V úterý turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO). Tuto informaci zveřejnil server The Guardian s odvoláním na agentury. Maďarsko tak zůstává jedinou zemí, která ještě švédskou žádost neratifikovala.
Turecký parlament schválil připojení Švédska k Severoatlantické alianci (NATO) v poměru hlasů 287 ku 55. Ratifikace proběhla s odkladem delším než jeden rok (dvacet měsíců), což vyvolalo napětí ve vztazích s západními spojenci Ankary. Předpokládá se, že prezident Turecka Recep Tayyip Erdogan dokument podepíše v nejbližších dnech.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg výsledek hlasování přivítal a řekl, že očekává, že Maďarsko „co nejdříve“ ratifikuje žádost Švédska. Dodal: "Členství Švédska dělá NATO silnější a nás všechny bezpečnější."
Maďarsko zůstává poslední zemí blokující vstup Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Vláda Maďarska to zdůvodnila v listopadu šířením lží ze strany švédských politiků ohledně stavu demokracie v Maďarsku.
V úterý pozval maďarský premiér Viktor Orbán svého švédského protějška Ulfa Kristerssona k jednání ohledně této záležitosti. Ve zvacím dopise Orbán píše: "Věřím, že intenzivnější dialog by mohl přispět k posílení důvěry mezi našimi zeměmi a institucemi, a tím umožnit další posílení našich politických a bezpečnostních opatření."
Nicméně švédská diplomacie uvedla, že v tomto okamžiku nevidí význam takového setkání. Mluvčí Kristerssona sdělil že zatím k pozvánce nemají žádný komentář, ale Billström řekl, že než vláda odpoví, bude muset „promyslet, co dopis signalizuje“.
Švédsko a Finsko projevily zájem o vstup do NATO jako reakci na spuštění ruské vojenské invaze na Ukrajinu před téměř dvěma lety. Finsko se stalo 31. členem Aliance už loni v dubnu.
Turecko dlouhodobě kritizovalo Švédsko za přílišnou shovívavost vůči skupinám, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, zejména sympatizanty zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) a členy sítě, obviněné z neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016. Švédsko na turecké obavy reagovalo posílením protiteroristické legislativy a přijetím dalších bezpečnostních opatření, která Ankara požadovala. Erdogan své námitky k členství Švédska stáhl na červencovém summitu NATO, a v říjnu byl přístupový protokol předložen tureckému parlamentu.
Proces schvalování však později zkomplikoval tím, že ratifikaci švédské žádosti podmínil schválením žádosti Ankary o nákup stíhaček F-16 Kongresem USA. Další podmínkou bylo zrušení zbrojních embarg vůči Turecku ze strany Kanady a dalších členů NATO.
Turecký opoziční poslanec Cengiz Čandar během úterní rozpravy k ratifikaci vstupu Švédska do NATO prohlásil, že turečtí představitelé během tohoto zdlouhavého procesu „vydírali“ své západní partnery.
Odcházející finský prezident Sauli Niinistö poblahopřál Švédsku a napsal na síti X (dříve Twitter), ve švédštině: „Jsem velmi rád, že turecký parlament odhlasoval ratifikaci členství Švédska v NATO. Členství Švédska zlepší bezpečnost v pobaltském regionu a posílí celou alianci. Jakmile bude členem Švédsko, bude dokončeno i členství Finska.
Švédsko již podepsalo dohodu s USA, která poskytuje plný přístup k 17 jejich vojenským základnám, a zahájilo proces integrace do NATO.
Paul Levin, ředitel Stockholmského univerzitního institutu pro turecká studia uvedl, že členství Švédska v NATO by bylo pro severskou zemi velmi významné.
„Orbán slíbil, že nebude zdržovat proces, takže turecká ratifikace by měla znamenat vstup Švédska do NATO. To bude obrovský posun pro zemi s dlouhou tradicí neutrality a politikou neangažovanosti, kterou se rozhodla opustit pouze tváří v tvář rostoucí ruské agresi,“ řekl.
Varoval však, že spor s Ankarou o švédské členství může mít trvalý dopad. "Byla to těžká doba pro vztahy mezi Tureckem a Švédskem, a i když bude dobré to mít za sebou, mám podezření, že prudký proces napáchal trvalé škody na vztahu."
Švédská turecká komunita byla v otázce rozdělena a dodal. „Je mnoho kurdských Švédů, kteří se obávali, že by to znamenalo, že Švédsko již nebude zastáncem jejich věci a že Švédsko bude dbát Erdoğanových požadavků na vydání velkého počtu Kurdů.
"Ale je tu také mnoho tureckých Švédů a někteří Kurdové, kteří jsou rádi, že Švédsko, jak to vidí, konečně přitvrdilo vůči PKK."
Související
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
NATO , Švédsko , Turecko , Recep Tayyip Erdogan , Maďarsko
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 1 hodinou
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 2 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 2 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 3 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 4 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 5 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 5 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 6 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 8 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
včera
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.
Zdroj: Libor Novák