Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) v pátek vyzvala Izrael, aby neprováděl útoky na školy v palestinském pásmu Gazy. Ty slouží také jako útočiště pro obyvatele a ostřelování těchto budov je v rozporu s mezinárodním právem.
V oblasti pásma Gazy bylo od 7. října zasaženo více než 200 škol izraelskými útoky, což tvoří více než 40 procent všech škol v této oblasti, jak informovala organizace UNESCO. V Gaze studuje 625 000 žáků a pracuje více než 22 500 učitelů.
Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) pro okupovaná palestinská území Richard Peeperkorn ve svém pátečním prohlášení v Jeruzalémě varoval před katastrofálním stavem humanitární situace v pásmu Gazy.
Zdůraznil, že 23 z 35 tamních nemocnic nadále alespoň částečně funguje, ale lékaři v některých nemocnicích jsou nuceni operovat na podlaze. Dvě třetiny ze 72 menších zdravotnických zařízení jsou zavřeny.
Kromě toho kritizoval zpochybňování počtu civilních obětí konfliktu v pásmu Gazy, jak ho prezentuje tamní ministerstvo zdravotnictví, které je pod kontrolou militantního hnutí Hamás. WHO podle Peeperkorna nemá důvod pochybovat o uváděných údajích.
Spojené státy mají pochybnosti o počtu obětí izraelských útoků v palestinském pásmu Gazy, které zveřejňuje tamní vládnoucí hnutí Hamás. Ve Washingtonu to prohlásil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby a v podobném duchu se vyjádřil i prezident Joe Biden. Hamás ve čtvrtek zveřejnil seznam přibližně 7000 obětí.
Kirby v odpovědi na otázku novinářů nezpochybnil, že počet obětí bojů v pásmu Gazy, včetně civilních, každý den stoupá, upozornil však, že na bilance zveřejňované Hamásem nebo jeho "ministerstvem zdravotnictví" nelze spoléhat.
Hamás ve čtvrtek informoval, že od začátku operací izraelské armády, které jsou odvetou za vpád palestinských komand a raketové ostřelování území Izraele, přišlo o život 7028 Palestinců. Tuto bilanci nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Hamás ve čtvrtek zveřejnil seznam přibližně 7000 jmen lidí z pásma Gazy, o nichž tvrdí, že byli zabiti při izraelských útocích. Seznam byl zveřejněn den poté, co prezident USA řekl, že "nedůvěřuje" údajům o počtu obětí bojů.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví přes 7000 lidí, včetně 2704 dětí. Dalších 17 439 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3500 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 200 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 8400, zraněno je nejméně 20 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 400 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a spekuluje se o zahájení pozemní invaze do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice dorazily už čtyři humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 400 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , UNESCO , OSN
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 2 hodinami
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 3 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 4 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 5 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 6 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 7 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 7 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 8 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil