Toto vám řekne jen málo politiků... Poslanec se rozpovídal o zásadním bezpečnostním problému

Praha – Ačkoliv se pravidelně objevují hlasy, které volají o odchodu České republiky z Evropské unie i z NATO, je třeba si nejprve připomenout některé fakta, upozorňuje vedoucí Stálé delegace Parlamentu ČR do Parlamentního shromáždění NATO a člen Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Antonín Seďa (ČSSD).

„V souvislosti s událostmi na Krymu, na východní Ukrajině a v kontextu probíhající migrační krize se objevují tendenční články či názory, zpochybňující akceschopnost Severoatlantické aliance i našeho členství v ní. A existuje málo politiků, kteří by razantně a bez populistické přetvářky řekli české veřejnosti, že právě naše členství v NATO a v EU zajišťuje naši bezpečnost. A to zejména z pohledu hrozeb, které jsou obsaženy v Bezpečnostní strategii ČR," vysvětluje na sociálních sítích Seďa.

Poukazuje na to, že Severoatlantická smlouva je postavena na základě známého článku 5 o kolektivní obraně. „Málo se však zdůrazňuje, že článek tři téže smlouvy hovoří o povinnosti členských zemí NATO budovat své obranné schopnosti, které poté lze použít pro vlastní obranu i pro obranu aliančních spojenců. Skutečností je, že 73% veškerých schopností NATO, včetně výdajů, zajišťují USA. Pravdou také je, že pouze pět zemí z 27 splňuje požadavek na 2 % výdaje hrubého domácího produktu (HDP). Pro připomenutí kapitola 307 Ministerstva obrany ČR činí 1,1% HDP s tím, že existuje koaliční dohoda o postupném navyšování armádních výdajů na 1,4% HDP do roku 2020," uvádí s tím, že Senát zamítl návrh ústavního zákona na uzákonění těchto výdajů na 2% HDP s přechodnou dobou do roku 2025.

Nejde ale prý ani tolik o velikost výdajů na obranu, jako spíše o výstavbu schopností čelících jednotlivých bezpečnostním hrozbám. „Proběhlý summit NATO ve Varšavě potvrdil soudržnost a sílu spojenců, i odhodlání společně bránit každého člena Aliance. Vyslání 4 mnohonárodních praporů do Pobaltí a do Polska posiluje vojenskou přítomnost na východě, jako reakce na události na Ukrajině. Na straně druhé se rozhodlo o znovunavázání smysluplného a konstruktivního dialogu s Ruskou federací. Protože současné bezpečnostní hrozby neohrožují pouze Alianci, ale i řadu dalších zemí. Z pohledu naší republiky se rozšiřuje vojenská spolupráce se zeměmi Visegradské čtyřky, ale i s Německem," vysvětluje.

Připomíná také, že nová koncepce rozvoje české armády do roku 2025 reaguje na kritickou zprávu NATO, a to zejména z pohledu nedostatečného početního stavu armády nebo na nedodržování podílu 20% armádních výdajů do její modernizace. „Z mého pohledu je problémem i snížení naší prioritní specifikace ze šesti oborů toliko na dva. A také několikaleté nedočerpání schváleného ročního rozpočtu a nedobrý stav akvizičního procesu. Přesto se zdá, že se blízká na lepší časy, a to nejen z důvodu našeho přetrvávajícího slušného příspěvku do aliančních zahraničních misí a operací. Generální štáb si plně uvědomuje nedostatečnou personální naplněnost naší armády, která průměrně dosahuje 75%. Znovu obnovené nábory profesionálních vojáků i nově přijatá branná legislativa mohou přispět k tolik potřebné personální stabilitě armády. Zároveň se posiluje úloha aktivních záloh a zodpovědnost vojáků," píše Seďa.

Uvádí také, že prezident Parlamentního shromáždění NATO Michael R.Turner (USA) vydal shrnutí s názvem Odstrašení k obraně. „Tato publikace mimo jiné shrnuje bezpečnostní vývoj ve světě, popisuje nové strategické reality z pohledu zajištění bezpečnosti v 21. století, zdůrazňuje nebezpečí balistických raket, změny v ruské bezpečnostní i zahraniční politice i nové hrozby jako je hybridní válka, opětovné posilování nukleárních zbraní či formy kybernetické a informační války. Prezident PS NATO navrhuje zesílení odstrašující pozice, zejména v posílení konkrétních schopností Aliance. Zároveň je nutno si uvědomit, že posílení této pozice jde ruku v ruce se zvyšováním schopností jednotlivých členských zemí Severoatlantické aliance, včetně České republiky," vysvětluje.

Kolektivní obrana a závazky z ní plynoucí jsou podle něj dvě strany téže mince. „A je zodpovědností každé jednotlivé země, jak se k těmto závazkům postaví, protože bezpečnost je nedělitelná a je pro demokratickou společnost a každého občana zásadní. Snížení počtu spojeneckých amerických jednotek v Evropě na 40 000 vojáků znamená i požadavek na zvýšení zodpovědnosti, úlohy a zejména schopností evropské části Aliance. Nemusí to zákonitě znamenat roztočení nového kola zbrojení, ale spíše by se mělo jednat o zesílení tlaku na efektivitu vynakládaných prostředků, na vzájemnou spolupráci a sdílení svých schopností ve prospěch celku. Výsledkem musí být akceschopná a funkční teritoriální obrana členských států Aliance, zajišťující ochranu života našich občanů a obranu demokratických hodnot, na kterých naše civilizace i celá společnost stojí," dodává Seďa.

Související

Andrej Babiš

ČSSD zuří: Ubohost. Babiš to nezvládá, Je jako malé dítě

Premiér Andrej Babiš (ANO) důrazně odmítá tvrzení, že by byl slabý premiér. To opakovaně tvrdila opozice především kvůli kauze kolem ministerstva kultury. „Už nejsem ochoten dál hrát s ČSSD divadlo, už nejsem ochoten ze sebe nechat dělat hlupáka a otloukánka a nejsem ochoten poslouchat ze všech stran, včetně od funkcionářů ČSSD, že jsem slabý premiér,“ tvrdí Babiš. Jenže za to schytal jen další posměch nejen ze strany sociální demokracie,.

Více souvisejících

Antonín Seďa NATO Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 31 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy