Poláky čekají volby. Stojí na křižovatce, vyberou, kudy jejich země v budoucnu půjde

Dnes se v Polsku odehrají zásadní volby do dolní komory parlamentu neboli Sejmu. Zřejmě nejsledovanější bude souboj mezi Jaroslawem Kaczynským a Donaldem Tuskem. Na kandidátních listinách je ale daleko více jmen, která jsou společně v politice už léta a chtějí si zajistit pokračování mandátu. Atmosféra v zemi před volbami o poznání zhoustla. 

Kaczynski je zakladatelem vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), jejíž základy položil společně se svým bratrem Lechem. Ten byl zvolen prezidentem a zahynul roku 2010 při havárii letadla v ruském Smolensku. Jak upřesnil server Politico, Kaczynskému se „nelíbí transformace Polska po roce 1989 a jeho dlouhodobým programem je přetvořit soudy, média a další instituce v zemi a zároveň vytvořit nové elity závislé na přízni jeho strany“. 

Tusk je jeho úhlavním oponentem. Jen několik měsíců před založením strany PiS v roce 2001 založil Občanskou platformu. Od roku 2007 působil coby předseda vlády a po léta dominoval polské politice. Roku 2014 se stal předsedou Evropské rady, načež se Občanská platforma začala v průzkumech výrazně propadat. Od roku 2021 je Tusk opět v Polsku a snaží se OP zachránit. 

Souboj mezi oběma politiky je veden velmi negativně. Kaczynski v Tuskovi vidí „největší hrozbu pro své uchopení moci, a proto vláda a státem kontrolovaná média proti Tuskovi rozpoutaly proudy nenávisti,“ píše Politico. Tusk je nejčastěji obviňován z neloajality k Polsku, spolupráce s Berlínem a bezejmennými autokraty v Bruselu a Moskvě, aby „zničil nezávislost Polska“. 

Dalším důležitým kandidátem je Mateusz Morawiecki. Bývalý bankéř nastoupil do politiky roku 2010 coby ekonomický poradce tehdejšího vládního kabinetu Donalda Tuska. Polsko pod jeho vedením od roku 2017 čelilo značné kritice ze strany Evropské unie za dramatický úpadek právního státu a sklon k autoritářství. „Díky dobré znalosti angličtiny a zkušenostem v oblasti financí a práva EU strana doufala, že zmírní konflikt s Bruselem a napraví její image v zahraničí,“ líčí Politico s tím, že se tato snaha Morawieckému kabinetu vůbec nezdařila. 

Do výsledků voleb má možnost promluvit i Zbigniew Ziobro. Dříve působil jako člen PiS, ale po neshodách s Kaczynským Ziobro stranu opustil a založil krajně pravicové uskupení Jednotné Polsko. Tato strana se ale pro letošní volby, stejně jako pro minulé, spojila právě s PiS. 

Své místo měl Ziobro i v kabinetu Morawieckého. „Jako ministr spravedlnosti má Ziobro na starosti nejdůležitější Kaczynského politické úsilí: reformu podle vlády zkorumpovaného a neschopného soudnictví. EU to považuje za pokus o politickou kontrolu nad soudy, čímž se Ziobro stal pro Evropskou komisi zlým hochem,“ popsal zpravodajský server Politico. 

Kaczynski a Ziobro bez sebe podle tohoto serveru nemohou příliš fungovat. „Je ministrem spravedlnosti i vrchním státním zástupcem v jedné osobě – a jeho kontrola nad vyšetřovateli, kteří by mohli zlikvidovat politické soupeře, z něj dělá klíčovou tvář jakékoli nové vlády vedené PiS.“

Hustá atmosféra před volbami

Polsko v současné době musí řešit řadu problémů, které přímo ovlivňují volby. Země je v častém konfliktu s Evropskou unií. Naposledy začátkem října Evropská komise prohlásila, že očekává jasnou odpověď od Polska, která by měla vysvětlit obvinění z podvodů při vydávání schengenských víz. Polská média minulý měsíc informovala o tom, že některé polské diplomatické mise ve spolupráci s dalšími aktéry v Africe a na Blízkém východě vytvořily a provozovaly systém, který zájemcům z těchto oblastí výměnou za úplatky umožňoval získat Schengenská víza.

Poláci jsou s EU rovněž v dlouhodobém sporu ohledně migrace. Nedávno například zavedli kontroly na hranicích se Slovenskem. „Nařídil jsem ministrovi vnitra, Mariuszi Kamińskému, aby zahájil kontroly autobusů, dodávek, automobilů a autobusů na slovensko-polské hranici, u nichž existuje podezření, že převážejí migranty,“ uvedl Morawiecki. Premiér tímto potvrdil dřívější zprávy polských médií, které informovaly o plánu na zpřísnění kontrol na hranicích se Slovenskem s ohledem na migraci. Mluvčí polské vlády Piotr Müller uvedl, že tato rozhodnutí vycházejí z informací o migrantech, kteří přicházejí do Polska přes Balkánskou trasu.

Dále se Varšava obává narušení bezpečnosti, zejména z běloruské a ruské strany. Začátkem září Bělorusko obvinilo Polsko, že na jeho území u Grodna vlétlo vojenským vrtulníkem Mi-24. Polsko toto tvrzení označilo za provokaci. Téhož měsíce Varšava obvinila Minsk, že se snaží kompromitovat polskou státní hranici, a jako důkaz zveřejnila video migrantů, jak útočí na hraniční zeď. Později se ukázalo, že záběry byly natočeny v roce 2021. V srpnu Polsko rozmístilo další jednotky na své hranici s Běloruskem.

Z nestability tak nyní čerpá i opozice, která je v těžkém předvolebním boji s PiS. Stovky tisíc lidí se minulou neděli v polském hlavním městě Varšavě sešly na opozičním shromáždění před volbami, které mohou rozhodnout o její budoucnosti v Evropské unii. V čele Pochodu milionu srdcí byl opoziční lídr Donald Tusk, který se snaží mobilizovat voliče. Stovky tisíc lidí přijely do hlavního města autobusy. Podle vyjádření městských úřadů se shromáždění zúčastnil milion Poláků.

V rámci předvolebního boje se již tradičně otevřela otázka válečných reparací, které chce Varšava zaplatit od Německa za újmu způsobenou během druhé světové války. Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk zaslal třem tisícům městským radám a místním úřadům dopis s výzvou k přijetí symbolického usnesení podporující vymáhání válečných reparací od Německa. 

Související

Více souvisejících

volby v Polsku Polsko Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński Mateusz Morawiecki Donald Tusk

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Andrzej Duda, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zelenskyj chce od summitu návrh míru, který se představí Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na probíhajícím mírovém summitu ve Švýcarsku řekl, že Rusku předloží návrh na ukončení války, na němž se shodne mezinárodní společenství. Neprozradil však, zdali by sám jednal s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Euro 2024: Na úvod fotbalového ME domácí Němci deklasovali Skoty 5:1

Lepší začátek evropského šampionátu si domácí německá fotbalová reprezentace nemohla přát. V úvodním zápase turnaje si poradila s neškodnými Skoty, kterým nepomohla ani mohutná fanouškovská podpora v Mnichově. Do karet Němcům hrál i fakt, že od konce prvního poločasu hráli Skotové o deseti lidech. Po prvním poločase už prohrávali 0:3, přičemž ve druhém poločase inkasovali další dvě branky. Ostrované si udělali radost jedinou brankou, která byla navíc ještě vlastní, když se nešťastně trefil Rüdiger. Byla to však jediná kaňka na bezchybném německém výkonu.

včera

Paul Rusesabagina

Hrdina Hotelu Rwanda slaví sedmdesátiny. Poslední roky ale protrpěl

Rwandou před třiceti lety zmítalo násilí, které připravilo o život stovky tisíc lidí. Kulaté sedmdesáté narozeniny slaví v sobotu 15. června muž, který během genocidy zachránil 1 268 lidských životů. Paul Rusesabagina je bývalý hotelový manažer, jehož činy byly mezinárodně oceněny. V posledních letech se však v rodné zemi stal terčem vládnoucích struktur. 

včera

včera

včera

včera

včera

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy