PŘEHLEDNĚ: O co se hraje na summitu NATO? Jde o především o Ukrajinu a Bidena

Washington D.C. mezi 9. a 11. červencem hostí summit Severoatlantické aliance. S ohledem na časový posun tam první večerní jednání skončila teprve před několika hodinami a spojenci mají ještě co probírat. 

Na analýzu témat summitu se zaměřil například reportér Rikard Jozwiak z RFE/RL. Mezi hlavní současná témata k řešení zařadil potenciální přístup Ukrajiny do aliance, samotnou asistenci Ukrajině v boji proti ruské okupaci, možné vítězství Donalda Trumpa v amerických podzimních prezidentských volbách, snahu o zastavení čínského vlivu a budoucnost jako takovou. 

Vytrvalou podporu Ukrajině společně potvrdili český prezident Petr Pavel a předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. „Obě naše země vnímají, že porážka Ukrajiny by znamenala narušení principů, na kterých stojí západní svět,“ napsal prezident republiky na sociální síti X. 

Výročí vzniku NATO na totožné síti připomněl německý kancléř Olaf Scholz a zdůraznil důležitou roli Německa. „75 let NATO znamená 75 let bezpečnosti, stability a míru. Toto mimořádné výročí slavíme ve Washingtonu na summitu NATO, kterého se dnes účastním. Německo bude hrát důležitou roli: Vede a posiluje evropský pilíř naší aliance,“ shrnul. 

K lídrům se ve Washingtonu připojil také slovenský prezident Peter Pellegrini. „Těší mě, že Slovensko je již 20 let součástí úspěchu NATO. Zaručuje naši bezpečnost, nedotknutelnost hranic a nabízí možnosti žít ve svobodě a spolupracovat s ostatními demokraciemi,“ ocenil roli NATO pro slovenskou bezpečnost. 

Roli NATO připomněl i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Před 75 lety vyslalo vytvoření NATO v kritickém historickém okamžiku poselství jednoty a síly. Po 75 letech zůstáváme jednotní a silní, když čelíme návratu války do Evropy,“ uvedl. 

Přistoupení Ukrajiny do NATO

Spojenci si v současné době nejsou jistí, jaké další záruky mohou Ukrajině poskytnout. Několik zemí v čele s USA chce vyjádřit záměr, že Ukrajina je na „nezvratné cestě ke členství“. „Musíme říci něco nového; musíme se pokusit najít správná slova, abychom dali něco víc než loni, takže to nic nemění na tom, že jsme odhodláni, a až nám to čas dovolí, pozveme Ukrajinu ke vstupu,“ vysvětlil pro Euronews anonymní zdroj z NATO.

Další podpora napadené zemi

USA a několik dalších členských zemí NATO poskytnou Ukrajině v nadcházejících měsících desítky systémů protivzdušné obrany. Americký prezident Joe Biden k iniciativě řekl, že jde o „historický dar pro ukrajinskou protivzdušnou obranu“. „Spojené státy, Německo, Holandsko, Rumunsko a Itálie poskytnou Ukrajině vybavení pro pět dalších strategických systémů protivzdušné obrany,“ prohlásil. 

USA a další členské státy aliance kromě toho předají Kyjevu i desítky jiných taktických systémů protivzdušné obrany společně s příslušnou municí. Ze společného prohlášení několika zemí vyplývá, že Německo a Rumunsko uvolní další baterie systémů Patriot, zatímco Holandsko s dalšími spojenci poskytne komponenty k vytvoření jedné další baterie. Itálie předá Kyjevu systém SAMP-T. Kanada, Norsko, Španělsko či Velká Británie poskytnou další obranné systémy, například NASAMS, HAWK, IRIS T-SLM, IRIS T-SLS či Gepard. 

Další zabezpečení aliance

O nadnárodním kontraktu informoval končící generální tajemník Jens Stoltenberg na zasedání lídrů zbrojařského průmyslu, které probíhá na okraj washingtonského summitu. Zakázka je podle AP jedním z mnoha kroků, které aliance na summitu prosazuje s cílem, aby každá členská země zvýšila své vlastní výrobní kapacity.

Rakety Stinger patřily mezi první zbraně, které USA dodaly Ukrajině po zahájení plnohodnotné ruské invaze na jaře předloňského roku. Tyto přenosné obranné systémy typu země-vzduch mohou nést vojáci, ale mohou být i připevněné k vozidlu. Používají se k obraně proti letadlům na krátkou vzdálenost. 

Strach o, respektive z Bidena

Americký prezident na úvod washingtonského summitu v úterý večer pronesl důrazný projev, v němž ujistil o pevnosti aliance. Zatímco na summitu stvrzuje závazek USA vůči spojencům, doma je bedlivě sledován kvůli zdravotnímu stavu. Server Politico upozornil, že Biden s každým dalším projevem musí dokázat, že „věk je jenom číslo“. Při prvním vystoupení se mu to zřejmě povedlo.

Šéf Bílého domu zopakoval podporu Ukrajině. „Ukrajina může Putina zastavit a zastaví ho. Rusko nezvítězí. Ukrajina zvítězí,“ prohlásil. Politico poznamenává, že navzdory silné kritice vůbec netápal ve slovech a byl „jasný a důrazný“. „Válka skončí tím, že Ukrajina zůstane svobodnou a nezávislou zemí,“ zdůraznil podle New York Times. 

Ani přes věrohodně pronesený proslov na úvod summitu NATO se ale americký prezident nezbaví domácí kritiky. Do řad těch, kdo považují jeho odstoupení z kandidatury za nezbytné, se přidal první demokratický senátor – Michael Bennet z Colorada. „Myslím, že Donald Trump je na nejlepší cestě vyhrát tyto volby, a možná je vyhraje drtivě, a vezme s sebou Senát a Sněmovnu reprezentantů,“ upozornil v pořadu americké stanice CNN.

Orbánův cestopis

Maďarsko od začátku července přebralo předsednictví v Radě Evropské unie a od té doby se jeho premiér Viktor Orbán „pohybuje jako kočka na pervitinu“. Alespoň tak jeho aktivity zhodnotil uznávaný server Politico.  

Maďarský premiér od začátku předsednictví v Radě EU navštívil postupně Kyjev, Moskvu a Peking. Zejména cestu do Moskvy a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem evropští lídři důrazně odsoudili. „Appeasement nezastaví Putina. Pouze jednota a odhodlání vydláždí cestu ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině,“ zdůraznila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Končící šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pátečním prohlášení zdůraznil, že Orbán neměl od EU jakýkoliv mandát k návštěvě Moskvy, přičemž zmínil pozici bloku k ruské invazi na sousední Ukrajinu, která zapovídá oficiální kontakty s ruským prezidentem. „Orbánova návštěva Moskvy probíhá čistě v rámci bilaterálních vztahů Maďarska a Ruska,“ uvedl.

Související

Více souvisejících

Summit NATO NATO Joe Biden Ukrajina Armáda Ukrajina válka na Ukrajině Jens Stoltenberg Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám

Muž podezřelý ze spáchání pátečního útoku na vánočních trzích v Magdeburgu je aktivistou s kritickým pohledem na Islám a podporovatelem Alternativy pro Německo. Informují o tom německá média na základě jeho příspěvků na sociálních sítích, upozornila Deutsche Welle. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy