Washington D.C. mezi 9. a 11. červencem hostí summit Severoatlantické aliance. S ohledem na časový posun tam první večerní jednání skončila teprve před několika hodinami a spojenci mají ještě co probírat.
Na analýzu témat summitu se zaměřil například reportér Rikard Jozwiak z RFE/RL. Mezi hlavní současná témata k řešení zařadil potenciální přístup Ukrajiny do aliance, samotnou asistenci Ukrajině v boji proti ruské okupaci, možné vítězství Donalda Trumpa v amerických podzimních prezidentských volbách, snahu o zastavení čínského vlivu a budoucnost jako takovou.
Vytrvalou podporu Ukrajině společně potvrdili český prezident Petr Pavel a předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. „Obě naše země vnímají, že porážka Ukrajiny by znamenala narušení principů, na kterých stojí západní svět,“ napsal prezident republiky na sociální síti X.
Výročí vzniku NATO na totožné síti připomněl německý kancléř Olaf Scholz a zdůraznil důležitou roli Německa. „75 let NATO znamená 75 let bezpečnosti, stability a míru. Toto mimořádné výročí slavíme ve Washingtonu na summitu NATO, kterého se dnes účastním. Německo bude hrát důležitou roli: Vede a posiluje evropský pilíř naší aliance,“ shrnul.
K lídrům se ve Washingtonu připojil také slovenský prezident Peter Pellegrini. „Těší mě, že Slovensko je již 20 let součástí úspěchu NATO. Zaručuje naši bezpečnost, nedotknutelnost hranic a nabízí možnosti žít ve svobodě a spolupracovat s ostatními demokraciemi,“ ocenil roli NATO pro slovenskou bezpečnost.
Roli NATO připomněl i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Před 75 lety vyslalo vytvoření NATO v kritickém historickém okamžiku poselství jednoty a síly. Po 75 letech zůstáváme jednotní a silní, když čelíme návratu války do Evropy,“ uvedl.
Přistoupení Ukrajiny do NATO
Spojenci si v současné době nejsou jistí, jaké další záruky mohou Ukrajině poskytnout. Několik zemí v čele s USA chce vyjádřit záměr, že Ukrajina je na „nezvratné cestě ke členství“. „Musíme říci něco nového; musíme se pokusit najít správná slova, abychom dali něco víc než loni, takže to nic nemění na tom, že jsme odhodláni, a až nám to čas dovolí, pozveme Ukrajinu ke vstupu,“ vysvětlil pro Euronews anonymní zdroj z NATO.
Další podpora napadené zemi
USA a několik dalších členských zemí NATO poskytnou Ukrajině v nadcházejících měsících desítky systémů protivzdušné obrany. Americký prezident Joe Biden k iniciativě řekl, že jde o „historický dar pro ukrajinskou protivzdušnou obranu“. „Spojené státy, Německo, Holandsko, Rumunsko a Itálie poskytnou Ukrajině vybavení pro pět dalších strategických systémů protivzdušné obrany,“ prohlásil.
USA a další členské státy aliance kromě toho předají Kyjevu i desítky jiných taktických systémů protivzdušné obrany společně s příslušnou municí. Ze společného prohlášení několika zemí vyplývá, že Německo a Rumunsko uvolní další baterie systémů Patriot, zatímco Holandsko s dalšími spojenci poskytne komponenty k vytvoření jedné další baterie. Itálie předá Kyjevu systém SAMP-T. Kanada, Norsko, Španělsko či Velká Británie poskytnou další obranné systémy, například NASAMS, HAWK, IRIS T-SLM, IRIS T-SLS či Gepard.
Další zabezpečení aliance
O nadnárodním kontraktu informoval končící generální tajemník Jens Stoltenberg na zasedání lídrů zbrojařského průmyslu, které probíhá na okraj washingtonského summitu. Zakázka je podle AP jedním z mnoha kroků, které aliance na summitu prosazuje s cílem, aby každá členská země zvýšila své vlastní výrobní kapacity.
Rakety Stinger patřily mezi první zbraně, které USA dodaly Ukrajině po zahájení plnohodnotné ruské invaze na jaře předloňského roku. Tyto přenosné obranné systémy typu země-vzduch mohou nést vojáci, ale mohou být i připevněné k vozidlu. Používají se k obraně proti letadlům na krátkou vzdálenost.
Strach o, respektive z Bidena
Americký prezident na úvod washingtonského summitu v úterý večer pronesl důrazný projev, v němž ujistil o pevnosti aliance. Zatímco na summitu stvrzuje závazek USA vůči spojencům, doma je bedlivě sledován kvůli zdravotnímu stavu. Server Politico upozornil, že Biden s každým dalším projevem musí dokázat, že „věk je jenom číslo“. Při prvním vystoupení se mu to zřejmě povedlo.
Šéf Bílého domu zopakoval podporu Ukrajině. „Ukrajina může Putina zastavit a zastaví ho. Rusko nezvítězí. Ukrajina zvítězí,“ prohlásil. Politico poznamenává, že navzdory silné kritice vůbec netápal ve slovech a byl „jasný a důrazný“. „Válka skončí tím, že Ukrajina zůstane svobodnou a nezávislou zemí,“ zdůraznil podle New York Times.
Ani přes věrohodně pronesený proslov na úvod summitu NATO se ale americký prezident nezbaví domácí kritiky. Do řad těch, kdo považují jeho odstoupení z kandidatury za nezbytné, se přidal první demokratický senátor – Michael Bennet z Colorada. „Myslím, že Donald Trump je na nejlepší cestě vyhrát tyto volby, a možná je vyhraje drtivě, a vezme s sebou Senát a Sněmovnu reprezentantů,“ upozornil v pořadu americké stanice CNN.
Orbánův cestopis
Maďarsko od začátku července přebralo předsednictví v Radě Evropské unie a od té doby se jeho premiér Viktor Orbán „pohybuje jako kočka na pervitinu“. Alespoň tak jeho aktivity zhodnotil uznávaný server Politico.
Maďarský premiér od začátku předsednictví v Radě EU navštívil postupně Kyjev, Moskvu a Peking. Zejména cestu do Moskvy a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem evropští lídři důrazně odsoudili. „Appeasement nezastaví Putina. Pouze jednota a odhodlání vydláždí cestu ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ zdůraznila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátečním prohlášení zdůraznil, že Orbán neměl od EU jakýkoliv mandát k návštěvě Moskvy, přičemž zmínil pozici bloku k ruské invazi na sousední Ukrajinu, která zapovídá oficiální kontakty s ruským prezidentem. „Orbánova návštěva Moskvy probíhá čistě v rámci bilaterálních vztahů Maďarska a Ruska,“ uvedl.
Související

