Zbaví se Alternativa pro Německo pověsti antisemitistického hnutí? Strana se pokouší získat na svoji stranu Židy

Berlín - Německá protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) je často osočována z antisemitismu a rasismu. Podle jejích kritiků jsou její členové v podstatě zakuklenými nacisty. AfD tyto obvinění sveřepě odmítá. Svou negativní pověst se strana pokouší změnit prostřednictvím skupiny svých židovských podporovatelů.

Ačkoliv lze považovat osočování z nacismu za klasickou taktiku politické boje, představitelé AfD skutečně svými výroky napomohli utvářet dojem, že AfD má minimálně méně odmítavý pohled na nacisty než je tomu v Německu obvyklé. Např. předseda strany Alexander Gauland pronesl, že éra Adolfa Hitlera a nacismu byla jen „ptačím trusem na jinak velkolepé tisícileté historii Německa“ a že by Německo mělo být hrdé na německé vojáky během obou světových válek. Šéf durynské AfD Björn Höcke zase prohlásil, že památník holocaustu v centru Berlína je „památníkem hanby“.

Gauland svůj kontroverzní výrok o vojácích se později snažil mírnit tím, že měl na mysli např. plukovníka Clause von Stauffenberga, který uspořádal neúspěšný atentát na nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Za výrok o „ptačím trusu“ se později omluvil s tím, že se použitý termín je v Německu nadávkou a projevem „nejhlubšího pohrdání.“ Druhý spolupředseda AfD Jörg Meuthen označil výrok za „nešťastný“, zatímco Höcke, který hrozbě vyloučení za svá slova o památníku holocaustu čelil hrozbě vyloučení, se jej zastal.

K omluvě vyzvala Gaulanda skupina Alternative Mitte (Alternativní střed), která sama sebe označuje za umírněné křídlo AfD. Ve svém prohlášení se omluvila obětem nacismu a jejich rodinám za „neuvěřitelnou bagatelizaci doby nacismu".

Židovští podporovatelé a odpůrci strany

Kvůli těmto výrokům a celkové své agresivní politické rétorice čelí AfD podezření, že se jedná o rasistickou, antisemitickou stranu. AfD se pokouší tento dojem vyvrátit. Napomáhají ji její židovští podporovatelé, které hodlají vytvořit židovskou asociaci spojenou se stranou,Židé v AfD (Juden in der AfD - JAfD). Její uvedení v život je naplánováno na 7. října. JAfD má zatím 20 členů, kolik přesně německých Židů stranu podporuje není jasné neboť AfD nevede žádné statistiky o náboženském přesvědčení svých členů.

Podle židovského poslance za AfD, Wolfganga Fuhla, jsou nejvěrnějšími podporovali strany Němci s ruským původem. Mnohé židovské komunity v poválečném Německu jsou právě ruského původu. Ačkoliv Fuhl tvrdí, že značný počet příznivců strany jsou Židé, neexistují pro toto tvrzení žádné statistiky.

AfD se pokouší získat své židovské příznivce poukazem na údajný rozšířený antisemitismus přicházejících imigrantů muslimského vyznání. The Washington Post upozorňuje, že to je obvyklá politická taktika mnoha jiných tzv. populistických stran, které jsou politology řazeny ke krajní pravici. Francouzská předsedkyně Národní fronty a kandidátka na prezidentku Marine Le Penová např. varovala, že islámský fundamentalismus představuje hrozbu pro Židy ve Francii. Její nizozemský spojenec Geert Wilders zase kritizoval Západ, že nedělá dostatečně mnoho v ochraně Izraele proti pákistánskému islamistickému hnutí Hamás.

Nicméně, nejenom německé židovské organizace zůstávají k prožidovským pokusům AfD spíše skeptické, vzhledem k s ní spojeným kontroverzím. „AfD je a zůstává stranou, ve které se antisemité cítí víc než jen pohodlně," řekla Charlotte Knoblochová, bývalá předsedkyně Centrální rady Židů v Německu, podle které je „naprosto nepochopitelné“, že židovští příznivci strany dokáží sami před sebou obhájit její podporu. Světový židovský kongres v roce 2017 o AfD prohlásil, že je „hanbou pro Německo".

Nechuť řady židovských organizací a představitelů vychází z policejních statistik, které naznačují, že 90% antisemitických útoků na Židy má krajně pravicový motiv. Německé židovské organizace se domnívají, že AfD svou nenávistivou rétorikou vůči cizincům krajní pravici v jejích akcích proti Židům  minimálně nepřímo podporuje. Nicméně, varují i před nebezpečím islámského antisemitismu. Stát by podle nich měl chránit Židy před oběma nebezpečími.

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.
Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

Alternativa pro Německo (AfD) Německo židé Alexander Gauland nacisté

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy