nacisté

Vlaková stanice poblíž vyhlazovacího táboru Treblinka

Vězni ve vyhlazovacím táboře Treblinka zahájili před 80 lety povstání. Většina za to zaplatila životem

Před 80 lety, dne 2. srpna 1943, se zoufalí vězni v nacistickém vyhlazovacím táboře v polské Treblince pokusili o vzpouru a o útěk. Tábor zapálili a uprchli z něj, většinu však vězeňské komando dostihlo a pozabíjelo. Z mnoha set vězňů přežilo jen pár desítek, jedním z přeživších byl například Čech Richard Glazar, jehož dochované vzpomínky pomáhají průběh povstání v Treblince rekonstruovat.
Švédsko

Rasová politika, která inspirovala nacistické Německo. Švédové od 30. let sterilizovali desítky tisíc lidí

Server Euronews během týdne přinesl nepříjemné informace o poměrně nedávné švédské historii. V letech 1934-1976 země zavedla plán, který se opíral o poznatky rasové biologie. Jeho podstatou bylo zbavit se určitého typu lidí – těch „slabších“. Švédské ústavy pro výzkum rasové genetiky byly v roce 1927 dokonce inspirací pro Německo, které si toho roku založilo svůj vlastní. Neslavnou korunu nasadil takovéto politice Adolf Hitler ve 30. a 40. letech, kdy jeho rasová „politika“ – lépe řečeno nenávist – zabila miliony nevinných osob z řad národů nacisty považovaných za méněcenné. 
Zoran Milanović

Milanović přirovnal provolání slávy Ukrajině k hajlování. Zapomněl na chorvatskou historii

Chorvatský prezident Zoran Milanović rozčeřil vody svým výrokem, že vlastenecký popěvek „Slava Ukraini“ je srovnatelný s nacistickým pozdravem „Sieg Heil“ neboli česky „Sláva vítězství“. Přitom to byli právě Chorvaté, kdo měl během druhé světové války plnohodnotný nacistický stát. Označování kyjevského režimu za nacistický z úst západních politiků je velmi neobvyklé. Na kauzu upozornil server Euronews. 
Jan Zumr Rozhovor

90 let od vzniku gestapa. Jeho velitelé jsou příkladem, že vzdělání nebrání v páchání obludných zločinů, říká historik Zumr

Před 90 lety, 26. dubna 1933, zřídil Hermann Göring v tehdejším Prusku úřad tajné státní police. Jak potvrzuje historik Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů, nechvalně proslulé gestapo se následně stalo jedním nejdůležitějších nástrojů nacistického teroru, už jen z toho důvodu, že mohlo provádět mimosoudní popravy. Odborník na represivní aparát Třetí říše v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil i to, že velitelé gestapa v protektorátu šli mnohdy nad rámec příkazů z Berlína, který je v jejich horlivosti musel nezřídka brzdit. Mimořádně brutální činy přitom páchali poměrně mladí lidé s vysokým stupněm vzdělání. Za mýtus naopak Zumr označuje zažitou představu, že po skončení války uprchl velký počet nacistických zločinců do latinské Ameriky či na Blízký východ. 
Ilustrační fotografie.

Katyň. K hrůznému nálezu obětí masakru došlo před 80 lety

V dubnu roku 1943, tedy před 80 lety, se dostaly na veřejnost zprávy o objevení masových hrobů polských důstojníků v katyňském lese na území tehdejšího Sovětského svazu. Počet nevinných obětí se vyšplhal na bezmála tři desítky tisíc. Hrůzný nález tehdy spatřilo i několik Čechů, jejichž svědectví se dochovala dodnes. Že se jedná o zločin stalinismu, to odmítali Rusové dlouho přiznat. Pravda vyšla definitivně najevo až v roce 1990.
Davy vítají Němce ve Vídni

Anšlus Rakouska: Před 85 lety se Německo bez větších problémů zmocnilo Rakouska

Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou. 
Tomáš Řepa Rozhovor

Banderu nemá na nočním stolku každý Ukrajinec. Historik pro EZ popisuje historii banderovců i vztahy Ukrajiny s Polskem

Vojenský historik Tomáš Řepa z Univerzity obrany v Brně pro EuroZprávy.cz popsal kontroverzní postavu Stepana Bandery v souvislostech s dnešní ukrajinskou společností. Podle něj je tamní společnost sice rozdělená, ale rozhodně banderovce neadoruje. „Někteří si jej idealizují a vnímají ho jako symbol odporu proti všem, naopak jiní jej podobným způsobem démonizují jako se to děje i jinde. Tato postava polarizuje i ukrajinskou společnost,“ popisuje historik v rozhovoru.
Památník na kobyliské střelnici. (autor: VitVit)

80 let od poprav na Kobyliské střelnici. Kdo padl za oběť nacistickému režimu?

Před 80 lety byl spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ihned po tomto činu nacisté vyhlásili druhé stanné právo, propukla tzv. druhá heydrichiáda, kdy byly denně popravovány desítky nevinných lidí. Nejvíce poprav se vykonalo v červnu a červenci 1942 na pražské Kobyliské střelnici. Mezi oběťmi tehdy byli hrdinové odboje, osoby z politických kruhů, spisovatelé, vědci, sportovci nebo církevní představitelé.
Ležáky

Po atentátu na Heydricha Ležáky zmizely ze světa. Nacisté je před 80 lety vypálili

Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
S nacistickou okupací i protektorátní minulostí jsme se nevyrovnali dodnes, říká historik Jaromír Mrňka. Rozhovor

15. březen 1939: S nacistickou okupací i protektorátní minulostí jsme se nevyrovnali, říká historik

ROZHOVOR – Na duši národa zanechala velkou jizvu, která je stále živá. Datum 15. března 1939, kdy nacistické Německo zahájilo okupaci země a o den později Adolf Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava, představuje pro tuzemské dějiny trvalé trauma. Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Jaromír Mrňka se domnívá, že s okupací a protektorátní minulostí jsme se dodnes nevyrovnali. „Okupace nepochybně zásadně ovlivnila vývoj v českých zemích na dlouhá léta. V našem národním příběhu potom slouží jako jedno z traumat, do kterého byla tentokrát vytěsněna řada politováníhodných selhání české společnosti a jejích elit v tomto náročném období,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jaromír Mrňka.
Nacisté na koních, zdroj: Bundesarchiv, Bild 101III-Adendorff-002-18A / Adendorf, Peter

Před 85 lety vpochodovaly Hitlerovy jednotky do Porýní

Za bezmocného přihlížení celé Evropy nechal před 85 lety, 7. března 1936, nacistický vůdce Adolf Hitler napochodovat jednotky wehrmachtu o síle 30.000 mužů do demilitarizovaného Porýní. Zcela jasně tím dal najevo, co si myslí o dodržování mezinárodních dohod.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Komerční šíření nacistických symbolů bude zřejmě trestné

Komerční šíření materiálu k propagaci národního socialismu a dalších podobných hnutí bude zřejmě trestné. Poslaneckou úpravu dnes schválila Sněmovna ve vládní novele trestního řádu a zákoníku, která se týká alternativních trestů. Zavedena by měla být také stálá zbraňová amnestie nebo terapeutické programy pro rizikové řidiče.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy