Rusové pochopili, že nemusí zbraň použít v zájmu státu. Analytici vidí závažné nedostatky v armádě

Vzpoura šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina ukázala, že ruská armáda není připravená vést válku proti velké evropské zemi. Potvrdilo to několik analytiků. Vojenské reformy ruského ministerstva obrany nejsou dotažené a letectvo si při vzpouře evidentně nerozumělo s pozemními silami. Prigožin své kroky ale uspěchal.

Porážka povstání šéfa wagnerovců rozhodně neukončí problémy v ruské armádě. Myslí si to vojenský analytik nezávislého ruského zpravodajského webu Meduza Dmitrij Kuzněc. „Pokud Prigožin odejde, problémy s ním neodejdou. Zůstanou tady, je to větší problém než samotný Prigožin,“ nastínil.

Mezi vojáky, dobrovolníky a komunitou na Telegramu se podle Kuzněcova vytvořil opoziční blok. Prigožinovy metody podle telegramové komunity byly špatné, celková idea nikoliv. „Věděli jsme to už dříve, ale nechápali jsme, jaký to má rozsah. Povstání zvýraznilo propast mezi veliteli a vojáky bojujícími ve válce, kteří obecně podporují názor, že armáda je špatně vedena a směřuje k porážce. Vidíme, že obecně s Prigožinem souhlasí, ale nesouhlasí s jeho metodami,“ pokračoval analytik. 

List New York Times citoval i vojenského blogera vystupujícího pod přezdívkou Z-War-Geeks. „Myslíte si, že chlapi, kteří se ptají například na lupy, se vyjadřují o velkých generálech velmi lichotivě? Jistěže ne. Většina vojáků ale rozlišuje mezi svou zemí a státem. Vlast je bezpodmínečná. Nemůžete ji zradit, ani ji ztratit,“ vylíčil. 

Ruský vojenský analytik Alexandr Golts míní, že ruská armáda nebyla připravená na dobývání Ukrajiny. Reformy před více než deseti lety totiž měly za úkol vytvořit menší, štíhlejší a pružnější armádu. „Nebyla vytvořena k dobytí velké evropské země, takže z tohoto pohledu prezident Vladimir Putin zadal armádě úkol, který byl nad její síly,“ uvedl.

Armáda tedy měla spíše síly, které mohou vyhrát krátký a lokální konflikt, ne rozsáhlou válku proti (po evropské části Ruska) územně největší zemi na evropském kontinentu se čtyřiceti miliony obyvateli. „Rusko mělo síly, které mohou vyhrát krátký, lokální konflikt. To je vše,“ zhodnotil Golts.

Reformátoři ale nedosáhli ani kýžené vyšší flexibility armády. Napříč ruskými ozbrojenými silami podle NYT existují hluboce zakořeněné kulturní normy spojené s „hierarchickou strukturou velení a bezcitností vůči ztrátám na životech vojáků“. 

Ministerstvo obrany Ruské federace se rozhodlo zajistit kontrolu nad rozrůstajícím se počtem skupin soukromých neboli žoldnéřských vojenských skupin. NY Times zdůrazňují, že právě to podnítilo Prigožina ke vzpouře a také upozornilo na problém dosud diskutovaný mezi válečnými blogery. „Zásah byl krok správným směrem,“ chválí Golts přístup ruského resortu obrany k omezení činnosti wagnerovců. 

Dnes v Rusku existuje několik soukromých armád. Putinův přítel Gennadij Timčenko založil skupinu Reduta, původně určenou k ochraně jeho energetického zařízení Stroytransgaz v Sýrii. „Ale po začátku války začala podle ruských zpráv verbovat lidi pro Ukrajinu,“ píší NYT. 

Prigožin dále upozorňoval na založení několika skupin ze strany energetického giganta Gazprom. Jsou jimi Potok, Fakel a Plamen – tedy v češtině Proud, Pochodeň a Plamen. Jejich nezávislost na resortu obrany je podle NY Times nejasná. „Lidé, kteří mají peníze, si myslí, že je to teď úžasné téma – sbírat soukromé vojenské skupiny,“ podotkl Prigožin. 

Kreml si tak může hřát na prsou hada. Soukromé milice v Rusku jsou sice oficiálně nezákonné. NYT připomněly, že wagnerovci dostali za první rok války od Moskvy zhruba jednu miliardy dolarů, což přímo vyzývá k vytváření podobných skupin. „A jak právě Wagner ukázal, mají obrovský potenciál způsobit spoušť.“

„Po povstání všichni lidé se zbraní v ruce pochopili, že ji mohou použít ve vlastním zájmu, nikoli v zájmu státu. Byl to velmi dramatický obrat. Prigožin překročil Rubikon,“ varuje analytik Golts. 

Západní představitele v čele s americkým ministerstvem obrany ohromilo, že obrněná kolona wagnerovců pokročila do vzdálenosti zhruba 200 kilometrů od Moskvy. Dle dostupných informací dokázali sestřelit až šest vojenských vrtulníků ruské armády a několik dalších letadel. „Projevil se v tom nedostatek koordinace mezi ruskými vzdušnými a pozemními silami,“ míní představitelé Pentagonu.

Prigožin ale svá očekávání přecenil. Nepomohly mu ani měsíce telefonátů s důstojníky, kteří si na ministerstvo obrany stěžovali, protože se k jeho vzpouře nepřidali. „Myslím, že Prigožin přecenil svou podporu – pohrdání Gerasimovem se nerovná podpoře Prigožina,“ doplnila politická výzkumnice Dara Massicotová z RAND Corporation. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto Původní zpráva

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Více souvisejících

Ruská armáda Rusko Wagnerova skupina (v přepisu z ruštiny Vagnerova) Jevgenij Prigožin Valerij Gerasimov

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy