Následky ruské agrese jsou brutální, řekl Borrell. Odmítl návrh na postupný vstup Ukrajiny do EU

Libor Novák

2. října 2023 19:34

Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Foto: Johannes Frandsen/Government Offices of Sweden

Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell v pondělí odmítl návrhy, podle kterých by měl být vstup Ukrajiny do EU postupný a trvat několik let, uvedl deník The Guardian.

Borrell během projevu na setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí EU v Kyjevě prohlásil, že členství v EU má být buď úplné, nebo žádné, čímž vyjádřil stále silnější názorový proud narůstající mezi diplomaty ze zemí EU.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová spolu s dalšími politiky navrhla jako jednu z možností přístup Ukrajiny na společný evropský trh a teprve potom plné členství, k němuž by podle ní mohlo dojít za několik let.

Proti tomu se ale ohradil. "Co mají znamenat tyto řeči o částečném členství? Poloviční členství? Čtvrtinové členství? Členství je členství, tečka. Mám to zopakovat? Členství je členství, tečka," prohlásil Borrell.

"Na vlastní oči jsem viděl brutální následky ruské agrese, Ukrajinci bojují s neuvěřitelnou statečností," uvedl dále s tím, že spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy EU je důležitá nejen po stránce vojenské pomoci, ale i z hlediska výcviku ukrajinských vojáků a pilotů.

Doporučené články

Na setkání se podle něj řešily i reformy, které musí Ukrajina na své cestě ke členství v Evropské unii učinit. Agentura Reuters s odvoláním na dva úředníky Evropské unie na vysoké úrovni už před létem informovala o dokumentu, který plánuje vydat Evropská komise o posunu Ukrajiny v sedmi podmínkách, jejichž splnění EU požaduje k zahájení přístupových jednání.

Tyto podmínky definovaly evropské orgány po udělení kandidátského statusu zemi v červnu loňského roku. Server US News připomněl, že Ukrajina v posledních řešila případy korupce na vysoké úrovni, a to včetně zadržení předsedy nejvyššího soudu pro podezření z úplatku ve výši 2,7 milionu dolarů.

Dalšími podmínkami pro Ukrajinu je reforma orgánů činných v trestním řízení, opatření proti praní špinavých peněz, zákonů na omezení oligarchů a ochrany práv národnostních menšin. 

Podmínky uložené ze strany EU jsou sice v sedmi bodech, nicméně zahrnují další dílčí reformy. Jejich splnění vyžaduje značné úsilí a opravdovou proměnu státu. Ukrajinu ještě čeká zásadní kompletní reforma ústavního soudu a harmonizace zákonů s těmi evropskými.

Doporučené články

První zprávu za letošní rok o pokroku Kyjeva vydala už Evropská rada, což je instituce EU stojící na národních zájmech, protože v ní zasedají předsedové vlád nebo hlavy států členských zemí. Týkala se zejména opětovného odsouzení ruské agrese a podpory ukrajinského odporu.

Cesta ke členství v Evropské unii bude pro Kyjev ještě náročná, ačkoliv by si některé země v čele s Polskem a pobaltskými státy přály zrychlený přístupový proces.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně sliboval, že Ukrajina splní všech sedm požadavků ke konci podzimu loňského roku. Nadlidský výkon by to byl i pro zemi, která momentálně nebojuje ve válce. Podle ukrajinských expertů jejich země v létě postupovala velice rychle, na podzim ale ztratila tempo a opatrný pokrok v plnění některých kritérií je vyrovnán úpadkem u jiných.

Podle serveru European Pravda Ukrajina zvládla hmatatelný pokrok pouze v ohledech reformy ústavního soudu, který byl ještě koncem srpna loňského roku „outsiderem“. V listopadu experti hodnotili experti ukrajinský pokrok jako 4,7 z 10, s tím, že 0 znamená žádné plnění podmínek, 10 jejich plné plnění. Za 2,5 měsíce od udělení kandidátského statusu země vystoupala na tuto hodnotu ze 4,4 z 10.

