Orbán hodil vidle do výběru dalšího světového lídra. Po Ruttem odmítá i von der Leyenovou

"Hlavním stanoviskem předsedy maďarské vlády je, že posledních pět let bylo obdobím selhání Evropské unie. Proto je třeba odstranit vůdčí osobnosti, které tuto instituci řídily během tohoto období," tvrdil Havasi.

Ursula von der Leyenová se stala jedinou kandidátkou, kterou Evropská lidová strana (EPP) nominuje do voleb do Evropského parlamentu, které se konají 6. až 9. června. Na kongresu EPP v Bukurešti byla ve čtvrtek oficiálně potvrzena jako kandidátka na předsedkyni Evropské komise (EK).

Její nominaci na nový pětiletý mandát v čele exekutivy EU již v úterý večer schválilo politické shromáždění EPP. Ve čtvrtek na kongresu obdržela 400 hlasů, zatímco 89 delegátů hlasovalo proti.

Maďarsko se staví odmítavě i ke kandidatuře bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho na funkci generálního tajemníka NATO, oznámil v úterý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru pro agenturu Reuters. Upozornil na to server telex.hu.

"Na post generálního tajemníka NATO nemůžeme podpořit zvolení osoby, která dříve chtěla 'srazit Maďarsko na kolena'," cituje Reuters šéfa maďarské diplomacie.

Rutte předtím ostře kritizoval maďarskou vládu, především kvůli obavám z dodržování principů právního státu. V roce 2021 prohlásil, že Maďarsko "už nemá místo v EU."

Stalo se tak krátce poté, co většinou hlasů poslanců vládního bloku Fidesz-KDNP v parlamentu přijali takzvaný zákon o ochraně dětí, do něhož byly na poslední chvíli přidány homofobní pasáže stigmatizující sexuální menšiny.

Rutte tehdy řekl, že podle jeho názoru by měl být homofobní zákon stažen a dodal: "Maďarsko je třeba dostat na kolena."

Jméno nástupce Jense Stoltenberga má být známo před červencovým summitem NATO ve Washingtonu. Úřadující šéf NATO se vzdá svého postu k 1. říjnu po celkem deseti letech poté, co bylo jeho funkční období čtyřikrát prodlouženo vzhledem k válce na Ukrajině.

Německý kancléř Olaf Scholz je jedním z řady vlivných politiků, který podporuje kandidaturu odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na funkci generálního tajemníka NATO. 

"Kancelář Scholz podporuje nominaci Marka Rutteho za nového generálního tajemníka NATO," uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit na sociální síti X. Dodal, že "s jeho obrovskými zkušenostmi, skvělými odbornými znalostmi v oblasti bezpečnostní politiky a výraznými diplomatickými schopnostmi je vynikajícím kandidátem."

I americký prezident Joe Biden podporuje kandidaturu nizozemského premiéra Rutteho na post generálního tajemníka NATO. Pro agenturu Reuters to ve čtvrtek uvedl nejmenovaný zdroj z prostředí americké administrativy. Jeho kandidaturu podporují i další státníci včetně Británie.

Podle nejmenovaného představitele britské vlády stejný postoj k Rutteho kandidatuře zastává i Spojené království. Vláda v Londýně údajně argumentuje, že Rutte je v alianci NATO velmi respektován, má reference v oblasti obrany a bezpečnosti a zajistí, aby Aliance zůstala silná a připravená zajistit obranu a odstrašit (nepřítele).

Rutteho příznivci tvrdí, že nizozemský lídr je jedním z nejlépe disponovaných politiků na tento post na evropské scéně, přičemž je i velmi nenápadný: je o něm známo, že na mnohá setkání jezdí na kole a že vyučuje sociální vědy na místní škole. Údajně už léta bydlí ve stejném skromném domě v Haagu a je hrdý na své ojeté auto značky Saab.

Nejmenovaný nizozemský politik uvedl, že telefonní seznam v Rutteho mobilu již zahrnuje dvě generace světových lídrů za hranicemi západního světa, se kterými si vytvořil pouta a udržuje dobré kontakty – i v soukromí, dokonce i po jejich odchodu z aktivní politiky. "Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a Rutte se stále setkávají," uvedl jako příklad tento zdroj.

Rutte loni v říjnu připustil, že pozice generálního tajemníka NATO je "velmi zajímavá" práce a řekl, že pokud takovou šanci dostane, neodmítne ji.

Severoatlantická aliance se prozatím rozhodla setrvat u zkušeného lídra, místo aby se za současných okolností pokoušela nalézt shodu na jeho nástupci. Stoltenberg byl ve dvou obdobích mezi lety 2000 až 2001 a 2005 až 2013 norským premiérem a už předtím působil na několika ministerských postech. Generálním tajemníkem NATO je od října 2014 a letos by mu měl mandát definitivně skončit.

V poslední době se proto přitom silně spekulovalo o konkrétním nástupci Stoltenberga. Podle serveru Politico by stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga mohla nahradit i dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Podle serveru Foreign Policy mají na křeslo generálního tajemníka výrazný vliv čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie.

Je ale nepravděpodobné, že by vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války. Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".