Přehledně: Jaké sankce EU uvalila na Rusko? Navzdory výjimkám mají dopad, problém je s letadly

Rusové mohou do EU dovážet své zemědělské zboží a hnojiva, vzdušný prostor se otevírá také pro letadla s humanitární pomocí. Lodě pod ruskou vlajkou mohou vplout do vod členských států, pokud vezou zemědělské produkty. Existuje však už jen velmi málo nesankciovaných oblastí. 

Ruský prezident Vladimir Putin poprvé otevřeně přiznal, že západní sankce mohou mít negativní vliv na ekonomiku jeho země. „Nelegitimní omezení uvalená na ruskou ekonomiku mohou mít ve střednědobém horizontu negativní dopad na ruskou ekonomiku. V tomto ohledu musíme zajistit trvalý růst domácí poptávky,“ citoval server Novinky.cz jeho prohlášení pro ruské Radio Sputnik.  

Mezitím Evropská unie plánuje další zpřísnění sankcí, pokud Rusko opravdu přesune své jaderné zbraně do Běloruska. „Bělorusko držící ruské jaderné zbraně by znamenalo nezodpovědnou eskalaci a hrozbu pro evropskou bezpečnost. Bělorusko to stále může zastavit, je to jejich volba. EU je připravená odpovědět dalšími sankcemi,“ prozradil vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell podle webu Euronews.  

Moskva má v plánu převézt do Běloruska taktické jaderné zbraně. Jejich účelem je použití na bojišti a nemají tak tvrdé dopady jako jejich strategické kolegyně. Za riziko je označila také mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescu. „Pozorně monitorujeme situaci a nevidíme žádné změny v rozmístění ruských jaderných zbraní, které by nás nutilo přizpůsobit to naše,“ přiblížila na svém twitterovém účtu. Připomněla, že Rusové opakovaně porušují své závazky plynoucí z dohody New START. „Rusko se musí vrátit k jejímu dodržování a chovat se v dobré víře.“ 

Server Baltic Times však upozorňuje na poměrně malé možnosti EU v uvalování dalších sankcí. „EU by se rozhodně měla posunout směrem k dalšímu kolu sankcí. Nicméně je těžké si představit, jaký bolestný krok pro Rusko to má být, aby se na něm shodly všechny členské státy EU. Pokud by se jednalo například o úplný zákaz obchodu nebo přepravy zboží, pak by to v případě Lotyšska znamenalo téměř úplné uzavření tranzitního sektoru,“ vysvětlil lotyšský bezpečnostní expert Māris Andžāns.  

Přehledně: Co Rusko od EU nedostane? 

Kromě sankcí v oblasti obchodu nikdo z EU nesmí od 4. června loňského roku poskytovat ruským firmám přímo či nepřímo účetnické a auditorské služby. Od října nemohou být poskytovány ani poradenské služby v oblasti informačních technologií, právní poradenství a architektonické a inženýrské služby. V prosinci EU dále zákaz rozšířila o reklamní služby, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění. Sankce jsou podle Evropské komise závazné pro subjekty usazené v EU, včetně dceřiných společnostní podniků usazených v Rusku.  

Rada EU v červnu přijala zákaz nákupu, dovozu nebo převodu surové ropy přepravované po moři. Omezení se uplatňují od 5. prosince pro surovou ropu a od 5. února tohoto roku pro ostatní rafinované ropné produkty. Existuje dočasná výjimka, která stanovuje dodávky surové ropy ropovodem do členských států EU. Jde o státy, které jsou vzhledem ke své zeměpisné poloze obzvláště závislé na dovozu z Ruska. Konkrétně je to Bulharsko – má výjimku na dočasnou výjimku na dovoz ruské surové ropy po moři, a Chorvatsko – může dovážet vakuový plynový olej. Vzhledem k množství ruské ropy dovážené po moři sankce zahrnují až 90 % veškerého obchodu.  

Sankce zahrnují ve velkém i silniční dopravu. EU zakázala ruským a běloruským silničním dopravcům vstup na své teritorium i v případě přepravy zboží v tranzitu. Cílem je omezení schopnosti ruského průmyslu získávat klíčové druhy zboží a rovněž narušení obchodu provozovaného po silničních komunikacích. Jako ostatní sankce má i tato své výjimky: ruské společnosti mohou převážet například energetické zboží, farmaceutické, lékařské, zemědělské a potravinářské výrobky, humanitární pomoc, zásobování diplomatických a konzulárních zastoupení v EU a v poslední řadě převoz vypůjčeného kulturního vlastnictví. Zákaz se netýká poštovních služeb a zboží v tranzitu mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem.  

Pro Rusko jsou velkým problémem omezení v letecké dopravě. Od loňského února nejenže ruská letadla nemohou přeletět nad vzdušným prostorem EU a použít letiště jejích dopravců, ale tři čtvrtiny v současnosti Ruskem provozovaných letadel jsou podle Evropské komise vyrobené v EU, USA nebo Kanadě. Vzhledem k tomu, že EU zakázala také vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu, Rusko zřejmě brzy nebude mít, jak svá letadla udržovat.  

Další problémy zažívají ruské banky. Několik bank je odstřiženo od mezinárodního systému SWIFT. Evropská komise ho vysvětlila jako službu zasílání zpráv, která významně usnadňuje výměnu informací mezi bankami a dalšími finančními institucemi. Po celém světě spojuje více než 11 tisíc subjektů. Dotčené banky tak nemohou získat cizí měnu a ani převádět svá aktiva do zahraničí. Mezinárodní transakce bez systému SWIFT zahrnují nákladný a složitý postup založený na vzájemné důvěře mezi finančními institucemi. V tu chvíli banky musí používat staré známé telefony a faxy.  

