Toto vám řekne jen málo politiků... Poslanec se rozpovídal o zásadním bezpečnostním problému

„V souvislosti s událostmi na Krymu, na východní Ukrajině a v kontextu probíhající migrační krize se objevují tendenční články či názory, zpochybňující akceschopnost Severoatlantické aliance i našeho členství v ní. A existuje málo politiků, kteří by razantně a bez populistické přetvářky řekli české veřejnosti, že právě naše členství v NATO a v EU zajišťuje naši bezpečnost. A to zejména z pohledu hrozeb, které jsou obsaženy v Bezpečnostní strategii ČR," vysvětluje na sociálních sítích Seďa.

Poukazuje na to, že Severoatlantická smlouva je postavena na základě známého článku 5 o kolektivní obraně. „Málo se však zdůrazňuje, že článek tři téže smlouvy hovoří o povinnosti členských zemí NATO budovat své obranné schopnosti, které poté lze použít pro vlastní obranu i pro obranu aliančních spojenců. Skutečností je, že 73% veškerých schopností NATO, včetně výdajů, zajišťují USA. Pravdou také je, že pouze pět zemí z 27 splňuje požadavek na 2 % výdaje hrubého domácího produktu (HDP). Pro připomenutí kapitola 307 Ministerstva obrany ČR činí 1,1% HDP s tím, že existuje koaliční dohoda o postupném navyšování armádních výdajů na 1,4% HDP do roku 2020," uvádí s tím, že Senát zamítl návrh ústavního zákona na uzákonění těchto výdajů na 2% HDP s přechodnou dobou do roku 2025.

Nejde ale prý ani tolik o velikost výdajů na obranu, jako spíše o výstavbu schopností čelících jednotlivých bezpečnostním hrozbám. „Proběhlý summit NATO ve Varšavě potvrdil soudržnost a sílu spojenců, i odhodlání společně bránit každého člena Aliance. Vyslání 4 mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska posiluje vojenskou přítomnost na východě, jako reakce na události na Ukrajině. Na straně druhé se rozhodlo o znovunavázání smysluplného a konstruktivního dialogu s Ruskou federací. Protože současné bezpečnostní hrozby neohrožují pouze Alianci, ale i řadu dalších zemí. Z pohledu naší republiky se rozšiřuje vojenská spolupráce se zeměmi Visegradské čtyřky, ale i s Německem," vysvětluje.

Připomíná také, že nová koncepce rozvoje české armády do roku 2025 reaguje na kritickou zprávu NATO, a to zejména z pohledu nedostatečného početního stavu armády nebo na nedodržování podílu 20% armádních výdajů do její modernizace. „Z mého pohledu je problémem i snížení naší prioritní specifikace ze šesti oborů toliko na dva. A také několikaleté nedočerpání schváleného ročního rozpočtu a nedobrý stav akvizičního procesu. Přesto se zdá, že se blízká na lepší časy, a to nejen z důvodu našeho přetrvávajícího slušného příspěvku do aliančních zahraničních misí a operací. Generální štáb si plně uvědomuje nedostatečnou personální naplněnost naší armády, která průměrně dosahuje 75%. Znovu obnovené nábory profesionálních vojáků i nově přijatá branná legislativa mohou přispět k tolik potřebné personální stabilitě armády. Zároveň se posiluje úloha aktivních záloh a zodpovědnost vojáků," píše Seďa.

Uvádí také, že prezident Parlamentního shromáždění NATO Michael R.Turner (USA) vydal shrnutí s názvem Odstrašení k obraně. „Tato publikace mimo jiné shrnuje bezpečnostní vývoj ve světě, popisuje nové strategické reality z pohledu zajištění bezpečnosti v 21. století, zdůrazňuje nebezpečí balistických raket, změny v ruské bezpečnostní i zahraniční politice i nové hrozby jako je hybridní válka, opětovné posilování nukleárních zbraní či formy kybernetické a informační války. Prezident PS NATO navrhuje zesílení odstrašující pozice, zejména v posílení konkrétních schopností Aliance. Zároveň je nutno si uvědomit, že posílení této pozice jde ruku v ruce se zvyšováním schopností jednotlivých členských zemí Severoatlantické aliance, včetně České republiky," vysvětluje.

Kolektivní obrana a závazky z ní plynoucí jsou podle něj dvě strany téže mince. „A je zodpovědností každé jednotlivé země, jak se k těmto závazkům postaví, protože bezpečnost je nedělitelná a je pro demokratickou společnost a každého občana zásadní. Snížení počtu spojeneckých amerických jednotek v Evropě na 40 000 vojáků znamená i požadavek na zvýšení zodpovědnosti, úlohy a zejména schopností evropské části Aliance. Nemusí to zákonitě znamenat roztočení nového kola zbrojení, ale spíše by se mělo jednat o zesílení tlaku na efektivitu vynakládaných prostředků, na vzájemnou spolupráci a sdílení svých schopností ve prospěch celku. Výsledkem musí být akceschopná a funkční teritoriální obrana členských států Aliance, zajišťující ochranu života našich občanů a obranu demokratických hodnot, na kterých naše civilizace i celá společnost stojí," dodává Seďa.