Orbán ve vedení EU? Černý scénář znepokojuje evropské lídry, může k němu lehce dojít

Tuto situaci upozornila několik maďarských médií s odvoláním na analýzu zveřejněnou serverem Politico.

Pokud by byl Charles Michel zvolen do Evropského parlamentu a zaujal svůj post v polovině července, vznikne potřeba rychle dohodnout se na obsazení uvolněné pozice předsedy Evropské rady.

V opačném případě by zasedání Rady mohl vést Viktor Orbán, jehož země převezme rotující předsednictví v Radě EU v červenci. Tato možnost vede k obavám o "nekontrolovatelný" vliv Orbána na Radu po evropských volbách v roce 2024.

To by mohlo eskalovat napětí mezi ním a ostatními lídry EU v souvislosti s otázkami, jako je podpora EU pro Ukrajinu či dodržování principů právního státu ze strany Maďarska.

Podle nedávného průzkumu institutu IDEA, zveřejněného na serveru telex.hu, se přitom téměř polovina Maďarů domnívá, že politika premiéra Orbána by v budoucnosti mohla vést k tomu, že Maďarsko opustí Evropskou unii. 

Sám Orbán přitom na XXX. sjezdu Fideszu naznačil, že Maďarsko se EU opustit nechystá. Uvedl ale, že Maďarsko musí odmítnout bruselský model Evropy. "Evropský model v Bruselu vede k chaosu," řekl Orbán s poznámkou, že pokud vše půjde dál tímto směrem, tak hrozí "rozklad" Evropské unie.

Unie, ale ani členské státy dnes podle maďarského premiéra nerealizují svá vlastní rozhodnutí a jednají nad rámec pravidel. "Evropský model v Bruselu se stal zastaralým," míní Orbán.

"Tento model vede k chaosu, protože stále více lidí chce žít bez práce. Veřejný řád mizí, zatímco zadlužení pouze roste," konstatoval Orbán, podle něhož je třeba Unii změnit, a ne ji opustit.

"Maďarsko se brání ze všech sil a odolává. Odoláváme invazi migrantů, fatamorgánám války, genderovému terorismu i Sorosovu impériu," dodal předseda Fideszu. V souvislosti s evropskými a komunálními volbami uvedl, že vládní blok stran Fidesz-KDNP musí vyhrát obojí.

Maďarsko přitom v prosinci zablokovalo opětovné projednání rozpočtu Unie. Orbán kritizoval návrhy Evropské komise na změny v dlouhodobém rozpočtu EU již před začátkem prosincového summitu EU.

Další lídři však doufali, že ho přesvědčí o souhlasu kompromisními nabídkami. Předseda Evropské rady Charles Michel v noci na pátek oznámil, že se to nepodařilo. Veto potvrdil i samotný Orbán.

"Shrnutí noční změny: veto pro dodatečné peníze Ukrajině, veto pro revizi víceletého finančního rámce (rozpočtu). K této otázce se v Evropské radě vrátíme příští rok po náležité přípravě," uvedl Orbán.

Michel mluvil o snaze dosáhnout konsensu začátkem příštího roku. Mnozí diplomaté pro DPA potvrdili, že se lídři chtějí touto otázkou zabývat znovu v lednu.

Jednání o podpoře Ukrajiny se týkala 50 miliard eur pro příští rok, z nichž 17 miliard měly tvořit nevratné granty a 33 miliard půjčky. Vůči návrhům eurokomise měly kromě Maďarska výhrady takzvané "šetrné" členské státy, které jsou čistými plátci do rozpočtu EU.

Maďarský premiér už před summitem potvrdil, že odmítá novou finanční pomoc 50 miliard eur pro Ukrajinu - z toho 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard v podobě grantů na období 2024-2027.

"Chcete-li peníze z dlouhodobého hlediska, větší množství peněz, musí se to uskutečnit mimo společný rozpočet," řekl Orbán. Dodal, že nevnímá žádný časový tlak z hlediska finanční pomoci Ukrajině, neboť určité přemostění pomoci zajišťuje rozpočet EU. Také upřesnil, že Maďarsko nepodmiňuje poskytnutí finanční pomoci Ukrajině žádnými "maďarskými záležitostmi".

Na otázku jak vnímá rozhodnutí EK uvolnit deset z celkem 30 miliard eur ze zmrazených eurofondů, Orbán řekl, že je lepší se k těmto penězům dostat později než nikdy. "Nejsme tady ale kvůli byznysu a obchodním dohodám, jsme tady, abychom zastupovali postoje a principy," vzkázal maďarský premiér.

Představitelé členských zemí Evropské unie spolu s diplomaty vedly s Orbánem intenzivní jednání ohledně dohody, která by měla umožnit uvolnění zmrazených eurofondů pro Maďarsko výměnou za ukončení maďarského blokování finanční pomoci Ukrajině. Tato situace byla označena politickými skupinami v Evropském parlamentu za formu vydírání, které by EU neměla tolerovat.

Předseda Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber navrhuje, aby vůdci EU schválili pomoc Ukrajině "i bez Maďarska, pokud to bude nutné". Weber varuje před Orbánovými pokusy o mobilizaci politických sil v Evropě a Spojených státech proti větší finanční podpoře Ukrajině a také zdůrazňuje jeho blízké vazby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Weber konstatuje, že Orbán se postavil na stranu Ruska, nikoli Evropy.

Šéfka frakce socialistů a demokratů (S&D) Iratxe Garcíová Perézová dodává, že "pokud ustoupíme Orbánovi nyní, bude nás i nadále vydírat". Vyzývá premiéry a prezidenty, aby zůstali jednotní a odolali Orbánově taktice vydírání, i přesto, že hrozí blokováním finanční pomoci EU Ukrajině a zahájením přístupových jednání s Kyjevem.

Podobné stanovisko zaujímá i frakce Zelených a liberální skupina Obnovme Evropu (RE), které rovněž odmítají uvolnit eurofondy pro Orbána.