EU zakázala rovněž veškeré transakce s ruskou centrální bankou. Na začátku invaze mělo Rusko v mezinárodních rezervách až 643 miliard dolarů a podle dostupných odhadů je zmrazena více než polovina ruských rezerv. Unie dále zakázala prodej, dodávky, převod a vývoz bankovek denominovaných v eurech. Cílem této sankce je omezení ruské vlády, centrální banky a fyzických či právnických osob v přístupu k hotovosti v eurech. 

Evropská komise informovala mimo jiné o pozastavení vysílání v EU a licencí několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků, které šíří dezinformace: Sputnik, Russia Today, Rossiya RTR/RTR Planeta, Rossiya 24/ Russia 24, Rossiya 1, TV Centre International, NTV/NTV Mir, REN TV, Pěrvyj Kanal. 

Evropská komise upozornila, že všechny sankce jsou v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva. Evropská unie díky nové pracovní skupině zaměřené na ruské elity může mezinárodní úsilí koordinovat a spolupracovat v zájmu uplatňování sankcí se zeměmi G7, což je sdružení sedmi nejsilnějších ekonomik světa. Patří mezi ně Francie, Itálie, Japonsko, Německo, Velká Británie, Japonsko a USA. EU spolupracuje s mnoha mezinárodními partnery, ale každá země mimo EU rozhoduje o zavádění konkrétních sankcí sama za sebe.  

Existují i výjimky, které jsou od sankcí úplně osvobozeny. Evropská unie je neuvalila na potraviny a zemědělské produkty, protože potravinové zabezpečení a cenová dostupnost potravin jsou pro EU a její členské státy klíčovou prioritou, jak vysvětlila Evropská komise. Kdokoliv může nakupovat, přepravovat nebo obstarávat potraviny a také hnojiva pocházející z Ruska a provádět s tímto související transakce.  

Výjimky platí také pro vzdušný prostor. EU svůj prostor otevře za účelem přeletu letadel, které mají humanitární účely. Členské státy mohou do svých vod povolit vstup plavidlům pod ruskou vlajkou, pokud vezou zemědělské produkty, hnojiva a zejména pšenici.  

Související

Dovoz a vývoz zboží

Hrozba obchodní války je zpět. EU netuší, jaká cla budou zítra platit

V Británii i v celé Evropské unii vládne značná nejistota ohledně toho, zda se na tyto regiony budou od zítřka vztahovat nově ohlášená patnáctiprocentní cla Donalda Trumpa. Ačkoliv americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer ujistil, že dříve uzavřené dohody se zhruba dvacítkou zemí zůstávají v platnosti, evropští představitelé a analytici varují před „nepopsatelným zmatkem“.
Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) protiruské sankce Rusko doprava letadla, letectví firmy SWIFT banky Media

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

před 2 hodinami

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

před 2 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

před 4 hodinami

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

před 5 hodinami

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

před 5 hodinami

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

před 6 hodinami

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

před 7 hodinami

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

před 9 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

před 10 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů

Sobotní nálety Spojených států a Izraele na íránské území si vyžádaly životy nejvyšších představitelů země. Nejkritičtější zprávou, která zasáhla Teherán, je úmrtí nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. Ten byl zabit v sobotu ráno přímo ve své kanceláři, což představuje bezprecedentní zásah do samotného centra moci islámské republiky.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem

Írán zahájil v neděli ráno novou rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem. Podle íránské polooficiální tiskové agentury Tasnim oznámily Islámské revoluční gardy vypuštění již šesté vlny raket a bezpilotních letounů. Tyto údery cílily primárně na Izrael a americké vojenské základny rozmístěné v regionu, přičemž exploze byly hlášeny z mnoha hlavních i dalších významných měst.

před 12 hodinami

Írán, ilustrační foto

Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví

V iráckém hlavním městě se demonstranti pokusili proniknout do opevněné Zelené zóny, která je mimo jiné sídlem amerického velvyslanectví. Tato akce byla přímou reakcí na zabití íránského nejvyššího vůdce. Záběry z místa zachycují nedělní ranní střety mezi protestujícími a iráckými bezpečnostními složkami na mostě 14. července, jenž vede přes řeku Tigris právě do této střežené oblasti.

před 14 hodinami

Počasí

Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů

První březnový týden přinese do České republiky převážně klidné a slunečné počasí s jarními teplotami, které budou přes den šplhat k 15 °C. Podle předpovědi ČHMÚ.cz nás čeká období s minimem srážek a jasnou oblohou, doprovázené ranními mlhami, které mohou být místy i mrznoucí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti

Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.

včera

TOI: Íránské revoluční gardy zřejmě zablokovaly jednu z nejdůležitějších námořních cest světa, Hormuzský průliv

Íránské revoluční gardy začaly podle informací z námořních kruhů blokovat jednu z nejdůležitějších námořních cest světa. Oficiální zástupce námořní mise Evropské unie Aspides uvedl, že plavidla v oblasti přijímají radiové vysílání na vlnách VHF, ve kterém íránské gardy důrazně oznamují, že „žádné lodi není dovoleno proplout Hormuzským průlivem“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy