Komentář Petra Šulky – Za posledních dvacet let provedl Západ velké množství operací proti nedemokratickým režimům, které měly zajistit mír a přinést zemím, které se staly jejich cíli,demokracii a prosperitu. Výsledky těchto operací jsou však tristní.
Vojenské operace v Afghánistánu, Iráku, Libyi nebo Sýrii - to je jen drobný seznam konfliktů, do kterých byly za posledních 20 let zapojený západní a často i naše vojenské jednotky. Důvody těchto operací byly různé. Zastavení občanské války, protiteroristická operace nebo svržení diktátora. Výsledek měl být vždy stejný. Nastolení demokracie, stabilita a mír. Lze říci, že ve všech vyjmenovaných zemích zahraniční intervence ve všech bodech, které měly místnímu obyvatelstvu zajistit, selhaly.
Je třeba ovšem zdůraznit, že to není chyba vojáků. Vojenské operace byly provedeny naprosto precizně a s minimem obětí na obou stranách. Saddámova armáda, Kaddáfího milice nebo Talibán se během několika týdnů či dokonce dnů bojů zhroutily jako příslovečné domečky z karet a mohlo se slavit vítězství. Tak prezident George Walker Bush v roce 2003 mohl přiletět na palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln ve stíhačce a hlásit pouhé dva měsíce od zahájení kampaně v Iráku, že mise je splněna.
Právě politici jako Bush, Tony Blair nebo Nicolas Sarkozy vyznávali 200 let starou větu německého vojenského a politického myslitele Carla von Clausewitze, že „válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky“. A skutečně jim tato politiky vycházela. Všechny domácí problémy od nezaměstnanosti, vysoké kriminality až po úpadek popularity politika totiž lze načas napravit vyvoláním malé vítězné války. A ve všech těchto válkách nebylo pochyb o snadném vítězství.
Vyhrát válku je věc jednoduchá. Vybojovat mír je věc druhá. A v tomto boji Západ naprosto prohrál. Válka v Afghánistánu dosud americké daňové poplatníky stále 1 bilion dolarů. Z toho šlo 152 miliard dolarů do investic do infrastruktury země. Je to i se započítání inflace více než bylo investováno po 2. světové válce do zničené Evropy v rámci legendárního Marshallova plánu. Výsledky jsou téměř nulové.
V Iráku se nepodařilo vytvořit funkční vládu a odpor různých sektářských a teroristických skupin se podařilo potlačit jen díky maximálnímu vojenskému nasazení. Irák byl podle prezidenta Baracka Obamy stabilizován a Američané se stáhli. Do několika měsíců v zemi propukla občanská válka a později se objevil horor zvaný Islámský stát.
Po bombardování Libye a smrti Kaddáfího nenásledoval ani pokus o to kdysi nejbohatší zemi Afriky stabilizovat. Od roku 2011 vládne v zemi anarchie. Vedle pohrobků Islámského státu a Al-Káidy se v zemi objevily i „vymoženosti“ typu trhu s otroky a otroctví. Zhroucení země také otevřelo uprchlíkům ze zbytku Afriky cestu do Evropy, což v roce 2015 vedlo k uprchlické krizi, jejímž důsledkům čelí Evropa dodnes.
Z těchto naprostých katastrof nelze vinit vojáky. Jednoznačně a zcela padají na hlavy politiků, kteří nebyli schopni připravit plány na rekonstrukci zemí, ve kterých chtěli změnit režimy, a postavit je tak na svoji stranu. Vojenská dobrodružství skončila pravým opakem a ze zemí, kterým jsme tak nadšeně pomáhali, se staly nejen zóny bez jakékoliv vlády destabilizující celé regiony, ale nyní i skýtají ochranu našim nejhorším nepřátelům.
Navíc se nezdá, že by někdo ze světových politiků měl vůbec nějaký plán na eliminaci této hrozby. Dokud se ovšem tyto země nepodaří stabilizovat a dostat pod jakoukoliv vládní autoritu a dokud v nich bude vládnout anarchie, nebude v klidu ani Evropa. Bude se donekonečna opakovat migrační krize, vzestup pohrobků Islámského státu a války místních warlordů. Samozřejmě, že se můžeme tvářit, že se nás to netýká a přijímat a občas si zabombardovat ty nejhorší z nejhorších, ale ať se nám to líbí nebo ne, jsme za situaci v Libyi, Iráku a jinde zodpovědní a musíme najít i řešení. Dokud v nich nenastane mír, ani my jej nenajdeme.
Související
Tálibán přitvrzuje. V Afghánistánu už zakazuje i knihy
Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo
Afghanistán , Libye , Irák , válka , politika , George H. W. Bush (sr.) , Tony Blair , Nicolas Sarkozy , komentář
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně
před 32 minutami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 54 minutami
Vlak vykolejil v České Třebové. Provoz je omezen, spoje nabírají zpoždění
před 1 hodinou
Rusko informovalo USA o odpalu balistické rakety. Přesto svět vrhlo do nové éry
před 2 hodinami
Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.
Zdroj: Jakub Jurek