Čtvrteční mimořádný summit EU v Bruselu, který následuje po neúspěšném pokusu o revizi dlouhodobého rozpočtu EU s alokací 50 miliard eur na finanční pomoc pro Ukrajinu v prosinci, se stává podle týdeníku Politico zkouškou trpělivosti členských zemí vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.
Podle diplomatických zdrojů 26 členských zemí jasně signalizuje, že jejich trpělivost s Orbánovým chováním dosahuje kritického bodu a odmítá jeho jednočlennou show.
Orbán přicestoval do Bruselu již ve středu večer, ale vynechal slavnostní večeři s ostatními lídry EU i vzpomínku na zesnulého Jacquese Delorse, bývalého úspěšného předsedu Evropské komise.
Přesto se Orbán setkal s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Navštívil také protestující farmáře, kteří přijeli do Bruselu v rámci protestů proti evropské zemědělské politice. Na platformě X vyjádřil názor, že EU by měla více poslouchat potřeby zemědělců.
Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu večer potvrdila nespokojenost s Orbánem a podotkla, že mimořádný summit byl svolán kvůli jeho postoji v prosinci. Ten vyvolává frustraci a otázky, jak dál. Nizozemský premiér Mark Rutte vyjádřil mírný optimismus ohledně dohody o revizi rozpočtu a pomoci Ukrajině, avšak zdůraznil nutnost kompromisu s Maďarskem.
Belgický premiér Alexander De Croo zdůraznil důležitost dohody 27 členských zemí EU ohledně finanční pomoci pro Ukrajinu, ale varoval před vetem ze strany Maďarska. Polský premiér Donald Tusk kritizoval Orbánovu taktiku na summitech EU a označil ji za egoistickou hru, kterou Maďarsko musí vyjasnit, zda je součástí evropského společenství.
"Myslím, že není problém s takzvanou únavou z Ukrajiny, teď, tady v Bruselu, máme únavu z Orbána," řekl před novináři. A dodal, že nemůže přijmout "tuto velmi zvláštní a egoistickou hru Viktora Orbána," který se musí rozhodnout, zda je Maďarsko součástí evropského společenství.
V případě, že by Orbán opět využil právo veta a znemožnil jednomyslné poskytnutí finanční pomoci EU Ukrajině, má Evropská komise připravený alternativní plán, známý jako "plán B", který by byl proveditelný s 26 zeměmi Unie bez účasti Maďarska, ačkoli by byl politicky složitější.
Agentura Reuters měla možnost nahlédnout do navrhovaných závěrů čtvrtečního summitu, podle kterých plánují potvrdit své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu.
Podle tohoto návrhu však není jasné, zda lídři přislíbí přidělení dalších pěti miliard eur do fondu s názvem Evropský mírový nástroj (EPF), který se využívá k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část textu je totiž podle Reuters uvedena jen v hranatých závorkách, což naznačuje, že se o ní stále jedná.
"Způsoby (podpory) jsou méně důležité. Rozhodující jsou cíle a prostředky. Budeme nadále zkoumat všechny možnosti a přizveme spojence a partnery ke spolufinancování iniciativ," uvádí se ve společném dopise. Podle podepsaných lídrů je však přitom prvořadý smysl pro naléhavost, jelikož "objednávky, které dnes zadáme, se dostanou na bojiště až v příštím roce".
Scholz ve středu prohlásil, že udělá vše pro to, aby zmobilizoval své evropské partnery a získal pro Ukrajinu "obrovskou" podporu. Prohlásil to den před summitem Evropské rady v Bruselu, na kterém budou lídři členských států EU jednat o schválení balíčku v hodnotě 50 miliard eur pro Ukrajinu.
"Uděláme vše pro to, aby byl společný příspěvek Evropy tak obrovský, že na něm bude Ukrajina moci stavět a (ruský prezident Vladimir) Putin nebude moci spoléhat na to, že naše podpora v jistém momentě oslábne," řekl Scholz v německém parlamentu.
Evropská unie hledá cesty, jak poskytnout pomoc Ukrajině, a to buď s podporou Maďarska, nebo bez ní, oznámil už v úterý Tusk. Před nadcházejícím letošním summitem EU má v plánu konzultovat věc s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.
"Tak či onak najdeme řešení, s (Viktorem) Orbánem nebo bez něj," prohlásil Tusk s odkazem na maďarského premiéra, který v prosinci zablokoval balíček finanční pomoci EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.
Související
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 1 hodinou
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 2 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 3 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 5 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 6 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
včera
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
23. srpna 2026 21:51
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Zdroj: Jan Hrabě