
Západní politické špičky se shodnou na tom, že připojení Ukrajiny coby právoplatného člena do Severoatlantické aliance je v plánu. Vesměs ale očekávají dlouhodobý proces. Ukrajinští vojáci se přitom do akcí NATO před válkou zapojovali již delší dobu jako partneři s rozšířenými možnostmi.
Zvolený český prezident Petr Pavel začátkem února popsal, že si Ukrajina zaslouží být v Severoatlantické alianci. „Ukrajinská armáda bude zřejmě nejzkušenější v Evropě. Zaslouží si být součástí komunity demokratických zemí,“ citoval Pavla britský zpravodajský server BBC. Podle něj bychom měli podporovat sebemenší náznak možnosti mírového jednání mezi válčícími státy. „Z ruské strany však takové náznaky nejsou,“ upřesnil.
Před několika dny generální tajemník NATO Jens Stoltenberg oznámil plány aliance na přijetí Ukrajiny do svých struktur. „Je to ale běh na dlouhou trať,“ upozornil. Reagoval tím na slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zrychleném vstupním procesu pro Ukrajinu.
Ještě v lednu ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov popsal Ukrajinu už jako de facto člena NATO. „Protože máme zbraně a víme, jak je používat,“ řekl. Myslí si, že se Ukrajina zapojí coby právoplatný člen do aliance již v blízké budoucnosti.
O rozšíření aliance o Ukrajinu stojí také britský premiér Rishi Sunak. „Souhlasím s Jensem Stoltenbergem, že Ukrajina se stane členem NATO. Potřebujeme se ale také zaměřit na aktuální situaci. Pro mě to znamená dlouhodobou podporu ukrajinské bezpečnosti, nejen okamžitou.“
Podle Sunaka je nutné Ukrajině dodávat standardní vybavení NATO a hledat cesty k podpoře operační připravenosti její armády. „Musíme se ujišťovat, že myslíme na dlouhodobé potřeby ukrajinské bezpečnosti,“ doplnil s tím, že má na mysli zejména systémy protivzdušné obrany. „O těchto věcech ještě chci se spojenci jednat.“
Aktivní zapojení ukrajinských vojáků
Po dlouhé studené válce do řad Severoatlantické aliance přistoupily tři postsovětské země – Lotyšsko, Litva a Estonsko. Z výbušného postkomunistického Balkánského poloostrova jsou pak členy téměř všechny země kromě Bosny a Hercegoviny, Srbska a nekompletně uznaného Kosova. Na summitu NATO v Bukurešti roku 2008 se spojenci dohodli na budoucím přijetí Ukrajiny a Gruzie.
Během vstupního procesu se aliance řídí takzvanou politikou otevřených dveří, kterou zavádí článek 10 Washingtonské smlouvy o NATO. Podle stránek aliance její rozšiřování nemá sloužit jako hrozba. Zaměřuje se na stabilitu a kooperaci napříč Evropou, kterou vidí jako spojenou v míru, demokratickou a se společnými hodnotami.
Studie o rozšíření NATO doporučila splnění určitých závazků ze strany potenciálního členského státu. Jsou jimi funkční demokratický politický systém založený na tržní ekonomice, férové jednání s menšinami v populaci, závazek k mírovému řešení konfliktů, schopnost a ochota vojensky přispět do operací NATO a v poslední řadě závazek k demokratickým civilně-vojenským vztahům a institucionálním strukturám.
Ukrajinský parlament roku 2017 přijal legislativu, která hovoří o směřování země do NATO. V roce 2020 aliance přijala Ukrajinu jako partnera s rozšířenými možnostmi (z anglického Enhanced Opportunities Partner). Dochází tak k udržování a prohlubování kooperace mezi členskými státy a tímto partnerem.
Jako partner NATO Ukrajina již dříve poskytla své jednotky pro alianční operace v Afghánistánu a Kosovu. Stejně tak byli ukrajinští vojáci součástí Sil rychlé reakce NATO a některých aliančních cvičení. Ukrajina je partnerem s rozšířenými možnostmi společně s Austrálií, Finskem, Gruzií, Jordánskem a Švédskem.
Například během cvičení Rapid Trident ze září 2021 se sešlo asi 300 amerických vojáků se 6000 vojáky z multinárodních jednotek. Zahrnovalo společné seskoky ukrajinských a amerických parašutistů, dále vojáci společně prováděli taktická cvičení s bojovou střelbou. Vedle Ukrajinců a Američanů se cvičení zúčastnili Bulhaři, Kanaďané, Gruzínci, Jordánci, Němci, Britové, Moldavané nebo Pákistánci.
Související

