Turecko schválilo vstup Švédska do NATO. Po 20 měsících a situace se mění i v Maďarsku

V úterý turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO). Tuto informaci zveřejnil server The Guardian s odvoláním na agentury. Maďarsko tak zůstává jedinou zemí, která ještě švédskou žádost neratifikovala.

Turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO) v poměru hlasů 287 ku 55. Ratifikace proběhla s odkladem delším než jeden rok (dvacet měsíců), což vyvolalo napětí ve vztazích s západními spojenci Ankary. Předpokládá se, že prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan dokument podepíše v nejbližších dnech.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg výsledek hlasování přivítal a řekl, že očekává, že Maďarsko „co nejdříve“ ratifikuje žádost Švédska. Dodal: "Členství Švédska dělá NATO silnější a nás všechny bezpečnější."

Maďarsko zůstává poslední zemí blokující vstup Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Vláda Maďarska to zdůvodnila v listopadu šířením lží ze strany švédských politiků ohledně stavu demokracie v Maďarsku.

V úterý pozval maďarský premiér Viktor Orbán svého švédského protějška Ulfa Kristerssona k jednání ohledně této záležitosti. Ve zvacím dopise Orbán píše: "Věřím, že intenzivnější dialog by mohl přispět k posílení důvěry mezi našimi zeměmi a institucemi, a tím umožnit další posílení našich politických a bezpečnostních opatření."

Nicméně švédská diplomacie uvedla, že v tomto okamžiku nevidí význam takového setkání. Mluvčí Kristerssona sdělil že zatím k pozvánce nemají žádný komentář, ale Billström řekl, že než vláda odpoví, bude muset „promyslet, co dopis signalizuje“.

Švédsko a Finsko projevily zájem o vstup do NATO jako reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se stalo 31. členem Aliance už loni v dubnu.

Turecko dlouhodobě kritizovalo Švédsko za přílišnou shovívavost vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, zejména sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členy sítě, obviněné z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédsko na turecké obavy reagovalo posílením protiteroristické legislativy a přijetím dalších bezpečnostních opatření, která Ankara požadovala. Erdogan své námitky k členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO, a v říjnu byl přístupový protokol předložen tureckému parlamentu.

Proces schvalování však později zkomplikoval tím, že ratifikaci švédské žádosti podmínil schválením žádosti Ankary o nákup stíhaček F-16 Kongresem USA. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO.

Turecký opoziční poslanec Cengiz Čandar během úterní rozpravy k ratifikaci vstupu Švédska do NATO prohlásil, že turečtí představitelé během tohoto zdlouhavého procesu „vydírali“ své západní partnery.

Odcházející finský prezident Sauli Niinistö poblahopřál Švédsku a napsal na síti X (dříve Twitter), ve švédštině: „Jsem velmi rád, že turecký parlament odhlasoval ratifikaci členství Švédska v NATO. Členství Švédska zlepší bezpečnost v pobaltském regionu a posílí celou alianci. Jakmile bude členem Švédsko, bude dokončeno i členství Finska.

Švédsko již podepsalo dohodu s USA, která poskytuje plný přístup k 17 jejich vojenským základnám, a zahájilo proces integrace do NATO.

Paul Levin, ředitel Stockholmského univerzitního institutu pro turecká studia uvedl, že členství Švédska v NATO by bylo pro severskou zemi velmi významné.

„Orbán slíbil, že nebude zdržovat proces, takže turecká ratifikace by měla znamenat vstup Švédska do NATO. To bude obrovský posun pro zemi s dlouhou tradicí neutrality a politikou neangažovanosti, kterou se rozhodla opustit pouze tváří v tvář rostoucí ruské agresi,“ řekl.

Varoval však, že spor s Ankarou o švédské členství může mít trvalý dopad. "Byla to těžká doba pro vztahy mezi Tureckem a Švédskem, a i když bude dobré to mít za sebou, mám podezření, že prudký proces napáchal trvalé škody na vztahu."

Švédská turecká komunita byla v otázce rozdělena a dodal. „Je mnoho kurdských Švédů, kteří se obávali, že by to znamenalo, že Švédsko již nebude zastáncem jejich věci a že Švédsko bude dbát Erdoğanových požadavků na vydání velkého počtu Kurdů.

"Ale je tu také mnoho tureckých Švédů a někteří Kurdové, kteří jsou rádi, že Švédsko, jak to vidí, konečně přitvrdilo vůči PKK."

Související

Andrej Babiš

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 
NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

NATO Švédsko Turecko Recep Tayyip Erdogan Maďarsko

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

včera

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

včera

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

včera

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

včera

včera

včera

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

13. července 2026 22:04

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

13. července 2026 20:52

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

13. července 2026 19:42

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy