Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell v pondělí odmítl návrhy, podle kterých by měl být vstup Ukrajiny do EU postupný a trvat několik let, uvedl deník The Guardian.
Borrell během projevu na setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí EU v Kyjevě prohlásil, že členství v EU má být buď úplné, nebo žádné, čímž vyjádřil stále silnější názorový proud narůstající mezi diplomaty ze zemí EU.
Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová spolu s dalšími politiky navrhla jako jednu z možností přístup Ukrajiny na společný evropský trh a teprve potom plné členství, k němuž by podle ní mohlo dojít za několik let.
Proti tomu se ale ohradil. "Co mají znamenat tyto řeči o částečném členství? Poloviční členství? Čtvrtinové členství? Členství je členství, tečka. Mám to zopakovat? Členství je členství, tečka," prohlásil Borrell.
"Na vlastní oči jsem viděl brutální následky ruské agrese, Ukrajinci bojují s neuvěřitelnou statečností," uvedl dále s tím, že spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy EU je důležitá nejen po stránce vojenské pomoci, ale i z hlediska výcviku ukrajinských vojáků a pilotů.
Na setkání se podle něj řešily i reformy, které musí Ukrajina na své cestě ke členství v Evropské unii učinit. Agentura Reuters s odvoláním na dva úředníky Evropské unie na vysoké úrovni už před létem informovala o dokumentu, který plánuje vydat Evropská komise o posunu Ukrajiny v sedmi podmínkách, jejichž splnění EU požaduje k zahájení přístupových jednání.
Tyto podmínky definovaly evropské orgány po udělení kandidátského statusu zemi v červnu loňského roku. Server US News připomněl, že Ukrajina v posledních řešila případy korupce na vysoké úrovni, a to včetně zadržení předsedy nejvyššího soudu pro podezření z úplatku ve výši 2,7 milionu dolarů.
Dalšími podmínkami pro Ukrajinu je reforma orgánů činných v trestním řízení, opatření proti praní špinavých peněz, zákonů na omezení oligarchů a ochrany práv národnostních menšin.
Podmínky uložené ze strany EU jsou sice v sedmi bodech, nicméně zahrnují další dílčí reformy. Jejich splnění vyžaduje značné úsilí a opravdovou proměnu státu. Ukrajinu ještě čeká zásadní kompletní reforma ústavního soudu a harmonizace zákonů s těmi evropskými.
První zprávu za letošní rok o pokroku Kyjeva vydala už Evropská rada, což je instituce EU stojící na národních zájmech, protože v ní zasedají předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí. Týkala se zejména opětovného odsouzení ruské agrese a podpory ukrajinského odporu.
Cesta ke členství v Evropské unii bude pro Kyjev ještě náročná, ačkoliv by si některé země v čele s Polskem a pobaltskými státy přály zrychlený přístupový proces.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně sliboval, že Ukrajina splní všech sedm požadavků ke konci podzimu loňského roku. Nadlidský výkon by to byl i pro zemi, která momentálně nebojuje ve válce. Podle ukrajinských expertů jejich země v létě postupovala velice rychle, na podzim ale ztratila tempo a opatrný pokrok v plnění některých kritérií je vyrovnán úpadkem u jiných.
Podle serveru European Pravda Ukrajina zvládla hmatatelný pokrok pouze v ohledech reformy ústavního soudu, který byl ještě koncem srpna loňského roku „outsiderem“. V listopadu experti hodnotili experti ukrajinský pokrok jako 4,7 z 10, s tím, že 0 znamená žádné plnění podmínek, 10 jejich plné plnění. Za 2,5 měsíce od udělení kandidátského statusu země vystoupala na tuto hodnotu ze 4,4 z 10.
Členství Ukrajiny v EU se ale nelíbí všem. Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že je potřeba zodpovědět některé "velmi dlouhé a složité otázky", než bude moci Evropská unie zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou.
Evropská komise, která posuzuje pozici Ukrajiny, má příští měsíc zveřejnit svůj návrh na rozšíření a lídři EU se mají v prosinci rozhodnout, zda zahájí přístupová jednání s Ukrajinou. Orbán ale podle serveru Politico řekl, že se EU musí rozhodnout, zda může "vážně uvažovat" o členství země, která je v současnosti ve válce.
"Nevíme, jak velké je území této země, protože válka stále probíhá, nevíme, jak velká je její populace, když utíkají," řekl Orbán. "Přijmout zemi do EU bez znalosti jejích parametrů , to by bylo bezprecedentní," dodal.
Podle agentury TASR Orbán také uvedl, že s přijetím nové země do Evropské unie musí souhlasit všechny členské země.
Dodal, že zatím se mu nezdá, že by pro takový krok hlasovali i maďarští poslanci. "S těmito ambiciózními plány bych byl opatrný," varoval Orbán v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio.
Související

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii
EU (Evropská unie) , Ukrajina , Josep Borrell
Aktuálně se děje
před 18 minutami

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?
před 1 hodinou

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko
před 1 hodinou

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka
před 2 hodinami

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko
před 2 hodinami

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové
před 3 hodinami

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně
před 3 hodinami

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky
před 4 hodinami

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti
před 4 hodinami

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
před 4 hodinami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 4 hodinami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
před 4 hodinami

Pentagon začne používat Muskovu umělou inteligenci, ještě před pár dny chválila Hitlera
před 4 hodinami

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii
před 5 hodinami

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě
před 6 hodinami

Trumpova zbrojní pomoc přináší Ukrajině úlevu. Brzy se ale může dostavit zklamání
před 6 hodinami

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil
před 8 hodinami

Tropické počasí si do konce pracovního týdne dnes užijeme naposledy. Místo toho se přiženou deště
včera

Španělskem se šíří děsivý trend: Lidé kvůli popularitě na sociálních sítích mlátí seniory na ulici
včera

Izrael plánuje přesídlit celé Pásmo Gazy. Vybuduje obří koncentrační tábor, varuje expremiér Olmert
včera
Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení
Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.
Zdroj: Libor Novák