Přehledně: Jaké sankce EU uvalila na Rusko? Navzdory výjimkám mají dopad, problém je s letadly

Rusové mohou do EU dovážet své zemědělské zboží a hnojiva, vzdušný prostor se otevírá také pro letadla s humanitární pomocí. Lodě pod ruskou vlajkou mohou vplout do vod členských států, pokud vezou zemědělské produkty. Existuje však už jen velmi málo nesankciovaných oblastí. 

Ruský prezident Vladimir Putin poprvé otevřeně přiznal, že západní sankce mohou mít negativní vliv na ekonomiku jeho země. „Nelegitimní omezení uvalená na ruskou ekonomiku mohou mít ve střednědobém horizontu negativní dopad na ruskou ekonomiku. V tomto ohledu musíme zajistit trvalý růst domácí poptávky,“ citoval server Novinky.cz jeho prohlášení pro ruské Radio Sputnik.  

Mezitím Evropská unie plánuje další zpřísnění sankcí, pokud Rusko opravdu přesune své jaderné zbraně do Běloruska. „Bělorusko držící ruské jaderné zbraně by znamenalo nezodpovědnou eskalaci a hrozbu pro evropskou bezpečnost. Bělorusko to stále může zastavit, je to jejich volba. EU je připravená odpovědět dalšími sankcemi,“ prozradil vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell podle webu Euronews.  

Moskva má v plánu převézt do Běloruska taktické jaderné zbraně. Jejich účelem je použití na bojišti a nemají tak tvrdé dopady jako jejich strategické kolegyně. Za riziko je označila také mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescu. „Pozorně monitorujeme situaci a nevidíme žádné změny v rozmístění ruských jaderných zbraní, které by nás nutilo přizpůsobit to naše,“ přiblížila na svém twitterovém účtu. Připomněla, že Rusové opakovaně porušují své závazky plynoucí z dohody New START. „Rusko se musí vrátit k jejímu dodržování a chovat se v dobré víře.“ 

Server Baltic Times však upozorňuje na poměrně malé možnosti EU v uvalování dalších sankcí. „EU by se rozhodně měla posunout směrem k dalšímu kolu sankcí. Nicméně je těžké si představit, jaký bolestný krok pro Rusko to má být, aby se na něm shodly všechny členské státy EU. Pokud by se jednalo například o úplný zákaz obchodu nebo přepravy zboží, pak by to v případě Lotyšska znamenalo téměř úplné uzavření tranzitního sektoru,“ vysvětlil lotyšský bezpečnostní expert Māris Andžāns.  

Přehledně: Co Rusko od EU nedostane? 

Kromě sankcí v oblasti obchodu nikdo z EU nesmí od 4. června loňského roku poskytovat ruským firmám přímo či nepřímo účetnické a auditorské služby. Od října nemohou být poskytovány ani poradenské služby v oblasti informačních technologií, právní poradenství a architektonické a inženýrské služby. V prosinci EU dále zákaz rozšířila o reklamní služby, průzkum trhu a průzkum veřejného mínění. Sankce jsou podle Evropské komise závazné pro subjekty usazené v EU, včetně dceřiných společnostní podniků usazených v Rusku.  

Rada EU v červnu přijala zákaz nákupu, dovozu nebo převodu surové ropy přepravované po moři. Omezení se uplatňují od 5. prosince pro surovou ropu a od 5. února tohoto roku pro ostatní rafinované ropné produkty. Existuje dočasná výjimka, která stanovuje dodávky surové ropy ropovodem do členských států EU. Jde o státy, které jsou vzhledem ke své zeměpisné poloze obzvláště závislé na dovozu z Ruska. Konkrétně je to Bulharsko – má výjimku na dočasnou výjimku na dovoz ruské surové ropy po moři, a Chorvatsko – může dovážet vakuový plynový olej. Vzhledem k množství ruské ropy dovážené po moři sankce zahrnují až 90 % veškerého obchodu.  

Sankce zahrnují ve velkém i silniční dopravu. EU zakázala ruským a běloruským silničním dopravcům vstup na své teritorium i v případě přepravy zboží v tranzitu. Cílem je omezení schopnosti ruského průmyslu získávat klíčové druhy zboží a rovněž narušení obchodu provozovaného po silničních komunikacích. Jako ostatní sankce má i tato své výjimky: ruské společnosti mohou převážet například energetické zboží, farmaceutické, lékařské, zemědělské a potravinářské výrobky, humanitární pomoc, zásobování diplomatických a konzulárních zastoupení v EU a v poslední řadě převoz vypůjčeného kulturního vlastnictví. Zákaz se netýká poštovních služeb a zboží v tranzitu mezi Kaliningradskou oblastí a Ruskem.  

Pro Rusko jsou velkým problémem omezení v letecké dopravě. Od loňského února nejenže ruská letadla nemohou přeletět nad vzdušným prostorem EU a použít letiště jejích dopravců, ale tři čtvrtiny v současnosti Ruskem provozovaných letadel jsou podle Evropské komise vyrobené v EU, USA nebo Kanadě. Vzhledem k tomu, že EU zakázala také vývoz zboží a technologií leteckého a kosmického průmyslu, Rusko zřejmě brzy nebude mít, jak svá letadla udržovat.  

Další problémy zažívají ruské banky. Několik bank je odstřiženo od mezinárodního systému SWIFT. Evropská komise ho vysvětlila jako službu zasílání zpráv, která významně usnadňuje výměnu informací mezi bankami a dalšími finančními institucemi. Po celém světě spojuje více než 11 tisíc subjektů. Dotčené banky tak nemohou získat cizí měnu a ani převádět svá aktiva do zahraničí. Mezinárodní transakce bez systému SWIFT zahrnují nákladný a složitý postup založený na vzájemné důvěře mezi finančními institucemi. V tu chvíli banky musí používat staré známé telefony a faxy.  

EU zakázala rovněž veškeré transakce s ruskou centrální bankou. Na začátku invaze mělo Rusko v mezinárodních rezervách až 643 miliard dolarů a podle dostupných odhadů je zmrazena více než polovina ruských rezerv. Unie dále zakázala prodej, dodávky, převod a vývoz bankovek denominovaných v eurech. Cílem této sankce je omezení ruské vlády, centrální banky a fyzických či právnických osob v přístupu k hotovosti v eurech. 

Evropská komise informovala mimo jiné o pozastavení vysílání v EU a licencí několika Kremlem podporovaných sdělovacích prostředků, které šíří dezinformace: Sputnik, Russia Today, Rossiya RTR/RTR Planeta, Rossiya 24/ Russia 24, Rossiya 1, TV Centre International, NTV/NTV Mir, REN TV, Pěrvyj Kanal. 

Evropská komise upozornila, že všechny sankce jsou v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva. Evropská unie díky nové pracovní skupině zaměřené na ruské elity může mezinárodní úsilí koordinovat a spolupracovat v zájmu uplatňování sankcí se zeměmi G7, což je sdružení sedmi nejsilnějších ekonomik světa. Patří mezi ně Francie, Itálie, Japonsko, Německo, Velká Británie, Japonsko a USA. EU spolupracuje s mnoha mezinárodními partnery, ale každá země mimo EU rozhoduje o zavádění konkrétních sankcí sama za sebe.  

Existují i výjimky, které jsou od sankcí úplně osvobozeny. Evropská unie je neuvalila na potraviny a zemědělské produkty, protože potravinové zabezpečení a cenová dostupnost potravin jsou pro EU a její členské státy klíčovou prioritou, jak vysvětlila Evropská komise. Kdokoliv může nakupovat, přepravovat nebo obstarávat potraviny a také hnojiva pocházející z Ruska a provádět s tímto související transakce.  

Výjimky platí také pro vzdušný prostor. EU svůj prostor otevře za účelem přeletu letadel, které mají humanitární účely. Členské státy mohou do svých vod povolit vstup plavidlům pod ruskou vlajkou, pokud vezou zemědělské produkty, hnojiva a zejména pšenici.  

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.
Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) protiruské sankce Rusko doprava letadla, letectví firmy SWIFT banky Media

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy