ANALÝZA | Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Syrské opoziční skupiny, včetně islamistického hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS), nedávno dosáhly klíčového vítězství – svržení dlouholetého diktátora Asada. Tím však jejich úkol nekončí. Čelí zásadní výzvě, jak se chopit moci a zajistit stabilitu v zemi, která od roku 2011 trpí devastující občanskou válkou. Sýrie je navíc stále plná těžce vyzbrojených milicí a fragmentů starého režimu, jejichž přítomnost hrozí komplikovat proces obnovy a konsolidace vlády. Píše o tom ve své analýze píše americká stanice CNN.

Džolání znamená nejasnou proměnu

Události po svržení režimu Bašára Asada nabraly dramatický spád, což odhaluje závažnost situace v zemi. „Při této oslavě zahynulo nejméně 28 lidí,“ uvedl syrský ministr zdravotnictví. Přestože byl Asadův režim svržen, někteří jeho klíčoví představitelé, včetně premiéra Mohammada Ghaziho al-Džalálího, byli povstalci dočasně pověřeni, aby pokračovali ve svých funkcích a zajistili kontinuitu státní správy v přechodném období.

„Mluvili jsme s premiérem a směr byl takový, že práce by měla pokračovat. Jsme neoblomní, aby se vrátil normální život. Slyšeli jsme, že bude vytvořena přechodná vláda, ale nevíme kdy,“ uvedl ministr průmyslu dosavadní Asadovy vlády Mohammad Samer al-Chalil. Zatímco povstalci slibují rychlou reorganizaci, část dosavadních představitelů zůstává na svých místech, aby zajistila základní fungování státních institucí.

Dnes již bývalý premiér al-Džalálí prozradil, že s Bašárem Asadem hovořil jen několik hodin před jeho útěkem do Ruska. „Když jsem mu řekl, že situace je kritická, lidé prchají z Homsu směrem k pobřeží a ozbrojené síly se zhroutily – jeho odpověď zněla ‚zítra se tomu budeme věnovat‘,“ uvedl al-Džalálí. „Byl jsem překvapen,“ dodal premiér, když vzpomínal na klidný a odtažitý postoj Asada tváří v tvář kolapsu svého režimu.

Aktuálně se jako nejpravděpodobnější kandidát na nového lídra země rýsuje vůdce povstalecké skupiny HTS Abú Mohammad al-Džolání, který se ještě v pondělí setkal s bývalým premiérem Džalálím. Ten již dříve pro CNN uvedl, že ozbrojená opozice má v plánu po svržení Bašára Asada vytvořit vládu definovanou jasnými institucemi a radou, která bude „zvolena lidem“. Al-Džoláního role jako potenciálního lídra naznačuje zásadní proměnu politické scény, i když její konkrétní podoba zůstává zatím nejasná.

Džolání má určité zkušenosti s vládnutím, avšak nikdy neřídil celý stát. Jako povstalecký vůdce vedl město Idlib, což je však pouze omezené území. „Mějte na paměti, že Idlib je malý a nemá žádné zdroje. V minulosti jsme toho dokázali hodně,“ prohlásil al-Džolání, když zdůrazňoval své dosavadní úspěchy.

Oproti městu Idlib je Sýrie mnohem větší a zahrnuje rozmanité náboženské a etnické menšiny, mezi nimiž panují často hluboké konflikty. „Idlib je mnohem menší území, kterému je třeba vládnout, a tři čtvrtiny jeho obyvatelstva tvoří vysídlení lidé. Při poskytování pomoci je nezbytné spoléhat na podporu OSN a nevládních organizací. HTS se tak musela soustředit pouze na čtvrtinu populace,“ objasnil Aaron Zelin, vedoucí pracovník Washingtonského institutu.

Experti: Situace bude těžká

Sýrie ještě zdaleka nemá vyhráno. Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz řekl, že je „zcela nejasné“, kdo se ujme vlády v Sýrii. „Osobně se domnívám, že to bude nejasné ještě dlouho, protože jakmile dojde na reálné uchvácení moci ze strany různých částí rebelské scény, nutně podle mého vypukne rivalita a boj mezi nimi o přístup k centrální moci a ekonomickým statkům,“ vysvětlil.

Různé skupiny rebelů reálně spojovalo pouze odstranění Asada. „Nyní, když je cíle dosaženo, přichází to složitější – ujmout se vlády a začít spravovat poničenou zemi, nad jejímž celým teritoriem stále nemají kontrolu. Odstraněním Asada občanská válka neskončila. Naopak nyní může dostat ještě novou dynamiku,“ upozornil Kraus.

Dalším otazníkem je podle něj právě schopnost rebelů řídit stát. „Stejně se může ukázat, že být podvratným rebelem je úplně něco jiného než řídit stát, vymáhat právo a pořádek a poskytovat bezpečnost obyvatelstvu. Turecko v tomto bude zřejmě hrát důležitou roli vzhledem k tomu, že velkou část rebelů dlouhodobě financuje, cvičí a materiálně zabezpečuje,“ pokračoval expert.

Že Sýrii po pádu Asadova režimu čeká náročné období, kdy se potřebuje stabilizovat, potvrdil pro EuroZprávy.cz také expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik z olomoucké Univerzity Palackého. „Toho by se dalo dosáhnout začleněním různých politických názorů do hry během transformace. Stejně tak by mělo hrát roli mezinárodní společenství,“ nastínil.

Sýrie má jednu zásadní výhodu. „Klíčovým bodem, který by mohl pomoci, je skutečnost, že na rozdíl od jiných případů, jako je Irák, jsou státní instituce chráněny. To je zásadní,“ pokračoval expert. Nelze ale očekávat přímo demokratický režim. „Demokracie, jak ji chápeme v této fázi, se bude jevit jako naivní očekávání. Důležitější a strategičtější jsou nyní stabilita a ukončení vnitrokomunitních sporů,“ zdůraznil Bacik. 

To se ale neobejde bez vnějších vlivů, které v Sýrii dlouhodobě projektuje například Turecko nebo Írán, povětšinou prostřednictvím svých Islámských revolučních gard (IRGC). „V tomto procesu budou mít skutečně vliv zahraniční mocnosti jako Turecko, a dokonce i Izrael,“ doplnil expert.

Izrael se už projevil

Jak varoval Bacik, do procesu mají promluvit i cizí mocnosti. Konkrétně Izrael už se do procesu tranzice „zapojil“ prostřednictvím náletů a pozemní invaze. Izraelská armáda oznámila, že operace jsou „omezenými a dočasnými opatřeními“ zaměřenými na zajištění bezpečnosti země. Vojenské jednotky vstoupily do demilitarizované zóny na Golanských výšinách, kterou Izrael ovládá od roku 1967 a kterou v roce 1981 jednostranně anektoval.

Izraelské letectvo mezitím provedlo sérii náletů na cíle v Damašku a systematicky likviduje zbytky syrské armády. Izrael však popírá, že by jeho tanky postoupily až na vzdálenost 25 kilometrů od Damašku, jak v úterý tvrdily některé zdroje. Mluvčí izraelské armády Nadav Shoshani označil tyto informace za falešné a uvedl, že izraelské jednotky zůstávají v nárazníkové zóně poblíž Golanských výšin.

Komplexní izraelské útoky přímo v Sýrii se podle CNN odehrávají poprvé za posledních padesát let. Sama izraelská armáda ve středu vyčíslila, že provedla minimálně 480 úderů po celé Sýrii, při nichž zasáhla většinu syrských strategických zásob zbraní. „Izraelské námořnictvo zničilo přes noc syrskou flotilu,“ doplnil izraelský ministr obrany Israel Katz s tím, že tato operace zaznamenala „velký úspěch“.

Premiér Benjamin Netanjahu uvítal pád Asadova režimu. „Zhroucení syrského režimu je přímým důsledkem tvrdých úderů, kterými jsme zasáhli Hamás, Hizballáh a Írán,“ připsal si zásluhy. „Osa ještě nezmizela, ale jak jsem slíbil – měníme tvář Blízkého východu,“ podotkl.

Izrael se přitom odvolává na svou bezpečnost. „Izrael bombarduje syrská vojenská zařízení, v nichž se nacházejí zásoby chemických zbraní a rakety dlouhého doletu, aby zabránil jejich pádu do rukou extremistů. Pokud jde o to, co bude v budoucnosti, nejsem prorok. Právě teď je důležité podniknout nezbytné kroky v kontextu bezpečnosti Izraele,“ sdělil šéf izraelské diplomacie Gideon Sa’ar.