Putin a Si Ťin-pching si neúčastí na summitu G20 nepomůžou, Washington situace rád využije

Letošní summit G20 se koná v Indii ve stínu řady globálních krizí, mezi kterými především figuruje ekonomická, potravinová a bezpečnostní. Každá z členských zemí (seznam naleznete níže) na summit cestuje s vlastními národními zájmy, jež hodlá hájit. 

Asi nejzásadnějším faktorem je absence dvou lídrů předních členských zemí, na kterou upozornil server Politico. Na summit nepřicestuje čínský vůdce Si Ťin-pching ani ruský prezident Vladimir Putin. Jak upozornila americká stanice CNN, pro amerického lídra Joea Bidena to znamená příležitost, které hodlá využít zejména debatováním o změnách klimatu a ekonomice. 

Právě zástupci amerického prezidenta doufají v účinnost G20. „Doufáme, že tento summit G20 ukáže, že hlavní světové ekonomiky mohou spolupracovat i v náročných dobách. Při cestě do Dillí se tedy zaměříme na to, abychom poskytli pomoc rozvojovým zemím, dosáhli pokroku v klíčových prioritách Američanů, od klimatu po technologie, a ukázali náš závazek vůči G20 jako fóru, které může skutečně přinést výsledky,“ vyjmenoval poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan. 

Mezitím indický premiér Naréndra Módí bude moci využít své hostitelské role. Podle CNN se v rámci G20 zaměřuje na rozvojové země a snaží se posílit svou pozici globálního státníka. Projevuje rovněž zájem o užší vztahy s Washingtonem. Indická ekonomika se však spoléhá na ruské ekonomické produkty a v rámci jisté opatrnosti ani neodsoudila agresi Moskvy proti Ukrajině. Právě Indie se zasazuje o to, aby se ruská agrese nestala hlavním bodem programu summitu, píše německý server DW. 

Důležitým účastníkem summitu je Světová banka, která se spolu s dalšími mnohostrannými rozvojovými bankami snaží o navýšení finančních prostředků mířících do rozvojových zemí. Světové bankovní instituce financují různé programy od vzdělávání přes veřejné zdraví až po rozvoj infrastruktury. 

Peking se u Světové banky poslední dobou snaží uplatnit svůj vliv prostřednictvím vlastních úvěrových programů pro rozvojové země, které mnohdy vedou k jejich zadlužování. „Reformy Světové banky nejsou namířeny proti Číně, Peking je akcionářem banky. Jsou ale v kontrastu s rozsahem donucovacích a neudržitelných půjček Čínské lidové republiky prostřednictvím iniciativy Pásmo a cesta,“ dodal Sullivan. 

Spojené státy navíc chtějí navýšit finanční prostředky pro banku, což mohou zvážit i další země. Bance to tak umožní navýšit úvěrovou kapacitu až na 100 miliard dolarů. „Největší akcionáři Světové banky sedí všichni u stolu G20. Požádali jsme Kongres o přidělení finančních prostředků, které bychom potřebovali k poskytnutí těchto 25 miliard dolarů, ale získání dalších zemí na palubu a nadšení pro tento projekt je obrovskou součástí rozšíření této částky na 100 miliard dolarů,“ vylíčil. 

Si Ťin-pchingova nepřítomnost na summitu může pomoci Bidenovi zdůraznit závazek USA vůči rozvojovým zemím. „Vzhledem k nepřítomnosti čínského prezidenta bude účast prezidenta Bidena vynikat a vyšle regionu a světu zprávu, že závazek USA je pevný a Čína má pravděpodobně jiné starosti,“ upřesnil vedoucí pracovník čínského programu Stimsonova centra Yun Sun. 

Kdo jsou členové G20?

Jde o dvacítku největších ekonomik světa. Schází se nejméně jednou ročně v rámci summitů, kterých se účastní ministři financí či zahraničí nebo jiní vysocí političtí představitelé; za Evropskou unii zde figurují Evropská komise a Evropská centrální banka. Jsou zvány i další země, mezinárodní organizace a podobné. 

Jmenovitě jsou členy G20: Spojené království, Francie, Německo, Itálie, Evropská unie, Turecko, Rusko (Evropa); Jižní Korea, Japonsko, Indie, Saúdská Arábie, Čína, Indonésie (Asie); Brazílie, Argentina (Jižní Amerika), Jihoafrická republika (Afrika); Kanada, Mexiko, Spojené státy (Severní Amerika); a Austrálie.