V úterý turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO). Tuto informaci zveřejnil server The Guardian s odvoláním na agentury. Maďarsko tak zůstává jedinou zemí, která ještě švédskou žádost neratifikovala.
Turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO) v poměru hlasů 287 ku 55. Ratifikace proběhla s odkladem delším než jeden rok (dvacet měsíců), což vyvolalo napětí ve vztazích s západními spojenci Ankary. Předpokládá se, že prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan dokument podepíše v nejbližších dnech.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg výsledek hlasování přivítal a řekl, že očekává, že Maďarsko „co nejdříve“ ratifikuje žádost Švédska. Dodal: "Členství Švédska dělá NATO silnější a nás všechny bezpečnější."
Maďarsko zůstává poslední zemí blokující vstup Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Vláda Maďarska to zdůvodnila v listopadu šířením lží ze strany švédských politiků ohledně stavu demokracie v Maďarsku.
V úterý pozval maďarský premiér Viktor Orbán svého švédského protějška Ulfa Kristerssona k jednání ohledně této záležitosti. Ve zvacím dopise Orbán píše: "Věřím, že intenzivnější dialog by mohl přispět k posílení důvěry mezi našimi zeměmi a institucemi, a tím umožnit další posílení našich politických a bezpečnostních opatření."
Nicméně švédská diplomacie uvedla, že v tomto okamžiku nevidí význam takového setkání. Mluvčí Kristerssona sdělil že zatím k pozvánce nemají žádný komentář, ale Billström řekl, že než vláda odpoví, bude muset „promyslet, co dopis signalizuje“.
Švédsko a Finsko projevily zájem o vstup do NATO jako reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se stalo 31. členem Aliance už loni v dubnu.
Turecko dlouhodobě kritizovalo Švédsko za přílišnou shovívavost vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, zejména sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členy sítě, obviněné z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédsko na turecké obavy reagovalo posílením protiteroristické legislativy a přijetím dalších bezpečnostních opatření, která Ankara požadovala. Erdogan své námitky k členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO, a v říjnu byl přístupový protokol předložen tureckému parlamentu.
Proces schvalování však později zkomplikoval tím, že ratifikaci švédské žádosti podmínil schválením žádosti Ankary o nákup stíhaček F-16 Kongresem USA. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO.
Turecký opoziční poslanec Cengiz Čandar během úterní rozpravy k ratifikaci vstupu Švédska do NATO prohlásil, že turečtí představitelé během tohoto zdlouhavého procesu „vydírali“ své západní partnery.
Odcházející finský prezident Sauli Niinistö poblahopřál Švédsku a napsal na síti X (dříve Twitter), ve švédštině: „Jsem velmi rád, že turecký parlament odhlasoval ratifikaci členství Švédska v NATO. Členství Švédska zlepší bezpečnost v pobaltském regionu a posílí celou alianci. Jakmile bude členem Švédsko, bude dokončeno i členství Finska.
Švédsko již podepsalo dohodu s USA, která poskytuje plný přístup k 17 jejich vojenským základnám, a zahájilo proces integrace do NATO.
Paul Levin, ředitel Stockholmského univerzitního institutu pro turecká studia uvedl, že členství Švédska v NATO by bylo pro severskou zemi velmi významné.
„Orbán slíbil, že nebude zdržovat proces, takže turecká ratifikace by měla znamenat vstup Švédska do NATO. To bude obrovský posun pro zemi s dlouhou tradicí neutrality a politikou neangažovanosti, kterou se rozhodla opustit pouze tváří v tvář rostoucí ruské agresi,“ řekl.
Varoval však, že spor s Ankarou o švédské členství může mít trvalý dopad. "Byla to těžká doba pro vztahy mezi Tureckem a Švédskem, a i když bude dobré to mít za sebou, mám podezření, že prudký proces napáchal trvalé škody na vztahu."
Švédská turecká komunita byla v otázce rozdělena a dodal. „Je mnoho kurdských Švédů, kteří se obávali, že by to znamenalo, že Švédsko již nebude zastáncem jejich věci a že Švédsko bude dbát Erdoğanových požadavků na vydání velkého počtu Kurdů.
"Ale je tu také mnoho tureckých Švédů a někteří Kurdové, kteří jsou rádi, že Švédsko, jak to vidí, konečně přitvrdilo vůči PKK."
29. prosince 2025 20:24
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
Související
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka
NATO , Švédsko , Turecko , Recep Tayyip Erdogan , Maďarsko
Aktuálně se děje
včera
Záchranná služba posiluje na silvestrovskou noc a novoroční oslavy svůj provoz
včera
Policie vyšetřuje tragédii na Jindřichohradecku. Převrátil se popelářský vůz
včera
Vlaky na Silvestra a Nový rok. Zájem cestujících se bude rychle měnit
včera
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
včera
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
včera
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
včera
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
včera
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
včera
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
včera
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
včera
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
včera
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
včera
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
včera
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
včera
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
včera
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
29. prosince 2025 21:33
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
29. prosince 2025 20:24
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
29. prosince 2025 19:10
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
29. prosince 2025 18:03
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí oznámil, že ukrajinské drony zaútočily na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti. Ačkoliv incident nezpůsobil žádné škody ani oběti na životech, Moskva varovala, že kvůli tomuto útoku přehodnotí svou vyjednávací pozici v probíhajících mírových rozhovorech.
Zdroj: Libor Novák