Washington D.C. mezi 9. a 11. červencem hostí summit Severoatlantické aliance. S ohledem na časový posun tam první večerní jednání skončila teprve před několika hodinami a spojenci mají ještě co probírat.
Na analýzu témat summitu se zaměřil například reportér Rikard Jozwiak z RFE/RL. Mezi hlavní současná témata k řešení zařadil potenciální přístup Ukrajiny do aliance, samotnou asistenci Ukrajině v boji proti ruské okupaci, možné vítězství Donalda Trumpa v amerických podzimních prezidentských volbách, snahu o zastavení čínského vlivu a budoucnost jako takovou.
Vytrvalou podporu Ukrajině společně potvrdili český prezident Petr Pavel a předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. „Obě naše země vnímají, že porážka Ukrajiny by znamenala narušení principů, na kterých stojí západní svět,“ napsal prezident republiky na sociální síti X.
Výročí vzniku NATO na totožné síti připomněl německý kancléř Olaf Scholz a zdůraznil důležitou roli Německa. „75 let NATO znamená 75 let bezpečnosti, stability a míru. Toto mimořádné výročí slavíme ve Washingtonu na summitu NATO, kterého se dnes účastním. Německo bude hrát důležitou roli: Vede a posiluje evropský pilíř naší aliance,“ shrnul.
K lídrům se ve Washingtonu připojil také slovenský prezident Peter Pellegrini. „Těší mě, že Slovensko je již 20 let součástí úspěchu NATO. Zaručuje naši bezpečnost, nedotknutelnost hranic a nabízí možnosti žít ve svobodě a spolupracovat s ostatními demokraciemi,“ ocenil roli NATO pro slovenskou bezpečnost.
Roli NATO připomněl i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Před 75 lety vyslalo vytvoření NATO v kritickém historickém okamžiku poselství jednoty a síly. Po 75 letech zůstáváme jednotní a silní, když čelíme návratu války do Evropy,“ uvedl.
Přistoupení Ukrajiny do NATO
Spojenci si v současné době nejsou jistí, jaké další záruky mohou Ukrajině poskytnout. Několik zemí v čele s USA chce vyjádřit záměr, že Ukrajina je na „nezvratné cestě ke členství“. „Musíme říci něco nového; musíme se pokusit najít správná slova, abychom dali něco víc než loni, takže to nic nemění na tom, že jsme odhodláni, a až nám to čas dovolí, pozveme Ukrajinu ke vstupu,“ vysvětlil pro Euronews anonymní zdroj z NATO.
Další podpora napadené zemi
USA a několik dalších členských zemí NATO poskytnou Ukrajině v nadcházejících měsících desítky systémů protivzdušné obrany. Americký prezident Joe Biden k iniciativě řekl, že jde o „historický dar pro ukrajinskou protivzdušnou obranu“. „Spojené státy, Německo, Holandsko, Rumunsko a Itálie poskytnou Ukrajině vybavení pro pět dalších strategických systémů protivzdušné obrany,“ prohlásil.
USA a další členské státy aliance kromě toho předají Kyjevu i desítky jiných taktických systémů protivzdušné obrany společně s příslušnou municí. Ze společného prohlášení několika zemí vyplývá, že Německo a Rumunsko uvolní další baterie systémů Patriot, zatímco Holandsko s dalšími spojenci poskytne komponenty k vytvoření jedné další baterie. Itálie předá Kyjevu systém SAMP-T. Kanada, Norsko, Španělsko či Velká Británie poskytnou další obranné systémy, například NASAMS, HAWK, IRIS T-SLM, IRIS T-SLS či Gepard.
Další zabezpečení aliance
O nadnárodním kontraktu informoval končící generální tajemník Jens Stoltenberg na zasedání lídrů zbrojařského průmyslu, které probíhá na okraj washingtonského summitu. Zakázka je podle AP jedním z mnoha kroků, které aliance na summitu prosazuje s cílem, aby každá členská země zvýšila své vlastní výrobní kapacity.
Rakety Stinger patřily mezi první zbraně, které USA dodaly Ukrajině po zahájení plnohodnotné ruské invaze na jaře předloňského roku. Tyto přenosné obranné systémy typu země-vzduch mohou nést vojáci, ale mohou být i připevněné k vozidlu. Používají se k obraně proti letadlům na krátkou vzdálenost.
Strach o, respektive z Bidena
Americký prezident na úvod washingtonského summitu v úterý večer pronesl důrazný projev, v němž ujistil o pevnosti aliance. Zatímco na summitu stvrzuje závazek USA vůči spojencům, doma je bedlivě sledován kvůli zdravotnímu stavu. Server Politico upozornil, že Biden s každým dalším projevem musí dokázat, že „věk je jenom číslo“. Při prvním vystoupení se mu to zřejmě povedlo.
Šéf Bílého domu zopakoval podporu Ukrajině. „Ukrajina může Putina zastavit a zastaví ho. Rusko nezvítězí. Ukrajina zvítězí,“ prohlásil. Politico poznamenává, že navzdory silné kritice vůbec netápal ve slovech a byl „jasný a důrazný“. „Válka skončí tím, že Ukrajina zůstane svobodnou a nezávislou zemí,“ zdůraznil podle New York Times.
Ani přes věrohodně pronesený proslov na úvod summitu NATO se ale americký prezident nezbaví domácí kritiky. Do řad těch, kdo považují jeho odstoupení z kandidatury za nezbytné, se přidal první demokratický senátor – Michael Bennet z Colorada. „Myslím, že Donald Trump je na nejlepší cestě vyhrát tyto volby, a možná je vyhraje drtivě, a vezme s sebou Senát a Sněmovnu reprezentantů,“ upozornil v pořadu americké stanice CNN.
Orbánův cestopis
Maďarsko od začátku července přebralo předsednictví v Radě Evropské unie a od té doby se jeho premiér Viktor Orbán „pohybuje jako kočka na pervitinu“. Alespoň tak jeho aktivity zhodnotil uznávaný server Politico.
Maďarský premiér od začátku předsednictví v Radě EU navštívil postupně Kyjev, Moskvu a Peking. Zejména cestu do Moskvy a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem evropští lídři důrazně odsoudili. „Appeasement nezastaví Putina. Pouze jednota a odhodlání vydláždí cestu ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ zdůraznila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátečním prohlášení zdůraznil, že Orbán neměl od EU jakýkoliv mandát k návštěvě Moskvy, přičemž zmínil pozici bloku k ruské invazi na sousední Ukrajinu, která zapovídá oficiální kontakty s ruským prezidentem. „Orbánova návštěva Moskvy probíhá čistě v rámci bilaterálních vztahů Maďarska a Ruska,“ uvedl.
Související
Pellegrini zavařil Babišovi. Vysvětlil, čemu se opravdu divili zahraniční lídři
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
Summit NATO , NATO , Joe Biden , Ukrajina , Armáda Ukrajina , válka na Ukrajině , Jens Stoltenberg , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
20. července 2026 17:39
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
20. července 2026 16:53
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
20. července 2026 15:43
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
20. července 2026 14:30
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.
Zdroj: Libor Novák