Nejbrutálnější konflikt v dějinách lidstva: Proč si válka na východní frontě vyžádala tolik životů?

Proč je 2. světová válka vlastně považovaná za jeden z největších globálních konfliktů v dějinách lidstva? Toť otázka, která denně zaměstnává stovky historiků po celém světě. Ačkoliv jsou statistiky vojenských a civilních ztrát nepřesné, nelze vyvrátit, že válka na východní frontě byla nejbrutálnější části celé této nešťastné éry. Nicméně dosud se veškerá pozornost směřovala výhradně na padlé vojáky Rudé armády, zatímco se ti němečtí upozaďovali. Jak to tedy vlastně celé bylo s válkou mezi J. V. Stalinem a A. Hitlerem? Odpověď na tuto otázku se pokusil nastínit server Nationalinterest.org.

Válka mezi Nacistickým Německem a SSSR oficiálně začala v červnu 1941, ačkoliv faktické riziko konfliktu eskalovalo už od 30. let. Němci a Sověti tehdy sváděli společnou válku proti Polsku v září 1939, které si rozdělili do svých sfér vlivu. SSSR tehdy ještě podnikl invaze do Finska, Rumunska a Pobaltí. Jak paradoxní, že Rusové raději slaví konec Velké vlastenecké války s Německem, než konec 2. světové války. Proč? Protože by museli přiznat, že do začátku Velké vlastenecké války, tedy konfliktem mezi Německem a SSSR, která začala v červnu 1941, s Hitlerem spolupracovali.

Ale zpět k válce mezi Německem a SSSR, která skončila vítězstvím Rudé armády, a tím pádem přispěla ke konci 2. světové války.

Pozemní válka

22. června 1941 napadla vojska německého Wehrmachtu sovětskou hranici za úzké spolupráce s rumunskou armádou, která zaútočila na Sověty okupované území Besarábie. Finsko, které bylo tou dobou v Pokračovací válce, vstoupilo do tohoto konfliktu až o týden později. Maďarsko se přidalo až v červenci. Do boje se měli eventuálně zapojit také španělské dobrovolnické divize spolu s vojenskými formacemi tvořenými sovětskými zajatci a civilních obyvatel z okupovaných sovětských území.

Válka ve vzduchu

Charakter Velké vlastenecké války nedala zrovna moc příležitosti ke strategickému bombardování. Rudá armáda pouze podnikla několik leteckých útoků na klíčová německá města v prvních dnech války. Podobný postup razila i vojska Wehrmachtu, která taktéž vybombardovala několik ruských měst. Bombardování však skutečně hrálo v tomto konfliktu velmi malou roli na rozdíl od letecké bitvy o Anglii. 

Válka na moři

Námořní bitva hrála, podobně jako letecká, velmi malou roli ve válce na Východní frontě. Osa a Rudá armáda sice svedly boj v Arktidě, Baltském a Černém moři a námořní flotily z Murmansku skutečně výrazně stěžovaly pozici německých vojsk v okupovaném Norsku, ale to je asi tak vše. 

Válka proti civilistům

Holocaust je obecně považován za nejvíc nechvalně proslulé dědictví nejen 2. světové války, ale především války na Východní frontě. Německá a sovětská invaze do Polska dostaly většinu východoevropské židovské populace pod kontrolu Nacistického Německa, což mělo za následek její postupné vyhlazování v koncentračních táborech, zřizovaných především na území okupovaného Polska. Vyvražďování však neunikla i podstatná část nežidovského obyvatelstva. 

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka Sovětský svaz Adolf Hitler Josif Stalin

Aktuálně se děje

před 42 minutami

USS Abraham Lincoln

Americká letadlová loď sestřelila íránský dron, který se k ní blížil „agresivním způsobem“

Americká letadlová loď v úterý sestřelila íránský bezpilotní letoun, který se k plavidlu v Arabském moři přiblížil „agresivním způsobem“. K incidentu došlo jen několik hodin předtím, než dva ozbrojené čluny íránských Revolučních gard v Hormuzském průlivu ohrožovaly tanker plující pod americkou vlajkou. Podle mluvčího americké armády Íránci hrozili, že na loď vstoupí a zabaví ji.

před 1 hodinou

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026)

Babiš dorazil na Pražský hrad na jednání s Pavlem

Předseda vlády Andrej Babiš dorazil ve středu ráno na Pražský hrad na pozvání prezidenta Petra Pavla. Hlavním tématem schůzky jsou nedávné útoky ministra zahraničí a šéfa Motoristů sobě Petra Macinky směřované k hlavě státu. Macinka se nevybíravým způsobem dožadoval jmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí, což prezident vnímá jako pokus o vydírání.

před 2 hodinami

Sajf al-Islám Kaddáfí

Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího

Syn bývalého libyjského vůdce Sajf Islám Kaddáfí byl podle dostupných zpráv zastřelen. Smrt třiapadesátiletého muže, který byl dříve považován za otcova nástupce, potvrdil v úterý šéf jeho politického týmu. Tuto informaci následně přinesla Libyjská tisková agentura.

před 3 hodinami

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře

Pětice opozičních stran se dnes pokouší o první svržení koaliční vlády Andreje Babiše, složené ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Přestože schůze k vyslovení nedůvěry začala v ostrém tempu a poslanci si odhlasovali jednání dlouho do noci, očekává se, že kabinet díky své stabilní většině 108 hlasů útok ustojí.

