Nejbrutálnější konflikt v dějinách lidstva: Proč si válka na východní frontě vyžádala tolik životů?

Proč je 2. světová válka vlastně považovaná za jeden z největších globálních konfliktů v dějinách lidstva? Toť otázka, která denně zaměstnává stovky historiků po celém světě. Ačkoliv jsou statistiky vojenských a civilních ztrát nepřesné, nelze vyvrátit, že válka na východní frontě byla nejbrutálnější části celé této nešťastné éry. Nicméně dosud se veškerá pozornost směřovala výhradně na padlé vojáky Rudé armády, zatímco se ti němečtí upozaďovali. Jak to tedy vlastně celé bylo s válkou mezi J. V. Stalinem a A. Hitlerem? Odpověď na tuto otázku se pokusil nastínit server Nationalinterest.org.

Válka mezi Nacistickým Německem a SSSR oficiálně začala v červnu 1941, ačkoliv faktické riziko konfliktu eskalovalo už od 30. let. Němci a Sověti tehdy sváděli společnou válku proti Polsku v září 1939, které si rozdělili do svých sfér vlivu. SSSR tehdy ještě podnikl invaze do Finska, Rumunska a Pobaltí. Jak paradoxní, že Rusové raději slaví konec Velké vlastenecké války s Německem, než konec 2. světové války. Proč? Protože by museli přiznat, že do začátku Velké vlastenecké války, tedy konfliktem mezi Německem a SSSR, která začala v červnu 1941, s Hitlerem spolupracovali.

Ale zpět k válce mezi Německem a SSSR, která skončila vítězstvím Rudé armády, a tím pádem přispěla ke konci 2. světové války.

Pozemní válka

22. června 1941 napadla vojska německého Wehrmachtu sovětskou hranici za úzké spolupráce s rumunskou armádou, která zaútočila na Sověty okupované území Besarábie. Finsko, které bylo tou dobou v Pokračovací válce, vstoupilo do tohoto konfliktu až o týden později. Maďarsko se přidalo až v červenci. Do boje se měli eventuálně zapojit také španělské dobrovolnické divize spolu s vojenskými formacemi tvořenými sovětskými zajatci a civilních obyvatel z okupovaných sovětských území.

Válka ve vzduchu

Charakter Velké vlastenecké války nedala zrovna moc příležitosti ke strategickému bombardování. Rudá armáda pouze podnikla několik leteckých útoků na klíčová německá města v prvních dnech války. Podobný postup razila i vojska Wehrmachtu, která taktéž vybombardovala několik ruských měst. Bombardování však skutečně hrálo v tomto konfliktu velmi malou roli na rozdíl od letecké bitvy o Anglii. 

Válka na moři

Námořní bitva hrála, podobně jako letecká, velmi malou roli ve válce na Východní frontě. Osa a Rudá armáda sice svedly boj v Arktidě, Baltském a Černém moři a námořní flotily z Murmansku skutečně výrazně stěžovaly pozici německých vojsk v okupovaném Norsku, ale to je asi tak vše. 

Válka proti civilistům

Holocaust je obecně považován za nejvíc nechvalně proslulé dědictví nejen 2. světové války, ale především války na Východní frontě. Německá a sovětská invaze do Polska dostaly většinu východoevropské židovské populace pod kontrolu Nacistického Německa, což mělo za následek její postupné vyhlazování v koncentračních táborech, zřizovaných především na území okupovaného Polska. Vyvražďování však neunikla i podstatná část nežidovského obyvatelstva. 

Související

Více souvisejících

II. světová válka Sovětský svaz Adolf Hitler Josif Stalin

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 7 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy