Sýrie u ICJ čelí řízení kvůli vraždám a mučení, vedou ho Kanaďané a Nizozemci

Podle nizozemského ministerstva zahraničních věcí Wopke Hoekstra byli syrští občané mučeni, vražděni nebo unášeni. „Byli napadeni jedovatým plynem, aby zachránili svůj život a zanechali vše, co měli,“ pokračoval. O těchto rozsáhlých zvěrstev informovaly mezinárodní organizace. „Stanovení odpovědnosti a boj proti beztrestnosti jsou důležitými prvky pro dosažení trvalého politického řešení konfliktu v Sýrii,“ doplnil Hoekster.

Důkazy o závažném porušování lidských práv syrských občanů shromáždily různé orgány. „Proto se Nizozemsko v září 2020 rozhodlo uplatnit vůči Sýrii odpovědnost státu, Kanada se k tomuto procesu připojila v březnu 2021,“ popsal nizozemský úřad vlády.

Kanada i Nizozemsko se už více než dva roky pokoušejí dosáhnout se Sýrii řešení v souladu s mechanismem řešení sporů stanoveným v Úmluvě OSN proti mučení. „Tato jednání nevedla k řešení. Sýrie navíc v šestiměsíční lhůtě stanovené úmluvou nesouhlasila s návrhem na rozhodčí řízení,“ informoval Amsterdam. Minulý čtvrtek v návaznosti na nečinnost Sýrie podal věc k ICJ ve snaze přimět zemi k dodržování závazků vyplývajících z úmluvy, jejíž smluvní stranou je i sama Sýrie.

Podle Amsterdamu byla o tomto rozhodnutí Sýrie informována formou diplomatické nóty stálého zastoupení Nizozemska při OSN v Ženevě. „Nizozemsko a Sýrie nemají žádné diplomatické vztahy, obě země však mají své zastoupení při OSN v Ženevě,“ podotýká vláda.

Sýrie se vrací na mezinárodní scénu

Navzdory válečným zločinům a diktatuře byla Sýrie přijata zpět do Ligy arabských států, psal minulý týden německý deník Deutsche Welle. Liga arabských států byla založena v roce 1945 s cílem podporovat politické a hospodářské vztahy napříč členy a také se světem. Členství Damašku LAS pozastavila v roce 2011 poté, co se pokojné povstání proti Bašáru Asadovi změnilo v krvavou občanskou válku, popisuje DW.

Nyní však členové Ligy sledují, že se konflikt dostal do slepé uličky. Podle nich není jiné řešení než s Asadovou vládou jednat přímo. Odborník na Sýrii Ranj Alaaldin z Rady pro globální záležitosti na Blízkém východě uvedl, že toto rozhodnutí bylo připravováno několik let. „V poslední době zrychlilo, částečně kvůli rostoucímu odstupu západních zemí od regionu a také kvůli zvýšené konkurenci o vliv,“ podotýká. Tuto konkurenci zahrnuje nejen více místních aktérů z okolí Perského zálivu, ale také aktivity Ruska a Turecka.

„Země jako Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty si nemohly dovolit být závislé na Washingtonu a vyčkávat v této soutěži, protože region prochází významnými změnami,“ vysvětlil Alaaldin pro Deutsche Welle. Regionální mocnosti tak postupně dospěly k závěru, že Asadův režim v Damašku zkrátka nezmizí. „Raději by měly otevřené přístupové a komunikační linky, už jen proto, aby minimalizovala, byť jen trochu, závislost Damašku na Íránu,“ pokračoval expert.