PŘEHLEDNĚ: O co se hraje na summitu NATO? Jde o především o Ukrajinu a Bidena

Washington D.C. mezi 9. a 11. červencem hostí summit Severoatlantické aliance. S ohledem na časový posun tam první večerní jednání skončila teprve před několika hodinami a spojenci mají ještě co probírat. 

Na analýzu témat summitu se zaměřil například reportér Rikard Jozwiak z RFE/RL. Mezi hlavní současná témata k řešení zařadil potenciální přístup Ukrajiny do aliance, samotnou asistenci Ukrajině v boji proti ruské okupaci, možné vítězství Donalda Trumpa v amerických podzimních prezidentských volbách, snahu o zastavení čínského vlivu a budoucnost jako takovou. 

Vytrvalou podporu Ukrajině společně potvrdili český prezident Petr Pavel a předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. „Obě naše země vnímají, že porážka Ukrajiny by znamenala narušení principů, na kterých stojí západní svět,“ napsal prezident republiky na sociální síti X. 

Výročí vzniku NATO na totožné síti připomněl německý kancléř Olaf Scholz a zdůraznil důležitou roli Německa. „75 let NATO znamená 75 let bezpečnosti, stability a míru. Toto mimořádné výročí slavíme ve Washingtonu na summitu NATO, kterého se dnes účastním. Německo bude hrát důležitou roli: Vede a posiluje evropský pilíř naší aliance,“ shrnul. 

K lídrům se ve Washingtonu připojil také slovenský prezident Peter Pellegrini. „Těší mě, že Slovensko je již 20 let součástí úspěchu NATO. Zaručuje naši bezpečnost, nedotknutelnost hranic a nabízí možnosti žít ve svobodě a spolupracovat s ostatními demokraciemi,“ ocenil roli NATO pro slovenskou bezpečnost. 

Roli NATO připomněl i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Před 75 lety vyslalo vytvoření NATO v kritickém historickém okamžiku poselství jednoty a síly. Po 75 letech zůstáváme jednotní a silní, když čelíme návratu války do Evropy,“ uvedl. 

Přistoupení Ukrajiny do NATO

Spojenci si v současné době nejsou jistí, jaké další záruky mohou Ukrajině poskytnout. Několik zemí v čele s USA chce vyjádřit záměr, že Ukrajina je na „nezvratné cestě ke členství“. „Musíme říci něco nového; musíme se pokusit najít správná slova, abychom dali něco víc než loni, takže to nic nemění na tom, že jsme odhodláni, a až nám to čas dovolí, pozveme Ukrajinu ke vstupu,“ vysvětlil pro Euronews anonymní zdroj z NATO.

Další podpora napadené zemi

USA a několik dalších členských zemí NATO poskytnou Ukrajině v nadcházejících měsících desítky systémů protivzdušné obrany. Americký prezident Joe Biden k iniciativě řekl, že jde o „historický dar pro ukrajinskou protivzdušnou obranu“. „Spojené státy, Německo, Holandsko, Rumunsko a Itálie poskytnou Ukrajině vybavení pro pět dalších strategických systémů protivzdušné obrany,“ prohlásil. 

USA a další členské státy aliance kromě toho předají Kyjevu i desítky jiných taktických systémů protivzdušné obrany společně s příslušnou municí. Ze společného prohlášení několika zemí vyplývá, že Německo a Rumunsko uvolní další baterie systémů Patriot, zatímco Holandsko s dalšími spojenci poskytne komponenty k vytvoření jedné další baterie. Itálie předá Kyjevu systém SAMP-T. Kanada, Norsko, Španělsko či Velká Británie poskytnou další obranné systémy, například NASAMS, HAWK, IRIS T-SLM, IRIS T-SLS či Gepard. 

Další zabezpečení aliance

O nadnárodním kontraktu informoval končící generální tajemník Jens Stoltenberg na zasedání lídrů zbrojařského průmyslu, které probíhá na okraj washingtonského summitu. Zakázka je podle AP jedním z mnoha kroků, které aliance na summitu prosazuje s cílem, aby každá členská země zvýšila své vlastní výrobní kapacity.

Rakety Stinger patřily mezi první zbraně, které USA dodaly Ukrajině po zahájení plnohodnotné ruské invaze na jaře předloňského roku. Tyto přenosné obranné systémy typu země-vzduch mohou nést vojáci, ale mohou být i připevněné k vozidlu. Používají se k obraně proti letadlům na krátkou vzdálenost. 

Strach o, respektive z Bidena

Americký prezident na úvod washingtonského summitu v úterý večer pronesl důrazný projev, v němž ujistil o pevnosti aliance. Zatímco na summitu stvrzuje závazek USA vůči spojencům, doma je bedlivě sledován kvůli zdravotnímu stavu. Server Politico upozornil, že Biden s každým dalším projevem musí dokázat, že „věk je jenom číslo“. Při prvním vystoupení se mu to zřejmě povedlo.

Šéf Bílého domu zopakoval podporu Ukrajině. „Ukrajina může Putina zastavit a zastaví ho. Rusko nezvítězí. Ukrajina zvítězí,“ prohlásil. Politico poznamenává, že navzdory silné kritice vůbec netápal ve slovech a byl „jasný a důrazný“. „Válka skončí tím, že Ukrajina zůstane svobodnou a nezávislou zemí,“ zdůraznil podle New York Times. 

Ani přes věrohodně pronesený proslov na úvod summitu NATO se ale americký prezident nezbaví domácí kritiky. Do řad těch, kdo považují jeho odstoupení z kandidatury za nezbytné, se přidal první demokratický senátor – Michael Bennet z Colorada. „Myslím, že Donald Trump je na nejlepší cestě vyhrát tyto volby, a možná je vyhraje drtivě, a vezme s sebou Senát a Sněmovnu reprezentantů,“ upozornil v pořadu americké stanice CNN.

Orbánův cestopis

Maďarsko od začátku července přebralo předsednictví v Radě Evropské unie a od té doby se jeho premiér Viktor Orbán „pohybuje jako kočka na pervitinu“. Alespoň tak jeho aktivity zhodnotil uznávaný server Politico.  

Maďarský premiér od začátku předsednictví v Radě EU navštívil postupně Kyjev, Moskvu a Peking. Zejména cestu do Moskvy a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem evropští lídři důrazně odsoudili. „Appeasement nezastaví Putina. Pouze jednota a odhodlání vydláždí cestu ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ zdůraznila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátečním prohlášení zdůraznil, že Orbán neměl od EU jakýkoliv mandát k návštěvě Moskvy, přičemž zmínil pozici bloku k ruské invazi na sousední Ukrajinu, která zapovídá oficiální kontakty s ruským prezidentem. „Orbánova návštěva Moskvy probíhá čistě v rámci bilaterálních vztahů Maďarska a Ruska,“ uvedl.

Související

Více souvisejících

Summit NATO NATO Joe Biden Ukrajina Armáda Ukrajina válka na Ukrajině Jens Stoltenberg Viktor Orbán

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Záběry pádu letounu v Sao Paulu se objevily na sítích. (9.8.2024)

Led mohl být příčinou smrti 62 lidí na palubě letadla v Brazílii

Nastal pokrok ve vyšetřování srpnové tragické letecké nehody v Brazílii, kterou nepřežilo všech 62 lidí na palubě. Podle v pátek zveřejněné oficiální zprávy hlásila posádka krátce před nehodou poruchu systému odmrazování. Informoval o tom Guardian s odkazem na agenturu Reuters. 

včera

včera

včera

včera

Deštivé počasí, ilustrační fotografie.

Počasí jako na houpačce. Přijde šok, teploty klesnou o desítky stupňů

Dnes a zítra si v Česku ještě užijeme tropická vedra, pak ale bude následovat výrazná změna. Příští týden přinese zcela jiné počasí, než jsme byli zvyklí poslední dva týdny, uvedl doslova Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Přijde totiž ochlazení, očekává se i plošnější déšť. Zatímco tak v tomto týdnu dosahovala maxima až 35 °C, za několik dní může být až o dvacet stupňů méně.

včera

včera

Ministr obrany Lloyd J. Austin III v Pentagonu

Údery západními zbraněmi v hloubi Ruska válku nerozhodnou, tvrdí Austin

Američané se stále moc netváří na jeden z požadavků Kyjeva. Ministr obrany Lloyd Austin v pátek na základně Ramstein řekl, že pokud Ukrajina obdrží povolení k používání západních zbraní k útokům v hloubi Ruska, o které žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, situaci na bojišti to stejně nezmění. 

včera

Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner jsou u konce. Její posádka si ještě oddechnout nemůže

Opakovaně použitelná kosmická loď Starliner od společnosti Boeing se v noci na sobotu vrátila na Zemi, když s pomocí padáků přistála v americkém státě Nové Mexiko. Informovala o tom NASA. Loď se však vrátila bez posádky, jejíž členové po předchozích problémech plavidla zůstávají na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. 

včera

včera

Aktualizováno 6. září 2024 21:59

Ukrajinská armáda čelí výzvám na ruském území. Kyjev se vojáků v těžké situaci zastává

Ukrajinská armáda se při okupaci ruských území snaží dodržovat válečná pravidla a chránit civilisty, zatímco ruská vojska pokračují v útocích na civilní objekty. Kyjev zdůrazňuje, že jeho vojáci nepropadají k rabování a drancování, čímž si chce získat mezinárodní podporu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy