Fico má problém. Vládní koalice přišla o většinu, může za to dění v Hlasu

Hlas-SD v pátek rozhodl o vyloučení poslanců Samuela Migaľa a Radomíra Šalitroše, kteří se společně s poslanci Romanem Malatincem a Jánem Ferenčákem dlouhodobě stavěli kriticky k směřování strany a vybraným krokům vládní koalice. V reakci na situaci čtveřice poslanců avizovala, že až do odvolání nebude hlasovat v Národní radě (NR) SR.

Na pátečním pracovním kongresu koaliční strany Hlas-SD padlo rozhodnutí o vyloučení poslanců Samuela Migaľa a Radomíra Šalitroše ze svých řad. Podle předsedy strany Matúše Šutaje Eštoka důvodem pro vyloučení dvojice poslanců byly údajné personální požadavky, konkrétně se mělo jednat o post místopředsedy Národní rady (NR) SR, ředitele vojenského zpravodajství, místopředsedy strany a funkci ministr vnitra, kterou zastává právě Šutaj Eštok. 

Oba patří ke čtveřici rebelujících poslanců vystupujících pod doménou „Hlas rozumu“, která dlouhodobě kritizuje směřování strany a kroky vládní koalice.

Zbylí dva poslanci – Ján Ferenčák a Roman Malatinec – zůstávají i nadále členy strany. „Mají podanou ruku,“ konstatoval předseda strany podle serveru Teraz.sk s odkazem, že se mají rozhodnout, zda chtějí pokračovat v odkazu zakladatele strany Petera Pellegriniho, nebo zůstanou „v partě dvou vyděračů, kterým jde o mocenské pozice“. 

Ani jeden z poslanců nebyl na stranickém kongresu přítomen. Svou neúčast odůvodnili snahou zmírnit napětí uvnitř strany. Vyloučením poslanců ze strany se koalice připravila o většinu v parlamentu a musí se spoléhat na hlasy od trojice odpadlíků kolem poslance Rudolfa Huliaka, který opustili poslanecký klub Slovenské národní strany (SNS) v říjnu. 

Jak k tomu došlo?

První náznaky nespokojenosti čtveřice poslanců vyšly najevo již v září při tajném hlasování o odvolání lídra opozice Michala Šimečky z funkce místopředsedy parlamentu, kdy poslanci Migaľ, Šalitroš a Malatinec odmítli hlasovat. 

V listopadu se poslanec Migaľ opět zviditelnil, když při jednání o novele zákonů o sportu vytáhl kartu z hlasovacího zařízení, čímž zablokoval parlament a s tím i návrh z dílny koaliční SNS. 

Čtveřice vyjádřila nespokojenost i s nedostatkem vnitrostranické diskuse v souvislosti s řízením poslaneckého klubu pod vedením Roberta Púciho. Kromě toho rebelující čtveřice projevila kritický postoj vůči cestě premiéra Roberta Fica a následně šestičlenné parlamentní delegace do Moskvy, v důsledku čehož recipročně avizovali svou vlastní pracovní cestu do Kyjeva. Tato cesta se však nakonec v důsledku nepříznivé bezpečnostní situaci na Ukrajině neuskutečnila. 

Migaľ nastínil problémy ve straně

V rozhovoru pro Denník N Migaľ odmítl slova předsednictva strany Hlas-SD o tom, že by rebelující kvarteto žádalo posty. Podle poslance žádalo pouze bezpečnostní záruky. „Kolem kolegy Šalitroše a jeho rodiny se objevil zvýšený zájem bezpečnostních složek. Kolem pána poslance Ferenčáka taktéž a ke kolegovi Malatincovi se začaly dostávat informace, že se podivné osoby ptají na věci z jeho soukromí. I já jsem pociťoval a stále pociťuji zvýšený zájem zvláštních osob ve své blízkosti,“ shrnul. 

Rebelující poslanec potvrdil, že čtveřice dostala nabídky na ministerstvo školství. Migaľ rovněž popřel, že by se chtěl podílet na řízení ministerstva vnitra. 

Poslanec zmínil i Pellegriniho, který podle něj nedodržel slib o nadstranickosti po odchodu do prezidentské paláce a i nadále řídí stranu přes ministra školství Tomáše Druckera. „Nadstranický prezident, jak o sobě rád mluví, byl i na poslední pracovním kongresu strany, kde pronesl velmi horlivý projev o tom, jak je nás nutné potrestat a jak jsme zradili hodnoty strany Hlas,“ prozradil. Zároveň uvedl, že prezident je „jediný, kdo chce, aby došlo k pádu vlády“, což by mu umožnilo ponechat vliv ministrů strany, kterou sám zakládal. 

Kritice se nevyhnul i současný předseda strany Hlas-SD Matúš Šutaj Eštok, který podle poslance v době, kdy tehdejší ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková podávala demisi, „byl na Oktoberfestu a pil pivo“. 

Migaľ deklaroval, že má nadále zájem o udržení vládní koalice, a nedovede si představit, že by svůj mandát v důsledku předčasných parlamentních voleb předal krajně pravicovému hnutí Republika (hnutí Republika podle průzkumu preferencí nabývá na síle, pozn. red.). Čtveřice poslanců avizovala na sociální sítí, že až do vyřešení problémů nebude v NR SR hlasovat. 

Související

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce

Evropská komise potvrdila, že ví o možných nesrovnalostech u projektů digitalizace financovaných ze slovenského plánu obnovy. Slovensko bude muset u závěrečné deváté žádosti o platbu prokázat, že sporné investice splnily stanovené cíle, přičemž Brusel zohlední i výsledky auditů. Pokud se potvrdí podvod, korupce nebo střet zájmů, které slovenské úřady nenapraví, může Komise krátit evropskou podporu a požadovat vrácení peněz. 
Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Více souvisejících

Slovensko Robert Fico vláda SR Národní rada Slovenské republiky Hlas-sociální demokracie Matúš Šutaj Eštok Peter Pellegrini

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy