Profil editora

Související články:

V Chorvatsku zmlátili českého turistu. Nerozuměl místnímu jazyku

Záhřeb - Chorvatská policie řeší případ českého turisty, kterého surově zmlátil jeden z místních občanů. Čecha se pokusil nejprve slovně vyhnat ze svého pozemku, ten mu ale nerozuměl, a proto se na něj Chorvat vrhnul pěstmi.

Jaký je život v KLDR? Pouliční války, boje o jídlo, popravy, smrt

Severokorejec I Song-ču žil v době svého dětství životem bohatších vrstev v metropoli Pchjongjangu. Jako mladík ale přesto musel bojovat o přežití jako člen pouličního gangu. Byl to jeden z mnoha zvratů na cestě, která ho dovedla až ke studiu na univerzitě v Británii. Příběh mladíka popisující útrapy života v nejizolovanější zemi světa přinesla zpravodajská televize BBC.

Co jedí astronauti ve vesmíru? Některé pokrmy jim můžeme závidět

Ve zhruba 400 kilometrech nad našimi hlavami, na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jí francouzský kosmonaut Thomas Pesquet a jeho pět kolegů převážně francouzská jídla. Na jejich přípravě se podílí od roku 2006 francouzský šéfkuchař Alain Ducasse, jemuž pomáhá Thierry Marx.

Jak se žilo za komunismu? Vejce za korunu, máslo za zlomek dnešní ceny

Máslo, vejce, cukr, mléko či káva. To jsou jedny z nejpoužívanějších surovin a potravin v českých kuchyních. Zatímco za komunismu jejich cena nepřesáhla 10 korun československých, v dnešní době si je lidé mohou pořídit až několikanásobně dráž. Jak se vyvíjela cena těch nejzákladnějších tuzemských potravin, objasní specialista v oblasti maloobchodních a velkoobchodních prodejů Roman Mazák.

Jak zvrátit válku? Němci před 100 lety nasadili v Belgii smrtící yperit

Bojová látka yperit, označovaná podle charakteristického zápachu jako hořčičný plyn, byla použita v několika konfliktech 20. století včetně obou světových válek, v nedávné době yperit použil i Islámský stát. Jeho smrtící účinky se projevují především leptáním sliznic. Svůj název získal podle belgického města Ypres, kde ho před 100 lety, 12. července 1917, poprvé použili Němci v bojích první světové války.

Největší bitva v historii Česka? Střet u Hradce Králové sjednotil Německo

Bitva u Hradce Králové byla rozhodujícím střetnutím prusko-rakouské války. Bitva je počtem nasazených vojáků největší bitvou svedenou na území Česka. Proti sobě v ní stanulo 220.000 pruských a 215.000 rakouských vojáků.

Před 70 lety si Československo zpečetilo osud. Odmítlo Marshallův plán

Před 70 lety, 10. července 1947, řeklo Československo ne Marshallovu plánu. Program, pojmenovaný podle bývalého náčelníka generálního štábu USA George Marshalla, vytvořili Američané na obnovu válkou poničené Evropy.

Ženy pociťují bolest více než muži. Proč tomu tak je?

Je údělem žen pociťovat více bolest než muži? Nasvědčují tomu četné údaje: prakticky všechny hlavní podmínky odpovědné za chronickou bolest jsou častější u žen než u mužů. Vědci studovali mechanismy přenosu pocitů a dospěli k závěru, že tento rozdíl lze vysvětlit evolucí: muž nesměl cítit bolest, aby mohl pokračovat v boji, zatímco žena ji cítila, aby pochopila, že je ohrožena, píše italský deník Corriere della Sera.

OBRAZEM: Summit G20 končí. Ovládly ho schůzka Trumpa s Putinem a nepokoje

Hamburk (Německo) - V Hamburku dnes končí summit velkých světových ekonomik G20. Vyjednávačům se podle diplomatů z EU už podařilo najít shodu na všech bodech závěrečného prohlášení s výjimkou ochrany klimatu.

Utrpení v Dachau: Koncentrační tábor byl poslední zastávkou významných Čechů

V bavorském městečku Dachau otevřeli nacisté v roce 1933 první koncentrační tábor, který posloužil jako "model" pro další zrůdná nacistická zařízení. Místo se dočkali osvobození až 29. dubna 1945 americkou armádou. Ta zde nalezla přes 30 tisíc vězňů na pokraji smrti.

Pijete horkou kávu nebo čaj? Podlé lékařů vám hrozí rakovina

Horké nápoje mohou přijít vhod zejména v zimních měsících, někdo si je ale neodpustí celoročně. Šálek teplé voňavé kávy ale v sobě může ukrývat mnohem víc, než jen nápoj z namletých kávových zrn. Jeho pravidelným pitím si můžete zadělávat na pořádné zdravotní problémy.

Injekce, operace nebo léky? Bolesti zad léčí podle novinářů za miliardy šarlatáni

Injekce, operace, chiropraktické narovnávání, návykové léky proti bolesti... šarlatáni a mastičkáři kořistí ze zoufalství milionů lidí trpících bolestí zad, kolem nichž se jen ve Spojených státech rozvinulo odvětví v hodnotě 132 miliard dolarů (více než tři biliony korun). Tvrdí to alespoň nová kniha, ze které cituje zpravodajský server News.com.au.

Stát na důchodce kašle? Nová studie ukázala, jak bídně na tom senioři jsou

Praha - Rok 2017 je rokem volebním. Na podzim proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých se o přízeň voličů bude ucházet několik desítek politických subjektů. Toho se rozhodl využít think-tank IDEA, který shrnul základní fakta o příjmové situaci českých důchodců. A výsledky pro seniory nejsou ani zdaleka příznivé.

Zapomenutá historie: Transporty smrti vezly tisíce Čechů do Běloruska, domů se nikdy nevrátily

Více než 70 uplynulo od konce nejkrvavějšího konfliktu v dějinách Evropy. Druhá světová válka za sebou nechala stopy hrůz, které jsou patrné dodnes. České dějiny se ale zaměřují převážně na tuzemské, německé či polské stopy nacismu, častokrát proto opomíjí například koncentrační tábory zřízení v Pobaltí. I zde končily desetitisíce Čechů, a velká část z nich se už domů nikdy nevrátila.

Lék na rakovinu objeven? Vyléčíme vás za 11 dní, hlásí lékaři

Rakovina prsu patří k nejčastějším typům rakoviny u žen, a ačkoliv má vysoké procento přežití, její léčba vyžaduje chemoterapii a může být velmi náročná. Studie financovaná Velkou Británií ale přinesla nečekané výsledky: vědci podle ní odhalili kombinaci léků, která u některých žen dokázala rakovinu prsu typu HER2+ vyléčit během 11 dní. Informoval o tom deník The Guardian.

Psychologie útoku: Jak se vypořádat s terorismem?

Nenápadný a neustálý strach zesílí pokaždé, když jsou noviny a televize plné hrůzných obrazů nového teroristického útoku. Tento strach je možná skutečným cílem teroristů. Jak se mu lze bránit?

OBRAZEM: Noční peklo pokračuje. Protesty nabírají na síle, lidé demolují město

Berlín - Protesty proti summitu G20 v Hamburku po krátkém uklidnění znovu nabírají na síle. Ve čtvrti Altona neznámí pachatelé zapálili desítky aut, včetně několika policejních. Policisté hlásí i na dalších místech střety s demonstranty, kteří se snaží blokovat cestu delegací do místa jednání G20. Nad městem se v některých místech vznáší černý dým.

Terorismus v Evropě: Proč se některé země útokům vyhnuly?

Itálie je stejně jako Řecko počátkem cesty, kterou islámští radikálové procházejí a směřují na sever, do Francie, do Německa a do Belgie. A toutéž cestou se vracejí zpět. To může vysvětlovat, proč v těchto zemích zatím nedošlo k velkým atentátům. Důvodů ale může být mnohem víc.

OBRAZEM: Budova “Václav Havel“ ve Štrasburku byla slavnostně otevřena

Štrasburk - Ve středu 5. července v šest hodin večer byla předsedou EP Tajanim a Dagmar Havlovou slavnostně inaugurována nová budova Evropského parlamentu ve Štrasburku, která nese jméno Václava Havla. Budovu zdobí několik uměleckých děl připomínajících Václava Havla: bronzová busta od sochařky Marie Šeborové umístěná před vchodem, fotografie Tomkiho Němce z období sametové revoluce a v hlavní jednací místnosti visí tapiserie podle návrhu Petra Síse. Ta je mimořádným dílem: francouzští tkalci na ní pracovali tři měsíce a byla vytvořena v ateliéru Pinton v Aubussonu. Je na ní vyobrazena silueta Pražského hradu, nad níž letí postava tvořená hejnem bílých ptáků. Její větší obdobu znají cestující z terminálu 2 z pražského letiště Václava Havla. Budova byla postavena v roce 1955 pro Radu Evropy, která ji využívala do roku 2007. V roce 2012 ji zakoupil Evropský parlament a nechal ji kompletně renovovat. Rozhodnutí o tom, že bude pojmenována po Václavu Havlovi, přijalo Předsednictvo Parlamentu v polovině ledna 2012 na základě návrhu tehdejšího místopředsedy EP a českého poslance Libora Roučka. Větší část budovy bude využívat Evropský parlament, zhruba třetinu kanceláří Evropský veřejný ochránce práv.

Síla vikingů tkvěla v jejich lodích. Mohli útočit prakticky kdekoliv

Vikingové, kteří naháněli hrůzu raně středověké Evropě, dodnes fascinují. Britští archeologové opět prozkoumali starší hroby a dospěli k nečekanému závěru.