Okupovaým Berďanskem a Melitopolem otřásají exploze. Nad městem létají rakety, ruské lodě přístav opouští

VIDEO Orbánovy vlády: Volá po míru na Ukrajině. Bez Krymu
Ukrajina , Armáda Ukrajina , NATO , Oleksij Reznikov , Petr Pavel , Rishi Sunak , Jens Stoltenberg
Aktuálně se děje
včera

Bizarní zákaz: Irské město nepovolí dětem vlastnit mobil
včera

Válka udeřila na Rusy: Žili jsme v krásném městě na hranici s Ukrajinou, teď je tu bolest, smrt a smutek
včera

USA se na poslední chvíli vyhnou platební neschopnosti. Biden podepsal potřebný zákon
včera

Kreml se připravuje na bombardování. Postaví úkryt v elitní moskevské nemocnici pro VIP lidi
včera

Kam letos na dovolenou, aby se vyplatila kvůli kurzu koruny a inflaci? Budete překvapeni
včera

Okupovaým Berďanskem a Melitopolem otřásají exploze. Nad městem létají rakety, ruské lodě přístav opouští
včera

Na Přerovsku hoří skládka s nebezpečným opadem. Vyhlášen třetí stupeň poplachu, zasahuje vrtulník s bambivakem
Aktualizováno včera

Erdogan složil přísahu. Potřetí se stal tureckým prezidentem
včera

VIDEO Orbánovy vlády: Volá po míru na Ukrajině. Bez Krymu
včera

Alkohol, drogy, znásilnění. Počet žen, které tvrdí, že je frontman kapely Rammstein Till Lindenmann zneužil, roste
včera

Po Messim odchod z Paříže potvrdil další mistr světa, Sergio Ramos. Klub vyjádřil poděkování a vděčnost
včera

Rusko stanovilo podmínky, za jakých obnoví jadernou smlouvu s USA
včera

Na letišti ve Strakonicích havarovala Cessna se dvěma lidmi na palubě
včera

Zelenského reakce ve WSJ na Trumpovo prohlášení, že by "ukončil válku do 24 hodin"
včera

Zelenskyj: Pokud nedostaneme jasný signál od NATO ve Vilniusu, nemáme tam co dělat
včera

Pavel se sešel s Fialou a Babišem. Řešili očekávaný summit NATO
včera

Policie zkontrolovala na Ukrajině 5000 úkrytů, téměř 20 procent z nich nevyhovuje
včera

Putinova raketa zabila matku i s dcerou poblíž úkrytu v Kyjevě. Příběh 9leté judistky Viktorie
včera

Lukašenkův plamenný projev: Válka na Ukrajině začala před rokem 2014, je chyba, že invaze nezačala dřív
včera
Přelomový vynález dnes slaví svůj den. Jízdní kolo je s námi už stovky let
Od roku 2018 je třetí červnový den Světovým dnem jízdního kola. Má mimo jiné zvýšit popularitu cyklistiky a jízdního kola coby ekologického dopravního prostředku, který může i díky cenové dostupnosti využívat většina lidí na celém světě. Jízdní kolo patří mezi přelomové vynálezy s dlouhou historií, jezdí se na něm již déle než 200 let!
Zdroj: Lucie Žáková