Separatisté začali odevzdávat zbraně. Příměří v Náhorním Karabachu dostává trhliny

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že od doby uzavření příměří byly zaznamenány dva incidenty porušení, které naštěstí nepřinesly oběti ani zraněné. Tyto incidenty jsou momentálně předmětem vyšetřování.

Mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem také proběhly první rozhovory ohledně integrace odtrženého regionu Náhorní Karabach. Uskutečnily se v ázerbájdžánském městě Jevlach a skončily po dvou hodinách, uvedl server euronews. 

Ázerbájdžán jednání charakterizoval jako konstruktivní a oznámil, že obě strany se dohodly na nadcházejících jednáních "v blízké budoucnosti".

Baku souhlasilo s poskytnutím potravinové a humanitární pomoci pro daný region a s dodávkami energií na vytápění školek a škol, uvádí se v prohlášení Alijevovy kanceláře.

Podle arménských médií byla ázerbájdžánská strana na setkání zastupována i Raminem Mammadovem, který má na starosti kontakty s arménskými obyvateli žijícími v Karabachu. 

Na jednání v Jevlachu byl přítomen i zástupce ruského vojenského kontingentu, jehož členové dohlížejí na dodržování příměří, které bylo uzavřeno po vojenském konfliktu v roce 2020.

Jednotky separatistů se ve středu začaly stahovat z Karabachu, oznámil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj byla většina jejich vojenské techniky zničena během pozemní ofenzívy, kterou Ázerbájdžán v Náhorním Karabachu podnikl během úterý.

Tzv. "protiteroristická operace" měla podle Baku za cíl "obnovení ústavního pořádku" v tomto převážně Armény obydleném regionu. Obě strany dosáhly ve středu dohody o příměří, v souladu se kterou se mají z Náhorního Karabachu stáhnout arménské síly a předat své zbraně.

Podle arménských zdrojů přišlo během útoku o život nejméně 200 lidí a 400 dalších utrpělo zranění. 

Úřad arménského premiéra Nikola Pašinjana prostřednictvím své mluvčí informoval, že Pašinjan ve středu o situaci diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Putin řekl, že příslušníci ruského mírového kontingentu v Náhorním Karabachu budou zprostředkovateli v nadcházejících jednáních mezi arménskými separatisty a Ázerbájdžánem ve městě Jevlach.

"Ilegální arménské jednotky začaly s procesem stahování se ze svých pozic. Přijaly naše podmínky a začaly s předáváním zbraní," upřesnil Alijev. Baku podle něj po ofenzivě "obnovilo svou svrchovanost" v Náhorním Karabachu. "Ázerbájdžán obnovil svou suverenitu po úspěšných protiteroristických opatření v Karabachu," dodal Alijev.

Baku v úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města byly hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou byly i další města a vesnice v okolí.

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu.