Mělo by se Německo bát návratu nacistů? Populární hnutí má znepokojivě blízko k ideám národního socialismu

Základním textem hnutí, považovaným za jejich manifesto „Generace Identity“ napsaný Markusem Willingerem, rakouským politickým aktivistou. Willinger tvrdí, že Evropa je v ohrožení ze strany tzv. kulturních neomarxistů prosazujících „falešný“ a „selhavší“ projekt multikulturalismu.

Willinger a jeho prostřednictvím celé hnutí vyčítá liberálním politikům, že z Němců tvoří minoritu v jejich vlastní zemi. Nicméně, příznivci se pokouší neznít příliš jako neonacistická hnutí a nehlásají „Německo Němcům“. Jak podotýká New York Times, někteří z nich mají partery či partnerky z jiných zemí. V případě migrantů nemluví o jejich „vyhnání“, ale o „reemigraci“, tj. o navrácení lidí neschopných se přizpůsobit do jejich domoviny.

Německá mutace webu The Local však upozorňuje na to, že ačkoliv se tato „nová pravice" snaží distancovat od té „staré“, některé znepokojivé společné rysy přeci jen sdílí. Jejich idea ethnopluralismu, tj. že určití lidé jsou bezvýhradně svázáni s určitou zemí připomíná ústřední ideu nacionálního socialismu „krve a půdy (Blut a Boden)“.

Představa „nadřazené“ evropské civilizace nacházející se pod konstantním útokem od cizinců i vnitřních „zrádců“ též působí jako kdyby vypadla z nacistických příruček. Zapojení „pouličních hlídek“ majících za úkol zabránit násilí od „muslimů“ a „levice“ zase vyvolává v německém kontextu vzpomínky na úderné oddíly Sturmabteilung (známé jako "hnědé košile"), používané nacisty k zastrašování politických oponentů.

Ačkoliv oficiálně hnutí není spojeno s protiuprchlickou německou opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD), podle odborníků mezi nimi existují zcela zřetelné vazby. Hnutí je svým způsobem jakousi mládežnickou organizací strany. AfD je pro svoji blízkost ke krajní pravici sledována tajnými službami a totéž platí i pro hnutí.

Local upozorňuje, že ačkoliv je jistý důvod k znepokojení, není důvod k panice. Hnutí je poměrně malé, okolo 30 až 40 lidí na město. Jiné krajně pravicové skupiny je početně dalece překračují. Nicméně, hnutí má poměrně velký dosah. Jako tzv. alternativní pravice známá z USA, i členové hnutí jsou aktivní a úspěšní na internetu.

Robin D'Angelo, francouzský politický analytik, popisuje jejich strategii jako „mediální partyzánskou válku“. Dle něj cílem hnutí je, aby jejich poselství se co nejvíce rozšířilo do celé společnosti a aby o něm veřejnost i politici mluvila.

Hnutí není aktivní jen v Německu, ale i Francii (kde lze jeho kořeny nalézt už v sedmdesátých letech), Velké Británii, Rakousku či Itálii. Pobočku má i v ČR. Podle zprávy o extremismu ministerstva vnitra však bylo v minulém roce prakticky neviditelné, bez výraznějších aktivit.