Čtvrteční mimořádný summit EU v Bruselu, který následuje po neúspěšném pokusu o revizi dlouhodobého rozpočtu EU s alokací 50 miliard eur na finanční pomoc pro Ukrajinu v prosinci, se stává podle týdeníku Politico zkouškou trpělivosti členských zemí vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.
Podle diplomatických zdrojů 26 členských zemí jasně signalizuje, že jejich trpělivost s Orbánovým chováním dosahuje kritického bodu a odmítá jeho jednočlennou show.
Orbán přicestoval do Bruselu již ve středu večer, ale vynechal slavnostní večeři s ostatními lídry EU i vzpomínku na zesnulého Jacquese Delorse, bývalého úspěšného předsedu Evropské komise.
Přesto se Orbán setkal s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Navštívil také protestující farmáře, kteří přijeli do Bruselu v rámci protestů proti evropské zemědělské politice. Na platformě X vyjádřil názor, že EU by měla více poslouchat potřeby zemědělců.
Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu večer potvrdila nespokojenost s Orbánem a podotkla, že mimořádný summit byl svolán kvůli jeho postoji v prosinci. Ten vyvolává frustraci a otázky, jak dál. Nizozemský premiér Mark Rutte vyjádřil mírný optimismus ohledně dohody o revizi rozpočtu a pomoci Ukrajině, avšak zdůraznil nutnost kompromisu s Maďarskem.
Belgický premiér Alexander De Croo zdůraznil důležitost dohody 27 členských zemí EU ohledně finanční pomoci pro Ukrajinu, ale varoval před vetem ze strany Maďarska. Polský premiér Donald Tusk kritizoval Orbánovu taktiku na summitech EU a označil ji za egoistickou hru, kterou Maďarsko musí vyjasnit, zda je součástí evropského společenství.
"Myslím, že není problém s takzvanou únavou z Ukrajiny, teď, tady v Bruselu, máme únavu z Orbána," řekl před novináři. A dodal, že nemůže přijmout "tuto velmi zvláštní a egoistickou hru Viktora Orbána," který se musí rozhodnout, zda je Maďarsko součástí evropského společenství.
V případě, že by Orbán opět využil právo veta a znemožnil jednomyslné poskytnutí finanční pomoci EU Ukrajině, má Evropská komise připravený alternativní plán, známý jako "plán B", který by byl proveditelný s 26 zeměmi Unie bez účasti Maďarska, ačkoli by byl politicky složitější.
Agentura Reuters měla možnost nahlédnout do navrhovaných závěrů čtvrtečního summitu, podle kterých plánují potvrdit své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu.
Podle tohoto návrhu však není jasné, zda lídři přislíbí přidělení dalších pěti miliard eur do fondu s názvem Evropský mírový nástroj (EPF), který se využívá k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část textu je totiž podle Reuters uvedena jen v hranatých závorkách, což naznačuje, že se o ní stále jedná.
"Způsoby (podpory) jsou méně důležité. Rozhodující jsou cíle a prostředky. Budeme nadále zkoumat všechny možnosti a přizveme spojence a partnery ke spolufinancování iniciativ," uvádí se ve společném dopise. Podle podepsaných lídrů je však přitom prvořadý smysl pro naléhavost, jelikož "objednávky, které dnes zadáme, se dostanou na bojiště až v příštím roce".
Scholz ve středu prohlásil, že udělá vše pro to, aby zmobilizoval své evropské partnery a získal pro Ukrajinu "obrovskou" podporu. Prohlásil to den před summitem Evropské rady v Bruselu, na kterém budou lídři členských států EU jednat o schválení balíčku v hodnotě 50 miliard eur pro Ukrajinu.
"Uděláme vše pro to, aby byl společný příspěvek Evropy tak obrovský, že na něm bude Ukrajina moci stavět a (ruský prezident Vladimir) Putin nebude moci spoléhat na to, že naše podpora v jistém momentě oslábne," řekl Scholz v německém parlamentu.
Evropská unie hledá cesty, jak poskytnout pomoc Ukrajině, a to buď s podporou Maďarska, nebo bez ní, oznámil už v úterý Tusk. Před nadcházejícím letošním summitem EU má v plánu konzultovat věc s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.
"Tak či onak najdeme řešení, s (Viktorem) Orbánem nebo bez něj," prohlásil Tusk s odkazem na maďarského premiéra, který v prosinci zablokoval balíček finanční pomoci EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.
Související
Trump změnil světový řád. Evropa poprvé v historii zůstala úplně sama, varuje Draghi
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
EU (Evropská unie) , Summit EU , Donald Tusk , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Pilotní provoz rychlosti 150 km/h na D3 se prodlužuje do konce roku
před 1 hodinou
Počasí nenaplní předpoklady. Meteorologové zrušili platnou výstrahu
před 1 hodinou
Zloděj lebky svaté Zdislavy dal soudu slib. Relikvii vnímal jako reklamní poutač
před 2 hodinami
Slováci na úvod vydřeli tři body v zápase s Norskem, Rakušané zvládli duel s Británií
před 3 hodinami
Smutní i Karel III. Na královské jezdecké show zemřel voják
před 3 hodinami
Záchytka jako český vynález. První protialkoholní stanice se otevřela před 75 lety
před 4 hodinami
Pošta zavírá několik partnerských pošt. Kontrola odhalila vážné problémy
před 5 hodinami
Američané obviní Raúla Castra. Bratrovi Fidela je přes devadesát
před 6 hodinami
Dostál do branky na MS nepřijede. V Anaheimu neprošel zdravotní prohlídkou
před 6 hodinami
Padlo nečekané rozhodnutí. Soud poprvé řešil případ krádeže lebky svaté Zdislavy
před 7 hodinami
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde bude pršet nejvíc
před 8 hodinami
Američané zlikvidovali teroristu z Islámského státu. Byl prý druhý nejmocnější
před 9 hodinami
Švýcarsko v repríze finále loňského MS oplatilo Američanům porážku
před 9 hodinami
Babiš věří, že podpora rodin je klíčem k řešení nízké porodnosti v Česku
před 10 hodinami
Trump varoval Tchaj-wan. Problém s Čínou může nastat jednoduše
před 10 hodinami
Záchrana lebky svaté Zdislavy. Experti věří ve šťastný konec příběhu
před 11 hodinami
Dvacet let stačí. Trump stanovil novou podmínku pro mír s Íránem
před 13 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí letní teploty
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko vyhrálo svůj první zápas proti Dánsku 4:1
včera
Zelenskyj: Rozvědka zajistila dokumenty, podle kterých Rusko plánuje útok na prezidentskou kancelář
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X oznámil, že tamní vojenská rozvědka HUR zajistila materiály odhalující chystané ruské útoky. Moskva podle těchto plánů hodlá pomocí raket a bezpilotních letounů zasáhnout klíčová místa, která označuje jako „centra rozhodování“. Informace se na veřejnost dostaly po schůzce hlavy státu s představiteli generálního štábu, tajných služeb a bezpečnostní složky SBU.
Zdroj: Libor Novák