Ukrajina kooperovala s NATO už před válkou. Její přijetí je však běh na dlouhou trať, shodují se elity

Západní politické špičky se shodnou na tom, že připojení Ukrajiny coby právoplatného člena do Severoatlantické aliance je v plánu. Vesměs ale očekávají dlouhodobý proces. Ukrajinští vojáci se přitom do akcí NATO před válkou zapojovali již delší dobu jako partneři s rozšířenými možnostmi. 

Zvolený český prezident Petr Pavel začátkem února popsal, že si Ukrajina zaslouží být v Severoatlantické alianci. „Ukrajinská armáda bude zřejmě nejzkušenější v Evropě. Zaslouží si být součástí komunity demokratických zemí,“ citoval Pavla britský zpravodajský server BBC. Podle něj bychom měli podporovat sebemenší náznak možnosti mírového jednání mezi válčícími státy. „Z ruské strany však takové náznaky nejsou,“ upřesnil. 

Před několika dny generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil plány aliance na přijetí Ukrajiny do svých struktur. „Je to ale běh na dlouhou trať,“ upozornil. Reagoval tím na slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zrychleném vstupním procesu pro Ukrajinu. 

Ještě v lednu ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov popsal Ukrajinu už jako de facto člena NATO. „Protože máme zbraně a víme, jak je používat,“ řekl. Myslí si, že se Ukrajina zapojí coby právoplatný člen do aliance již v blízké budoucnosti.  

O rozšíření aliance o Ukrajinu stojí také britský premiér Rishi Sunak. „Souhlasím s Jensem Stoltenbergem, že Ukrajina se stane členem NATO. Potřebujeme se ale také zaměřit na aktuální situaci. Pro mě to znamená dlouhodobou podporu ukrajinské bezpečnosti, nejen okamžitou.“ 

Podle Sunaka je nutné Ukrajině dodávat standardní vybavení NATO a hledat cesty k podpoře operační připravenosti její armády. „Musíme se ujišťovat, že myslíme na dlouhodobé potřeby ukrajinské bezpečnosti,“ doplnil s tím, že má na mysli zejména systémy protivzdušné obrany. „O těchto věcech ještě chci se spojenci jednat.“ 

Aktivní zapojení ukrajinských vojáků 

Po dlouhé studené válce do řad Severoatlantické aliance přistoupily tři postsovětské země – Lotyšsko, Litva a Estonsko. Z výbušného postkomunistického Balkánského poloostrova jsou pak členy téměř všechny země kromě Bosny a Hercegoviny, Srbska a nekompletně uznaného Kosova. Na summitu NATO v Bukurešti roku 2008 se spojenci dohodli na budoucím přijetí Ukrajiny a Gruzie. 

Během vstupního procesu se aliance řídí takzvanou politikou otevřených dveří, kterou zavádí článek 10 Washingtonské smlouvy o NATO. Podle stránek aliance její rozšiřování nemá sloužit jako hrozba. Zaměřuje se na stabilitu a kooperaci napříč Evropou, kterou vidí jako spojenou v míru, demokratickou a se společnými hodnotami.  

Studie o rozšíření NATO doporučila splnění určitých závazků ze strany potenciálního členského státu. Jsou jimi funkční demokratický politický systém založený na tržní ekonomice, férové jednání s menšinami v populaci, závazek k mírovému řešení konfliktů, schopnost a ochota vojensky přispět do operací NATO a v poslední řadě závazek k demokratickým civilně-vojenským vztahům a institucionálním strukturám.  

Ukrajinský parlament roku 2017 přijal legislativu, která hovoří o směřování země do NATO. V roce 2020 aliance přijala Ukrajinu jako partnera s rozšířenými možnostmi (z anglického Enhanced Opportunities Partner). Dochází tak k udržování a prohlubování kooperace mezi členskými státy a tímto partnerem.  

Jako partner NATO Ukrajina již dříve poskytla své jednotky pro alianční operace v Afghánistánu a Kosovu. Stejně tak byli ukrajinští vojáci součástí Sil rychlé reakce NATO a některých aliančních cvičení. Ukrajina je partnerem s rozšířenými možnostmi společně s Austrálií, Finskem, Gruzií, Jordánskem a Švédskem.  

Například během cvičení Rapid Trident ze září 2021 se sešlo asi 300 amerických vojáků se 6000 vojáky z multinárodních jednotek. Zahrnovalo společné seskoky ukrajinských a amerických parašutistů, dále vojáci společně prováděli taktická cvičení s bojovou střelbou. Vedle Ukrajinců a Američanů se cvičení zúčastnili Bulhaři, Kanaďané, Gruzínci, Jordánci, Němci, Britové, Moldavané nebo Pákistánci.  

Související

Krym, ilustrační foto

Předali jste Krym Rusku, obvinil Trump Kyjev. Mohla ale Ukrajina anexi zastavit?

Ačkoliv se objevily informace, že americký mírový návrh by mohl zahrnovat uznání ruské anexe Krymu, prezident Donald Trump odmítl, že by Ukrajina byla tlačena k akceptaci tohoto kroku. Zároveň však prohlásil, že Ukrajina v roce 2014 „předala“ Krym Rusku „bez jediného výstřelu“. Server Kyiv Independent se podíval na to, jak moc jsou jeho slova pravdivá.
Ruský útok na Charkov si vyžádal desítky zraněných. (3.5.2025)

Desítky zraněných po ruském útoku na Charkov. Zelenskyj apeluje na spojence

Rusové před dalším krátkodobým příměřím stupňují útoky vůči sousední Ukrajině. Dronový úder si v Charkově vyžádal téměř pět desítek zraněných, informovaly místní úřady podle DW. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po útoku opět apeluje na spojence ohledně lepší protivzdušné obrany. 

Více souvisejících

Ukrajina Armáda Ukrajina NATO Oleksij Reznikov Petr Pavel Rishi Sunak Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi

Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Dokáže se Evropa ubránit bez USA? Renomovaní experti sestavili plán, jak na to, politikům se líbit nebude

V době, kdy Evropa čelí jedné geopolitické facce za druhou, je největším otřesem poznání, že se již nemůže spolehnout na bezpečnostní záruky Spojených států. Ačkoliv byla nevole Donalda Trumpa vůči Evropě dlouho známá, málokdo si dokázal představit situaci, v níž americký prezident veřejně poníží hlavu státu spojenecké země v Oválné pracovně, přeruší sdílení zpravodajských informací uprostřed války a bez konzultace s evropskými partnery vyjedná mírovou dohodu s Ruskem.

včera

Vatikán, ilustrační foto

Volba papeže je na spadnutí. Vatikán vypne veškerý mobilní signál

Vatikán ve středu odpoledne deaktivuje veškerý mobilní telefonní signál a zablokuje veškerou elektronickou komunikaci v okolí Sixtinské kaple, kde se sejde 133 kardinálů k volbě nového papeže. Podle italských médií se jedná o mimořádné bezpečnostní opatření, které má zajistit naprosté utajení v jednom z nejdůležitějších a nejutajenějších církevních procesů – papežské volbě.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajinské drony podruhé zaútočily na Moskvu, krátce před vojenskou přehlídkou

Moskva se v noci stala terčem druhého po sobě jdoucího útoku ukrajinských dronů, zatímco se ruská metropole připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 80. výročí vítězství nad nacistickým Německem. Ruské úřady oznámily, že systémy protivzdušné obrany zneškodnily nejméně 19 ukrajinských dronů mířících na město, den poté, co byly u Moskvy sestřeleny čtyři další bezpilotní stroje.

včera

5. května 2025 21:57

IKEM oznámil smutnou zprávu. Zemřel Jiří Čáp, stál u zásadních inovací v léčbě

Institut klinické a experimentální medicíny se v pondělí loučí s výjimečným pracovníkem Jiřím Čápem. Bylo mu 54 let. Čáp působil i na armádní misi, zajímal se také o veterinární medicínu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy