Německo by se nemělo stydět za své vojáky z druhé světové války: 95 % jich nemělo podíl na válečných zločinech, tvrdí lídr AfD

Gauland nevidí žádné spojení mezi AfD a krajní pravicí. Podle něj se jedná o liberálně-konzervativní stranu. Uznává, že se pohybují napravo od Křesťanskodemokratické unie (CDU) opětovně zvolené kancléřky Angely Merkelové, podle něj je to však jen z toho důvodu, že CDU se vydala doleva. Podle něj je to Merkelová a její vítací politika, která vytvořila místo pro AfD na pravici.

Ačkoliv Gauland tvrdí, že AfD má i jiná témata než uprchlickou krizi – jako přímá demokracie, referenda, boj proti islámské invazi – přiznává, že hlavní jádro úspěchu AfD tkví v jejich postoji vůči migrantům a uprchlické politice Merkelové.

Gauland slíbil, že AfD bude na Merkelovou pořádat „hon.“ V rozhovoru vysvětlil, že tento výraz použil symbolicky pro vyjádření toho, že dle něj jsou jedinou „skutečnou opoziční stranou v parlamentu.“ Inspirací je mu údajně britská parlamentní politika, ve které je úkolem opozice ztěžovat práci vládní straně.

AfD je často dávána do souvislosti s Donaldem Trump. Gauland má však za to, že úspěch Trumpa v amerických prezidentských volbách vychází z jiných příčin než z jakých vychází volební úspěch AfD. Podle něj Trump zvítězil, protože adresoval ekonomický problém USA, jmenovitě vysokou nezaměstnaností bílé pracovní třídy. Podle něj však AfD adresuje kulturní, nikoliv ekonomické problémy. Pokud je AfD podobná jiné populistické straně, pak je to Svobodné straně Rakouska díky společným tématům, společnému jazyku i tradicím.

Německý způsob žití v ohrožení ze strany uprchlíků a islámu

Heslo AfD je „vzít si zpět zemi.“ Podle Gaulanda to znamená vzít si zemi zpět od uprchlíků, kteří přišli a nebyli registrováni. Tvrdí, že s Němci nehovořil o tom, jestli by měly být otevřeny hranice. Považuje za varovné znamení, že by syrští uprchlíci usídlení v Německu mohli přivést své rodiny v roce 2018. Je to dle něj znamení, že Němci začínají ztrácet kontrolu nad svou zemí.

Během volební kampaně AfD kritizovala německého ministra pro integraci za jeho výrok, že neexistuje žádná „specificky německá kultura." Gauland nemá žádnou přesnou definici německé kultury, protože ta liší např. v Hamburku a Bavorsku, ale dle něj přesto existuje jednotná identita, německý způsob života, který nemůže přežít, pokud Německo bude vítat přistěhovalce.

Dodává, že není principiálně proti přijímání pracovníků s vysokou kvalifikací, kteří jsou dle něj nezbytní pro společnost, pro její ekonomické blaho. Chtěl by následovat příklad Kanady, kde to je kanadská společnost, která rozhoduje, jaké imigranty kanadská společnost potřebuje. Je však přesvědčen, že utečenci nejsou lidé, které Německo potřebuje.

Vzhledem k tomu, že v Německu žije asi 5 miliónů muslimů, je poměrně kontroverzní politickým návrhem AfD zákaz islámu. Gaulad vysvětluje, že tím se nemíní zákaz individuálního náboženského přesvědčení, ale zákaz hodnot založené na právu šária, které dle něj nejsou slučitelné s německou kulturou i právním řádem.

Postoj k nacismu a Rusku

Jiné kontroverzní výroky AfD, o nichž se spekuluje, že přispívají ke štěpení strany, se týkají válečné historie Německa. Gauland sám přispěl k této kontroverzni velkým dílem ,když prohlásil, že Němci by měli být hrdí na výkony německých vojáků během 2.světové války.

Gauland se hájí, že říká jen názor, který vyslovili i představitelé jiných států. Např. Francois Mitterrand, bývalý prezident Francie, měl ve svém projevu v roce 1995, říci, že němečtí vojáci bojovali tvrdě a galantně. Gauland tvrdí, že za zločiny 2. světové války mohou jen špičky nacistické strany a že 95% německých vojáků nebylo zapojeno do válečných zločinů a bojovalo galantně. O této skutečnosti dle něj svědčí i to, že norimberský trestní tribunál neodsoudil Wehrmacht  jako zločineckou organizaci.

Co se týče vztahu k okolním zemím, Gauland má za to, že Izrael by měl být v případě vojenského konfliktu, ve kterém ztrácí, bráněn jako Německo, že by mu měli být posláni vojáci i za předpokladu, že během jeho obrany zemřou. Za největší spojence Německa nicméně považuje jeho spojence z NATO: USA, Francii a Británii. Rusko by dle něj mělo být považováno za součást nového evropského mírového řádu.