Čtvrteční mimořádný summit EU v Bruselu, který následuje po neúspěšném pokusu o revizi dlouhodobého rozpočtu EU s alokací 50 miliard eur na finanční pomoc pro Ukrajinu v prosinci, se stává podle týdeníku Politico zkouškou trpělivosti členských zemí vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.
Podle diplomatických zdrojů 26 členských zemí jasně signalizuje, že jejich trpělivost s Orbánovým chováním dosahuje kritického bodu a odmítá jeho jednočlennou show.
Orbán přicestoval do Bruselu již ve středu večer, ale vynechal slavnostní večeři s ostatními lídry EU i vzpomínku na zesnulého Jacquese Delorse, bývalého úspěšného předsedu Evropské komise.
Přesto se Orbán setkal s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Navštívil také protestující farmáře, kteří přijeli do Bruselu v rámci protestů proti evropské zemědělské politice. Na platformě X vyjádřil názor, že EU by měla více poslouchat potřeby zemědělců.
Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu večer potvrdila nespokojenost s Orbánem a podotkla, že mimořádný summit byl svolán kvůli jeho postoji v prosinci. Ten vyvolává frustraci a otázky, jak dál. Nizozemský premiér Mark Rutte vyjádřil mírný optimismus ohledně dohody o revizi rozpočtu a pomoci Ukrajině, avšak zdůraznil nutnost kompromisu s Maďarskem.
Belgický premiér Alexander De Croo zdůraznil důležitost dohody 27 členských zemí EU ohledně finanční pomoci pro Ukrajinu, ale varoval před vetem ze strany Maďarska. Polský premiér Donald Tusk kritizoval Orbánovu taktiku na summitech EU a označil ji za egoistickou hru, kterou Maďarsko musí vyjasnit, zda je součástí evropského společenství.
"Myslím, že není problém s takzvanou únavou z Ukrajiny, teď, tady v Bruselu, máme únavu z Orbána," řekl před novináři. A dodal, že nemůže přijmout "tuto velmi zvláštní a egoistickou hru Viktora Orbána," který se musí rozhodnout, zda je Maďarsko součástí evropského společenství.
V případě, že by Orbán opět využil právo veta a znemožnil jednomyslné poskytnutí finanční pomoci EU Ukrajině, má Evropská komise připravený alternativní plán, známý jako "plán B", který by byl proveditelný s 26 zeměmi Unie bez účasti Maďarska, ačkoli by byl politicky složitější.
Agentura Reuters měla možnost nahlédnout do navrhovaných závěrů čtvrtečního summitu, podle kterých plánují potvrdit své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu.
Podle tohoto návrhu však není jasné, zda lídři přislíbí přidělení dalších pěti miliard eur do fondu s názvem Evropský mírový nástroj (EPF), který se využívá k financování vojenské podpory pro Ukrajinu. Tato část textu je totiž podle Reuters uvedena jen v hranatých závorkách, což naznačuje, že se o ní stále jedná.
"Způsoby (podpory) jsou méně důležité. Rozhodující jsou cíle a prostředky. Budeme nadále zkoumat všechny možnosti a přizveme spojence a partnery ke spolufinancování iniciativ," uvádí se ve společném dopise. Podle podepsaných lídrů je však přitom prvořadý smysl pro naléhavost, jelikož "objednávky, které dnes zadáme, se dostanou na bojiště až v příštím roce".
Scholz ve středu prohlásil, že udělá vše pro to, aby zmobilizoval své evropské partnery a získal pro Ukrajinu "obrovskou" podporu. Prohlásil to den před summitem Evropské rady v Bruselu, na kterém budou lídři členských států EU jednat o schválení balíčku v hodnotě 50 miliard eur pro Ukrajinu.
"Uděláme vše pro to, aby byl společný příspěvek Evropy tak obrovský, že na něm bude Ukrajina moci stavět a (ruský prezident Vladimir) Putin nebude moci spoléhat na to, že naše podpora v jistém momentě oslábne," řekl Scholz v německém parlamentu.
Evropská unie hledá cesty, jak poskytnout pomoc Ukrajině, a to buď s podporou Maďarska, nebo bez ní, oznámil už v úterý Tusk. Před nadcházejícím letošním summitem EU má v plánu konzultovat věc s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem.
"Tak či onak najdeme řešení, s (Viktorem) Orbánem nebo bez něj," prohlásil Tusk s odkazem na maďarského premiéra, který v prosinci zablokoval balíček finanční pomoci EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard eur.
Související
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
EU (Evropská unie) , Summit EU , Donald Tusk , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
včera
Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko
včera
Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa
včera
Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona
včera
Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru
včera
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
včera
IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?
včera
Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu
včera
Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump
včera
Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?
Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.
Zdroj: Libor Novák