Turecko schválilo vstup Švédska do NATO. Po 20 měsících a situace se mění i v Maďarsku

V úterý turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO). Tuto informaci zveřejnil server The Guardian s odvoláním na agentury. Maďarsko tak zůstává jedinou zemí, která ještě švédskou žádost neratifikovala.

Turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO) v poměru hlasů 287 ku 55. Ratifikace proběhla s odkladem delším než jeden rok (dvacet měsíců), což vyvolalo napětí ve vztazích s západními spojenci Ankary. Předpokládá se, že prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan dokument podepíše v nejbližších dnech.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg výsledek hlasování přivítal a řekl, že očekává, že Maďarsko „co nejdříve“ ratifikuje žádost Švédska. Dodal: "Členství Švédska dělá NATO silnější a nás všechny bezpečnější."

Maďarsko zůstává poslední zemí blokující vstup Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Vláda Maďarska to zdůvodnila v listopadu šířením lží ze strany švédských politiků ohledně stavu demokracie v Maďarsku.

V úterý pozval maďarský premiér Viktor Orbán svého švédského protějška Ulfa Kristerssona k jednání ohledně této záležitosti. Ve zvacím dopise Orbán píše: "Věřím, že intenzivnější dialog by mohl přispět k posílení důvěry mezi našimi zeměmi a institucemi, a tím umožnit další posílení našich politických a bezpečnostních opatření."

Nicméně švédská diplomacie uvedla, že v tomto okamžiku nevidí význam takového setkání. Mluvčí Kristerssona sdělil že zatím k pozvánce nemají žádný komentář, ale Billström řekl, že než vláda odpoví, bude muset „promyslet, co dopis signalizuje“.

Švédsko a Finsko projevily zájem o vstup do NATO jako reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se stalo 31. členem Aliance už loni v dubnu.

Turecko dlouhodobě kritizovalo Švédsko za přílišnou shovívavost vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, zejména sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členy sítě, obviněné z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédsko na turecké obavy reagovalo posílením protiteroristické legislativy a přijetím dalších bezpečnostních opatření, která Ankara požadovala. Erdogan své námitky k členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO, a v říjnu byl přístupový protokol předložen tureckému parlamentu.

Proces schvalování však později zkomplikoval tím, že ratifikaci švédské žádosti podmínil schválením žádosti Ankary o nákup stíhaček F-16 Kongresem USA. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO.

Turecký opoziční poslanec Cengiz Čandar během úterní rozpravy k ratifikaci vstupu Švédska do NATO prohlásil, že turečtí představitelé během tohoto zdlouhavého procesu „vydírali“ své západní partnery.

Odcházející finský prezident Sauli Niinistö poblahopřál Švédsku a napsal na síti X (dříve Twitter), ve švédštině: „Jsem velmi rád, že turecký parlament odhlasoval ratifikaci členství Švédska v NATO. Členství Švédska zlepší bezpečnost v pobaltském regionu a posílí celou alianci. Jakmile bude členem Švédsko, bude dokončeno i členství Finska.

Švédsko již podepsalo dohodu s USA, která poskytuje plný přístup k 17 jejich vojenským základnám, a zahájilo proces integrace do NATO.

Paul Levin, ředitel Stockholmského univerzitního institutu pro turecká studia uvedl, že členství Švédska v NATO by bylo pro severskou zemi velmi významné.

„Orbán slíbil, že nebude zdržovat proces, takže turecká ratifikace by měla znamenat vstup Švédska do NATO. To bude obrovský posun pro zemi s dlouhou tradicí neutrality a politikou neangažovanosti, kterou se rozhodla opustit pouze tváří v tvář rostoucí ruské agresi,“ řekl.

Varoval však, že spor s Ankarou o švédské členství může mít trvalý dopad. "Byla to těžká doba pro vztahy mezi Tureckem a Švédskem, a i když bude dobré to mít za sebou, mám podezření, že prudký proces napáchal trvalé škody na vztahu."

Švédská turecká komunita byla v otázce rozdělena a dodal. „Je mnoho kurdských Švédů, kteří se obávali, že by to znamenalo, že Švédsko již nebude zastáncem jejich věci a že Švédsko bude dbát Erdoğanových požadavků na vydání velkého počtu Kurdů.

"Ale je tu také mnoho tureckých Švédů a někteří Kurdové, kteří jsou rádi, že Švédsko, jak to vidí, konečně přitvrdilo vůči PKK."

Související

Více souvisejících

NATO Švédsko Turecko Recep Tayyip Erdogan Maďarsko

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 46 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy