Západní politické špičky se shodnou na tom, že připojení Ukrajiny coby právoplatného člena do Severoatlantické aliance je v plánu. Vesměs ale očekávají dlouhodobý proces. Ukrajinští vojáci se přitom do akcí NATO před válkou zapojovali již delší dobu jako partneři s rozšířenými možnostmi.
Zvolený český prezident Petr Pavel začátkem února popsal, že si Ukrajina zaslouží být v Severoatlantické alianci. „Ukrajinská armáda bude zřejmě nejzkušenější v Evropě. Zaslouží si být součástí komunity demokratických zemí,“ citoval Pavla britský zpravodajský server BBC. Podle něj bychom měli podporovat sebemenší náznak možnosti mírového jednání mezi válčícími státy. „Z ruské strany však takové náznaky nejsou,“ upřesnil.
Před několika dny generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil plány aliance na přijetí Ukrajiny do svých struktur. „Je to ale běh na dlouhou trať,“ upozornil. Reagoval tím na slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zrychleném vstupním procesu pro Ukrajinu.
Ještě v lednu ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov popsal Ukrajinu už jako de facto člena NATO. „Protože máme zbraně a víme, jak je používat,“ řekl. Myslí si, že se Ukrajina zapojí coby právoplatný člen do aliance již v blízké budoucnosti.
O rozšíření aliance o Ukrajinu stojí také britský premiér Rishi Sunak. „Souhlasím s Jensem Stoltenbergem, že Ukrajina se stane členem NATO. Potřebujeme se ale také zaměřit na aktuální situaci. Pro mě to znamená dlouhodobou podporu ukrajinské bezpečnosti, nejen okamžitou.“
Podle Sunaka je nutné Ukrajině dodávat standardní vybavení NATO a hledat cesty k podpoře operační připravenosti její armády. „Musíme se ujišťovat, že myslíme na dlouhodobé potřeby ukrajinské bezpečnosti,“ doplnil s tím, že má na mysli zejména systémy protivzdušné obrany. „O těchto věcech ještě chci se spojenci jednat.“
Aktivní zapojení ukrajinských vojáků
Po dlouhé studené válce do řad Severoatlantické aliance přistoupily tři postsovětské země – Lotyšsko, Litva a Estonsko. Z výbušného postkomunistického Balkánského poloostrova jsou pak členy téměř všechny země kromě Bosny a Hercegoviny, Srbska a nekompletně uznaného Kosova. Na summitu NATO v Bukurešti roku 2008 se spojenci dohodli na budoucím přijetí Ukrajiny a Gruzie.
Během vstupního procesu se aliance řídí takzvanou politikou otevřených dveří, kterou zavádí článek 10 Washingtonské smlouvy o NATO. Podle stránek aliance její rozšiřování nemá sloužit jako hrozba. Zaměřuje se na stabilitu a kooperaci napříč Evropou, kterou vidí jako spojenou v míru, demokratickou a se společnými hodnotami.
Studie o rozšíření NATO doporučila splnění určitých závazků ze strany potenciálního členského státu. Jsou jimi funkční demokratický politický systém založený na tržní ekonomice, férové jednání s menšinami v populaci, závazek k mírovému řešení konfliktů, schopnost a ochota vojensky přispět do operací NATO a v poslední řadě závazek k demokratickým civilně-vojenským vztahům a institucionálním strukturám.
Ukrajinský parlament roku 2017 přijal legislativu, která hovoří o směřování země do NATO. V roce 2020 aliance přijala Ukrajinu jako partnera s rozšířenými možnostmi (z anglického Enhanced Opportunities Partner). Dochází tak k udržování a prohlubování kooperace mezi členskými státy a tímto partnerem.
Jako partner NATO Ukrajina již dříve poskytla své jednotky pro alianční operace v Afghánistánu a Kosovu. Stejně tak byli ukrajinští vojáci součástí Sil rychlé reakce NATO a některých aliančních cvičení. Ukrajina je partnerem s rozšířenými možnostmi společně s Austrálií, Finskem, Gruzií, Jordánskem a Švédskem.
Například během cvičení Rapid Trident ze září 2021 se sešlo asi 300 amerických vojáků se 6000 vojáky z multinárodních jednotek. Zahrnovalo společné seskoky ukrajinských a amerických parašutistů, dále vojáci společně prováděli taktická cvičení s bojovou střelbou. Vedle Ukrajinců a Američanů se cvičení zúčastnili Bulhaři, Kanaďané, Gruzínci, Jordánci, Němci, Britové, Moldavané nebo Pákistánci.
Související
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
Ukrajina , Armáda Ukrajina , NATO , Oleksij Reznikov , Petr Pavel , Rishi Sunak , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
včera
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný