Turecko schválilo vstup Švédska do NATO. Po 20 měsících a situace se mění i v Maďarsku

V úterý turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO). Tuto informaci zveřejnil server The Guardian s odvoláním na agentury. Maďarsko tak zůstává jedinou zemí, která ještě švédskou žádost neratifikovala.

Turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO) v poměru hlasů 287 ku 55. Ratifikace proběhla s odkladem delším než jeden rok (dvacet měsíců), což vyvolalo napětí ve vztazích s západními spojenci Ankary. Předpokládá se, že prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan dokument podepíše v nejbližších dnech.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg výsledek hlasování přivítal a řekl, že očekává, že Maďarsko „co nejdříve“ ratifikuje žádost Švédska. Dodal: "Členství Švédska dělá NATO silnější a nás všechny bezpečnější."

Maďarsko zůstává poslední zemí blokující vstup Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Vláda Maďarska to zdůvodnila v listopadu šířením lží ze strany švédských politiků ohledně stavu demokracie v Maďarsku.

V úterý pozval maďarský premiér Viktor Orbán svého švédského protějška Ulfa Kristerssona k jednání ohledně této záležitosti. Ve zvacím dopise Orbán píše: "Věřím, že intenzivnější dialog by mohl přispět k posílení důvěry mezi našimi zeměmi a institucemi, a tím umožnit další posílení našich politických a bezpečnostních opatření."

Nicméně švédská diplomacie uvedla, že v tomto okamžiku nevidí význam takového setkání. Mluvčí Kristerssona sdělil že zatím k pozvánce nemají žádný komentář, ale Billström řekl, že než vláda odpoví, bude muset „promyslet, co dopis signalizuje“.

Švédsko a Finsko projevily zájem o vstup do NATO jako reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se stalo 31. členem Aliance už loni v dubnu.

Turecko dlouhodobě kritizovalo Švédsko za přílišnou shovívavost vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, zejména sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členy sítě, obviněné z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédsko na turecké obavy reagovalo posílením protiteroristické legislativy a přijetím dalších bezpečnostních opatření, která Ankara požadovala. Erdogan své námitky k členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO, a v říjnu byl přístupový protokol předložen tureckému parlamentu.

Proces schvalování však později zkomplikoval tím, že ratifikaci švédské žádosti podmínil schválením žádosti Ankary o nákup stíhaček F-16 Kongresem USA. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO.

Turecký opoziční poslanec Cengiz Čandar během úterní rozpravy k ratifikaci vstupu Švédska do NATO prohlásil, že turečtí představitelé během tohoto zdlouhavého procesu „vydírali“ své západní partnery.

Odcházející finský prezident Sauli Niinistö poblahopřál Švédsku a napsal na síti X (dříve Twitter), ve švédštině: „Jsem velmi rád, že turecký parlament odhlasoval ratifikaci členství Švédska v NATO. Členství Švédska zlepší bezpečnost v pobaltském regionu a posílí celou alianci. Jakmile bude členem Švédsko, bude dokončeno i členství Finska.

Švédsko již podepsalo dohodu s USA, která poskytuje plný přístup k 17 jejich vojenským základnám, a zahájilo proces integrace do NATO.

Paul Levin, ředitel Stockholmského univerzitního institutu pro turecká studia uvedl, že členství Švédska v NATO by bylo pro severskou zemi velmi významné.

„Orbán slíbil, že nebude zdržovat proces, takže turecká ratifikace by měla znamenat vstup Švédska do NATO. To bude obrovský posun pro zemi s dlouhou tradicí neutrality a politikou neangažovanosti, kterou se rozhodla opustit pouze tváří v tvář rostoucí ruské agresi,“ řekl.

Varoval však, že spor s Ankarou o švédské členství může mít trvalý dopad. "Byla to těžká doba pro vztahy mezi Tureckem a Švédskem, a i když bude dobré to mít za sebou, mám podezření, že prudký proces napáchal trvalé škody na vztahu."

Švédská turecká komunita byla v otázce rozdělena a dodal. „Je mnoho kurdských Švédů, kteří se obávali, že by to znamenalo, že Švédsko již nebude zastáncem jejich věci a že Švédsko bude dbát Erdoğanových požadavků na vydání velkého počtu Kurdů.

"Ale je tu také mnoho tureckých Švédů a někteří Kurdové, kteří jsou rádi, že Švédsko, jak to vidí, konečně přitvrdilo vůči PKK."

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko by mohlo na NATO zaútočit do roka, obává se EU

Evropští bezpečnostní úředníci vyjadřují stále větší znepokojení nad tím, že by Ruská federace mohla v dohledné době rozšířit válečný konflikt i mimo území Ukrajiny. Podle zpravodajských informací má Moskva v úmyslu vyvolat novou vlnu eskalace, která by jí posloužila jako záminka pro vyhlášení další mobilizace vojsk a zároveň by vytvořila masivní tlak na Severoatlantickou alianci. Tyto obavy narůstají v kontextu probíhajícího jaderného cvičení v Bělorusku, stupňujících se hrozeb vůči pobaltským státům a obrovských lidských ztrát, které ruská armáda na bojišti denně zaznamenává, uvedl Wall Street Journal.
Polská armáda, ilustrační fotografie

Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu

Severoatlantická aliance byla nucena vyslat do vzdušného prostoru nad Polskem stíhací letouny v reakci na masivní vlnu ruských leteckých úderů na Ukrajině. Moskva během nočního útoku nasadila strategické bombardéry Tu-95MS schopné nést jaderné zbraně, více než padesát raket různých typů a přibližně sedm set bezpilotních letounů. Součástí této rozsáhlé operace bylo podle britských médií The Guardian a The Mirror také odpálení hypersonické rakety středního doletu Orešnik, která zasáhla město Bila Cerkva ležící necelých devadesát kilometrů jižně od ukrajinského hlavního města

Více souvisejících

NATO Švédsko Turecko Recep Tayyip Erdogan Maďarsko

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Česká televize

ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích

Česká televize v sobotu reagovala na nejnovější vývoj ohledně finančního zajištění budoucnosti veřejnoprávních médií. Premiér Andrej Babiš (ANO) totiž oznámil, že nakonec dojde pouze k novele stávajícího zákona. ČT vzkázala, že trvá na současné formě financování, tedy na poplatcích od občanů. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne

Budoucí financování veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu, nakonec nebude upraveno novým zákonem. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Podle jeho slov dojde k novele současného zákona. Přípravou nového předpisu se zabývalo ministerstvo kultury vedené Oto Klempířem (Motoristé). 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití

Počasí v Česku bylo v uplynulých dnech na konec května velmi teplé a zároveň se na řadě míst obešlo zcela beze srážek. Dnes může místy pršet i intenzivně, protože meteorologové očekávají bouřky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 13 hodinami

Záběry z místa, kde se zřítil vrtulník s Petrem Kellnerem

Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře

Na americké Aljašce začal soud v případu tragické smrti miliardáře Petra Kellnera, který zemřel před více než pěti lety při havárii helikoptéry během takzvaného heliskiingu. Pozůstalí žalují společnost, která celý dobrodružný výlet zajišťovala. 

před 14 hodinami

před 16 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí

O víkendu musíme podle meteorologů počítat s proměnlivým charakterem počasí, kdy se k větší oblačnosti přidají dešťové přeháňky a ojediněle také bouřky. Teploty však zůstanou na velmi příjemných letních hodnotách a v maximech budou dosahovat až k osmadvaceti stupňům Celsia.

včera

OSN

OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu

Organizovanost a systematické využívání sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech vedly k zásadnímu kroku ze strany Organizace spojených národů. OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na takzvanou černou listinu států a ozbrojených skupin, které se dopouštějí sexuálního násilí během konfliktů. Zpráva poukazuje na závažná zneužívání ze strany bezpečnostních složek obou zemí, přičemž výslovně zmiňuje například znásilňování zadržovaných mužů.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ

Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života. 

včera

Donald Trump

Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu

Prezident Spojených států Donald Trump se sešel se svými poradci v krizové místnosti Bílého domu (Situation Room), aby učinil konečné rozhodnutí ohledně předběžné dohody s Íránem. Oznámil to na své sociální síti Truth Social s tím, že na této schůzce dojde k finálnímu posouzení dokumentu. Washington a Teherán sice v tomto týdnu dosáhly potenciální shody na otevření klíčové námořní trasy a zahájení jaderných rozhovorů, dohoda však do této chvíle čekala na oficiální schválení americkým prezidentem.

včera

Oslo

Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou

Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.

včera

NATO je připraveno bránit každý palec svého území, řekl Rutte po dopadu dronu v Rumunsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že aliance je připravena bránit každý palec svého území poté, co ruský dron zasáhl obytný dům v Rumunsku. Incident se odehrál během nočního ruského útoku na sousední Ukrajinu. Šéf aliance označil jednání Moskvy za bezohledné chování, které představuje nebezpečí pro všechny, a vyjádřil plnou podporu napadené členské zemi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy