izrael by měl být v případě vojenského konfliktu, ve kterém ztrácí, bráněn jako Německo, že by mu měli být posláni vojáci i za předpokladu, že během jeho obrany zemřou. Za největší spojence Německa nicméně považuje jeho spojence z NATO: USA, Francii a Británii. Rusko by dle něj mělo být považováno za součást nového evropského mírového řádu.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

Alternativa pro Německo (AfD) nacisté Německo uprchlíci Alexander Gauland

Aktuálně se děje

před 54 minutami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 1 hodinou

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 3 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 4 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 6 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy