KOMENTÁŘ | Bilance vojenských operací za posledních 20 let je tristní. Neviňme za to ale vojáky

Komentář Petra Šulky – Za posledních dvacet let provedl Západ velké množství operací proti nedemokratickým režimům, které měly zajistit mír a přinést zemím, které se staly jejich cíli,demokracii a prosperitu. Výsledky těchto operací jsou však tristní.

Vojenské operace v Afghánistánu, Iráku, Libyi nebo Sýrii - to je jen drobný seznam konfliktů, do kterých byly za posledních 20 let zapojený západní a často i naše vojenské jednotky. Důvody těchto operací byly různé. Zastavení občanské války, protiteroristická operace nebo svržení diktátora. Výsledek měl být vždy stejný. Nastolení demokracie, stabilita a mír. Lze říci, že ve všech vyjmenovaných zemích zahraniční intervence ve všech bodech, které měly místnímu obyvatelstvu zajistit, selhaly.

Je třeba ovšem zdůraznit, že to není chyba vojáků. Vojenské operace byly provedeny naprosto precizně a s minimem obětí na obou stranách. Saddámova armáda, Kaddáfího milice nebo Talibán se během několika týdnů či dokonce dnů bojů zhroutily jako příslovečné domečky z karet a mohlo se slavit vítězství. Tak prezident George Walker Bush v roce 2003 mohl přiletět na palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln ve stíhačce a hlásit pouhé dva měsíce od zahájení kampaně v Iráku, že mise je splněna.

Právě politici jako Bush, Tony Blair nebo Nicolas Sarkozy vyznávali 200 let starou větu německého vojenského a politického myslitele Carla von Clausewitze, že „válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky“. A skutečně jim tato politiky vycházela. Všechny domácí problémy od nezaměstnanosti, vysoké kriminality až po úpadek popularity politika totiž lze načas napravit vyvoláním malé vítězné války. A ve všech těchto válkách nebylo pochyb o snadném vítězství.

Vyhrát válku je věc jednoduchá. Vybojovat mír je věc druhá. A v tomto boji Západ naprosto prohrál. Válka v Afghánistánu dosud americké daňové poplatníky stále 1 bilion dolarů. Z toho šlo 152 miliard dolarů do investic do infrastruktury země. Je to i se započítání inflace více než bylo investováno po 2. světové válce do zničené Evropy v rámci legendárního Marshallova plánu. Výsledky jsou téměř nulové.

V Iráku se nepodařilo vytvořit funkční vládu a odpor různých sektářských a teroristických skupin se podařilo potlačit jen díky maximálnímu vojenskému nasazení. Irák byl podle prezidenta Baracka Obamy stabilizován a Američané se stáhli. Do několika měsíců v zemi propukla občanská válka a později se objevil horor zvaný Islámský stát.  

Po bombardování Libye a smrti Kaddáfího nenásledoval ani pokus o to kdysi nejbohatší zemi Afriky stabilizovat. Od roku 2011 vládne v zemi anarchie. Vedle pohrobků Islámského státu a Al-Káidy se v zemi objevily i „vymoženosti“ typu trhu s otroky a otroctví. Zhroucení země také otevřelo uprchlíkům ze zbytku Afriky cestu do Evropy, což v roce 2015 vedlo k uprchlické krizi, jejímž důsledkům čelí Evropa dodnes.

Z těchto naprostých katastrof nelze vinit vojáky. Jednoznačně a zcela padají na hlavy politiků, kteří nebyli schopni připravit plány na rekonstrukci zemí, ve kterých chtěli změnit režimy, a postavit je tak na svoji stranu. Vojenská dobrodružství skončila pravým opakem a ze zemí, kterým jsme tak nadšeně pomáhali, se staly nejen zóny bez jakékoliv vlády destabilizující celé regiony, ale nyní i skýtají ochranu našim nejhorším nepřátelům.

Navíc se nezdá, že by někdo ze světových politiků měl vůbec nějaký plán na eliminaci této hrozby. Dokud se ovšem tyto země nepodaří stabilizovat a dostat pod jakoukoliv vládní autoritu a dokud v nich bude vládnout anarchie, nebude v klidu ani Evropa. Bude se donekonečna opakovat migrační krize, vzestup pohrobků Islámského státu a války místních warlordů. Samozřejmě, že se můžeme tvářit, že se nás to netýká a přijímat a občas si zabombardovat ty nejhorší z nejhorších, ale ať se nám to líbí nebo ne, jsme za situaci v Libyi, Iráku a jinde zodpovědní a musíme najít i řešení.  Dokud v nich nenastane mír, ani my jej nenajdeme.   

Související

Afghánistán, Kábul

Tálibán přitvrzuje. V Afghánistánu už zakazuje i knihy

V afghánské provincii Helmand začal ve čtvrtek platit zákaz zveřejňování fotografií a videí zobrazujících živé bytosti. Toto nařízení, oznámené představiteli ministerstva informací, je součástí snahy o zajištění dodržování mravních zákonů hnutí Tálibán. Kromě toho ministerstvo zakázalo také 400 knih, které jsou podle jejich vyjádření v rozporu s islámskými a afghánskými hodnotami.  
Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

Více souvisejících

Afghanistán Libye Irák válka politika George H. W. Bush (sr.) Tony Blair Nicolas Sarkozy komentář

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Aktualizováno před 9 minutami

Ilustrační fotografie

Dramatická volební noc začíná. V USA se zavřely první místnosti

Dramatická volební noc, na jejímž konci se očekává jméno 47. prezidenta Spojených států, odstartovala o půlnoci středoevropského času uzavřením některých volebních místností. Samotné sčítání bude trvat minimálně do zítřejších ranních hodin, přičemž k uzavření posledních volebních místností dojde v sedm hodin ráno středoevropského času. Jméno vítěze voleb se tak můžeme dozvědět až za několik dní.

před 24 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

včera

včera

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?

Ačkoli je pro lidi s trestním záznamem na Floridě obvykle obtížné znovu získat právo volit, bývalý prezident Donald Trump dnes při hlasování žádné problémy mít nebude. Upozornil na to CNN.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy