Zbaví se Alternativa pro Německo pověsti antisemitistického hnutí? Strana se pokouší získat na svoji stranu Židy

Ačkoliv lze považovat osočování z nacismu za klasickou taktiku politické boje, představitelé AfD skutečně svými výroky napomohli utvářet dojem, že AfD má minimálně méně odmítavý pohled na nacisty než je tomu v Německu obvyklé. Např. předseda strany Alexander Gauland pronesl, že éra Adolfa Hitlera a nacismu byla jen „ptačím trusem na jinak velkolepé tisícileté historii Německa“ a že by Německo mělo být hrdé na německé vojáky během obou světových válek. Šéf durynské AfD Björn Höcke zase prohlásil, že památník holocaustu v centru Berlína je „památníkem hanby“.

Gauland svůj kontroverzní výrok o vojácích se později snažil mírnit tím, že měl na mysli např. plukovníka Clause von Stauffenberga, který uspořádal neúspěšný atentát na nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Za výrok o „ptačím trusu“ se později omluvil s tím, že se použitý termín je v Německu nadávkou a projevem „nejhlubšího pohrdání.“ Druhý spolupředseda AfD Jörg Meuthen označil výrok za „nešťastný“, zatímco Höcke, který hrozbě vyloučení za svá slova o památníku holocaustu čelil hrozbě vyloučení, se jej zastal.

K omluvě vyzvala Gaulanda skupina Alternative Mitte (Alternativní střed), která sama sebe označuje za umírněné křídlo AfD. Ve svém prohlášení se omluvila obětem nacismu a jejich rodinám za „neuvěřitelnou bagatelizaci doby nacismu".

Židovští podporovatelé a odpůrci strany

Kvůli těmto výrokům a celkové své agresivní politické rétorice čelí AfD podezření, že se jedná o rasistickou, antisemitickou stranu. AfD se pokouší tento dojem vyvrátit. Napomáhají ji její židovští podporovatelé, které hodlají vytvořit židovskou asociaci spojenou se stranou,Židé v AfD (Juden in der AfD - JAfD). Její uvedení v život je naplánováno na 7. října. JAfD má zatím 20 členů, kolik přesně německých Židů stranu podporuje není jasné neboť AfD nevede žádné statistiky o náboženském přesvědčení svých členů.

Podle židovského poslance za AfD, Wolfganga Fuhla, jsou nejvěrnějšími podporovali strany Němci s ruským původem. Mnohé židovské komunity v poválečném Německu jsou právě ruského původu. Ačkoliv Fuhl tvrdí, že značný počet příznivců strany jsou Židé, neexistují pro toto tvrzení žádné statistiky.

AfD se pokouší získat své židovské příznivce poukazem na údajný rozšířený antisemitismus přicházejících imigrantů muslimského vyznání. The Washington Post upozorňuje, že to je obvyklá politická taktika mnoha jiných tzv. populistických stran, které jsou politology řazeny ke krajní pravici. Francouzská předsedkyně Národní fronty a kandidátka na prezidentku Marine Le Penová např. varovala, že islámský fundamentalismus představuje hrozbu pro Židy ve Francii. Její nizozemský spojenec Geert Wilders zase kritizoval Západ, že nedělá dostatečně mnoho v ochraně Izraele proti pákistánskému islamistickému hnutí Hamás.

Nicméně, nejenom německé židovské organizace zůstávají k prožidovským pokusům AfD spíše skeptické, vzhledem k s ní spojeným kontroverzím. „AfD je a zůstává stranou, ve které se antisemité cítí víc než jen pohodlně," řekla Charlotte Knoblochová, bývalá předsedkyně Centrální rady Židů v Německu, podle které je „naprosto nepochopitelné“, že židovští příznivci strany dokáží sami před sebou obhájit její podporu. Světový židovský kongres v roce 2017 o AfD prohlásil, že je „hanbou pro Německo".

Nechuť řady židovských organizací a představitelů vychází z policejních statistik, které naznačují, že 90% antisemitických útoků na Židy má krajně pravicový motiv. Německé židovské organizace se domnívají, že AfD svou nenávistivou rétorikou vůči cizincům krajní pravici v jejích akcích proti Židům  minimálně nepřímo podporuje. Nicméně, varují i před nebezpečím islámského antisemitismu. Stát by podle nich měl chránit Židy před oběma nebezpečími.