Exodus Arménců odstartoval. Náhorní Karabach opouštějí tisíce lidí, na silnicích se tvoří zácpy

Do Arménie přišlo z Náhorního Karabachu více než 2900. Většina z nich zamířila na místa, kde se plánují usadit, menší skupina lidí pak obdrží ubytování od arménského státu.

Podle agentury Reuters lidé nakládají své věci do autobusů a nákladních aut a připravují se na odjezd. Vedení etnických Arménů v Náhorním Karabachu ujistilo, že každý, kdo bude chtít odejít do Arménie, dostane bezplatně palivo.

Na silnicích vedoucích do Arménie dochází k dopravním zácpám. Podle médií v neděli uvedlo vedení regionu, že do Arménie odjed zhruba 120.000 etnických Arménů.

"Naši lidé nechtějí žít na území, které je součástí Ázerbájdžánu. 99,9 procent z nich raději opustí naše historická území," řekl představitel karabašských Arménů David Babajan, který je poradcem Samvela Šahramanjana, prezidenta samozvané Republiky Arcach.

Arménský premiér Nikol Pašinjan v pátek na jednání vlády zopakoval, že není bezprostředně nutné, aby etničtí Arméni v Karabachu opustili své domovy. Dodal však, že Arménie je v případě potřeby připravena přijmout až 40.000 karabašských obyvatel.

Ázerbájdžánská bezpečnostní služba vyzvala arménské obyvatele regionu, aby rychle odevzdali své zbraně a střelivo a vyvarovali se protiprávním činům, jako je ničení majetku nebo dokumentů. Zároveň ujišťuje, že "ázerbájdžánské úřady plně zaručují ochranu práv a svobod lidí arménské národnosti, kteří odevzdají zbraně."

Mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem už proběhly první rozhovory ohledně integrace odtrženého regionu Náhorní Karabach. Uskutečnily se v ázerbájdžánském městě Jevlach a skončily po dvou hodinách, uvedl server euronews. 

Ázerbájdžán jednání charakterizoval jako konstruktivní a oznámil, že obě strany se dohodly na nadcházejících jednáních "v blízké budoucnosti". Baku souhlasilo s poskytnutím potravinové a humanitární pomoci pro daný region a s dodávkami energií na vytápění školek a škol, uvádí se v prohlášení Alijevovy kanceláře.

Podle arménských médií byla ázerbájdžánská strana na setkání zastupována i Raminem Mammadovem, který má na starosti kontakty s arménskými obyvateli žijícími v Karabachu. Na jednání v Jevlachu byl přítomen i zástupce ruského vojenského kontingentu, jehož členové dohlížejí na dodržování příměří, které bylo uzavřeno po vojenském konfliktu v roce 2020.

Jednotky separatistů se ve středu začaly stahovat z Karabachu, oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj byla většina jejich vojenské techniky zničena během pozemní ofenzívy, kterou Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu podnikl během úterý.

Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.

Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění. 

Úřad arménského premiéra Nikola Pašinjana prostřednictvím své mluvčí informoval, že Pašinjan ve středu o situaci diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin řekl, že příslušníci ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu budou zprostředkovateli v nadcházejících jednáních mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem ve městě Jevlach.

"Ilegální arménské jednotky začaly s procesem stahování se ze svých pozic. Přijaly naše podmínky a začaly s předáváním zbraní," upřesnil Alijev. Baku podle něj po ofenzivě "obnovilo svou svrchovanost" v Náhorním Karabachu. "Ázerbájdžán obnovil svou suverenitu po úspěšných protiteroristických opatření v Karabachu," dodal Alijev.

Baku v úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.