včera

Harvardova univerzita

Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů

Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj dlouhodobý spor s Harvardovou univerzitou a nově po škole požaduje vyrovnání ve výši jedné miliardy dolarů. Toto ultimátum přichází po měsících napjatých vyjednávání o obnovení federálního financování, které administrativa loni zmrazila. Trump na své sociální síti Truth Social popřel zprávy médií, že by byl ochoten ze svých finančních nároků slevit, a naopak částku zdvojnásobil.

včera

Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.

včera

NASA zahajuje program Artemis

Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny

Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci

Jednání o vyslovení nedůvěry kabinetu Andreje Babiše se ve Sněmovně proměnilo v maraton vládních projevů. Ačkoliv pětice opozičních stran schůzi iniciovala s cílem svrhnout vládu, v prvních hodinách se k mikrofonu prakticky nedostaly. Jediným zástupcem opozice, který mohl představit důvody pro svolání schůze, byl předseda ODS Martin Kupka. Od té chvíle však řečniště ovládli držitelé přednostních práv z řad vládní koalice.

Aktualizováno včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

Zbytečná schůze, vykládáte pohádky o hodnotách pro televizní kamery, pustil se Babiš do opozice

Pouhých devatenáct dní poté, co kabinet Andreje Babiše získal důvěru, vyvolala opozice mimořádnou schůzi k jeho odvolání. Hlavním impulsem k pokusu o svržení vlády složené z hnutí ANO, SPD a Motoristů je setrvání ministra zahraničí Petra Macinky ve funkci. Podle opozičních lídrů je nepřípustné, aby v čele diplomacie stál člověk, kterého prezident Petr Pavel obvinil z vydírání.

včera

včera

Demonstrace v Íránu

Írán zatknul během demonstrací 50 tisíc lidí. Desítky z nich pochází ze zahraničí

Teherán se k nadcházejícím rozhovorům se Spojenými státy v Istanbulu staví „bez optimismu i pesimismu“. Íránský diplomatický zdroj v úterý pro agenturu Reuters uvedl, že země je připravena k dialogu, ale kategoricky odmítá vyjednávat o svých obranných schopnostech. Teherán považuje svůj balistický program za nezbytnou součást národní bezpečnosti a nehodlá jej zahrnout do agendy jednání.

včera

Sarah, vévodkyně z Yorku, rozená Sarah Margaret Fergusonová

Končí jedna z nejprestižnějších nadací. Její zakladatelka označila Epsteina za bratra

Charitativní organizace Sarah Fergusonové s názvem Sarah’s Trust oznámila, že v nejbližší době ukončí svou činnost. Rozhodnutí přichází jen několik dní poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se Jeffreyho Epsteina. Podle mluvčího nadace byl tento krok předmětem diskusí již několik měsíců, přesto načasování budí značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po mohutném ruském útoku chystá změny v jednání o míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po posledním masivním útoku Ruska, který zahrnoval rekordní počet balistických raket, dojde k „úpravě práce“ ukrajinského vyjednávacího týmu. Podle hlavy státu tento úder jasně ukázal, že Moskva nebere diplomacii vážně a nadále sází na ničení Ukrajiny. Útok byl cíleně veden na energetickou infrastrukturu v době, kdy teploty v zemi klesly k -20 stupňům Celsia.

včera

Washngton D.C.

Zastíní i Lincolnův památník. Trump chce v srdci Washingtonu vybudovat monument, aby na něj lidé nezapomněli

Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kontroverze svým plánem na výstavbu monumentálního Vítězného oblouku v samém srdci Washingtonu. Stavba s oficiálním názvem „Independence Arch“ má dosahovat výšky až 76 metrů, čímž by výrazně převýšila pařížský Arc de Triomphe i nedaleký Lincolnův památník. Podle kritiků jde o pokus odvést pozornost od nedávno zveřejněných spisů týkajících se finančníka Jeffreyho Epsteina a zajistit si pompézní odkaz v historii, zatímco jiní projekt vnímají jako typický Trumpův způsob řešení úzkosti skrze megalomanskou architekturu.

včera

včera

včera

včera

umělá inteligence (AI)

Miliony lidí si k AI vytváří citové vazby. Je to zásadní problém, varují vědci politiky

Miliony lidí si vytvářejí silné citové vazby k chatbotům s umělou inteligencí, což je podle předních vědců problém, který musí politici začít brát vážně. Varování před rozmachem AI botů navržených k navazování vztahů s uživateli přineslo úterní hodnocení rizik umělé inteligence. Podle zprávy, na které se podílely desítky expertů, popularita AI společníků prudce roste a některé aplikace již využívají desítky milionů lidí.

včera

„Vláda nemá být pouťovým autodromem pro Motoristy.“ Sněmovna zahájila jednání o nedůvěře vládě

Sněmovna dnes zahájila mimořádné jednání o vyslovení nedůvěry koaličnímu kabinetu hnutí ANO, SPD a Motoristů pod vedením Andreje Babiše. Opozice tvořená pěti stranami vyvolala tuto schůzi necelé tři týdny poté, co vláda získala důvěru, a to v reakci na vyostřený konflikt mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. Rozbuškou se stalo odmítnutí hlavy státu jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí a následné chování šéfa diplomacie Petra Macinky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy