Poláky čekají volby. Stojí na křižovatce, vyberou, kudy jejich země v budoucnu půjde

Kaczynski je zakladatelem vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), jejíž základy položil společně se svým bratrem Lechem. Ten byl zvolen prezidentem a zahynul roku 2010 při havárii letadla v ruském Smolensku. Jak upřesnil server Politico, Kaczynskému se „nelíbí transformace Polska po roce 1989 a jeho dlouhodobým programem je přetvořit soudy, média a další instituce v zemi a zároveň vytvořit nové elity závislé na přízni jeho strany“. 

Tusk je jeho úhlavním oponentem. Jen několik měsíců před založením strany PiS v roce 2001 založil Občanskou platformu. Od roku 2007 působil coby předseda vlády a po léta dominoval polské politice. Roku 2014 se stal předsedou Evropské rady, načež se Občanská platforma začala v průzkumech výrazně propadat. Od roku 2021 je Tusk opět v Polsku a snaží se OP zachránit. 

Souboj mezi oběma politiky je veden velmi negativně. Kaczynski v Tuskovi vidí „největší hrozbu pro své uchopení moci, a proto vláda a státem kontrolovaná média proti Tuskovi rozpoutaly proudy nenávisti,“ píše Politico. Tusk je nejčastěji obviňován z neloajality k Polsku, spolupráce s Berlínem a bezejmennými autokraty v Bruselu a Moskvě, aby „zničil nezávislost Polska“. 

Dalším důležitým kandidátem je Mateusz Morawiecki. Bývalý bankéř nastoupil do politiky roku 2010 coby ekonomický poradce tehdejšího vládního kabinetu Donalda Tuska. Polsko pod jeho vedením od roku 2017 čelilo značné kritice ze strany Evropské unie za dramatický úpadek právního státu a sklon k autoritářství. „Díky dobré znalosti angličtiny a zkušenostem v oblasti financí a práva EU strana doufala, že zmírní konflikt s Bruselem a napraví její image v zahraničí,“ líčí Politico s tím, že se tato snaha Morawieckému kabinetu vůbec nezdařila. 

Do výsledků voleb má možnost promluvit i Zbigniew Ziobro. Dříve působil jako člen PiS, ale po neshodách s Kaczynským Ziobro stranu opustil a založil krajně pravicové uskupení Jednotné Polsko. Tato strana se ale pro letošní volby, stejně jako pro minulé, spojila právě s PiS. 

Své místo měl Ziobro i v kabinetu Morawieckého. „Jako ministr spravedlnosti má Ziobro na starosti nejdůležitější Kaczynského politické úsilí: reformu podle vlády zkorumpovaného a neschopného soudnictví. EU to považuje za pokus o politickou kontrolu nad soudy, čímž se Ziobro stal pro Evropskou komisi zlým hochem,“ popsal zpravodajský server Politico. 

Kaczynski a Ziobro bez sebe podle tohoto serveru nemohou příliš fungovat. „Je ministrem spravedlnosti i vrchním státním zástupcem v jedné osobě – a jeho kontrola nad vyšetřovateli, kteří by mohli zlikvidovat politické soupeře, z něj dělá klíčovou tvář jakékoli nové vlády vedené PiS.“

Hustá atmosféra před volbami

Polsko v současné době musí řešit řadu problémů, které přímo ovlivňují volby. Země je v častém konfliktu s Evropskou unií. Naposledy začátkem října Evropská komise prohlásila, že očekává jasnou odpověď od Polska, která by měla vysvětlit obvinění z podvodů při vydávání schengenských víz. Polská média minulý měsíc informovala o tom, že některé polské diplomatické mise ve spolupráci s dalšími aktéry v Africe a na Blízkém východě vytvořily a provozovaly systém, který zájemcům z těchto oblastí výměnou za úplatky umožňoval získat Schengenská víza.

Poláci jsou s EU rovněž v dlouhodobém sporu ohledně migrace. Nedávno například zavedli kontroly na hranicích se Slovenskem. „Nařídil jsem ministrovi vnitra, Mariuszi Kamińskému, aby zahájil kontroly autobusů, dodávek, automobilů a autobusů na slovensko-polské hranici, u nichž existuje podezření, že převážejí migranty,“ uvedl Morawiecki. Premiér tímto potvrdil dřívější zprávy polských médií, které informovaly o plánu na zpřísnění kontrol na hranicích se Slovenskem s ohledem na migraci. Mluvčí polské vlády Piotr Müller uvedl, že tato rozhodnutí vycházejí z informací o migrantech, kteří přicházejí do Polska přes Balkánskou trasu.

Dále se Varšava obává narušení bezpečnosti, zejména z běloruské a ruské strany. Začátkem září Bělorusko obvinilo Polsko, že na jeho území u Grodna vlétlo vojenským vrtulníkem Mi-24. Polsko toto tvrzení označilo za provokaci. Téhož měsíce Varšava obvinila Minsk, že se snaží kompromitovat polskou státní hranici, a jako důkaz zveřejnila video migrantů, jak útočí na hraniční zeď. Později se ukázalo, že záběry byly natočeny v roce 2021. V srpnu Polsko rozmístilo další jednotky na své hranici s Běloruskem.

Z nestability tak nyní čerpá i opozice, která je v těžkém předvolebním boji s PiS. Stovky tisíc lidí se minulou neděli v polském hlavním městě Varšavě sešly na opozičním shromáždění před volbami, které mohou rozhodnout o její budoucnosti v Evropské unii. V čele Pochodu milionu srdcí byl opoziční lídr Donald Tusk, který se snaží mobilizovat voliče. Stovky tisíc lidí přijely do hlavního města autobusy. Podle vyjádření městských úřadů se shromáždění zúčastnil milion Poláků.

V rámci předvolebního boje se již tradičně otevřela otázka válečných reparací, které chce Varšava zaplatit od Německa za újmu způsobenou během druhé světové války. Náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk zaslal třem tisícům městským radám a místním úřadům dopis s výzvou k přijetí symbolického usnesení podporující vymáhání válečných reparací od Německa.