Ve stínu Ukrajiny a Ruska řešilo NATO na summitu i Čínu. Peking představuje problém

„Nezvratná cesta“ Ukrajiny do NATO musí skončit zmizením Ukrajiny i NATO, reaguje Rusko
Summit NATO , NATO , Joe Biden , Ukrajina , Armáda Ukrajina , válka na Ukrajině , Jens Stoltenberg , Viktor Orbán
Aktuálně se děje
před 6 minutami

Tusk čelí hlasování o důvěře. Chce potvrdit pozici po porážce Trzaskowského
před 53 minutami

Autobus s dětmi narazil na Jesenicku do stromu. Zranilo se více než 15 lidí
před 1 hodinou

Desítky tisíc důchodů čeká další změna. Úřad ji oznámí dopisem
před 2 hodinami

Američané už mají Trumpa dost. Mluví o občanské válce, mnozí prchají ze země
před 2 hodinami

Zemětřesení u Rhodosu otřáslo Středomořím. V Turecku zemřelo dítě
před 3 hodinami

Blažek se rozhodl. V politice nebude pokračovat ani jako poslanec
před 4 hodinami

Babiš chce hlasovat o nedůvěře vládě. Dělají z nás banánovou republiku, prohlásil
před 4 hodinami

Středeční počasí: V Česku opět udeří bouřky. Není vyloučen nejvyšší stupeň varování
před 5 hodinami

Kerčský most terčem dalšího útoku. Ukrajinci na pilíře rozmístili přes tunu výbušnin
před 5 hodinami

Prezident Pavel zkritizoval vládu za bitcoinovou kauzu: Je to velký průšvih, prohlásil
před 6 hodinami

Stát z toho má miliardu a já ani korunu, jen demisi. Odcházím jako zpráskaný pes, stěžuje si Blažek
před 6 hodinami

Ruská armáda postupuje. Čtvrtmilionové město Sumy je na dostřel dronů
před 7 hodinami

Politico: Bitcoinový skandál od drogového dealera může ovlivnit české volby
před 8 hodinami

Euro není všelék, Bulharsko zůstane chudší zemí EU. Ekonom bilancuje (ne)výhody možného českého vstupu do eurozóny
před 8 hodinami

FESTMICHAEL 2025: studenti jako hrdinové dnešní doby
před 8 hodinami

Tajemný vlivný muž stojící za Zelenským: Andrij Jermak tahá za nitky, sklání se před ním i jeho odpůrci
před 9 hodinami

Ministryní spravedlnosti bude Eva Decroix. Fiala svolává Bezpečnostní radu státu
před 9 hodinami

Nizozemská vláda se rozpadla. Wildersova krajně pravicová strana opustila koalici
před 10 hodinami

Policie opět otevřela případ zmizelé Madeleine McCannové. Začalo nové pátrání
před 11 hodinami
Putin odmítl kompromis. Trvá na tvrdých podmínkách míru, Trump musí začít jednat
Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala v tureckém Istanbulu, skončila bez zásadního pokroku. Přestože obě strany souhlasily s výměnou dalších válečných zajatců, zásadní rozkol v pohledu na ukončení války zůstává. Moskva na jednání přivezla memorandum, které podle všeho opakuje její nejtvrdší požadavky – takové, které by znamenaly pro Ukrajinu de facto kapitulaci. Tento postoj nyní staví prezidenta Donalda Trumpa do nepříjemné pozice.
Zdroj: Libor Novák