Ukrajina kooperovala s NATO už před válkou. Její přijetí je však běh na dlouhou trať, shodují se elity

Západní politické špičky se shodnou na tom, že připojení Ukrajiny coby právoplatného člena do Severoatlantické aliance je v plánu. Vesměs ale očekávají dlouhodobý proces. Ukrajinští vojáci se přitom do akcí NATO před válkou zapojovali již delší dobu jako partneři s rozšířenými možnostmi. 

Zvolený český prezident Petr Pavel začátkem února popsal, že si Ukrajina zaslouží být v Severoatlantické alianci. „Ukrajinská armáda bude zřejmě nejzkušenější v Evropě. Zaslouží si být součástí komunity demokratických zemí,“ citoval Pavla britský zpravodajský server BBC. Podle něj bychom měli podporovat sebemenší náznak možnosti mírového jednání mezi válčícími státy. „Z ruské strany však takové náznaky nejsou,“ upřesnil. 

Před několika dny generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil plány aliance na přijetí Ukrajiny do svých struktur. „Je to ale běh na dlouhou trať,“ upozornil. Reagoval tím na slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zrychleném vstupním procesu pro Ukrajinu. 

Ještě v lednu ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov popsal Ukrajinu už jako de facto člena NATO. „Protože máme zbraně a víme, jak je používat,“ řekl. Myslí si, že se Ukrajina zapojí coby právoplatný člen do aliance již v blízké budoucnosti.  

O rozšíření aliance o Ukrajinu stojí také britský premiér Rishi Sunak. „Souhlasím s Jensem Stoltenbergem, že Ukrajina se stane členem NATO. Potřebujeme se ale také zaměřit na aktuální situaci. Pro mě to znamená dlouhodobou podporu ukrajinské bezpečnosti, nejen okamžitou.“ 

Podle Sunaka je nutné Ukrajině dodávat standardní vybavení NATO a hledat cesty k podpoře operační připravenosti její armády. „Musíme se ujišťovat, že myslíme na dlouhodobé potřeby ukrajinské bezpečnosti,“ doplnil s tím, že má na mysli zejména systémy protivzdušné obrany. „O těchto věcech ještě chci se spojenci jednat.“ 

Aktivní zapojení ukrajinských vojáků 

Po dlouhé studené válce do řad Severoatlantické aliance přistoupily tři postsovětské země – Lotyšsko, Litva a Estonsko. Z výbušného postkomunistického Balkánského poloostrova jsou pak členy téměř všechny země kromě Bosny a Hercegoviny, Srbska a nekompletně uznaného Kosova. Na summitu NATO v Bukurešti roku 2008 se spojenci dohodli na budoucím přijetí Ukrajiny a Gruzie. 

Během vstupního procesu se aliance řídí takzvanou politikou otevřených dveří, kterou zavádí článek 10 Washingtonské smlouvy o NATO. Podle stránek aliance její rozšiřování nemá sloužit jako hrozba. Zaměřuje se na stabilitu a kooperaci napříč Evropou, kterou vidí jako spojenou v míru, demokratickou a se společnými hodnotami.  

Studie o rozšíření NATO doporučila splnění určitých závazků ze strany potenciálního členského státu. Jsou jimi funkční demokratický politický systém založený na tržní ekonomice, férové jednání s menšinami v populaci, závazek k mírovému řešení konfliktů, schopnost a ochota vojensky přispět do operací NATO a v poslední řadě závazek k demokratickým civilně-vojenským vztahům a institucionálním strukturám.  

Ukrajinský parlament roku 2017 přijal legislativu, která hovoří o směřování země do NATO. V roce 2020 aliance přijala Ukrajinu jako partnera s rozšířenými možnostmi (z anglického Enhanced Opportunities Partner). Dochází tak k udržování a prohlubování kooperace mezi členskými státy a tímto partnerem.  

Jako partner NATO Ukrajina již dříve poskytla své jednotky pro alianční operace v Afghánistánu a Kosovu. Stejně tak byli ukrajinští vojáci součástí Sil rychlé reakce NATO a některých aliančních cvičení. Ukrajina je partnerem s rozšířenými možnostmi společně s Austrálií, Finskem, Gruzií, Jordánskem a Švédskem.  

Například během cvičení Rapid Trident ze září 2021 se sešlo asi 300 amerických vojáků se 6000 vojáky z multinárodních jednotek. Zahrnovalo společné seskoky ukrajinských a amerických parašutistů, dále vojáci společně prováděli taktická cvičení s bojovou střelbou. Vedle Ukrajinců a Američanů se cvičení zúčastnili Bulhaři, Kanaďané, Gruzínci, Jordánci, Němci, Britové, Moldavané nebo Pákistánci.  

Související

Více souvisejících

Ukrajina Armáda Ukrajina NATO Oleksij Reznikov Petr Pavel Rishi Sunak Jens Stoltenberg

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Dovolená, ilustrační foto

Kam letos na dovolenou, aby se vyplatila kvůli kurzu koruny a inflaci? Budete překvapeni

Před blížícími se prázdninami se Češi nacházejí ve fázi rozhodování, kam letos vyrazit na dovolenou. Při výběru z oblíbených dovolenkových destinací se musí zaměřit na dva klíčové faktory: kurz české koruny vůči měně dané destinace a meziroční inflaci této destinace. Cílem je nalézt destinaci, kde se koruna po zohlednění inflace vůči tamní měně nejvíce posílila a letos je tak nejvýhodnější z hlediska nákladů.

včera

včera

Aktualizováno včera

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan složil přísahu. Potřetí se stal tureckým prezidentem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan složil přísahu a stal se hlavou státu na další období. Do Ankary kvůli inauguraci přijely přes desítky lídrů států a vlád včetně šéfa NATO Jense Stoltenberga. Erdogan zemi vládne už dvacet let a dne oznámí i složení své nové vlády. Uvedl to server Washington Post.

včera

včera

včera

včera

Vladimír Putin

Rusko stanovilo podmínky, za jakých obnoví jadernou smlouvu s USA

Rusko, které v únoru zákonem pozastavilo účast na smlouvě Nový START omezující počet jaderných zbraní, je ochotno se k ní vrátit, pokud Washington opustí svůj "nepřátelský postoj."  Dohodu Rusko uzavřelo s USA v roce 2010, Vladimir Putin ale letos podepsal zákon o jejím pozastavení.

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel se sešel s Fialou a Babišem. Řešili očekávaný summit NATO

Prezident Petr Pavel tvrdí, že zaznamenal názor, že vláda buď některé věci nekomunikuje dostatečně, nebo, že nejsou vyslyšeny argumenty opozice. Uvedl to po jednání s Petrem Fialou a Andrejem Babišem, na němž řešili nadcházející summit NATO ve Vilniusu a bezpečnostní dohodu se Spojenými státy.

včera

včera

včera

včera

Přelomový vynález dnes slaví svůj den. Jízdní kolo je s námi už stovky let

Od roku 2018 je třetí červnový den Světovým dnem jízdního kola. Má mimo jiné zvýšit popularitu cyklistiky a jízdního kola coby ekologického dopravního prostředku, který může i díky cenové dostupnosti využívat většina lidí na celém světě. Jízdní kolo patří mezi přelomové vynálezy s dlouhou historií, jezdí se na něm již déle než 200 let! 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy