Poslanecký klub opoziční Maďarské socialistické strany (MSZP) v úterý podle serveru telex.hu oznámil, že iniciuje svolání mimořádné schůze parlamentu k ratifikaci vstupu Švédska do NATO. I turecký parlament si po mnoha měsících tlaku spojenců naplánoval hlasování o vstupu Švédska do NATO.
Turecký parlament bude hlasovat o vstupu Švédska do NATO tento týden. Z členských zemí Severoatlantické aliance neratifikovalo vstup Švédska kromě Turecka už jen Maďarsko. Maďarská vláda v minulosti opakovaně tvrdila, že Maďaři nebudou hlasovat jako poslední.
Předseda maďarské vlády Viktor Orbán pozval švédského premiéra Ulfa Kristerssona do Maďarska na jednání týkající se členství Švédska v Severoatlantické alianci. Informoval o tom Orbánův mluvčí Bertalan Havasi agenturu MTI.
Během setkání by oba premiéři diskutovali o možném vstupu Švédska do NATO a zároveň by se zaměřili na posílení bilaterálních vztahů mezi Maďarskem a Švédskem s důrazem na prohloubení vzájemné důvěry.
Opoziční Maďarská socialistická strana (MSZP) ohlásila v úterý iniciativu k svolání mimořádné schůze parlamentu za účelem ratifikace vstupu Švédska do NATO.
O přijetí Švédska do NATO by měl dnes rozhodnout turecký parlament. Jednání bylo stanoveno na závěr úterního programu. Přesný čas hlasování není jasný, jednat bude o 42 bodech programu.
Výbor tureckého parlamentu pro zahraniční vztahy již hlasováním doporučil členství Švédska. Pokud nyní Turecko ratifikuje vstup Švédska do NATO, jako jediná členská země, která to ještě neudělala, bude Maďarsko. Pro vstup do NATO se vyžaduje souhlas každého člena.
Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO kvůli obavám z agrese Ruska, které 24. února 2022 napadlo Ukrajinu a rozpoutalo tam válku. Finsko vstoupilo do NATO loni v dubnu, cesta Švédska je pro postoj Ankary a Budapešti méně hladká.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale své výhrady ke členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO a v říjnu přístupový protokol předložil tureckému parlamentu.
Erdogan uvedl, že ratifikace švédské žádosti bude záviset na tom, zda Kongres USA schválí žádost Ankary o nákup stíhaček F-16. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO. Kromě Turecka dosud neratifikovalo vstup Švédska do NATO také Maďarsko, jehož vláda zdůvodnila neschválení švédské žádosti lživými tvrzeními švédských politiků o stavu demokracie v Maďarsku.
Vicepremiér Maďarska Zsolt Semjén představil nedávno předsedovi parlamentu Lászlóvi Kövérovi legislativní program vlády na jarní schůzi parlamentu v roce 2024. Program obsahuje 18 návrhů zákonů nebo novel, ale ratifikaci vstupu Švédska do NATO stále neobsahuje, uvedl maďarský server telex.hu.
Mezi návrhy v rámci vládního legislativního programu figuruje novela zákona o vodárenských službách, justiční zákonné úpravy, uznávání zahraničních vysvědčení a diplomů a jednání o státním rozpočtu na rok 2025. Ministr financí má předložit návrh v dubnu, a o něm bude parlament hlasovat v červnu.
Maďarský parlament spolu s Tureckem odkládá ratifikaci vstupu Švédska do NATO již přes půldruhého roku. Jde o dva poslední členské státy NATO, které ještě neschválily přistoupení Švédska.
Turecký parlamentní výbor pro zahraniční politiku přitom už podpořil vstup Švédska do NATO. K souhlasu Ankary tak zbývá už jen souhlas celého parlamentu. Už v říjnu podpořil členství Švédska v alianci Erdogan.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil po setkání s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Bruselu v listopadu loňského roku očekávání, že Maďarsko neprodleně ratifikuje vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Nováková uvedla, že doufá, že Švédsko brzy vstoupí do NATO, přičemž o tom rozhoduje maďarský parlament.
Odklad ratifikace Maďarskem se odůvodňuje údajně protimaďarským švédským krátkým filmem z roku 2019, který byl promítán v rámci školních osnov. Film tvrdí, že stav demokracie v Maďarsku se od roku 2010 neustále zhoršuje.
Ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó z New Yorku vzkázal, že na ratifikaci vstupu Švédska do NATO v Maďarsku nic nemění ani skutečnost, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan již předložil parlamentu návrh zákona o schválení vstupu skandinávské země.
Švédsko původně doufalo, že do NATO bude moci vstoupit již v létě 2022, přijetí země ale bylo blokováno Maďarskem i Erdoganem. Ten měsíce oddaloval předložení švédského přístupového protokolu k ratifikaci v tureckém parlamentu. Kritizoval přitom Stockholm, že poskytuje útočiště členům skupin, které Ankara považuje za teroristické.
Touto otázkou se zabývali poslanci parlamentních frakcí vládních stran Fidesz-KDNP i na výjezdovém zasedání v Ostřihomi. Promítal se na něm desetiminutový švédský dokument s kritickým obsahem k demokracii v Maďarsku, na který poukázalo několik členů maďarského kabinetu.
Předseda maďarského parlamentu László Kövér v souvislosti s videem řekl, že Maďarsko nepotřebuje takové spojence, a že není jisté, že Maďarsko musí ratifikovat vstup Švédska do NATO. Kövér tak naznačil další zdržení v procesu vstupu Švédska do NATO.
"Není jisté, že vstup Švédska do NATO musíme ratifikovat," prohlásil Kövér poté, co maďarský ministr zahraničí napsal dopis svému švédskému protějšku, ve kterém vyjádřil obavy ohledně "zaujatých a nespravedlivých" obvinění, která někteří švédští politici podle něj vznášejí vůči maďarské vládě.
Maďarská vláda už v minulosti uvedla, že svůj úkol v otázce žádosti Švédska o členství v NATO splnila, když předloni předložila ratifikační dokument parlamentu. Ten bude mít možnost na plenárním zasedání rozhodnout, kdy bude hlasovat o ratifikaci, uvedl maďarský ministr zahraničí a obchodu Péter Szijjártó.
Šéf maďarské diplomacie podotkl, že dosud nebylo možné vyřešit sporné otázky se Stockholmem. "S politováním konstatuji, že Maďarsko se stalo cílem a obětí tohoto mezinárodního politického diskurzu, který charakterizuje kritika a rozsudky, kterými se zasahuje do maďarského vnitropolitického života," dodal Szijjártó.
Související
Politické zklamání ve Švédsku: Vítězka voleb Anderssonová nedokáže sestavit vládu
Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová
Aktuálně se děje
včera
Machadová se nečekaně vrátila do Venezuely. Trump neskrývá překvapení
včera
Bolsonaro, nebo da Silva? V Brazílii probíhají ostře sledované prezidentské volby
včera
"To jste přehnali, ruce pryč." Přeplněné Staroměstské náměstí odsoudilo rušení televizních poplatků, příště bude Letná
včera
Děti se stále častěji přesouvají k závažným násilným činům, tvrdí Bradáčová. Trestní odpovědnost chce snížit
včera
V Praze se demonstruje proti záměru vládní koalice zrušit koncesionářské poplatky
včera
"Na válku musíme být nachystaní do 1000 dní." Británie radí lidem, jak se připravit
včera
Fiala v televizi varoval před ohrožením demokracie. Občané jsou zrušením poplatků nadšení, oponoval Okamura
včera
Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů
včera
Trump dostal po "šampiónovi čistého uhlí" další vymyšlenou cenu. Tetelil se blahem
včera
Spojené státy potají urychleně stahují diplomaty z Blízkého východu
včera
Americká předvolební kampaň se vyostřuje. Politici se uchylují k osobním útokům
včera
V noci začal v Evropě platit zimní čas
včera
Předpověď počasí na příští týden: Česko pokryjí mlhy, teploty místy klesnou pod nulu
24. října 2026 22:15
Ve StarDance skončila kaskadérka Hana Dvorská
24. října 2026 20:58
Sikorski zkritizoval Muska za míchání do politiky. Poslal ho na Mars
24. října 2026 19:45
V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích
24. října 2026 18:28
Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru
24. října 2026 17:17
Babiš přirovnal protesty před Sněmovnou k útoku na Kapitol. Pavel vyzval ke zklidnění emocí
24. října 2026 15:55
Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje
24. října 2026 14:39
Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů
Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.
Zdroj: Libor Novák