Doporučené články

Členství Ukrajiny v EU se ale nelíbí všem. Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek prohlásil, že je potřeba zodpovědět některé "velmi dlouhé a složité otázky", než bude moci Evropská unie zahájit rozhovory o členství s Ukrajinou.

Evropská komise, která posuzuje pozici Ukrajiny, má příští měsíc zveřejnit svůj návrh na rozšíření a lídři EU se mají v prosinci rozhodnout, zda zahájí přístupová jednání s Ukrajinou. Orbán ale podle serveru Politico řekl, že se EU musí rozhodnout, zda může "vážně uvažovat" o členství země, která je v současnosti ve válce.

"Nevíme, jak velké je území této země, protože válka stále probíhá, nevíme, jak velká je její populace, když utíkají," řekl Orbán. "Přijmout zemi do EU bez znalosti jejích parametrů , to by bylo bezprecedentní," dodal.

Podle agentury TASR Orbán také uvedl, že s přijetím nové země do Evropské unie musí souhlasit všechny členské země.

Dodal, že zatím se mu nezdá, že by pro takový krok hlasovali i maďarští poslanci. "S těmito ambiciózními plány bych byl opatrný," varoval Orbán v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Radio.

před 1 hodinou

Trump si znovu telefonoval s Putinem. Ukrajinci mají očekávat ruskou odvetu

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.
Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  Ukrajina ,  Josep Borrell

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

před 6 hodinami

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

před 7 hodinami

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

před 7 hodinami

I Če-mjong

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem

Americký miliardář a technologický magnát Elon Musk otevřeně zaútočil na nový legislativní balík prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje mezi republikánskými senátory. Ve výbušné sérii příspěvků na sociální síti X označil návrh zákona za „odpornou ohavnost“ a ostře odsoudil nejen jeho obsah, ale i politiky, kteří jej podporují. Jeho prohlášení zaskočila i vysoké úředníky Bílého domu, kteří nečekali tak silnou a veřejnou kritiku.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal říjnovou cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensko, kterou vedl. Uvedl, že se zaměřili na podezření z rozsáhlého rozkrádání evropských dotací, přičemž narazili na případy předražených zakázek, neexistujících projektů a účelově rozdělovaných podpor. Promluvil také o zastrašovacích praktikách bezpečnostních složek. „Budeme pokračovat v práci tak, aby v případě, že by se mi cokoliv stalo, ta práce nepřišla vniveč a měl ji kdokoliv možnost převzít a zkontrolovat,“ řekl.

před 9 hodinami

Gaza

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe

Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že ji prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Mirjana Spoljaricová označila za horší než peklo na zemi. V rozhovoru pro BBC z ženevského sídla ICRC uvedla, že svět selhává – státy dělají příliš málo pro zastavení války, ukončení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmí. Zároveň apelovala, že mezinárodní humanitární právo se stává prázdnou frází.

před 10 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci

Nový papež Lev XIV., první Američan v čele katolické církve, si vytyčil jasný cíl: postavit se rizikům, která představuje nekontrolovaný vývoj umělé inteligence. Již v prvním oficiálním projevu kardinálům prohlásil, že AI může ohrozit „lidskou důstojnost, spravedlnost i práci“. Krátce nato přiznal, že technologie skýtá „obrovský potenciál“, ale zdůraznil potřebu odpovědnosti, aby sloužila všem a ne jen několika málo vyvoleným.

před 11 hodinami

Litva

Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

V USA začíná jít do tuhého. Trump může zapříčinit akutní nedostatek antibiotik, následky mohou být fatální

Spojené státy americké čelí stále větší závislosti na čínských dodávkách léčiv a farmaceutických surovin, což se stalo středem pozornosti poté, co prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na dovoz léků. Tento krok má za cíl omezit americkou závislost na Číně, avšak odborníci varují, že by mohl přinést nežádoucí vedlejší účinky – především v podobě nedostatku léků a růstu cen pro americké pacienty. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy