PŘEHLEDNĚ: O co se hraje na summitu NATO? Jde o především o Ukrajinu a Bidena

Washington D.C. mezi 9. a 11. červencem hostí summit Severoatlantické aliance. S ohledem na časový posun tam první večerní jednání skončila teprve před několika hodinami a spojenci mají ještě co probírat. 

Na analýzu témat summitu se zaměřil například reportér Rikard Jozwiak z RFE/RL. Mezi hlavní současná témata k řešení zařadil potenciální přístup Ukrajiny do aliance, samotnou asistenci Ukrajině v boji proti ruské okupaci, možné vítězství Donalda Trumpa v amerických podzimních prezidentských volbách, snahu o zastavení čínského vlivu a budoucnost jako takovou. 

Vytrvalou podporu Ukrajině společně potvrdili český prezident Petr Pavel a předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. „Obě naše země vnímají, že porážka Ukrajiny by znamenala narušení principů, na kterých stojí západní svět,“ napsal prezident republiky na sociální síti X. 

Výročí vzniku NATO na totožné síti připomněl německý kancléř Olaf Scholz a zdůraznil důležitou roli Německa. „75 let NATO znamená 75 let bezpečnosti, stability a míru. Toto mimořádné výročí slavíme ve Washingtonu na summitu NATO, kterého se dnes účastním. Německo bude hrát důležitou roli: Vede a posiluje evropský pilíř naší aliance,“ shrnul. 

K lídrům se ve Washingtonu připojil také slovenský prezident Peter Pellegrini. „Těší mě, že Slovensko je již 20 let součástí úspěchu NATO. Zaručuje naši bezpečnost, nedotknutelnost hranic a nabízí možnosti žít ve svobodě a spolupracovat s ostatními demokraciemi,“ ocenil roli NATO pro slovenskou bezpečnost. 

Roli NATO připomněl i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Před 75 lety vyslalo vytvoření NATO v kritickém historickém okamžiku poselství jednoty a síly. Po 75 letech zůstáváme jednotní a silní, když čelíme návratu války do Evropy,“ uvedl. 

Přistoupení Ukrajiny do NATO

Spojenci si v současné době nejsou jistí, jaké další záruky mohou Ukrajině poskytnout. Několik zemí v čele s USA chce vyjádřit záměr, že Ukrajina je na „nezvratné cestě ke členství“. „Musíme říci něco nového; musíme se pokusit najít správná slova, abychom dali něco víc než loni, takže to nic nemění na tom, že jsme odhodláni, a až nám to čas dovolí, pozveme Ukrajinu ke vstupu,“ vysvětlil pro Euronews anonymní zdroj z NATO.

Další podpora napadené zemi

USA a několik dalších členských zemí NATO poskytnou Ukrajině v nadcházejících měsících desítky systémů protivzdušné obrany. Americký prezident Joe Biden k iniciativě řekl, že jde o „historický dar pro ukrajinskou protivzdušnou obranu“. „Spojené státy, Německo, Holandsko, Rumunsko a Itálie poskytnou Ukrajině vybavení pro pět dalších strategických systémů protivzdušné obrany,“ prohlásil. 

USA a další členské státy aliance kromě toho předají Kyjevu i desítky jiných taktických systémů protivzdušné obrany společně s příslušnou municí. Ze společného prohlášení několika zemí vyplývá, že Německo a Rumunsko uvolní další baterie systémů Patriot, zatímco Holandsko s dalšími spojenci poskytne komponenty k vytvoření jedné další baterie. Itálie předá Kyjevu systém SAMP-T. Kanada, Norsko, Španělsko či Velká Británie poskytnou další obranné systémy, například NASAMS, HAWK, IRIS T-SLM, IRIS T-SLS či Gepard. 

Další zabezpečení aliance

O nadnárodním kontraktu informoval končící generální tajemník Jens Stoltenberg na zasedání lídrů zbrojařského průmyslu, které probíhá na okraj washingtonského summitu. Zakázka je podle AP jedním z mnoha kroků, které aliance na summitu prosazuje s cílem, aby každá členská země zvýšila své vlastní výrobní kapacity.

Rakety Stinger patřily mezi první zbraně, které USA dodaly Ukrajině po zahájení plnohodnotné ruské invaze na jaře předloňského roku. Tyto přenosné obranné systémy typu země-vzduch mohou nést vojáci, ale mohou být i připevněné k vozidlu. Používají se k obraně proti letadlům na krátkou vzdálenost. 

Strach o, respektive z Bidena

Americký prezident na úvod washingtonského summitu v úterý večer pronesl důrazný projev, v němž ujistil o pevnosti aliance. Zatímco na summitu stvrzuje závazek USA vůči spojencům, doma je bedlivě sledován kvůli zdravotnímu stavu. Server Politico upozornil, že Biden s každým dalším projevem musí dokázat, že „věk je jenom číslo“. Při prvním vystoupení se mu to zřejmě povedlo.

Šéf Bílého domu zopakoval podporu Ukrajině. „Ukrajina může Putina zastavit a zastaví ho. Rusko nezvítězí. Ukrajina zvítězí,“ prohlásil. Politico poznamenává, že navzdory silné kritice vůbec netápal ve slovech a byl „jasný a důrazný“. „Válka skončí tím, že Ukrajina zůstane svobodnou a nezávislou zemí,“ zdůraznil podle New York Times. 

Ani přes věrohodně pronesený proslov na úvod summitu NATO se ale americký prezident nezbaví domácí kritiky. Do řad těch, kdo považují jeho odstoupení z kandidatury za nezbytné, se přidal první demokratický senátor – Michael Bennet z Colorada. „Myslím, že Donald Trump je na nejlepší cestě vyhrát tyto volby, a možná je vyhraje drtivě, a vezme s sebou Senát a Sněmovnu reprezentantů,“ upozornil v pořadu americké stanice CNN.

Orbánův cestopis

Maďarsko od začátku července přebralo předsednictví v Radě Evropské unie a od té doby se jeho premiér Viktor Orbán „pohybuje jako kočka na pervitinu“. Alespoň tak jeho aktivity zhodnotil uznávaný server Politico.  

Maďarský premiér od začátku předsednictví v Radě EU navštívil postupně Kyjev, Moskvu a Peking. Zejména cestu do Moskvy a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem evropští lídři důrazně odsoudili. „Appeasement nezastaví Putina. Pouze jednota a odhodlání vydláždí cestu ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ zdůraznila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátečním prohlášení zdůraznil, že Orbán neměl od EU jakýkoliv mandát k návštěvě Moskvy, přičemž zmínil pozici bloku k ruské invazi na sousední Ukrajinu, která zapovídá oficiální kontakty s ruským prezidentem. „Orbánova návštěva Moskvy probíhá čistě v rámci bilaterálních vztahů Maďarska a Ruska,“ uvedl.

Související

Více souvisejících

Summit NATO NATO Joe Biden Ukrajina Armáda Ukrajina válka na Ukrajině Jens Stoltenberg Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš chce hlasovat o nedůvěře vládě. Dělají z nás banánovou republiku, prohlásil

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Obvinil vládu Petra Fialy z nekalé činnosti a netransparentnosti v souvislosti s kauzou, kdy bývalý šéf české justice Pavel Blažek přijal pro svůj resort miliardu v bitcoinech od trestaného Tomáše Jiřikovského. „Skutečně z nás dělají banánovou republiku a vyšetřuje to i FBI,“ prohlásil.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pavel Blažek

Stát z toho má miliardu a já ani korunu, jen demisi. Odcházím jako zpráskaný pes, stěžuje si Blažek

Bitcoinová kauza, která otřásla českou politickou scénou, se podle slov Pavla Blažka může stát definitivní tečkou za jeho politickou kariérou. Dosluhující ministr spravedlnosti z ODS se o celé záležitosti podrobně rozpovídal v podcastu Dimun, kde tvrdí, že jeho jediným cílem bylo získat finanční prostředky pro státní správu. Zároveň přiznal, že zvažuje odchod z politiky, neboť má pocit, že „odchází jako zpráskaný pes“. Na sociální síti X později uvedl, že nebude kandidovat v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda postupuje. Čtvrtmilionové město Sumy je na dostřel dronů

Ruská vojska pokračují v mohutné ofenzivě na severu Ukrajiny a dostávají se do bezprostřední blízkosti regionálního centra Sumy. Město, které mělo před válkou přibližně čtvrt milionu obyvatel, se tak ocitá v dosahu ruských dělostřeleckých systémů i bezpilotních letounů, varují ukrajinští představitelé a analytici.

před 7 hodinami

Pavel Blažek

Politico: Bitcoinový skandál od drogového dealera může ovlivnit české volby

Českou politickou scénou otřásá rozsáhlý skandál, který by mohl výrazně ovlivnit výsledek nadcházejících podzimních parlamentních voleb. V centru aféry stojí dnes už bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), jenž rezignoval poté, co vyšlo najevo, že jeho ministerstvo přijalo dar v podobě bitcoinu v hodnotě 40 milionů eur od bývalého drogového dealera Tomáše Jiřikovského, upozornil server Politico.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vernisáž na náměstí Míru.

FESTMICHAEL 2025: studenti jako hrdinové dnešní doby

Před šestnácti lety přišli studenti Školy Michael s nápadem, že by svá díla měli sdílet s širší veřejností – nejen se svými učiteli nebo návštěvníky školy. Vznikl tak FESTMICHAEL, dnes už tradiční přehlídka nejlepších prací studentů Střední a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby Michael, která každý rok oživuje veřejný prostor hlavního města.

před 8 hodinami

V Džiddě jednají delegace USA a Ukrajiny. (11.3.2025)

Tajemný vlivný muž stojící za Zelenským: Andrij Jermak tahá za nitky, sklání se před ním i jeho odpůrci

V únoru letošního roku vzbudilo setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem pozornost nejen kvůli konfrontační atmosféře, ale i kvůli výraznému kontrastu mezi bojovým oblečením Zelenského a elegantním oblekem jeho vedoucího kanceláře Andrije Jermaka, který tiše seděl po jeho boku. Právě Jermak, padesátník s minulostí právníka a filmového producenta, se za poslední roky stal jednou z nejvlivnějších postav v ukrajinské politice – a zároveň i jednou z nejkontroverznějších, píše Politico.

před 9 hodinami

Eva Decroix

Ministryní spravedlnosti bude Eva Decroix. Fiala svolává Bezpečnostní radu státu

Vláda se chystá na významnou personální změnu. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý oznámil, že do čela ministerstva spravedlnosti navrhuje poslankyni a místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Tato čtyřiačtyřicetiletá právnička a mediátorka má ve funkci nahradit Pavla Blažka (ODS), který rezignoval kvůli rozsáhlé kauze spojené s přijetím daru v podobě bitcoinů v hodnotě téměř jedné miliardy korun.

před 9 hodinami

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Nizozemská vláda se rozpadla. Wildersova krajně pravicová strana opustila koalici

Nizozemská vládní koalice se v úterý ráno zhroutila poté, co Geert Wilders, předseda krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), oznámil odchod své strany z vlády kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Konec podpory PVV znamená pád nejpravicovější vlády v moderních nizozemských dějinách a pravděpodobně povede k předčasným volbám.

před 10 hodinami

Britské batole Madeleine McCannová zmizela 3. května 2007.

Policie opět otevřela případ zmizelé Madeleine McCannové. Začalo nové pátrání

V portugalském letovisku Praia da Luz se znovu rozbíhá pátrání po zmizelé britské dívce Madeleine McCannové. Němečtí policisté se aktuálně soustředí na více než dvacet pozemků ve východní části města, přičemž oblast zahrnuje i okolí chaty, kde žil hlavní podezřelý Christian B. Zásahové jednotky a kriminalisté doufají, že právě tato oblast by mohla nabídnout nové indicie v případu, který již téměř dvě desetiletí zůstává nevyřešený.

před 11 hodinami

Putin odmítl kompromis. Trvá na tvrdých podmínkách míru, Trump musí začít jednat

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala v tureckém Istanbulu, skončila bez zásadního pokroku. Přestože obě strany souhlasily s výměnou dalších válečných zajatců, zásadní rozkol v pohledu na ukončení války zůstává. Moskva na jednání přivezla memorandum, které podle všeho opakuje její nejtvrdší požadavky – takové, které by znamenaly pro Ukrajinu de facto kapitulaci. Tento postoj nyní staví prezidenta Donalda Trumpa do nepříjemné pozice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy